Německo nemá dostatek plynu, vyhlásilo druhý varovný stupeň
Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Dnes to na mimořádné tiskové konferenci oznámil ministr hospodářství Robert Habeck.
Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Dnes to na mimořádné tiskové konferenci oznámil ministr hospodářství Robert Habeck.
Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna.
Minsk neplatí Moskvě za odběr zemního plynu. Ten sice dostává Bělorusko od svého souseda levněji než jiní zákazníci ruské společnosti Gazprom, avšak Minsk spadl do vlastní pasti, když trval na platbě v rublech. Umělé posilování rublu totiž zvýšilo cenu za plyn příliš vysoko. Na svém webu to dnes napsal běloruský nezávislý list Naša Niva. Bělorusko by podle smlouvy mělo platit za tisíc metrů krychlových plynu 128 dolarů (asi 3008 Kč).
První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu.
Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu,
Česká republika ve spolupráci se skupinou ČEZ získala část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Dnes to uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Deník N napsal, že ČEZ uspěl v tendru na pronájem kapacity dvou plovoucích LNG terminálů. Tento krok nám pomůže zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku," napsal Síkela.
Turbína ruského dodavatele zemního plynu Gazprom, používaná při přepravě plynu do Německa, uvízla v Kanadě poté, co ji tam Gazprom poslal na opravy. Jejímu navrácení zabránily kanadské sankce. Gazprom tvrdí, že proto musel omezit dodávky plynu do Německa, německý regulátor síťových služeb Bundesnetzagentur ale toto vysvětlení odmítl. Píše o tom deník The New York Times. Gazprom tvrdí, že dodávky musel omezit, protože se z opravy v Kanadě včas nevrátilo zařízení společnosti Siemens Energy.
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent nyní se prodává za více než 140 eur (3465 Kč) za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU. Takový scénář by byl katastrofou pro Německo,
Základ Green Dealu, takzvaná evropská taxonomie, která rozhoduje o tom, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté a špinavé, byla dlouho sledovaným bojem. Evropská komise na přelomu loňského roku rozhodla, že jádro a plyn nakonec zařadí mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Bez toho by banky na výstavbu například nových jaderných reaktorů jen těžko půjčily. Ozelenění atomu se bralo jako vítězství „jaderných států“ v čele s Francií ale také Českem, které z jádra vyrábí až třetinu elektřiny.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána a firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie, obvykle je schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě.
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců. Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi tzv. přechodové zdroje v lednu.
Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země EU využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to v sobotu eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země EU usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.
Česká a polská vláda se v pátek odpoledne sešly v Praze k sedmému společnému zasedání. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce s polským protějškem Mateuszem Morawieckým prohlásil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, hkavně o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro ČR. Obě země se také shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost.
Jen co se státy Evropské unie shodly na částečném embargu na dovoz ruské ropy, žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o další přitvrzení sankcí. Ve vzduchu tak stále visí otázka skoncování s ruským plynem. Ten by mohl pro Rusko znamenat zásadnější komplikace, jelikož ho není tak snadné přesunout na jiný trh. Znamenalo by to však i tvrdý zásah pro evropské státy.
Není to poprvé v historii Evropské unie. Je to už spíš standard. Evropská unie se dohodne na pravidlech tak gumových, zašmodrchaných a nic neříkajících, že si do nich každá členská země promítne, co chce. Často zcela protikladné zájmy. Aktuálně to sledujeme kolem dodávek ruského plynu. Podle agentury Bloomberg už v rublech platí přinejmenším deset evropských zákazníků. Přesný seznam není známý. Jasné je, že na rublizaci nákupů přistoupily německé, rakouské nebo maďarské firmy.
Čím je Fialově vládě Německo, resp. Uniper v oblasti dovozu ruského plynu, tím je jí Orbán v případě dovozu ruské ropy. Fialova vláda se tak opět tváří jako největší spojenec Kyjeva, ale přitom jí „zlý muž Evropy“ Orbán právě tahá pořádný trn z paty. Potajmu v koutku duše se dnes mnohým českým vládním politikům zjevně notně ulevilo. Brusel se totiž podvoluje hrozbě maďarského premiéra Orbána.
Rusko bude Srbsku dál dodávat zemní plyn. Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli oznámil, že se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky dohodl tříletou smlouvu o jeho dodávkách. Desetiletá smlouva o dodávkách plynu, kterou má Srbsko uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom, vyprší 31. května. Informovala o tom agentura Reuters.
Loňská zima a do té doby nevídaný růst cen energií znamenaly pro mnoho domácností velmi nepříjemný finanční náraz. Ten, kdo neměl ceny elektřiny a plynu fixované, zažil od dodavatele už několikeré zvýšení záloh. Na podzim mnoho fixací skončí a lidé se tak dostanou do velmi nepříjemné situace. Zálohy už nemusí růst „jen“ o desítky procent, ale často půjde o násobné zdražení. Snížení životní úrovně tak pravděpodobně zasáhne další velkou část obyvatel.
Prezident Spojených států Joe Biden je známý svou nekontrolovanou, vzhledem k jeho stavu snad i nekontrolovatelnou mluvou. Typ výroků, jichž se prezidentův aparát děsí a pro něž má angličtina slovo gaffe, se u něj dělí na dvě kategorie: 1) obyčejné, normálně rozpoznatelné hlouposti, 2) nezamýšlená upřímnost.
Závislost na ruském plynu nutí evropské státy ke krizovým řešením. Pokud by Rusko jednoho dne vypnulo plyn či by jeho dodávky výrazně omezilo, tak by se řada zemí ocitla ve velkých problémech. Jednou z nich je i Česká republika, která je na ruském plynu z drtivé většiny závislá. Na evropské úrovni tak vzniká návrh, který by měl řešit krizové situace v případě nedostatku plynu z Ruska. Jednalo by se například o přídělový systém či zastropování cen na evropských burzách.
Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů. Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010.
Německé a italské společnosti si mohou založit a otevřít bankovní účty v rublech, aby mohly nadále kupovat a obchodovat s ruským plynem. Rublové účty pro německé a italské firmy odkývla EU po dlouhodobém jednání se oběma zeměmi, které tím tak nebudou porušovat sankce proti Moskvě, uvádí agentura Reuters s odvoláním na dva diplomatické zdroje. Legální nákup ruského plynu kritizuje teď například polský poslanec Janusz Kowalski a dovolává se rezignace šéfky EK Ursuly von der Leyenové, píše polský deník Do Rzeczy.
Ačkoliv Evropa zažívá dlouho nebývalou energetickou krizi, která se bude možná ještě stupňovat, pokud dojde k odstřižení od ruského plynu, německé ministerstvo hospodářství vedené Zelenými už vyzývá komunální služby k „demontáži“ německé plynárenské sítě, protože žádný zemní plyn podle představ Green Dealu v sítích do 23 let už nebude. Se zprávou, kterou přirovnává k radikálnímu řezu jako bylo někdejěší rozhodnutí o ukončení jaderné energetiky v Německu, přišel list Welt am Sonntag.
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Podle agentury Reuters to oznámil finský operátor Gasgrid. Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO. Moskva dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s odvetnými kroky.
Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to dnes ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měly účty v Gazprombank. Podle nového mechanismu si klienti Gazpromu musejí otevřít v Gazprombank dva účty – jeden v zahraniční měně a jeden v rublech.
Spojené státy se bojí rostoucí inflace a snaží se odradit Evropskou unii od úplného embarga na ruskou ropu. Kvůli riziku, že snahy EU vyloučit ruské energie ze světového trhu by vedly k výraznému nárůstu cen a tedy i zvyšování inflace v USA, navrhují Američané jako dočasné řešení represivní clo na dodávky ruské ropy, uvedl německý deník Handelsblatt. Americká ministryně financí Janet Yellenová o tom mluvila již dříve, nyní o tom přesvědčovala i šéfku EK Ursulu von der Leyenovou.
Evropa naplno rozjela svou snahu o nahrazování ruského plynu. Síly se upínají především k dohodám o dodávkách zkapalněného plynu (LNG), budování potřebné infrastruktury a zajišťování kapacit v terminálech. Problém ovšem může nastat kvůli nedostatku samotného LNG, objem potřebných dodávek totiž dramaticky stoupl. USA či Katar jakožto významní dodavatelé navíc požadují uzavírání pouze dlouhodobých kontraktů. Jednání s Německem proto začínají váznout.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v Česku, oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). O vzniku státního obchodníka jako první informoval Týdeník Echo v rozhovoru s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).
V případě úplného výpadku dodávek ruského plynu chce Evropská komise navrhnout zastropovat ceny plynu pro spotřebitele. Jak píší v sobotu německé deníky, zjistil to list Welt am Sonntag z dokumentu Komise o "krátkodobých intervencích na trhu s energií". Komise v něm navrhuje, aby členské státy zavedly cenový strop pro zemní plyn. Zastropování má chránit zákazníky před další explozí nákladů.