Vývoz ruské státní plynárenské společnosti Gazprom do Evropy by v letošním roce podle analytiků mohl klesnout zhruba o třetinu, a to kvůli válce na Ukrajině, plánovanému přechodu na platby v rublech a konkurenci ze strany zkapalněného zemního plynu (LNG). Informovala o tom agentura Reuters. „Trh sází spíše na to, že Kreml ustoupí a dále bude přijímat platby, jak bylo běžné před válkou,“ míní ekonom.

Rusko se na pokrytí poptávky po plynu v Evropě podílí zhruba 40 procenty. Západní země však po útoku ruských vojsk na Ukrajinu zintenzivnily snahu o snížení závislosti na ruskému plynu. Vyhlídky pro vývoz ruského plynu podle analytiků navíc podkopává plán Ruska požadovat za plyn platby v rublech od zemí, které nepovažuje za přátelské. Evropa tento požadavek označuje za vydírání a téměř jednomyslně mu odmítá vyhovět.

Podle Sergeje Kapitonova z energetického centra moskevské školy managementu Skolkovo by dodávky Gazpromu do Evropy mohly v letošním roce klesnout o 40 až 45 miliard krychlových metrů zhruba ze 150 miliard krychlových metrů loni. Největším spotřebitelem plynu od Gazpromu v Evropě loni bylo Německo, které odebralo 45,8 miliardy krychlových metrů. Za ním následovaly Itálie a Rakousko.

Sindre Knutsson z norské výzkumné společnosti Rystad Energy uvedl, že pokles dodávek by mohl být ještě výraznější v důsledku „snahy odběratelů snížit závislost na Rusku, nebo omezování dodávek ze strany Ruska, například kvůli neshodám ohledně toho, v jaké měně by se za plyn mělo platit“. Knutsson nevyloučil ani zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu v případě, že válka znemožní bezpečné pokračování provozu plynovodů.

S přechodem na systém plateb v rublech zatím souhlasilo pouze Maďarsko. V rámci tohoto systému by si měl každý odběratel u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně. Za tu by Gazprombank nakoupila rubly a uložila je na klientův rublový účet. Z toho by se pak uskutečnila platba na účet společnosti Gazprom.

Gazprombank je nyní jedním z hlavních kanálů pro platby za ruskou ropu a plyn. Firma patří mezi ruské podniky, které se staly terčem britských sankcí zavedených kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Dokument britského ministerstva financí dnes nicméně podle agentury Reuters ukázal, že Británie poskytla společnosti Gazprombank a jejím divizím povolení pro uskutečňování plateb do konce května s cílem zabezpečit dodávky plynu do Evropské unie. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že rozhodnutí Británie neznamená žádnou změnu v plánu Moskvy pro přechod na platby v rublech.

Celou situaci kolem ruského plynu komentoval i ekonom Lukáš Kovanda. „Brusel dospěl k závěru, že pokud by měl vyhovět požadavku platby za plyn přes Gazprombanku, musel by obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko,“ míní Kovanda.

„To ovšem znamená jediné. Pokud Kreml neustoupí ze svého březnového požadavku či jej nemodifikuje tak, aby nebyl v kolizi se sankcemi, EU přestane již brzy odebírat ruský plyn, resp. jí jej Rusko přestane dodávat. Trh sází spíše na to, že Kreml ustoupí a dále bude přijímat platby, jak bylo běžné před válkou, tedy zejména v eurech, případně v dolarech. Platba v rublech by se tedy nekonala. Po zveřejnění stanoviska Bruselu dnes burzovní cena plynu v EU poklesla o čtyři procenta. To svědčí právě o tom, že trh nečeká vyhrocení situace,“ dodal.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí, včetně České republiky.

Alexej Gromov z Institutu pro energetiku a finance upozornil, že dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodů může zčásti nahradit zkapalněný zemní plyn, a to nejen ze Spojených států, ale také od ruské plynárenské společnosti Novatek, která od svých zákazníků nemusí požadovat platby v rublech. Vývoz plynu z Ruska prostřednictvím plynovodů do Evropské unie by se letos podle Gromova mohl pohybovat kolem 105 miliard krychlových metrů.