Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to čtvrteční tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.
Německo bude potřebovat tři roky na to, aby si zajistilo alternativní dodávky zemního plynu a stalo se v tomto ohledu nezávislé na Rusku. S odvoláním na televizní vystoupení Leonharda Birnbauma, šéfa největší německé energetické společnosti E.ON, o tom informoval Reuters. „Odhadujeme, že by to vyžadovalo období tří let,“ odpověděl Birnbaum ve zpravodajském pořadu Tagesthemen televize ARD na otázku, jak rychle by se Německo mohlo zbavit ruského plynu.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil v pondělí jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA. Na rozhodnutí reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Charitu neděláme," uvedl s tím, že na následném postupu dodávek plynu Moskva pracuje.
Lídři zemí EU se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po druhém dni summitu to uvedla předsedkyně EK komise Ursula von der Leyenová. Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů summit neschválil, komise však do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy též usilovaly.
Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to v pátek ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Na videokonferenci, kterou odvysílala státní televize, to dnes uvedl prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Velké Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy.
EU začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.
Od invaze Česko poslalo Rusku za plyn a ropu desetkrát více peněz, než kolik vybralo v historicky rekordní sbírce na Ukrajinu. V ní se na kontech neziskových organizací sešlo okolo dvou miliard korun, dalších 660 milionů poslali Češi ukrajinské ambasádě v Praze na nákup zbraní. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by nejúčinnější „sbírkou“ pro Ukrajinu bylo odstřižení od ruských energií. Připravuje se na něj i EU.
Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Němci platí Rusku za energetické suroviny nejvíce z celé EU a především na jejich odmítání troskotá úplné odstřižení dodávek, které by ruskou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Emotivní proslov před Bundestagem přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vytkl Německu, že vždy stavělo na první místo své hospodářské zájmy.
Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Evropské embargo na dovoz ruské ropy a plynu je stále ve hře. K tomuto kroku se rozhodly USA s Británií v úterý. Chtějí tak potrestat Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. EU však s touto sankcí váhá a znovu počítá, zda by se jí to vyplatilo. To je příklad Německa, které by odstřihnutí od plynu a ropy ekonomicky poškodilo. Česká republika by nemusela embargo na ruské dodávky tolik pocítit. Ruská ropa se dá nahradit z celosvětových dodávek a na plynu není v tuzemské energetice závislá většina elektráren.
Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Vyplývá to z dnešního prohlášení EK.
Ruská invaze na Ukrajině a následné ekonomické sankce Západu vyeskalovaly již déle trvající energetickou krizi. Ačkoliv si Evropa více než kdy jindy uvědomuje nutnost odpoutat se od závislosti na ruském plynu, obavy z přerušení toku jsou velké. Cena plynu už dosáhla dosavadního rekordu a stejně dramaticky je na tom i uhlí. Toho je v EU kvůli nucenému ukončování těžby nedostatek a rovněž se tak ve velkém dováží z Ruska.
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.
Pokud do Česka přestane proudit ruský plyn, dodávky této suroviny nebudou ohroženy. V rozhovoru pro deník Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Připustil ale, že by plyn mohl ještě výrazněji zdražit. Nejvíce mezi státy EU by nedostatek ruského plynu pocítily Maďarsko a Bulharsko. Bartuška považuje ruského vůdce Vladimira Putina za lháře. Závazek dodávat dál plyn do Evropy mu nevěří.
Rusko je na Západu závislé víc než on na něm. Sankce ho poškodí výrazně víc. Je to stejné jako před pár lety ve chvíli, kdy se rozjela obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Bylo zřejmé, že Peking může ztratit výrazně víc. Podle toho se choval. V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení.
Šokové zdražení se netýká jen plynu a elektřiny. Od začátku roku na některé domácnosti doléhají často o více než sto procent vyšší platby za dodávky tepla. Účet za celý rok se pak může vyšplhat na mnoho desítek tisíc korun. Zvýšení měsíčních záloh se však v různých koutech Česka liší. Tam, kde se teplo vyrábí z plynu, se ceny zvedaly nejvýrazněji. Ceny zemního plynu totiž drasticky vzrostly a výrobci tepla, kteří si dodávky nezajistili za výhodnější ceny, museli pak své drahé nákupy přenést na zákazníky.
Odborníci a energetičtí analytici reagují na rozhovor ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ohledně dodávek plynu do Evropy. Podobně jako politik považují za důležité dodávky zkapalněného plynu LNG, připouštějí však, že bez ruského plynu se Evropa zatím neobejde. „Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský.
Pokud se ceny energií udrží v takové výši jako nyní, může to znamenat konec pro tradiční výrobu skla v České republice. Shodně to říkají malé i velké sklárny, které po koronavirové krizi čelí vysokým cenám plynu, elektřiny a také surovin. Pro některé sklárny zdražení energií znamená náklady navíc v řádu milionů měsíčně. Velký podnik Crystalex však má meziroční nárůst jen za plyn a elektřinu ve výši 200 milionů korun.
Maďarsko počítá s tím, že se dohodne s Moskvou na zvětšení dodávek ruského zemního plynu. Při úterním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v moskevském Kremlu to řekl maďarský premiér Viktor Orbán. „Vzhledem k tomu, že celá Evropa nyní prožívá energetickou, přesněji řečeno plynovou krizi, bylo velice důležité, že jsme uzavřeli dlouhodobé kontrakty. Děkujeme za to, že jsme je podepsali. Při dnešním setkání bych chtěl dosáhnout zvýšení objemu dodávek,“ řekl Orbán podle agentury TASS.
Zdražování energií bude probíhat po celý rok a pocítí to řada domácností. Od začátku ledna totiž vzrostly ceny elektřiny i plynu od dodavatelů, kteří zdražování dlouhou dobu avizovali. Po pár měsících však dochází k dalšímu růstu cen, jako například u společnosti innogy. Ta od března plánuje zdražení plynu o 19 procent a elektřiny o 14 procent. I když společnost uvádí, že většina odběratelů má fixaci a zdražení je tak nepostihne, tak do budoucna mohou počítat s výrazně dražšími energiemi.
Ekologickým právníkům se nelíbí možné zařazení plynu a jádra na unijní seznam podporovaných forem zelené energie a vyhrožují, že zahájí právní kroky proti Evropské komisi. Uvedl to deník EU observer. Předběžný návrh, kontroverzně zveřejněný koncem 31. prosince, by zahrnul investice do plynu a jádra za určitých podmínek do takzvané taxonomie Evropské unie. Podpora jádra a plynu má být pouze dočasná, aby umožnila přechod na obnovitelné zdroje.
Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Ostře se proti tomu ale ohradili mimo jiné v Rakousku či v Německu. Podle německé ministryně životního Steffi Lemkeové prostředí se jedná o „absolutně špatné rozhodnutí“, rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová zase označila rozhodnutí EK pojmem spojeným s nacismem.
Krize vysokých cen energií na české domácnosti dopadne s novým rokem ještě citelněji, než tomu bylo doposud. Ačkoliv někteří největší dodavatelé elektřiny, jako například ČEZ, slibovali, že nebudou měnit ceníky, těžká situace na velkoobchodním trhu je donutila ceny navýšit. Za elektřinu si připlatí od ledna všichni, protože zdražení oznámil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší šok při pohledu na vyúčtování však zažijí lidé, kterým končí smluvená fixace. Těm se mohou platby za elektřiny až zdvojnásobit.
S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur.
V režimu dodavatele poslední instance (DPI) skončí dalších téměř 5000 odběratelů, dodavatel energií Františkovy energie ukončil činnost, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma elektřinu 2635 zákazníkům a plyn 2350 zákazníkům, jde tak o téměř 5000 odběratelů. O ukončení činnosti informuje na svém webu stručně i samotná firma.
