V režimu dodavatele poslední instance (DPI) skončí dalších téměř 5000 odběratelů, dodavatel energií Františkovy energie ukončil činnost, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma elektřinu 2635 zákazníkům a plyn 2350 zákazníkům, jde tak o téměř 5000 odběratelů. O ukončení činnosti informuje na svém webu stručně i samotná firma.
Ceny zemního plynu pro evropský trh v pátek pokračovaly v poklesu, po poledni se cena snížila až o 24 procent a přechodně se dostala pod 100 eur (2500 korun) za megawatthodinu (MWh). I tak je ale výrazně vyšší než před rokem. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách.
S koncem letošního roku přichází plynová megakrize, která zde desítky let nebyla. Podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je nebývalá změna cen plynu za poslední rok a půl nezvyklá, která však Českou republiku může nechat zatím v klidu. Znepokojovat však může celou Evropskou unii, která přichází o plynovod Jamal, který nyní proudí plyn z Německa do Polska. V posledních dnech tak i s tímto přispěním atakují ceny plynu na evropském trhu 170 eur za megawatthodinu.
Ruským plynovodem Jamal vedoucím přes Polsko přestal do západní Evropy téct plyn. Zástava to může být jen chvilková, třeba už touto dobou plyn opět teče. České republiky se včerejší hlášení z Německa ani přímo netýká, v našich zásobnících je prý plynu k pokrytí poptávky na čtyři měsíce. Nicméně takové apokalyptické zprávy jako tato nutně přispívají k růstu cenové hladiny v Evropě, který se velmi rychle přelévá do našich cen.
Dodávky ruského zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal se v úterý zastavily, tok plynu se pak obrátil opačným směrem. Informovala o tom agentura Reuters, která se s odvolává na údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Dodávky směrem na západ se už od soboty snižovaly, což vedlo k růstu cen plynu v Evropě do blízkosti maxima. Objem plynu a směr jeho toku v plynovodu se řídí podle požadavků odběratelů.
Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.
Opozičnímu hnutí ANO se dnes nepodařilo prosadit ve Sněmovně debatu o třech návrzích zákonů dosluhující vlády, které reagují na rostoucí ceny energií. Po třech hodinách projevů nastupující vládní koalice neumožnily schválení programu mimořádné schůze. Sněmovna tak o zákonech nejednala. Předseda KDU-ČSL a příští ministr práce Marian Jurečka označil navrhovaná řešení za plošné rozdání peněz, které potřebným lidem nepomůže. Opatření by podle něj stála 25 miliard ročně.
Domácnosti začíná čím dál víc trápit vysoké ceny za energie. Patří mezi ně jak elektřina, tak také plyn. Právě u plynu vzrostla burzovní cena v EU na 100 eur za megawatthodinu. Vysoká prodejní cena se pak odráží na účtech některých spotřebitelů, kteří si budou muset od příštího roku připlatit. Vysoké ceny plynu zřejmě vydrží až do jara, kdy klesne poptávka po topení. Cenu plynu ale tlačí zejména snaha EU odejít od uhlí. Zlom může naopak přijít v době, kdy by Německo schválilo provoz plynovodu Nord Stream 2.
Elektřina a plyn v příštím roce lidem zdraží. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok vzroste v průměru o 3,7 procenta a u plynu o 2,4 procenta. Vyplývá to ze středečního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. V celkových cenách se projeví přibližně dvouprocentním nárůstem u elektřiny, jednoprocentním u plynu. Další zdražení lidi čeká u neregulované složky ceny energie, do které dodavatelé energií promítají nákupy drahých energií na burze, uvedl ERÚ.
Ceny plynu v Evropě dnes znovu rostou poté, co německé úřady přerušily proces schvalování ruského plynovodu Nord Stream 2. Jsou nejvýše od 18. října. Sílí také obavy, zda bude mít starý kontinent v zimě dost zásob této suroviny. Cena klíčového termínového kontraktu na zemní plyn k dodání v prosinci kolem 14:00 SEČ vykazovala růst o osm procent na 101,30 eura (zhruba 2555 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Po Bohemia Energy končí další dodavatel. Konec dodávek elektřiny a plynu oznámila Ray Energy, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma energie téměř 3000 zákazníků. Ray Energy je tak již několikátým dodavatelem energií, kteří od poloviny října oznámili ukončení činnosti. Po Bohemia Energy, která dodávala energie asi 900 000 klientům, skončil také Kolibřík energie s 28 000 klienty a firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy.
Objem přepravy ruského plynu přes Ukrajinu za leden až říjen letošního roku klesl ve srovnání se stejným obdobím loni o 21,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ukrajinský státní provozovatel plynárenské přepravní soustavy GTSOU. Objem přepravy klesá v době, kdy prudce vzrostly v Evropě ceny plynu kvůli nedostatku dodávek. Ukrajina obviňuje Moskvu, že využívá energii jako zbraň proti Evropě.
Výrazně dražší plyn, močovina, ale také vyšší poptávka po naftě. Všechny tyto okolnosti způsobily růst cen aditiva AdBlue, které se přidává do nových dieselových automobilů. Tato důležitá kapalina v tuzemsku v uplynulých týdnech zdražila hned několikanásobně. Přitom například v sousedním Německu AdBlue zůstává dostupný za běžné ceny. Pohled na stojany tuzemských čerpacích stanic nebyl pro motoristy v uplynulých týdnech příjemný.
Brusel zřejmě připravuje velkou otočku. Ukazuje to uniklý dokument, který informuje o tom, že by Evropská unie mohla do takzvaného Green Dealu připojit i zemní plyn a jadernou energii, s nimiž se do teď nepočítalo. K jakémusi přechodnému využití plynu se přiklání podle svých vyjádření i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Návrh nyní podle serveru Euractiv koluje v bruselských kuloárech.
Plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Polsko do Německa, nadále pracuje v obráceném režimu a transportuje plyn ze západu na východ. Ukazují to poslední údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Průtok plynu do Německa se na měřící stanici v německé obci Mallnow zastavil v sobotu ráno a stále nebyl obnoven. Větší problémy to ale nezpůsobuje, ceny plynu v úterý dopoledne pokračovaly v mírném poklesu. Podle Gascade lze očekávat, že plynovod zůstane v obráceném režimu minimálně do středy.
Nová vláda Petra Fialy by měla velmi rychle po nástupu do úřadu představit jasnou energetickou strategii. Prosadit ji v Bruselu. A začít podle ní pracovat na naší energetické bezpečnosti. Západ v čele s Evropskou unií propadá v posledních měsících čím dál hlouběji do zajetí potěmkiád. Politici se snaží vydávat za fakta věci, které jsou zcela zjevně v rozporu s realitou. Jednou z nich je očkování proti covidu jako průkaz potvrzující bezinfekčnost.
Velkou část českých domácností trápí rekordní zdražování energií a současný stav pro ně začíná být neúnosný. Situaci v poslední době navíc ještě zhoršil krach společnosti Bohemia Energy, kvůli kterému je nyní asi 900 tisíc domácností odkázáno na takzvané dodavatele poslední instance (DPI). Ti se ze zákona musí o klienty, kteří přišli o svého dodavatele, první půlrok postarat. Tito zákazníci si však markantně připlatí.
Se začínající zimou se tuzemské domácnosti potýkají s existenčními otázkami. Některé z nich se obávají, že nebudou mít na zaplacení velmi drahých záloh na energie. Poté, co zkrachovali nebo ukončili svou činnost někteří alternativní dodavatelé, jsou totiž české domácnosti odkázány na tzv. poslední instanci. V rámci té ale musejí platit mnohem více než dosud. Potíž je to zejména pro středně a nízkopříjmové domácnosti s dětmi, které nyní řeší to, jak zvládnou nadcházející zimu. Některé dokonce přecházejí na vytápění fosilními palivy.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zvýšit dodávky zemního plynu do Evropy od listopadu. Státní podnik Gazprom s nimi má začít, až naplní domácí podzemní zásobníky. Informovala o tom agentura TASS. Na starém kontinentě je před příchodem zimy napjatá situace na trhu s energiemi – ceny zemního plynu se od začátku roku zvýšily o 365 procent. Evropští představitelé požadují, aby Rusko dodávky zvýšilo, to ale zatím jen plnilo stávající dohody.
Za letošní Dušičky si lidé kvůli vyšším cenám květin připlatí. Evropská plynová krize donutila pěstitele po celé Evropě, a to zejména v Nizozemsku, přerušit provoz svých skleníků. ,,Energie jsou totiž tak drahé, že by se mnohým evropským pěstitelům pěstování a následný prodej květin nevyplácely," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Herec Pavel Liška se vyjádřil k situaci krachující Bohemia Energy. V reklamách na dodavatele energií vystupoval po čtyři roky. V neděli se v dlouhém příspěvku na sociální síti omluvil a rozepsal se o kritice na jeho osobu. Herec byl podle svých slov v šoku, když se o krachu dozvěděl. „Byl jsem dvakrát tak v šoku, jednak jsem nechápal jak tak velká společnost s takovým množstvím klientů, kteří jsou na ni závislí, včetně mě, může jen tak oznámit, že ze dne na den končí."
Lidé, kteří odebírali energie od společnosti Bohemia Energy nyní platí mnohonásobně více na zálohách za plny a elektřinu. Někdy až čtyřnásobně, konkrétně 12, 17 či dokonce 20 tisíc korun měsíčně. Řada z těchto zákazníků končícího dodavatele se o své vyúčtování podělila na sociálních sítích. Klienti zkrachovalé společnosti spadli k tzv. dodavateli poslední instance (DPI). Tam mohou zůstat maximálně půl roku.
Polská státní plynárenská společnost PGNiG předpokládá, že po vypršení dlouhodobé smlouvy s ruskou plynárenskou firmou Gazprom v příštím roce už nebude muset nakupovat ruský plyn. Agentuře Reuters to řekl šéf podniku Pawel Majewski. Nevyloučil nicméně nákupy plynu od Gazpromu na promptním trhu. Polsko se snaží snížit závislost na dodávkách energií z Ruska, například pomocí nákupů zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, Spojených států i dalších zemí.
Pražská plynárenská od 1. listopadu zdraží u části svých zákazníků plyn v průměru o 24,6 procenta. Zvýšení cen se nedotkne klientů se zafixovanými cenami, naopak s ním musí počítat domácnosti a maloodběratelé, kteří nyní využívají základní ceník Standard. Firma zdražení odůvodnila nepříznivou situací na trhu. Podle firmy „nepříznivý a turbulentní vývoj na velkoobchodních trzích“ nemá v posledních letech obdobu a cena zemního plynu za poslední rok vzrostla několikanásobně.
Situace na trhu s energiemi se v posledních dnech stává kritickou. V tuzemsku skončilo už několik alternativních dodavatelů, což znamená, že si zákazníci musejí hledat nové dodavatele. Ti však reagují na rostoucí ceny energií a výrazně zdražují i pro koncové odběratele. Nejcitelnější je zdražení u plynu, některé domácnosti čeká zdražení i o 300 %.
Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce.
Zatímco Spojené státy dlouhodobě tlačily na Německo, potažmo na Evropu, aby nedošlo k dokončení plynovodu Nord Stream 2, aby se tím nezvyšovala energetická závislost na Moskvě, americké firmy jsou údajně před uzavřením dohody o obrovských miliardových dodávkách zkapalněného plynu LNG strategickému soupeři, Pekingu. Píše o tom agentura Reuters..
Růst cen zemního plynu v Evropě prudce zrychluje. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se ve středu zvýšila až o 40 procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba 4000 korun) za megawatthodinu. Ukazují to data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o 20 procent a poprvé překonala hranici 100 eur.
Velkoobchodní ceny elektřiny na pražské energetické burze dál trhají rekordy. Cena na příští rok zakončila poslední zářijový den na rekordní hodnotě 132,93 eura (asi 3365 Kč) za megawatthodinu (MWh), uvedla dnes středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) na svém Twitteru. Upozornila, že během čtvrtečního dne se ceny pohybovaly dokonce nad hranicí 135 eur/MWh, což znamená nárůst o více než 150 procent od začátku roku.
Ruský plynárenský gigant Gazprom je připraven zvýšit dodávky zemního plynu do Evropy a uzavírat nové smlouvy s evropskými odběrateli. Uvedl to podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci ruský podnik obviňují z nedostatečného zásobování evropského trhu, na kterém letos ceny plynu prudce rostou, upozornila agentura Reuters.
