Ukrajina je již jen krůček od plnohodnotné ruské invaze. V pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že uznává nezávislost separatistických oblastí, tedy Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Zároveň nakázal přesun ruských vojáků na území kontrolované separatisty, tedy na území, jež je mezinárodně považované za ukrajinské. Invaze tak v jistém smyslu již začala.
Na ruského prezidenta Putina není možné pohlížet jako na racionálního člověka, končí svůj dnešní komentář kolega Ondřej Šmigol. A jistě – kdo sledoval jeho pondělní projev, ten výčet křivd a jemu předcházející divadlo, během nějž moudrý vůdce vyvolává členy bezpečnostní rady, aby přednesli svoje příspěvky k otázce uznání separatistických „republik“, mu dá snadno za pravdu. Racionality v tom moc nebylo. Nebo přesněji racionality v tom smyslu, jak ji lidé na Západě chápou. A možná byli v době, jež nastavší krizi předcházela, tím omezeným pojetím racionality omezeni.
Je to už téměř měsíc, kdy česká vláda rozhodla o darování 4 000 dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. Tato munice se však dosud podle zjištění deníku Echo24 nachází v České republice a nebyla na Ukrajinu dopravena. České ministerstvo obrany sdělilo, že je připraveno granáty předat, kdy k tomu má dojít, je však stále nejasné. Podle Echo24 se zatím nepodařilo zajistit vhodnou přepravu této výzbroje.
Ruský prezident Vladimir Putin porušuje suverenitu Ukrajiny a všechny důkazy nasvědčují tomu, že na ni chce provést plnou invazi, řekl v úterý britský premiér Boris Johnson při oznamování sankcí proti ruským bankám a podnikatelům, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Premiér v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v „dobývání“ Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.
Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na Ukrajině v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z úterního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.
V minulých týdnech americká média opakovala předpověď amerických rozvědek, že Putin zaútočí ve čtvrtek 16. února na Ukrajinu. 16. únor přišel a odešel, s předvídatelnými výsledky („Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman,“ zněl titulek rozhovoru v MF DNES, který vyšel druhý den). V pátek na tiskové konferenci prezident Joe Biden oznámil, že si je jist, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. „Máme značné rozvědné kapacity,“ odpověděl na dotaz reportérky, jak to ví tak přesně.
Rusko od uznání nezávislosti separatistických enkláv nepřestalo plánovat rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prohlásil v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník na tiskové konferenci.
Institut Václava Klause vydal prohlášení, ve kterém kritizuje krok Ruska, které se rozhodlo uznat separatistické republiky na východě Ukrajiny a poslalo do nich také svou armádu. Rozhodnutí o uznání obou republik Klaus považuje za překvapivé a riskantní, bude mít podle něho vážné důsledky nejen pro Ukrajinu. Rusko tím porušilo minské dohody, uvedl Klaus v prohlášení svého institutu.
Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Myslí si to prezident Miloš Zeman, který dříve tvrdil, že žádná invaze na Ukrajinu ze strany Ruska nebude. Zemanovo stanovisko sdělil prostřednictvím Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení," uvedl Zeman v prohlášení. Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.
Obě komory ruského parlamentu v úterý hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které se separatisty podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Informovaly o tom agentury. Putin výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik podepsal v pondělí, na základě smluv s jejich vůdci nařídil armádě, aby v regionech zahájila "mírovou misi". Z Kremlu zaznívá informace, že Rusko uzná za nezávislé i ty části „nezávislých“ republik, které nyní kontroluje Ukrajina.
Donětsk a Luhansk se v úterý vzbudily do prvního dne pod dohledem ruských vojáků. O vytržení z válečného napětí se starala jen skupina automobilů s ruskými vlajkami, stejné vlály také při nočním ohňostroji. Z oblasti přicházely zprávy o civilních obětech. Lidé ve městech i na venkově se snaží nevycházet a ukrývají se v krytech. První civilní oběti hlásily separatisté už ráno. Ze smrti tří civilistů obvinil představitel separatistické Doněcké lidové republiky podle agentury "ukrajinské sabotéry".
Česká republika se nemůže tvářit, že se jí krize na Ukrajině netýká. Řekl to náčelník generálního štábu Aleš Opata, který tamní události považuje za důkaz, že svět nebude bezpečné místo. Česko proto potřebuje NATO a modernizovanou armádu. Kvůli situaci na Ukrajině se podle slov ministryně obrany Jany Černochové sejde ve středu Bezpečnostní rada státu. Ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že se ve středu sejde bezpečnostní rada státu.
Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. V úterý na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.
Evropská unie pracuje na návrhu sankcí proti Rusku po uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny Moskvou. Prohlásil to v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by zástupci zemí EU mohli o sankcích rozhodnout již odpoledne. O možných postizích budou už dopoledne hovořit velvyslanci členských zemí, kteří však zatím podle diplomatického zdroje nemají na stole konkrétní návrh.
Při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli na východě Ukrajiny za posledních 24 hodin dva vojáci, dalších 12 jich bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou armádu o tom informovala agentura Reuters. Představitel separatistické Doněcké lidové republiky naopak podle agentury Interfax obvinil "ukrajinské sabotéry" ze smrti tří civilistů, které podle něj zabila nálož umístěná u silnice mezi městy Doněckem a Horlivkou. Podél linie dotykuod minulého týdne výrazně přibylo hlášení incidentů a ostřelování.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN v čele se Spojenými státy odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti. O mimořádné zasedání RB OSN zažádala Ukrajina v reakci na počítání Ruska na jejím území. Přijetí jakékoliv odsuzující rezoluce je nepravděpodobné s ohledem na ruské právo veta v tomto orgánu.
Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.
Situace na ukrajinské hranici je nejistá. Může z toho být válka a nemusí, protože do hlavy Putinovi nikdo nevidíme. Co ale autora tohoto sloupku poněkud dráždí, jsou politici věštící, že válka bude. Britský premiér Johnson i americký prezident Biden se v poslední době v tomto směru vyjádřili docela přesvědčeně. Je možné, že vědí něco, co my ne, ale stejně. To je hodně pochmurné proroctví, a dokonce i mně, starému cynikovi, nahání trochu strach.
Vývoj na Ukrajině, tedy zda a v jaké míře se stane cílem agrese Ruska, je nepředvídatelný. Americkými tajnými službami ohlášený termín invaze z minulého týdne se nepotvrdil, nyní mluví o tom, že může nastat kdykoli. Zatím je jisté, že začala informační válka, jejímž smyslem je zaměnit příčinu s následkem. Je také zřejmé, že Rusko k útoku na území svrchované Ukrajiny využije jakoukoli záminku, i kdyby měla být vymyšlená. Záminkou nebude mít smysl se zabývat.
Trochu soudný člověk v těchto dnech a týdnech spíš mlčí – a s obavami, ba hrůzou sleduje, co se na Východě odehrává či k čemu se schyluje. Ale jedno by přece jen mohl napsat. Že přízrak těchto týdnů má původ v Sovětském svazu. V tom bolševickém mlýnu národů a etnik, který je bez milosti drtil, mlátil, stavěl do latě a do řad a chtěl z nich všech udělat robotické sovětské občany
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety. Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů dnes Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.
Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že ČR stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Podle předsedy vlády si Česko z vlastní historie pamatuje, že kroky proti suverénním sousedním státům k míru nevedou. Postup Ruska označil za akt agrese. Dodal, že ČR podporuje jednotnou reakci EU. Další členové vládní koalice či šéfové zahraničních výborů Senátu a Sněmovny s odkazem na české historické zkušenosti zmínili ruskou „bratrskou pomoc“. Ruský krok označili za snahu o vytvoření nového Sovětského svazu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, uznávajícími jejich nezávislost. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu. Řada státníků to má za hrubé porušení mezinárodního práva. Putin informoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze o pondělním zasedání ruské bezpečnostní rady,
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí prohlásil, že balíček sankcí, který Evropská unie připravila pro případ, že Rusko napadne Ukrajinu, zahrnuje opatření zaměřená na plynovod Nord Stream 2, spojující Rusko s Německem. „Certifikace (plynovodu) by pak byla (v případě napadení Ruska) zastavena. O tom není pochyb. To tedy znamená, že Nord Stream 2 je součástí sankcí,“ řekl Nehammer na tiskové konferenci. Plynovod byl již vybudován, ale ještě není v provozu.
Rusko tvrdí, že jeho ozbrojené složky zabránily "diverzní skupině" v narušení ruské hranice ze strany Ukrajiny. Informuje o tom agentura TASS s odvoláním na ruskou armádu. Bezpečnostní složky podle ní pět "narušitelů" hranice v Rostovské oblasti zabily. Kyjev vzápětí ruské tvrzení označil za falešnou zprávu. Žádné ukrajinské síly v regionu nejsou, uvedla ukrajinská armáda podle agentury Reuters. Rusko o údajném incidentu informuje v době, kdy mezi oběma zeměmi panuje mimořádné napětí a Západ se obává, že Moskva se chystá Ukrajinu napadnout.
Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Podle Reuters ttím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda Vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Informoval o tom dnes list The New York Times. USA rovněž varují, že pokud ruská armáda skutečně vtrhne na území sousední země, bude mučit či unášet civilisty, přičemž se zaměří především na odpůrce invaze, novináře, běloruské disidenty v exilu a příslušníky etnických, náboženských a sexuálních menšin.
Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle ukrajinské agentury Unian za poslední den osmdesátkrát ostřelovali ukrajinské pozice a jeden ukrajinský voják při tom utrpěl středně těžká zranění. Také proruští separatisté dnes obvinili druhou stranu z porušování příměří, podle agentury TASS při tom ukrajinská armáda zasáhla i tři obytné domy a dvě školy, zemřeli údajně nejméně dva civilisté.
