Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský bulvární deník Daily Mail.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu zamíří do Paříže v rámci jednání o válce na Ukrajině s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, uvedl to mluvčí maďarské vlády na síti X. Setkání mezi francouzským prezidentem Macronem a maďarským premiérem Orbánem, které podle maďarského státního tajemníka pro mezinárodní komunikaci Zoltána Kovácse probíhá „na pozvání prezidenta Macrona“, se uskuteční méně než 24 hodin před mimořádným summitem EU v Bruselu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval členské státy EU, aby se dohodly na „masivním společném financování“, které by uvolnilo investice ve výši stovek miliard eur do evropské obrany a bezpečnosti. Naléhavá výzva přichází před čtvrtečním zvláštním summitem EU zaměřeným na obranu. Trump totiž naznačuje přátelštější přístup k Moskvě a odklon od Evropy, píše server Politico. Macron rovněž naznačil, že by francouzské jaderné zbraně mohly chránit Evropu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala v sobotu agentura AP. Macron prohlášení učinil před nedělním summitem o Ukrajině, který do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer. Vrcholné schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, Německa či Francie.
Podporu Ukrajině dali dnes večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk či španělský premiér Pedro Sánchez. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Macron na konci své návštěvy Portugalska podle agentury AFP zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropany, aby "znovu objevili chuť rizika, ambicí a moci", tváří v tvář nepředvídatelnosti Spojených států Donalda Trumpa a aby odmítli "šťastné vazalství" se Spojenými státy. Macron to řekl na své návštěvě v Portugalsku, informovala dnes francouzská televize BFMTV. Emmanuel Macron vyzval Evropany, aby byli "jednotnější a silnější než kdy jindy" a odmítli "šťastné vazalství" se Spojenými státy v době, kdy se na obou stranách Atlantiku urychlují rozhovory o Ukrajině.
Americký prezident chtěl na poslední chvíli zrušit plánované páteční setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Následně však po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem změnil údajně názor a oba politici, jak Zelenskyj, tak Trump se mají v pátek setkat. O nečekaných změnách na poslední chvíli informuje s odkazem na vlastní zdroje server francouzské televize BFMTV.
Nyní existuje pádný důvod pro obnovení kontaktů a jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron, který je právě na návštěvě Washingtonu. Informují o tom ukrajinská média. "Po Buči a válečných zločinech Ruské federace jsem ukončil kontakty s Putinem. Nyní je v USA nová administrativa, což znamená nový kontext. Je dobrý důvod obnovit kontakty s prezidentem Putinem," řekl Macron, když komentoval jednání mezi Trumpem a Putinem.
Donald Trump dnes prohlásil, že vede vážné rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války s tím, že válka na Ukrajině může skončit "během několika týdnů". Současně vyloučil, že by přijel do Moskvy už na 9. května, kdy se bude v Rusku slavit 80. výročí konce 2. světová války. Na to je podle něj ještě brzy. Moskva je prý také připravená akceptovat evropské vojáky na Ukrajině. Informoval o tom deník Le Figaro.
Prezidenti Francie a Ukrajiny, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj, a další evropští lídři poblahopřáli lídrovi konzervativní unie CDU/CSU Friedrichu Merzovi k vítězství v nedělních parlamentních volbách v Německu. Vyslovili se pro jednotu i pokračování spolupráce. Výsledek německých voleb ocenil na sociální síti i americký prezident Donald Trump. CDU/CSU získala ve volbách 28,5 procenta hlasů, a Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře.
Francie nevylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu po dojednání míru, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednání o míru se však podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. Evropské státy vyzval k větším výdajům na obranu vzhledem k zvýšené agresivitě Ruska a zřejmého menšího zapojení Spojených států do bezpečnosti Evropy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer. Napsala to ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na prohlášení mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové. Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako zájmy Evropy. Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington, a to kvůli jednáním zaměřeným na ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze to dnes uvedla agentura Reuters. Macron po dnešním jednání s dalšími evropskými lídry uvedl, že mír na Ukrajině by měl zohlednit bezpečnostní zájmy evropských zemí. ¨
Ve Francii probíhá ve středu už druhý summit evropských státníků o podpoře Ukrajiny. A to poté, co ho svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jednání o míru na Ukrajině mezi USA a Ruskem. Premiér Petr Fiala v České televizi uvedl, že se politici na schůzce shodli, že je nutné investovat do obrany a zbraní, aby Evropa byla ve světě brána vážně. Podle Fialy se politici shodli, že je klíčové zvýšit investice do obrany, jak na úrovni národních států, tak na úrovni EU.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.
Pro Česko z jednání v Paříži k situaci na Ukrajině žádný konkrétní úkol nevyplynul, ani vyplývat nemohl. Pro Echo24 to uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Hlavním závěrem jednání některých evropských zemí v souvislosti se situací na Ukrajině, kterého se Česko nezúčastnilo, bylo zvýšení výdajů na obranu. Podle Ješátkové budou muset tyto případné vyšší výdaje zajistit členské státy, na úrovni EU pak lze teoreticky jednat o společné půjčce.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Německý kancléř Olaf Scholz po pondělní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Diskuse v této fázi "je naprosto předčasná a není vhodná doba na to ji vést," řekl Olaf Scholz.
Lídři evropských zemí se obávají, že budou vynecháni z jednání o podmínkách uzavření míru na Ukrajině. Administrativa Emmanuela Macrona proto potvrdila to, co již avizoval polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski, že na pondělí francouzský prezident pozval evropské lídry na schůzku do Paříže, kde chce jednat o ukončení války. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny nabývají na rychlosti a Evropanům ujíždí události doslova před očima. Podle zprávy AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky. Oficiálně není známo, kolik letounů F-16 má Kyjev k dispozici. Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000.
Francie si v úterý připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili 12 lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.
Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštívil francouzský ostrov Mayotte v Indickém oceánu, který před týdnem zasáhl silný cyklón a ostrov značně zdevastoval, mohou zde být až stovky obětí. Ale u místních chudých obyvatel se někdy nesetkal s přílišným pochopením, protože ti se domnívají, že Paříž postiženému ostrovu nepomáhá, jak by podle nich bylo třeba.
Novým francouzským premiérem bude centrista François Bayrou. O rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona informovaly agentury s odvoláním na sdělení Elysejského paláce. "Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá" řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou. Třiasedmdesátiletý Bayrou ve funkci nahradí konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament vládě hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru.
Ačkoliv je Francie oficiálně sekulární stát, na otevření rekonstruované Notre Dame nesměl prezident Emmanuel Macron chybět. Nechyběla ani řada dalších lidí, včetně nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho poradce Elona Muska. Atmosféra byla vážná. Nebyl to jen běžný obřad, ale symbolický sraz celé západní civilizace, ohrožené dnes čím dál početnějšími řadami nepřátel. Kde jinde se v takové situaci sejít než ve starém chrámu, který stál nad vodami Seiny už v době, kdy ve Francii vládli Kapetovci a nikdo ještě netušil, že za velkým západním oceánem leží nějaká Amerika
Pařížský arcibiskup Laurent Ulrich v sobotu večer otevřel bránu obnovené katedrály Notre-Dame v Paříži. "Bratři a sestry, vstupme nyní do Notre-Dame," řekl Ulrich, a otevřel dveře Notre-Dame de Paris. Po třech úderech na dveře se fasáda katedrály za doprovodu sboru rozsvítila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. V televizním projevu dnes večer prohlásil, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027, informují světové tiskové agentury.
Je to čím dál napínavější. Mluvíme o dokončení jaderného tendru na Dukovany a podepsání smlouvy s jihokorejskou společností KHNP. Ke všem nejasnostem a k mlčení vlády ohledně toho, jaký bude model financování druhého zamýšleného bloku, teď přibyla ještě nejistota v podobě toho, jak se bude vyvíjet situace v Jižní Koreji.
Budoucí americký prezident Donald Trump dorazí do Paříže na sobotní znovuotevření katedrály Notre-Dame. Oznámil to na své komunikační platformě Truth Social, kde ocenil rekonstrukci chrámu, který v roce 2019 zničil rozsáhlý požár. Podle agentury AFP se má slavnostního aktu zúčastnit padesát hlav států a předsedů vlád a dohlížet na něj bude na 6000 policistů a četníků.
