Tag: ÚSTR

Články k tagu

Komunisté chtějí zrušit ÚSTR. „Nedělejme tlusté čáry za minulostí. Zlo má svoji tvář,“ oponuje ředitel

Komunisté volají po konci ÚSTRu. Vedení levicové koalice Stačilo! v čele s komunisty dalo před volbami jasně najevo, že pokud se dostanou do vlády, tak nechají zrušit Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Reakce instituce na sebe nenechala dlouho čekat a prohlásila, že každý, kdo jí škodí, tak podporuje komunisty. Ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna považuje útoky na ústav za důkaz, že se mu daří naplňovat své poslání.

ÚSTR vyhrál. Kontroverzní učebnici dějepisu se stahuje z prodeje

Debata kolem kontroverzní učebnice dějepisu kritizované Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má další vývoj. Nakladatelství Fraus (nyní patřící pod německou skupinu Klett) ji stahuje z prodeje. Publikace s názvem Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia vyšla v roce 2022 ještě za minulého vedení ústavu. Autory byli z velké části bývalí zaměstnanci oddělení vzdělávání. Současné vedení kritizovalo učebnici za ideologické zaměření, zlehčování některých událostí z období komunistické totality i za faktografické chyby. Tématu jsme se podrobněji věnovali již dříve zde či zde. Níže zveřejňujeme aktuální prohlášení ÚSTR.

Stát byl připraven vrátit se k brutálním metodám

Historik Ladislav Kudrna pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů skoro od jeho vzniku. Poslední dva roky je jeho ředitelem a snaží se napravit pověst vědeckého pracoviště, jež o sobě dávalo vědět především veřejnými sváry svých zaměstnanců o ideově vhodný výklad tuzemských normalizačních dějin. V rozhovoru ale nezůstáváme jen u toho.

ÚSTR má zaplatit pokutu 42 milionů. „Takřka celý rozpočet na rok 2024,“ tvrdí nové vedení

Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pokutu 42 milionů korun za porušení rozpočtové kázně, které souviselo s rekonstrukcí bývalého sídla instituce v Siwiecově ulici na Žižkově. ÚSTR o tom informoval na svém webu. Pokuta je výsledkem kontrolního zjištění finančního úřadu.

„ÚSTR to nepochopil.” Ministerstvo se zastalo učebnice s visící Miladou Horákovou

Ministerstvo školství se zastalo učebnice, která vyvolala ostrou kritiku ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Po vyhotovení dalšího posudku se rozhodlo ponechat publikaci takzvanou schvalovací doložku, která ji zařazuje mezi schválené učebnice pro základní vzdělávání. Informovalo o tom nakladatelství Fraus, které za vydáním učebnice stojí. ÚSTR se v letních měsících proti učebnici, kterou vyhotovili bývalí zaměstnanci ústavu, ostře ohradil s tím, že obsahuje faktografické a pedagogické chyby.

Poučení z kauzy Fremr: Marvanová a Blažek vyzývají k očistě soudů a otevření archivů

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Ředitel ÚSTR Kudrna: „Přece nikdo nikoho nenutil, aby se za normalizace stal trestním soudcem“

Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního soudu.

Šéf ÚSTR ke kauze kolem soudce Fremra: Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt

Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to v úterý uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

Činnost Fremra za komunismu posoudí ÚSTR. „Justice byla součástí režimu“

Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředí se jednak na tzv. kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Prezident Petr Pavel oznámil, že jmenování Fremra odloží do doby, než se informace o soudcově rozhodování před rokem 1989 vyjasní. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí

Případ na ÚSTRu aneb Pomluva se vždycky hodí

Podobně jako se nedoporučuje dotýkat se drátů s vysokým napětím nebo třeba olizovat zmrzlé zábradlí, je rozumné nekomentovat dění v ÚSTRu. Tedy Ústavu pro studium totalitních režimů, o jehož patnáctiletých dějinách by nějaký Balzac či Dietl měl napsat strhující románovou ságu či nekonečný seriál. Bylo by tam vše o velikosti a malosti lidského ducha, všechny intriky a ambice, lásky a zášti, vášně a nenávisti, celý rej myšlenek a idejí v nálevu velkých ideologických bojů, v nichž jde o všechno a o nic.

„Je to cenzura.“ ÚSTR je kritizován za vyškrtnutí kapitoly Stárkovy knihy

Diskuze o výkladu komunistického režimu, kterou odstartoval rozhovor Týdeníku Echo s děkanem Filozofické fakulty Michalem Pullmannem, neberou konce. V úterý se totiž znovu ozval šéf Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma, jenž napsal otevřený dopis řediteli ÚSTR Zdeňku Hazdrovi kvůli vyškrtnuté kapitole ve vědecké publikaci Kniha v barvě krve. Ta se věnuje takzvanému revizionistickému přístupu k minulosti a zastánce revizionismu kritizuje. Klíma požaduje navracení kapitoly do knihy, podobně jako nedávno zkritizoval děkana Pullmana za relativizaci zločinů komunismu. ÚSTR kritiku odmítá.

Policie zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů

Policie ve čtvrtek zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje nebyl nikdo zadržen. Vedení ústavu i Ibehej ČTK přítomnost policistů v organizaci potvrdili. Blíže záležitost nikdo z nich nechtěl komentovat. Podle informací ČTK by se úkony trestního řízení měly týkat rekonstrukce sídla ÚSTR. Trestní oznámení kvůli přestavbě podal před časem předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík.

Spisovatelka Procházková opět narazila. Senát ji nezvolil do Rady ÚSTR

Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestala. Senát ve středu její opětovnou nominaci předloženou prezidentem Milošem Zemanem znovu neschválil. Procházková získala v tajné volbě pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Zřejmě jen teoretickou šanci bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.

Zeman si trvá na svém, do Rady ÚSTR opět navrhl spisovatelku Procházkovou

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Ve čtvrtek to sdělil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Kniha rozpoutala boj o disidenty. Mnoho jich v přeložené verzi chybí, kritizují historici

Někteří známí historici kritizují Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za vydání Slovníku disidentů. Podle Radka Schovánka je slovník „odbytý“, například v něm chybí některá důležitá jména jako Pavel Kohout, Petr Pithart nebo Josef Zvěřina. S tím souhlasí i historik Petr Blažek. Oba kritizují také to, že se u životopisů jedná o překlad z polštiny, medailonky jednotlivých disidentů byly však původně zpracovány českými historiky zhruba před 15 lety. Od té doby nebyly podle Petra Blažka aktualizovány. ÚSTR naopak slovník hájí.

Psal o zneužívání psychiatrie a skončil na Sibiři. Teď v Praze dostane cenu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodl udělit svou letošní cenu v oblasti svobody, demokracie a lidských práv ruskému novináři Alexandru Podrabinkovi, který v 70. letech upozorňoval na psychiatrické násilí v Sovětském svazu. Nyní 65letý disident za to byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a posléze i vězněn. Kromě něj ÚSTR na pondělním ceremoniálu ve Valdštejnském paláci ocení dalších 11 lidí.

„Omluva není na místě.“ Historik Blažek si stojí za slovy o Babišovi a čistkách v ÚSTR

Historik Petr Blažek se neomluvil za slova o vyhazovu badatele Radka Schovánka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v souvislosti s jeho svědeckou výpovědí proti Andreji Babišovi v kauze premiérovy spolupráce s StB. Vyzvalo ho k tomu vedení ústavu, omluvit se měl dle ÚSTR do 31. července. Za svými slovy si ale Blažek stojí. „Omluva není na místě. Mé vystoupení je plně v souladu s listinou základních práv a svobod. Moje kritika ani nemířila na vedení ústavu, ale na Andreje Babiše,“ řekl. ÚSTR nyní zvažuje další postup.

12 historiků se postavilo za kolegu z ÚSTR v Babišově kauze

S vážným nařčením proti vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) přišlo 12 současných i bývalých zaměstnanců ústavu. V úterý zaslali řediteli Zdeňku Hazdrovi dopis, ve kterém se postavili za svého kolegu Petra Blažka. Ten dříve naznačil, že nucený odchod historika Radka Schovánka souvisel s tím, že Schovánek vystupoval jako svědek v případě údajně nesprávné evidence Andreje Babiše jako spolupracovníka Státní bezpečnosti. Vedení ústavu toto nařčení odmítlo a vyzvalo Blažka, ať své tvrzení doloží. To se prý dosud nestalo.

Historika Schovánka jsme kvůli Babišovi nevyhodili, brání se ÚSTR

Vystoupení historika Petra Blažka na protivládní demonstraci na Václavském náměstí má dohru. Ohradil se proti němu jeho zaměstnavatel, Ústav pro studium totalitních režimů. Tomu se nelíbí, že Blažek spojuje vyhazov historika Radka Schovánka s jeho svědeckou výpovědí proti Andreji Babišovi v kauze jeho údajné spolupráce s StB. ÚSTR Blažkova slova odmítl na svých stránkách, ten prohlášení kritizuje.

Chci zpřístupnit ruské archivy, brání šéf ÚSTR svou účast na česko-ruském fóru

Proti účasti ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry na chystaném Česko-ruském diskuzním fóru se vymezilo několik historiků. „Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí,“ píší. Ředitel Hazdra kritikům odpovídá, že se pouze snaží zpřístupnit ruské archivy, ne legalizovat ruskou politiku.

Politici začínají mluvit jazykem, co připomíná autoritativní režimy, říká historik

Od převzetí moci komunisty v Československu uplynulo už 70 let. Podle historika Petra Blažka je velký mýtus, který se podařilo prosadit komunistům, že převrat v roce 1948 byl ústavní. „Byl to neústavní historický mezník,“ říká Blažek v rozhovoru pro deník Echo24. Blažek hovoří i o tendenci srovnávat současnou politickou situaci s únorem 1948. „Události od říjnových voleb jsou klíčové a budou přelomové pro charakter dnešního politického systému. Na druhou stranu si myslím, že ke klíčovým strukturálním změnám, alespoň zatím, nedošlo,“ říká Blažek.

Úmyslné falšování dějin začíná? Poradkyně ÚSTR zlo totality v archívech nenachází

Vymývání mozků a přepisování dějin? Sotva 28 let od pádu komunismu? Podle poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Muriel Blaive z výzkumu archivů bezpečnostních složek vyplývá, že v komunistickém režimu nebyl odpor, naopak neustálé vyjednávání a dialog. Zároveň prý archivy nepřináší důkazy o zlé totalitě v Československu. ÚSTR podle Blaive dokumentuje opak toho, co chtěl od svého vzniku dokázat.