Uznání palestinského státu je nejen morální povinností, ale i politickou nutností, řekl Emmanuel Macron novinářům při své návštěvě Singapuru. Jestliže Izrael dostatečně nezareaguje na humanitární situaci v Pásmu Gazy, evropské země budou podle francouzského prezidenta muset přitvrdit svůj postoj k Izraeli, píše agentura AFP. Izrael označil kritiku od Macrona za jasné lži.

"Humanitární blokáda vytváří situaci, která je na místě neudržitelná," prohlásil Macron na společné tiskové konferenci se singapurským premiérem Lawrencem Wongem. Pokud podle prezidenta v nadcházejících hodinách a dnech Izrael nezmění svůj přístup k humanitární krizi v Pásmu Gazy, evropské země přitvrdí svůj kolektivní postoj k Izraeli. Přestože Izrael minulý týden po nátlaku mezinárodního společenství částečně blokádu uvolnil, je distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy podle tamních obyvatel i podle mezinárodních organizací nedostatečná, chaotická a neodpovídá humanitárním principům.

Francie podle Macrona doufá, že se jí podaří nastartovat hnutí usilující o uznání palestinského státu. Takové uznání však není bezpodmínečné, je třeba propustit všechny rukojmí a demilitarizovat hnutí Hamás a zajistit, že se nebude podílet na správě palestinského státu, který bude muset uznat právo Izraele na existenci. Macron tak zopakoval oficiální postoj Francie i mnoha dalších západních zemí, tedy podporu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Pokud by západní státy nechaly Izraeli v Pásmu Gazy volnou roku, tak by ztratily před ostatním světem věrohodnost, uvedl francouzský prezident. "Proto odmítáme měřit dvojitým metrem," dodal.

Na Macronovy výroky ostře reagovalo izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého prezident vede křížovou výpravu proti Izraeli. Výroky o humanitární blokádě označilo za "jasné lži" vzhledem k tomu, že na palestinské území se dostaly od rozvolnění z minulého týdne stovky nákladních vozů s pomocí. "Místo toho, aby vyvíjel tlak na džihádistické teroristy, chce je Macron odměnit palestinským státem," uvedlo izraelské ministerstvo.

Francie bude 17. až 20. června společně se Saúdskou Arábií předsedat mezinárodní konferenci v sídle OSN v New Yorku věnované právě takovému řešení situace.

Od 2. března Izrael znemožňoval jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci. Minulý týden blokádu částečně uvolnil, když povolil vjezd kamionům s pomocí do oblasti. Izrael k tomuto kroku přistoupil po kritice a nátlaku od mezinárodního společenství a po opakovaných varování mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Pásmu Gazy.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 osob unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla během dvou příměří propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně. Část rukojmích v Pásmu Gazy zahynula.

Od počátku války bylo při izraelských útocích podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 54.249 Palestinců a dalších 123.492 jich bylo zraněno, uvedl ve čtvrtek izraelský deník Haarec. Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu, zahynulo 3986 lidí a 11.451 jich bylo zraněno.