Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?
Ukrajinci již používají na svou obranu zbraně, které byly nakoupeny z české sbírky a které dostali od české vlády. Na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě to řekl ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Ukrajinské velvyslanectví v Praze sdělilo, že se mu podařilo na speciálním účtu na obranu země shromáždit přes 568 milionů korun. Podle ambasadora byla většina prostředků již použita na nákup zbraní a vybavení od českých výrobců.
Ve válce o Ukrajinu každá informace rychle zastarává, a tak raději upozorníme na některé starší texty, které nám k tomu, co se děje, mohou něco říct. Experti se od počátku přeli, jak říkat tomu, co se v roce 1990 stalo ve východní Evropě. Podle klasických kritérií to revoluce nebyly. Nenásilné kontrarevoluce? „Refoluce“, spíš reformy než revoluce? Ekonom srbského původu Branko Milanović, proslulý svým grafem globální nerovnosti známým jako Milanovićův slon, načrtl v roce 2017 radikální výklad toho, o čem ty revoluce byly. Primárně o národní emancipaci.
Praha kvůli vyčerpání ubytovacích kapacit pro ukrajinské uprchlíky začne připravovat nouzové ubytování v tělocvičnách. Osloví starosty 22 městských částí, aby každá připravila nocleh pro 100 lidí. Novinářům to ve čtvrtek řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ubytování už je podle něj vyčerpáno i v jiných krajích, kam dosud lidi z metropole hasiči převáželi. Dodal, že město znovu osloví také soukromé poskytovatele ubytovacích služeb.
Rusové na Ukrajině dál útočí, nicméně na sociálních sítích se množí videa s vojenskými úspěchy ukrajinských ozbrojených sil. Na jednom z nich je například vidět, jak ukrajinský dron turecké výroby Bayraktar zničil ruský pojízdný systém protivzdušné obrany, na dalším je pak vidět, jak ukrajinští vojáci odrazili konvoj tanků ve městě Brovary v Kyjevské oblasti. Objevují se i další, na nichž jsou vidět ukrajinští vojáci, kteří získali munici a granáty z opuštěných ruských konvojů či stanovišť.
Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří, řekl po schůzce ministr Kuleba. Ten také považuje za nezbytné zřízení bezpečného humanitárního koridoru z těžce obléhaného ukrajinského města Mariupol. Ani na něm se ale s Lavrovem dohodnout nedokázali. Lavrov po jednání prohlásil, že Rusko nehodlá útočit na žádné jiné země a tvrdí, že ani na Ukrajinu nezaútočilo.
Chaos a nepřipravenost ruské armády při invazi na Ukrajinu dokládají zachycené hovory ruských vojáků. Na jednom z nich přiznávají, že jim nefungují nejmodernější šifrovací zařízení a musí se dorozumívat i přes mobilní telefony. Ty jsou pak snadným terčem pro ukrajinské dělostřelectvo. Dokládá to zachycený hovor poté, co ukrajinské síly zabily generálmajora Vitalije Gerasimova.
Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti ruských sil nasazených na Ukrajině. Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má ruská armáda při postupu potíže právě i v logistice. Podle Crhonka je logistika ruské armády dlouhodobě budována spíše s ohledem na "aktivní obranu".
Ukrajina se ve středu pokoušela evakuovat civilisty šesti humanitárními koridory. Jeden z nich se také týká už několik dní obléhaného přístavu Mariupol, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Ruské ozbrojené síly podle ní souhlasily s dočasným klidem zbraní v evakuačních oblastech od 08:00 do 20:00 SEČ. Z některých míst přišly zprávy, že evakuační konvoje už vyrazily na cestu. V Mariupolu nebo Charkově pokračuje ostřelování a v úterý se nepodařilo evakuovat civilisty z obléhaného přístavu.
Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se dnes stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Pod troskami se nacházejí i děti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Počet zraněných či mrtvých neupřesnil. Podle gubernátora Doněcké oblasti si útok vyžádal 17 zraněných a podle něj mezi nimi není žádné dítě. Prezident zásah označil za zvěrstvo a vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou.
Černobylská jaderná elektrárna nemá dodávky elektrického proudu, což by bez včasné opravy mohlo vést k úniku radiace, protože elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Oznámila to dnes státní společnost Enerhoatom, která spravuje čtyři funkční ukrajinské jaderné elektrárny. Proud zatím zajišťují záložní generátory. Mezinárodní agentura pro jadernou energii později uvedla, že výpadek nemá vliv na bezpečnost. Elektrárnu obsadili nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruští vojáci.
Prázdné regály v supermarketech, ale také vybrakované či opuštěné luxusní obchody a velké fronty na bankomaty i nákupy. Tak vypadá situace v Rusku po vpádu na Ukrajinu. V souvislosti s invazí výrazně stoupá cena potravin a tamní řetězce tak omezují množství jídla nakoupeného na osobu, aby nedošlo k výraznému rozšíření černého trhu. Z Ruska navíc odchází i značky typu McDonald‘s, Pepsi, Coca Cola, Starbucks nebo kosmetická firma L‘Oréal nebo výrobce luxusních automobilů Ferrari.
Desítky tisíc lidí utíkají každý den před válkou na Ukrajině. Velká část z nich míří do Přemyšle na jihovýchodě Polska, odkud pak pokračují dál na západ. Šance dostat se ze země autem ji mizivá, na hranicích se tvoří dlouhé kolony. Takřka jedinou cestou, jak se dostat do bezpečí, je proto překročit hranici pěšky nebo vlakem. Většina lidí tu cestuje nalehko, na zabalení mají často jen minuty. Někteří s sebou berou také o generace starší příbuzné nebo domácí mazlíčky.
Hudebník Jaromír Nohavica připravuje benefiční koncert, jehož výtěžek půjde na pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi. Vystoupí 25. března v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě. Nohavica před časem oznámil, že si nechá ocenění Puškinova medaile, které dostal od ruského prezidenta Vladimíra Putina. V reakci na to polská strana zrušila všechny jeho plánované jarní koncerty v Polsku. Připravovaný koncert bude také bilanční. Vystoupením v KD Poklad se Nohavica vrací na místo, kde měl před čtyřiceti lety své první veřejné vystoupení.
Celý svět slaví 8. března Mezinárodní den žen. Ukrajinská vláda i armáda na sociálních sítích vzdávají hold ženám, které v současnosti se zbraní v ruce pomáhají odrazit okupanty z Ruska. Podle informací, které sdílel tamní parlament, tvoří ženy asi 15 procent aktivních vojenských jednotek. Kolik jich je nyní skutečně nasazeno v akci se kvůli chaosu, který Ruská federace vyvolala, nedá vyčíslit. Zbraně do rukou na obranu Ukrajiny proti ruské invazi vzaly i ženy. Kolik jich je ve skutečnosti v akci se neví.
Obránci Ukrajiny se i ve druhém týdnu války hrdinně drželi před ruským agresorem. Politické řešení situace je podřízeno situaci na frontě. Jakékoli předpovědi jsou tedy notně ošemetné. Přesto pár scénářů načrtneme. První, nejoptimističtější, je, že Ukrajina vyhraje. Stále se to jeví jako málo pravděpodobné, ale ne nereálné. Rusové pomalu postupují, ale množí se důkazy o katastrofálním stavu jejich armády. O víkendu se objevila videa z Ruska, vlaků mířících na frontu. Naložené byly civilními autobusy, dodávkami a náklaďáky. To není krok vítězící velmoci, ale zoufalý pokus vyřešit děsivou logistickou situaci.
Největší uprchlická vlna od druhé světové války. I tak se hovoří o migraci spojené s válkou na Ukrajině. Ze země uteklo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, nejvíc do sousedního Polska, Maďarska a Slovenska. Náporu uprchlíků čelí ale i nedaleké Česko, přičemž hlavní vlna má teprve přijít. Podle ministerstva vnitra k nám v souvislosti s ruskou invazí prchlo už asi 100 tisíc lidí.
I když je Česká republika soběstačná v produkci obilovin, dopadnou na spotřebitele jejich vysoké ceny. Kvůli válce na Ukrajině totiž rostou evropské i světové ceny pšenice. V řádech měsíců to bude mít dopad i na české spotřebitele, kteří si budou muset připlatit za pečivo a ostatní výrobky. Kromě rostoucí ceny obilovin také trápí zemědělce vysoké ceny pohonných hmot, které v České republice překonaly hranici 40 korun za litr.
Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, protože Kyjev ví, že tím, kdo v Moskvě vydává rozkazy, je Putin. Podle agentury Reuters to dnes večer řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Dlouho jsme chtěli přímý rozhovor mezi prezidentem Ukrajiny a Vladimirem Putinem, protože všichni jsme si vědomi toho, že je to on, kdo činí konečná rozhodnutí, zvláště nyní," řekl šéf ukrajinské diplomacie v přímém televizním přenosu.
Prezident USA Joe Biden může zcela zakázat dovoz ropy z Ruska, nezávisle na svých spojencích v Evropě. Informuje o tom s odvoláním na dva zdroje agentura Reuters. Lídři Spojených států, Německa, Francie a Británie jsou společně odhodláni dál stupňovat opatření namířená proti Moskvě za pokračování ruské invaze na Ukrajině. Podle prohlášení Berlína se také čtveřice shodla, že ochrana civilistů na Ukrajině musí být prvořadým úkolem a že trvá na požadavku stažení ruských vojáků.
Ne všichni Rusové podporují invazi na Ukrajinu, a nejhlasitější odpor zaznívá od známých osobností veřejného života. Proti válce se tak vyslovil například populární moderátor Ivan Urgant nebo ředitelka státního kulturního Mejercholdova centra Jelena Kovalskaja. Jedna z nejslavnějších ruských hvězd, zpěvačka Alla Pugačova, dokonce údajně uprchla kvůli válce ze země. Twitter a Facebook zaplavily příspěvky s hashtagem #NoToWarWithUkraine (ne válce s Ukrajinou). Slova „ne válce“ znějí také na demonstracích.
Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se dnes konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Očekávání nenaplnilo zhruba tříhodinové jednání ani z pohledu Moskvy, podle jejíhož hlavního vyjednavače Vladimira Medinského by však mohly humanitární koridory začít fungovat už v úterý.
Mezi lidmi, kteří dosud utekli do Česka z Ukrajiny po ruské vojenské invazi, tvoří víc než polovinu děti. Mezi dospělými je asi 80 procent žen, řekl po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Migrační vlna má podle něj nevídaný rozsah. Do ČR už dorazilo 100.000 lidí, speciálních víz udělilo ministerstvo vnitra více než 57.000, připomněl Rakušan statistiku, kterou zveřejnil jeho úřad. Rakušan řekl, že úřady musí řešit vlnu nevídaného rozsahu.
Samotní experti v Rusku pokládají válku na Ukrajině za „propadák“, který bude mít strašlivý dopad na ruskou ekonomiku. Alespoň to vyplývá z textu, který údajně unikl z ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Jeho autenticitu mimo jiné potvrzuje Christo Grozev, výkonný ředitel investigativní skupiny Bellingcat. Podle anonymního analytika FSB, který má být autorem textu, světu hrozí v důsledku války hladomor kvůli zničení obilí na Ukrajině, dobytí a udržení Ukrajiny je logisticky nemožné a do června „nebude v Rusku ekonomika“.
Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská na Instagramu sdílí fotky dětí zabitých při ruské invazi. „Až bude Rusko opět tvrdit, že neútočí na civilisty, ukažte jim tyto fotky! Ukažte jim tváře dětí, které nedostaly šanci vyrůst,“ vyzývá na svém účtu. Ten sleduje 2,3 milionu lidí. U černobílých fotek dětí, které zahynuly během ruské invaze, uvádí věk, jméno a tragické okolnosti jejich smrti. Vyzývá světové mocnosti k zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.
"Dnes je neděle, den odpuštění, kdy jsme vždy žádali o odpuštění jeden od druhého, od všech lidí, od Boha. Dnes se ale zdá, že mnozí si tento den vůbec nepamatovali, nevzpomněli si na obligátní slova: odpusť mi, odpusť mi a obligátní odpověď: Bůh odpouští a já odpouštím,“ řekl prezident. Podle jeho názoru tato slova dnes, alespoň částečně, ztratila svůj význam, po tom všem, co Ukrajina zažila.
Přístav Mariupol měl být prvním velkým městem dobytým ruskými vojsky, což bylo ohlášeno už předevčírem. Podle zpráv ho ještě včera invazní jednotky obléhaly, přičemž v rámci dohodnutého příměří mělo být umožněno obyvatelům město opustit tzv. humanitárními koridory. To však znemožnilo ostřelování, ze kterého se teď obviňují obě strany. Příměří tedy padlo. Zdá se, že o město se dál bojuje.
Čtyři jezdci apokalypsy jsou smrt, válka, mor a hlad. Po moru, který řádil dva roky, přišla válka. Nyní však vážně hrozí, že se přidá ještě hlad. Ukrajina a Rusko patří mezi největší exportéry potravin na světě, zvláště pšenice. Nejúrodnější ukrajinské oblasti jsou na východě, často v místech, kde se nyní vedou ty nejzuřivější boje. Zbytek Evropy naštěstí není na ukrajinských dodávkách závislý a případné zdražení potravin bude nepříjemný, ale ne existenciální problém. To se nedá říct o velkých částech Afriky a Asie, které jsou na ukrajinské pšenici závislé.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nehodlá ustupovat. Šéf Kremlu během nedělního telefonického hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem upozornil, že svých cílů dosáhne „buď vyjednáváním, nebo válkou“. Uvedl to deník Le Figaro. Macron je jediným západním politikem, se kterým Putin v současnosti hovoří, během asi 10 dní měli čtyři dlouhé hovory, ale na brutální ruské inavzi na Ukrajinu to nemělo žádný vliv.
Apokalypsa způsobená válkou na Ukrajině se ještě nedostala do historických knih, ale Wall Street už začal počítat s možností jaderné, třetí světové války. Nezávislá investiční poradenská společnost BCA Research je první, kdo vyčíslil tento rostoucí a rozšířený strach na Wall Street, stejně jako na jiných mezinárodních trzích, uvedl v neděli francouzský ekonomický deník Les Echos.
