Michail Podoljak, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře, tvrdí, že od začátku invaze k dnešnímu ránu padlo 3500 ruských vojáků, méně než 200 jich bylo zajato.
Scházíme se ve středu 16. února, podle některých zpráv měla toho dne vypuknout na rusko-ukrajinské hranici válka. Je odpoledne a zdá se, že nevypukne (mezitím, ve čtvrtek 24. 2. ráno, Rusko zahájilo proti Ukrajině mohutnou vojenskou invazi). Jakási forma lokální války tam však už několik let, jistě od roku 2014, doutná. V takové situaci se v Salonu Echa sešli tři muži, kteří mají kořeny v té zemi, kde zítra znamená včera. Ataman Vševelikého kozáckého vojska v exilu (to je oficiální termín) a historik Alexej Kelin, redaktor Rádia Svoboda Jaroslav Šimov a Vladislav Jandjuk, člen běloruské vlády v exilu.
Podle novinářů z britské stanice Sky News se 28 západních zemí rozhodlo poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc. Má zahrnovat střelivo a zbraně, uvedl polský deník Do Rzeczy. Velká Británie, několik evropských zemí a Spojené státy se dohodly, že Ukrajině poskytnou další vojenskou pomoc, včetně zbraní a zdravotnického materiálu, uvedli novináři Sky News. Pomoc má pokrýt dodávky munice a také protitankových a protiletadlových zbraní.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ráno řekl, že Ukrajina se před ruským agresorem nepřestane bránit. V této souvislosti vyzval spoluobčany, aby nevěřili propagandistickým padělkům. Vyplývá to z nového videovzkazu hlavy státu, zveřejněného dnes ráno. Prezident ho natočil poblíž svého úřadu na ulici Bankovaja. Rusko oznámilo, že se třetí den ruské invaze na Ukrajinu zaměřilo na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu pomocí námořních a leteckých řízených střel.
Reakce na americké a evropské sankce proti Rusku na sebe nenechaly dlouho čekat. Jako jeden z prvních se ozval generální ředitel ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin a varoval Spojené státy a Evropskou unii před dalším zaváděním protiruských sankcí. Pohrozil tím, že bez ruských technologií se může zřítit Mezinárodní vesmírná stanica (ISS) na Evropu nebo USA. Podle něj jsou pro manévrování se stanicí nezbytně nutné ruské motory, píše německý deník Welt.
Ukrajinští piloti údajně sestřelili ruský SU-25 u města Kalinovka ve Vinnické oblasti. Uvedl to šéf tamní regionální správy Sergej Borzov na své facebookové stránce. Současně byl v noci jižně od Kyjeva údajně sestřelen letoun Il-76 plný okupantů připravených zaútočit v noci na hlavní město. "Naši vojenští piloti právě sestřelili ruský SU-25 u Kalinovky." Další komentář neposkytl.
Během jednání o sankcích proti Rusku od evropských politiků i v médiích zaznívala povzbudivá slova o nově nalezené jednotě, o tom, jak Putin přiměl státy Unie, aby se konečně semkly. Kromě těch povinných optimistických, povzbudivých, navenek akčních prohlášení totiž zaznívají i jiné hlasy. V něčem až apokalyptické. Bývalá německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová mluví tom, že Západ, Evropa „historicky selhaly“. Významný novinář a znalec Ruska Edward Lucas v rozhovoru pro Deník N připouští možnost „konce Západu“.
Nejednotnost států EU v tvrdosti sankcí nahává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Státy se totiž nedokáží shodnout, zda se má využít jeden z nejtvrdších protiúderů vůči Rusku, tedy odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pro jeho vypnutí se přimlouvají zejména státy východní Evropy včetně ČR. Zdrženlivě se k tomuto kroku stavěl Kypr nebo Spojené státy. Německo bylo původně proti, v pátek však ministr financí (FDP) Christian Lindner naznačil, že země by se mohla přidat k ostatním.
Ukrajinské vedení souhlasilo s návrhem ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání. Na Facebooku to oznámil mluvčí ukrajinského prezidenta Sergej Nikiforov. Příměří se snaží dojednat i Maďarsko. Půjde rovněž o záruky neutrality. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny "ukončit tento masakr". Ztráty ruského nepřítele jsou "velmi, velmi vážné." Čím dříve jednání začnou, tím větší je šance na obnovení normálního života,“ napsal Nikiforov.
Německo v rámci posílení obrany východního křídla NATO vyšle vojáky na Slovensko. Dnes večer to v rozhovoru s televizí ZDF prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Uvedla také, že Německo pomůže Slovákům s ochranou vzdušného prostoru. Podle informací agentury DPA na Slovensku rozmístí protiraketový systém Patriot, který poskytuje ochranu před leteckými i raketovými údery. Angažujeme se na Slovensku," řekla Lambrechtová; podle ní Německo do země pod Tatrami vyšle rotu.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko v pátek večer varoval obyvatele ukrajinské metropole před úmyslem ruských okupantů dobýt město. V předvečer útoku na hlavní město rovněž oznámil rozmístění územní obrany. Město se chystá na útok okupantů. "Nyní je situace pro Kyjev bez nadsázky hrozivá. Příští noc, ráno, to bude velmi těžké. Ruské jednotky jsou blízko hlavního města. Vojáci a pořádkové síly ve městě neutralizují sabotážní skupiny," řekl starosta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli ruské invazi na Ukrajinu nařídil všeobecnou mobilizaci, informovala ukrajinská média. Podle agentury Interfax-Ukrajina se mobilizace „bude realizovat 90 dnů počínaje dnem nabytí účinnosti výnosu“. Ukrajinská Pravda napsala, že po dobu válečného stavu, který nyní v zemi platí, nesmějí Ukrajinu opustit muži ve věku od 18 do 60 let. Napříč zemí se urychleně balí a odjíždí ženy s dětmi a starší lidé. Na videu můžeme vidět dojemné loučení otce s dcerou.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně souhlasí s jednáním s kyjevskou vládou v Minsku, současně ale vyzval ukrajinskou armádu k tomu, aby vládu svrhla a převzala vládní moc. Chce tím docílit „snazšího vyjednávání“ a zdá se, že šéf agresorské země není připraven jednat s ukrajinskými úřady, píše agentura Unian. V pátek promluvil Putin k ukrajinské armádě a apeloval na „demilitarizaci a denacionalizaci“ Ukrajiny, ivádí dále zpravodajský web Unian. S armádou se údajně „lépe dohodne“.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně souhlasí s jednáním s kyjevskou vládou v Minsku, současně ale vyzval ukrajinskou armádu k tomu, aby vládu svrhla a převzala vládní moc. Chce tím docílit „snazšího vyjednávání“ a zdá se, že šéf agresorské země není připraven jednat s ukrajinskými úřady, píše agentura Unian. V pátek promluvil Putin k ukrajinské armádě a apeloval na „demilitarizaci a denacionalizaci“ Ukrajiny, ivádí dále zpravodajský web Unian. S armádou se údajně „lépe dohodne“.
Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm tzv. dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost, tvrdí. Sdružení provozující registr domén s českou národní koncovkou .cz to oznámilo v tiskové zprávě. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat, nicméně na vládní tiskové konferenci se o podobním kroku v obecné rovině hovořilo.
Vláda na pátečním mimořádném jednání rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Po zasedání kabinetu to na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala (ODS). Bude to doporučovat dalším zemím. Krok vláda avizovala po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu, je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Platné je rozhodnutí ode pátku. Vláda schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince.
EU se nedokáže dohodnout na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, takže bude nadále financovat ruský útok na Ukrajinu. Napsal to v pátek deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin v Bruselu vyhrál. Týdeník Der Spiegel poznamenal, že obraz aktuálního dění na Ukrajině je živým dokladem zhroucení německé politiky, která po desetiletí věřila, že bezpečnosti a míru v Evropě je možné dosáhnout jen ve spolupráci s Moskvou, a nikoliv konfrontací.
Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.
Měsíc po odsouhlasení daru dělostřelecké munice válkou zasažené Ukrajině vězí granáty stále v České republice. Potvrdilo to v prohlášení, které má Echo24 k dispozici, ministerstvo obrany. Podle něj Praha přesun munice nijak neblokuje, stále ale s ukrajinskou stranou vyjednává podmínky předání, což ovšem válečný konflikt komplikuje. O tom, že k přepravě granátů dosud nedošlo, jsme psali před několika dny. Česká vláda rozhodla o daru 4 006 kusů dělostřeleckých granátů 26. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil smrt 13 příslušníků ukrajinské pohraničí stráže na Zmijím ostrově v Oděské oblasti. Obránci ostrova se podle zveřejněných útržků rádiové konverzace odmítli vzdát ruskému křižníku Moskva a na výzvu ke kapitulaci reagovali slovy „ruská válečná lodi, jděte do p***le“. Ukrajinská pohraniční stráž posléze oznámila, že ostrov obsadili Rusové. Ruská válečná loď se pohraničníkům ohlásila vysílačkou a „doporučila, aby složili zbraně a kapitulovali.
V Evropě panují neshody ohledně sankcí, kterými by unie měla zasáhnout Rusko. Nově odsouhlasený balíček je sice podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského velmi tvrdý, tuzemsko by ale současně na rozdíl od jiných států uvítalo ještě ostřejší opatření. Jednomyslnou podporu nezískalo především vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. To prosazovala Česká republika, přes ostatní ale neprošlo. Nerozhodnost světa kritizoval kupříkladu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že jeho země zůstala sama v boji proti ruské armádě. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině je podle něj důkazem, že sankce Západu proti Moskvě nejsou dostatečné. Uvedl také, že Rusko pokračuje v raketových útocích na ukrajinské civilní i vojenské cíle, většinu invazních vojsk se ale ukrajinské armádě podařilo zastavit. Podle ukrajinského generálního štábu je cílem ruské invaze hlavní město Kyjev.
Cílem ruské invaze na Ukrajinu je Kyjev, uvedl ve čtvrtek pozdě večer ukrajinský generální štáb. Hranice podle něj překročily již dvě třetiny z nashromážděných ruských vojsk. Podle CNN, která se odvolává na nejmenovaného amerického činitele, se ruské jednotky nacházejí asi 30 kilometrů od metropole. Ukrajinské hranice podle generálního štábu zatím překročilo 60 z 90 ruských bojových skupin, každá o síle 600 až 1000 vojáků.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ukrajina zůstala sama v boji proti ruské armádě, uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Řekl také, že nehodlá opustit Ukrajinu, ačkoliv jej a jeho rodinu považuje Rusko za prvořadý cíl. Podle něj do metropole Kyjeva vstoupili ruští diverzanti. „Kdo je připraven s námi bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí,“ citoval dnes server RBK Ukrajina ze Zelenského.
ÚHEL POHLEDU: Válka na Ukrajině bude mít velmi hmatatelné a praktické dopady i na naši ekonomiku. A zdaleka nepůjde „jen“ o zapojení do systému sankcí.
Ty nejhorší scénáře se staly skutečností. Rusko napadlo Ukrajinu. Nejedná se o žádnou omezenou operaci, menší akci s cílem rozšířit separatistická území či propojit okupovaný Krym s Ruskem pozemní cestou. Toto je plnohodnotná generální invaze za účelem zničit Ukrajinu. Rusové bombardují města po celé zemi, včetně těch na západě. Ruské síly zaútočily ze tří stran, z východu, z Krymu a z Běloruska. Putinův útok na Ukrajinu je však i útokem na světový řád, tak jak se ustálil po konci studené války. Bude se nám po něm stýskat.
Pokud do Česka přestane proudit ruský plyn, dodávky této suroviny nebudou ohroženy. V rozhovoru pro deník Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Připustil ale, že by plyn mohl ještě výrazněji zdražit. Nejvíce mezi státy EU by nedostatek ruského plynu pocítily Maďarsko a Bulharsko. Bartuška považuje ruského vůdce Vladimira Putina za lháře. Závazek dodávat dál plyn do Evropy mu nevěří.
Na Rudém náměstí v Moskvě se 25. srpna 1968, dva dny po invazi do Československa, sešlo osm statečných lidí, kterým se podařilo na několik minut rozvinout transparent Ať žije svobodné a nezávislé Československo!. Pak je rychle sebrala milice a začala jejich cesta po kárných táborech. Říkalo se pak, že těch osm lidí zachránilo čest ruskému národu. To je zajisté poněkud nadsazené, ale jejich legendární čin aspoň ukázal, že v beznaději ruské arogance existují i jiní Rusové a existuje i jiné Rusko. Snad se najde i nyní.
Kyjev vydrží několik dní, do 96 hodin by však měl být obklíčen. Uvádějí to tři američtí představitelé, kteří očekávají, že po neutralizování ukrajinského vojska dojde k sesazení vlády. Vysoce postavení představitelé obrany USA navíc říkají, že ranní útok byl pouze úvodem k rozsáhlé a několikastupňové invazi. Ruské jednotky zatím postupují ve třech směrech, přičemž jeden z nich míří na Kyjev.
