Kyjev vydrží několik dní, do 96 hodin by však měl být obklíčen. Uvádějí to tři američtí představitelé, kteří očekávají, že po neutralizování ukrajinského vojska dojde k sesazení vlády. Vysoce postavení představitelé obrany USA navíc říkají, že ranní útok byl pouze úvodem k rozsáhlé a několikastupňové invazi. Ruské jednotky zatím postupují ve třech směrech, přičemž jeden z nich míří na Kyjev.
Americký prezident Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem Spojených států a jejich spojenců je omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií, uvedl americký prezident. Nové sankce byly vypracované ve snaze maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a týkají se mimo jiné dalších ruských bank včetně VTB.
Sněmovna ve čtvrtek odsoudila ruskou vojenskou akci vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě. Rusko napadlo zemi, která je partnerem a s níž má Česko historické vazby, řekl ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny Petr Fiala (ODS) k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. V úvodu schůze zazněla ukrajinská hymna. Ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise uvítali poslanci potleskem vestoje.
Větší část internetového diskurzu se v uplynulých dnech točila kolem možné invaze ruské armády na Ukrajinu, při takových příležitostech jsou legrácky spíše nemístné. Jedna se ale našla a ujala se docela široce. Screenshot neexistující zprávy z Novinek, podle níž chce známá komunistická funkcionářka zastavit Českem projíždějící americký vojenský konvoj tím, že si před něj vysvlečená stoupne. Ne úplně málo uživatelů na ten hoax skočilo, já na pár vteřin taky. Pak mi hlas rozumu začal našeptávat, že je zpráva typu „příliš dobrá na to, aby byla pravdivá“. A já ho nevolky uposlechl.
Hrozí nebezpečí ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru Kyjeva s cílem zajmout vedení země, řekl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Nyní se podle něj bojuje v Hostomelu, který leží severozápadně od ukrajinské metropole a kde se nachází důležité letiště, využívané i leteckým výrobcem Antonov. Zpravodaj CNN na místě hlásí, že výsadkové jednotky obsadily letiště. Z Hostomelu je možný pokus proniknout do vládní čtvrti.
Ruská armáda ráno zahájila letecký, pozemní a kybernetický útok na sousední Ukrajinu. Řada ukrajinských měst je pod palbou, zřejmě nejtvrdší boje probíhají o město Charkov, ukrajinská armáda získala zpět plnou kontrolu nad městy Mariupol a Ščasťa, nyní se bojuje také o město Sumy. Ukrajinci podle informací z místa skupují zásoby, skrývají se ve sklepních prostorech a v metru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabízí zbraně všem, kdo bude chtít bojovat proti nepříteli z Ruska. V Česku proběhlo zasedání Bezpečnostní rady státu.
Projev prezidenta Ruska Vladimira Putina, který dal svolení „ke speciální vojenské operaci“ vůči Ukrajině, přitahuje pozornost coby zrůdné ospravedlňování útoku na svrchovaný stát, plné demagogie. Je z něj cítit ukřivděnost nad upadající rolí Ruska ve světě od rozpadu SSSR. Obsahuje i jasnou výhrůžku: „Ať se nám kdokoli pokusí postavit do cesty nebo tím spíše vytvořit hrozby pro naši zemi a náš lid, musí vědět, že Rusko okamžitě odpoví a následky budou takové, jaké jste v celé své historii ještě nezažili.“
Evropská unie zatím asi nepodnikne kroky k tomu, aby odpojila Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní evropští diplomaté. EU nyní pracuje na novém balíku sankcí vůči Rusku za jeho útok na sousední Ukrajinu. Pokud by Rusko nemohlo SWIFT vůbec používat, mělo by to zřejmě na jeho ekonomiku devastující dopady. K odpojení Ruska od systému SWIFT vyzvali ministři pobaltských států, další členské země EU se k tomu ale stavějí zdráhavě.
Řada českých firem už řeší problém s ukrajinskými pracovníky. Ti totiž dostávají povolávací rozkaz do armády. Situaci pro Echo24 potvrdila například mluvčí společnosti Rohlík.cz, ve čtvrtek ráno pak o tomto problému informovala logisticko-technologická firma Zásilkovna. Situaci řeší také mladoboleslavská Škoda Auto, která již sestavila krizový tým. Situaci řeší podle informací serveru Echo24 také HK ČR, která uvedla, že zatím konkrétní informace nejsou, protože situace je velmi čerstvá.
Nesmíme se chovat zbaběle, musíme být stateční a reagovat tvrdě proti ruskému agresorovi. Myslí si to prezident Miloš Zeman, který to řekl ve svém proslovu k české veřejnosti v reakci na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině. Vyzval k vyřazení Ruské federace z platebního systému SWIFT a k dalším tvrdým opatřením. Zemanův projev tentokrát ocenil i ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis, který prezidenta ještě nedávno kritizoval. Nyní mu však za jeho projev poděkoval.
Evropská komise chce podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové zastavit přístup ruských bank na evropské trhy. „Sankce jsou navrženy tak, aby těžce omezily schopnost Ruska vést válku,“ uvedla von der Leyenová. O jejich podobě budou večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.
Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska, uvedla ráno ukrajinská pohraniční stráž. Hlásí útoky na pohraniční hlídky a kontrolní stanoviště s využitím dělostřelectva i těžké vojenské techniky. Útok se podle ukrajinské ochrany hranic odehrává také z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Ruští vojáci a těžká válečná pozemní technika údajně dorazili už k Charkovu, druhému největšímu městu Ukrajiny. Hlavní město Kyjev se nachází pouhých 410 kilometrů daleko.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl dnes ráno na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a sdělil, že Rusko útočí na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, informovala agentura Unian. Ukrajina mezitím uzavřela vzdušný prostor pro civilní lety. "Putin právě zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu," napsal ukrajinský ministr zahraničních věcí Kuleba.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu, uvedly agentury. Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny a cílem operace bude ochrana lidských životů. „Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky,“ řekl dnes Putin v televizním projevu. Rusko podle svého prezidenta nemá v plánu okupaci ukrajinských území a nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně.
Západ se rozhodl potrestat Vladimira Putina za vpád na Ukrajinu sankcemi. Dohodl se na nich poměrně rychle. Demonstruje na nich jednotu. Zásadní problém je, že ty sankce nebudou fungovat. Nezaberou, protože jsou slabé. Vladimir Putin se jim směje. Přes mluvící hlavy ze svého okolí vysílá signály, že ho to nepřekvapuje. Že je to přesně to, co očekával. Že je na to připraven. Můžou to být prázdná slova. Nikdo moc neví, co Putin čekal a na co je připraven. V každém případě pokračuje v demonstraci síly.
Je třeba kousnout do kyselého jablka a říct otevřeně, že vyvěšováním ukrajinských vlajek tuto zemi nezachráníme. Ale velmi pravděpodobně Ukrajinu před ruskou agresí nezachrání ani západní sankce, i kdyby k nim existovala vůle. Ukrajina se teď může spoléhat jen na svou schopnost se bránit a na vojenské dodávky zemí, které k tomu jsou ochotné. Což není třeba jen Německo, ale i Izrael, který, jak referovala tamní média, odmítl žádost Ukrajinců o protiraketový systém Iron Dome – aby si nenaštval Rusko. Tak daleko ruský vliv sahá.
Čína nesouhlasí se sankcemi, jež některé země uvalily na Rusko kvůli uznání dvou proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy, prohlásila dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na dotaz novinářů, zda se Peking k západním sankcím připojí. Čína zároveň obvinila Spojené státy, že svými dodávkami obranných zbraní Ukrajině a svými prohlášeními ke krizi vyvolávají strach a paniku.
Lídři dvou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády. Napsala to agentura Interfax. Peskov řekl, že šéfové Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik v dopisech Putinovi uvedli, že ostřelování ze strany ukrajinské armády způsobilo smrt mnoha civilistů a přinutilo mnoho lidí k útěku.
Ukrajinské úřady za poslední den zaznamenaly 96 případů ostřelování svého území ze strany separatistických regionů na východě země. Zemřel přitom jeden ukrajinský voják a dalších šest jich bylo zraněno, uvedl server RBK Ukrajina s odvoláním na armádu. Porušování příměří hlásí také zástupci povstaleckých republik, takzvaná Luhanská lidová republika informuje o třech mrtvých v důsledku ostřelování ukrajinských sil. Za předchozí den Ukrajinci zaregistrovali 84 incidentů.
Rusko plánuje úplnou invazi na Ukrajinu do 48 hodiny, varovaly americké tajné služby ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl to server Newsweek s odkazem na administrativu prezidenta Joea Bidena. Letečtí pozorovatelé navíc hlásili, že Rusko narušilo ukrajinský vzdušný prostor a na krátkou dobu letěly nad zemí možné průzkumné letouny. "Prezident Ukrajiny byl varován, že Rusko s vysokou pravděpodobností zahájí invazi do 48 hodin," řekl serveru nejmenovaný americký činitel.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně. "Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo," napsal Michel lídrům v pozvánce na summit.
V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení. Pro případ, že by se Moskva rozhodla k jakémukoli agresivnímu kroku, ale už Západ hrozí velmi tvrdými sankcemi. Vypadá to navíc, že po prvotním lavírování začínají být západní země soudržné. Už i Německo je soudě podle prohlášení premiéra Scholze a jeho ministryně zahraničí na tvrdé sankce připraveno.
ČR je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany. Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl Fiala. Ruské uznání separatistických republik na ukrajinském území a vyslání armády podle Fialy znamená, že Evropa je krok od války.
Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka pro `CRo.D8le dodal, 6e konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to ve středu agentura Reuters, podle níž postihy zahrnují mimo jiné zákaz vstupu na Ukrajinu, odepření přístupu ke kapitálu či nemovitostem. Kyjev navíc od středy začal povolávat vojenské zálohy ve věku 18 až 60 let. Postihy má na ruské činitele uvalit Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO)
Pokud Rusko napadne ukrajinské vnitrozemí, mohou na něj být ze strany Západu uvaleny další sada sankcí. Spojené státy by podle informací agentury Reuters mohlo například výrazně omezit export technologické zboží, od komerční elektroniky, přes počítače či polovodiče a letecké součástky. U Evropy je situace složitější, Itálie už mimo jiné uvedla,, že by se sankce určitě neměly týkat energetiky. Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy.
Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinska pravda to sdělila ukrajinská zpravodajská služba prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev, uvedla.
Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média. Nepodloženě pak Trump dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní – a nikoliv za jeho vlády – je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.
Ukrajina je již jen krůček od plnohodnotné ruské invaze. V pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že uznává nezávislost separatistických oblastí, tedy Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Zároveň nakázal přesun ruských vojáků na území kontrolované separatisty, tedy na území, jež je mezinárodně považované za ukrajinské. Invaze tak v jistém smyslu již začala.
