Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Německý kancléř Olaf Scholz po pondělní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Diskuse v této fázi "je naprosto předčasná a není vhodná doba na to ji vést," řekl Olaf Scholz.
Lídři evropských zemí se obávají, že budou vynecháni z jednání o podmínkách uzavření míru na Ukrajině. Administrativa Emmanuela Macrona proto potvrdila to, co již avizoval polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski, že na pondělí francouzský prezident pozval evropské lídry na schůzku do Paříže, kde chce jednat o ukončení války. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny nabývají na rychlosti a Evropanům ujíždí události doslova před očima. Podle zprávy AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky. Oficiálně není známo, kolik letounů F-16 má Kyjev k dispozici. Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000.
Francie si v úterý připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili 12 lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.
Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštívil francouzský ostrov Mayotte v Indickém oceánu, který před týdnem zasáhl silný cyklón a ostrov značně zdevastoval, mohou zde být až stovky obětí. Ale u místních chudých obyvatel se někdy nesetkal s přílišným pochopením, protože ti se domnívají, že Paříž postiženému ostrovu nepomáhá, jak by podle nich bylo třeba.
Novým francouzským premiérem bude centrista François Bayrou. O rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona informovaly agentury s odvoláním na sdělení Elysejského paláce. "Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá" řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou. Třiasedmdesátiletý Bayrou ve funkci nahradí konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament vládě hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru.
Ačkoliv je Francie oficiálně sekulární stát, na otevření rekonstruované Notre Dame nesměl prezident Emmanuel Macron chybět. Nechyběla ani řada dalších lidí, včetně nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho poradce Elona Muska. Atmosféra byla vážná. Nebyl to jen běžný obřad, ale symbolický sraz celé západní civilizace, ohrožené dnes čím dál početnějšími řadami nepřátel. Kde jinde se v takové situaci sejít než ve starém chrámu, který stál nad vodami Seiny už v době, kdy ve Francii vládli Kapetovci a nikdo ještě netušil, že za velkým západním oceánem leží nějaká Amerika
Pařížský arcibiskup Laurent Ulrich v sobotu večer otevřel bránu obnovené katedrály Notre-Dame v Paříži. "Bratři a sestry, vstupme nyní do Notre-Dame," řekl Ulrich, a otevřel dveře Notre-Dame de Paris. Po třech úderech na dveře se fasáda katedrály za doprovodu sboru rozsvítila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. V televizním projevu dnes večer prohlásil, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027, informují světové tiskové agentury.
Je to čím dál napínavější. Mluvíme o dokončení jaderného tendru na Dukovany a podepsání smlouvy s jihokorejskou společností KHNP. Ke všem nejasnostem a k mlčení vlády ohledně toho, jaký bude model financování druhého zamýšleného bloku, teď přibyla ještě nejistota v podobě toho, jak se bude vyvíjet situace v Jižní Koreji.
Budoucí americký prezident Donald Trump dorazí do Paříže na sobotní znovuotevření katedrály Notre-Dame. Oznámil to na své komunikační platformě Truth Social, kde ocenil rekonstrukci chrámu, který v roce 2019 zničil rozsáhlý požár. Podle agentury AFP se má slavnostního aktu zúčastnit padesát hlav států a předsedů vlád a dohlížet na něj bude na 6000 policistů a četníků.
Na noční útoky na izraelské fanoušky v Amsterodamu po zápase Evropské ligy mezi místním Ajaxem a Maccabi Tel Aviv zareagovali již i někteří politici, mezi nimi například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron či starostka Amsterdamu Femke Halsemaová. Zazněla od nich slova o „nejtemnějších hodinách dějin“ či „explozi antisemitismu“.
„Neexistuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale nic by nemělo být vyloučeno.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron překvapil v únoru ostrým výrokem ohledně možného vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. V reakci na přítomnost severokorejské armády na frontě teď zaznívají výzvy k přehodnocení Macronova plánu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že nesmí zapomínat, že stát Izrael vznikl na základě rezoluce OSN. Reagoval tak na pokračující operace izraelské armády v Libanonu, kde izraelská armáda ostřelovala i pozice sil OSN. Netanjahuova kancelář reagovala upozorněním, že Izrael si svou nezávislost vybojoval krví ve válce o nezávislost, která následovala. Není to poprvé, co se Macron s Netanjahuem dostali do sporu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že dodávky zbraní používaných v konfliktu v Pásmu Gazy by měly být zastaveny v rámci širšího úsilí o nalezení politického řešení tamního konfliktu. Ve vysílání stanice France Inter také řekl, že Francie žádné zbraně do Izraele v tuto chvíli nedodává, píše v sobotu agentura AFP. "Prioritou je dnes návrat k politickému řešení, zastavení dodávek zbraní pro vedení konfliktu v Pásmu Gazy. Francie žádné nedodává," řekl Macron.
Evropská unie může být do dvou tří let mrtvá, pokud nezmění své směřování, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil především množství regulací a nedostatek investic. Podle Macrona, jak Washington, tak Peking, tedy potenciální globální soupeři EU, mají lepší hospodářské výsledky a více investují než přeregulovaná Evropa. Macron už v minulosti o ekonomickém zaostávání Evropy mluvil, tentokrát poprvé zmínil i časový horizont možného zlomu. Uvedl to na konferenci Berlin Global Dialogue
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, uvedla stanice BFM TV. Francie čekala na novou vládu dva měsíce od předčasných parlamentních voleb. O třiasedmdesátiletém Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Projev Macrona ani Barniera se podle médií zatím neočekává.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci. Sám Macron se k tomu zatím nevyjádřil.
Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice, uvedl Macron na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Někteří ruští představitelé kvůli tomu Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.
Olympiáda skončila a povolební politické boje vypukly ve Francii s ještě větší intenzitou. V článku publikovaném exkluzivně v ekonomickém listu La Tribune Dimanche lídři vítězného levicového hnutí Nepoddaná Francie oznamují, že předloží Národnímu shromáždění požadavek odvolat prezidenta republiky, pokud ten nejmenuje jejich kandidátku, socialistku Lucii Castetsovou premiérkou. Prezident ale podle francouzské ústavy nemusí jmenovat premiérem nikoho ve spojení s vítězem voleb
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil online útoky a šikanu uměleckého šéfa slavnostního zahájení olympijských her v Paříži Thomase Jollyho. Jeho velmi netradiční pojetí zahájení dalo prostor mnoha různým menšinám, sklidilo však kritiku od konzervativních kruhů i náboženských představitelů. Agentura AFP v pátek informovala, že se Jollyho obtěžováním začala ve středu zabývat policie.
Twitterový účet Petra Fialy je plný sebechvály, ale tuto středu byla namístě.
Předsedkyní Národního shromáždění dnes francouzští poslanci znovu zvolili Yaël Braunovou-Pivetovou, která je spojenkyní prezidenta Emmanuela Macrona. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Třiapadesátiletá centristická politička v rozhodujícím třetím kole hlasování dostala 220 hlasů, zatímco její soupeř, čtyřiasedmdesátiletý komunistický zákonodárce Andre Chassaigne, jich obdržel 207.
Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v 2. kole první na pásce skončila Nová lidová fronta s 180 poslanci z 577. Druzí macronovci mají 159 a Národní sdružení 142. Tradiční pravici, Republikánům, voliči přisoudili 39 mandátů. Nicméně na procenta skončilo první Národní sdružení s 37 %, Nová lidová fronta dostala 25,8 % a macronovci 24,5 %. O tom, co to pro zemi galského kohouta znamená a jakým problémům Francie čelí, debatují Michel Perottino a Andrea Sedláčková.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijal demisi vlády premiéra Gabriela Attala. Zároveň ale ministry požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet. Očekává se, že to nebude dříve než po skončení letních olympijských her 11. srpna, uvedly agentury Reuters a DPA. Pětatřicetiletý Attal přijel demisi podat už 8. července po prohraných předčasných volbách, Macron ji ale tehdy odmítl přijmout.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vytáhl současného premiéra Gabriela Attala do nejvyšších pater politiky, v posledních dnech ale jejich vztahy výrazně ochladly, píší francouzská média. Pětatřicetiletý Attal začínal jako mluvčí vlády, mluvilo se o něm i jako o Macronově chráněnci nebo možném nástupci. To se ale podle médií od červnového vyhlášení předčasných voleb mění. „Už se nesnesou,“ řekl o prezidentovi a premiérovi podle AFP jeden z poradců vlády.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
