Spojené státy americké a jejich spojenci v NATO poslali na pomoc napadené Ukrajině raketové systémy protivzdušné obrany. Konkrétně se má jednat o mobilní obranné systémy SA-8, SA-10, SA-12 a SA-14, které jsou všechny sovětské výroby, píše americká CNN s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele USA. Ukrajina po západních spojencích požaduje ale nejmodernější raketové systémy S-300.
Pro ubytování lidí prchajících před válkou na Ukrajině už přestávají v některých krajích stačit kapacity. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kvůli tomu vyzval všechny státní instituce, aby znovu udělaly inventuru svých nemovitostí, jež by k tomuto účelu mohly posloužit.
Zatímco premiéři Polska, Slovinska a Česka hovořili po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským spíše o obdivu k bojující Ukrajině a o tom, že by se tato země měla stát součástí Evropské unie, vicepremiér polské vlády Jaroslaw Kaczyński vyzval z Kyjeva západní státy k mezinárodní vojenské misi, která by zajistila mír.
Ruské jednotky údajně obsadily nemocnici v jihoukrajinském přístavním městě Mariupolu. S odvoláním na organizaci Media Human Rights Initiative (MHRI) o tom informovala novinářka Anastasia Magazovová. „Obyvatelé Mariupolu kontaktovali horkou linku Media Human Rights Initiative (MHRI) s tím, že od včerejšího rána (14. března) je oblastní nemocnice intenzivní péče v Mariupolu (Troitská ulice 46) obsazena ruskými jednotkami,“ napsala na svém twitteru.
V době psaní tohoto článku probíhá válka na Ukrajině již třetí týden. S nevelkou nadsázkou se však dá říci, že se toho od prvního týdne vlastně tolik nezměnilo. Nedostavil se žádný zásadní průlom na bojišti. Spíš platí, že posilují trendy, které se daly pozorovat již v prvních dnech, a (až na jednu poměrně zajímavou výjimku) se plní předpovědi odborníků. Jaká je tedy aktuální situace na ukrajinském bojišti a co lze očekávat dál?
Protesty proti ruskému režimu jsou vidět čím dál tím častěji. V pondělí narušila vysílání nejsledovanější ruské televize První kanál pracovnice televize s transparentem nesoucím nápis: „Stop válce! Nevěřte propagandě! Lžou vám tady!“ Žena byla zadržena a pravděpodobně jí může hrozit i vězení.
V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby, který zřejmě přiletěl z Ukrajiny. Informovala o tom rumunská média. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu by šlo o druhý známý případ, kdy se z ukrajinského bojiště dostal na území členské země NATO bezpilotní letoun. Dron dopadl na dvůr domu v obci Dumitra v župě Bistritsa, místo havárie je vzdáleno několik desítek kilometrů od ukrajinsko-rumunské hranice.
Ruská vojenská operace na Ukrajině nepostupuje tak rychle, jak si Kreml představoval, řekl šéf ruské Národní gardy Viktor Zolotov. Takové výroky z úst jednoho z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina představují dosud nejsilnější veřejné přiznání, že akce Moskvy v sousední zemi nepostupují dle plánu, napsala agentura Reuters. Zolotov, bývalý šéf Putinovy ochranky, v neděli vystoupil na bohoslužbě vedené moskevským patriarchou Kirillem.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov údajně přijel na Ukrajinu a nachází se prý v Ivankově severně od Kyjeva. „Kadyrov je zalezlý ve sklepě na Ukrajině,“ napsal Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra na svém kanálu Telegram. Uvádí to agentura Unian s tím, že ale žádné oficiální informace o Kadyrovi na Ukrajině nejsou. Čečenský vůdce pak poslal Zelenskému ostrý vzkaz. Ve svém dlouhé vzkazu se Kadyrov obrací napřed k Rusům a poté i přímo k Zelenskému.
Ukrajina v pondělí plánuje evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Záchrana obyvatelstva se týká i měst kolem Kyjeva, kde v pondělí podle tamní správy evakuace úspěšně pokračuje již pátý den, napsala agentura Reuters. Ukrajinská prokuratura v pondělí uvedla, že od zahájení ruské invaze zahynulo na Ukrajině 90 dětí, přes 100 jich bylo zraněno. Bilanci nelze nezávisle ověřit.
Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání.
Válku na Ukrajině sleduji stejným způsobem jako většina ostatních lidí v konfliktem bezprostředně nezasažených zemích. Především na internetu, ve změti videí, fotek, memů, krátkých komentářů a různě vyhrocených debat. Je tam zpracovaná způsobem odpovídajícím době, člověku pak může snadno uniknout, jak moc se ten konflikt tomuhle v digitálním světě zavedenému zpracovávání věcí a také soudobému „diskurzu“ vymyká.
Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj navštívil vojenskou nemocnici v Kyjevě, kde se léčí zranění vojáci z fronty. Prezident poděkoval v bitvě raněným vojákům za jejich oběti, pozvedl jim náladu a slíbil vítězství. "Kluci, brzy se uzdravte. Věřím, že nic neurychlí vaše uzdravení víc, než naše vítězství," řekl. V neděli odpoledne navštívil prezident Zelenskyj kyjevskou vojenskou nemocnici, kde se ošetřují vojáci zranění během bojů s ruskými okupanty. S vojáky si podal ruce a předal jim státní vyznamenání.
Pokud Rusko vystřelí na území států NATO, zareaguje Severoatlantická aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy NATO o společné obraně. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Obavy z možného zasažení států aliance zvýšil mohutný ruský útok na vojenskou základnu v ukrajinském městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic. Zahynulo při něm nejméně 35 lidí a dalších 134 utrpělo zranění.
V Rusy okupovaném jihoukrajinském městě Cherson se v neděli konala velká demonstrace na protest proti ruským vojákům. Podle zveřejněných záběrů stovky lidí demonstrovaly na náměstí Svobody poblíž kina Ukrajina, pochodovaly kolem vojenských kolon a mávaly vlajkami a transparenty v modrých a žlutých barvách Ukrajiny. Videa zveřejněná na webu například Ukrajinské pravdy, ukazují dav lidí křičících na okupanty: „Jdi domů!“, „Jdi domů, dokud jsi naživu!“ nebo "Cherson - to je Ukrajina."
Život amerického reportéra a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva, píše Reuters. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý novinář Brent Renaud, který jako filmař pokrýval také válku v Iráku nebo Afghánistánu. Policie nejprve uvedla, že Renaud byl novinářem listu The New York Times. Ten to ale později popřel. Nedorozumění zřejmě vzniklo proto, že Renaud u sebe podle fotografií zveřejněných ukrajinskými médii měl novinářskou průkazku s nápisem deníku NYT.
Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o "významném pokroku". Výsledky se podle Ukrajinců prý dostaví v řádu dnů.
Česká republika poskytne Ukrajině další vojenský materiál, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů Kč, další plánované dodávky budou podle ní za podobnou částku. O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda. Černochová také prohlásila, že na Ukrajině by měly zasáhnout modré přilby OSN.
Premiér Petr Fiala (ODS) by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. V diskusním pořadu CNN Prima News dnes připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla. Do Česka zatím přišlo na 200 tisíc lidí z Ukrajiny.
„Putinovi nesmí jeho plán vyjít,“ řekl na CNN Prima News český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj nás, vzhledem k dopadům probíhající války na Ukrajině na evropskou ekonomiku, nečekají lehké časy. Fiala apeluje na to, aby státy Evropské unie a NATO držely při sobě, ruský prezident Vladimir Putin totiž podle něj vede válku nejen s Ukrajinou, ale i s celou Evropou. „Před námi není jednoduché období,“ řekl Fiala.
Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů od centra Lvova, dnes zahynulo nejméně 35 lidí. Dalších 134 lidí utrpělo zranění. S odkazem na gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého o tom informovala agentura Reuters. Tato část Ukrajiny zatím zůstávala vojenského konfliktu do velké míry ušetřena,
Benefiční koncert Jaromíra Nohavici byl vyprodán za 15 minut. Veškerý výtěžek ze zakoupených lístků má putovat na pomoc Ukrajině. Zatím ale není známo, které organizaci vybrané peníze zpěvák věnuje, organizace Člověk v tísni tyto peníze v minulých dnech totiž odmítla. Koncert, který se v Ostravě uskuteční 25. března, se plánoval déle než rok. Na den přesně zde totiž před 40 lety Jaromír Nohavica absolvoval své první veřejné vystoupení.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než 1000 lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54. O den dříve Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva informoval o 564 mrtvých a 982 zraněných civilistech.
Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je k tomu potřeba 25 modulárních základen. "Kapacity státu jsou už vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. Doplnila, že ČR nemůže být dál cílovou zemí.
V posledních dnech utíkají z Ukrajiny, která se stala válečnou zónou, až stovky tisíc lidí denně. Není překvapivé, že přesuny tolika lidí výrazně ochromily veřejnou dopravu nejen na Ukrajině, ale i v dalších zemích. Po strop přeplněné vlaky a také nádraží na všech trasách vedoucích od ukrajinských hranic směrem na západ nejsou dnes žádnou výjimkou. Jízda ranním vlakem z polské Přemyšle se rovná zážitku, na který lze jen stěží zapomenout.
V posledních dnech se objevila nová konspirační teorie živená ruskou propagandou. Ta tvrdí, že USA na Ukrajině mají tajné laboratoře na výrobu biologických zbraní. Invaze na Ukrajinu má tak být vedena s cílem Kyjev těchto nebezpečných zbraní zbavit. Je to jeden z mnoha pokusů, jak ex post odůvodnit ruskou agresi. Na rozdíl od tvrzení, že na Ukrajině vládnou fašisté či že Ukrajinci páchají genocidu na etnických Rusech, této konspirační teorii dodaly na síle dvě události zdánlivě potvrzující jejich pravost.
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostávat od úřadu práce příspěvek. Jeho výši a další podmínky by stanovila vláda svým nařízením. Počítá s tím pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) k vládní předloze, která má kromě jiného usnadnit vstup ukrajinských uprchlíků na tuzemský trh práce. Sněmovna tento návrh zákonaprojednává ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se ostře vyhradil proti ruskému tvrzení, že Ukrajina vyrábí chemické a biologické zbraně. Naopak vyjádřil znepokojení z toho, že by chemické zbraně mohli použít Rusové. Rusko obvinilo Ukrajinu z toho, že na svém území společně s USA vyvíjí nebezpečné nákazy, které pak měly být pomocí ptáků zavlečeny do Ruska. Z použití chemických zbraní z ruských rukou má obavy také Británie a Bílý dům. Zelenskyj se vymezil proti ruskému obvinění z toho, že Ukrajina připravuje chemický útok.
Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?
