Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března. Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Podle tří unijních diplomatů, jejichž vyjádření získal server Politico, by mohla EK návrh představit ve středu, kdy bude hovořit o možnostech šetření zásob plynu na zimu. V návrhu by měla podle zmíněných zdrojů být také možnost nařídit zemím ve výjimečných případech, například v souvislosti s odstavením ruského plynu, omezení spotřeby.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v podnělí v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. EU se snaží získat dodavatele místo Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu, za což na něj unie uvalila sankce.
Gazprom včera svým odběratelům v Evropě poslal vyrozumění o vyšší moci (force majeure). Je to varování, že zřejmě nebude schopen plnit nasmlouvané dodávky plynu.
V případě stavu nouze v plynárenství neví většina společností, jak vypadá krizový scénář, či zda by se je omezování ze strany státu nějak týkalo. A to za situace, kdy by omezení plynu primárně dopadlo zejména na průmysl a na firmy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, podle kterého si společnosti neumí ani představit škody, které by omezením vznikly. Možná plynová krize se začíná objevovat poté, co Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, stále více omezuje dodávky do Evropy a zejména v současné době, kdy probíhá pravidelná oprava plynovodu Nord Stream 1.
Německá společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do Německa, dostala od ruské plynárenské společnosti Gazprom oznámení o zásahu vyšší mocí. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. „Uniper se domnívá, že je to neopodstatněné. Tvrzení o zásahu vyšší mocí proto oficiální odmítl,“ uvedl německý podnik.
Největší německý překupník plynu Uniper, který se potácí před krachem, začal kvůli nedostatku dodávek z Ruska odebírat zemní plyn ze zásobníků určených převážně na zimní sezonu.
Podniky a spotřebitelé v Evropské unii by mohli čelit významným opatřením na úsporu energie v souvislosti s hrozící plynovou krizí. Návrh pohotovostního plánu Evropské komise (EK) požaduje, aby se veřejné budovy, kanceláře a komerční objekty od podzimu vytápěly na maximálně 19 stupňů. EK zároveň vyzve členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Vychází to z návrhu unijní reakce na možné omezení dodávek plynu z Ruska.
Před třemi dny navštívil Českou republiku Robert Habeck. Formálně „jen“ vicepremiér německé spolkové vlády a ministr pro hospodářství a klimatickou změnu (Němci skutečně tato dvě portfolia řeší na jednom místě) je dnes klíčovým politikem Evropy. To, že se svým resortním kolegou Jozefem Síkelou v Praze podepsal jakousi smlouvu o energetické solidaritě, což máme chápat jako slib, že při nedostatku (ruského) plynu nás Němci hned nevypnou a něco stále doteče až k nám, je dobrá zpráva zevnitř skličujícího celkového obrazu.
Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma dnes uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo prohlášení Gazpromu komentovat.
Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně.
Rusko zváží, že by plyn do Evropy posílalo přes Ukrajinu i po roce 2024, kdy končí stávající smlouva o tranzitu přes tuto zemi, pokud bude v Evropě zájem a ukrajinské plynovody budou v provozuschopném stavu. Informovalo o tom podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí. Evropa v posledních měsících hledá řešení, jak se závislosti na ruském plynu zcela zbavit. Rusko pokračuje navzdory svému útoku na Ukrajinu v přepravě velkého množství plynu přes napadenou zemi do Evropy
V případě výpadku dodávek plynu si Česká republika a Německo navzájem pomohou. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck v pondělí v Praze podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, řekl Síkela.
Německo je na prahu humanitární krize. Právě hrozícím utrpením německého lidu zdůvodňuje Kanada výjimku ze svých protiruských sankcí a posílá do Ruska turbínu. Turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Rusové totiž říkají, že bez ní nemohou Němcům posílat dost plynu. A bez dostatku ruského plynu může nastat právě ona humanitární krize. Přivést jednu z nejbohatších ekonomik světa na práh humanitární krize, to svede málokdo. Dvojice Gerhard Schröder a Angela Merkelová to ale zvládla.
Německá města a spolkové země začínají přemýšlet nad nadcházejícím zimním obdobím. Vzhledem k energetické krizi a k Putinově hrozbě, že zastaví dodávky plynu, tak vedení měst začala vymýšlet krizové plány, jak se s případným zastavením dodávek plynu vypořádat. Ve spolkové zemi Porýní-Falc dokonce pro své obyvatele plánují zřídit výtopny. Informuje deník Bild. Šetřit se bude všude, někde se mají například vypínat na křižovatkách semafory.
Z pravidelné technické odstávky se může stát politická hra s ohrožením evropského a také českého průmyslu. Řeč je o běžné a plánované odstávce plynovodu Nord Stream 1, kterým se přivádí plyn z Ruska do Německa. Každoroční údržba turbín je však kvůli ruské invazi na Ukrajinu ohrožena a rutinní desetidenní omezení provozu může trvat podstatně déle. Pokud by se do 21. července dodávka plynu neobnovila v plné míře, znamenalo by to pro českou ekonomiku velké problémy.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, a přeprodává ho rovněž do České republiky, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německo v obavě z dramatické situace na trhu s energiemi zavádí řadu výrazných omezení, která ovlivní životy obyvatel. Patří mezi ně například omezování možnosti sprchovat se teplou vodou, tlumení pouličního osvětlení nebo uzavřené či chladnější bazény. Berlín k těmto krokům přistupuje z obavy před krizí, která by mohla přijít na podzim a v zimě, uvádí deník The Financial Times.
Pronajatá kapacita v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku by měla pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v České republice, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Na twiteru to dnes uvedl nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga. Pomůže to podle něj snížit závislost ČR na ruském plynu. Česko dováží veškerý plyn z Ruska.
Čeští europoslanci zvolení za Piráty hlasovali v Evropském parlamentu proti zahrnutí plynu a jádra mezi zelené investice, když podpořili námitku proti této výjimce. Všichni ostatní přítomní čeští europoslanci byli pro tzv. taxonomii – včetně těch opozičních. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová na CNN Prima News před hlasováním řekla, že Pirátům vadí zahrnutí plynu do taxonomie. Tvrdí, že plyn prosadili mimo jiné ruští lobbisté a znamenalo by to podporu války. Jádro naopak podporují, ujistila.
Poslanci Evropského parlamentu prosadili zařazení zařazení produkce energie z jádra a plynu mezi takzvané zelené investice. Jde o naprosto klíčové rozhodnutí pro řadu zemí včetně České republiky. Podle českých europoslanců je taxonomie klíčová pro zajištění české i evropské energetické bezpečnosti. Navzdory očekáváním nešlo o těsné hlasování, odpůrcům taxonomie chybělo hned 75 hlasů.
Velmi napínavé bude pro Česko středeční klíčové hlasování Evropského parlamentu (EP) o zařazení jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Poslanci, kteří mají možnost zamítnout takzvanou taxonomii podporovanou většinou států včetně České republiky, jsou před hlasováním rozděleni na dvě podobně velké skupiny, a očekává se velmi těsný výsledek. Pravděpodobnější je podle expertů to, že EP návrh Komise odmítne.
Maďarsko musí podle premiéra Viktora Orbána kvůli válce na Ukrajině zrychlit svůj program rozvoje obrany. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth také řekl, že potřebné nejsou další protiruské sankce, ale okamžité příměří a mírová jednání. Orbán, který se svojí stranou Fidesz v dubnu vyhrál čtvrté parlamentní volby v řadě, řekl, že Maďarsko není ochotné jednat s Evropskou unií o jakémkoliv případném embargu na ruský plyn nebo o omezení jeho odběru
Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy USD (33,1 miliardy Kč). Podle citovaných zdrojů rady a analýzy ohledně finanční a dluhové situace Ukrajině nabízí Mezinárodní měnový fond (MMF).
Akcie německého velkoobchodníka s plynem Uniper dnes padají o 12 procent. Firma, která draze přeprodává ruský plyn také do Česka, se ocitla ve velkých problémech a spolková vláda jedná o její možné záchraně. Podle deníku Die Welt potřeba likvidity bude pravděpodobně obrovská. Firma jako první v Německu varovala před dopady nedostatku a vysokých cen plynu v důsledku omezování dodávek suroviny z Ruska do Evropy. O rozhovorech s Uniperem na téma stabilizačních opatření dnes informoval mluvčí ministerstva hospodářství.
Domácnostem na Slovensku v příštích čtyřech letech vzrostou ceny zemního plynu celkově o 76 procent, pokud uzavřou dlouhodobý kontrakt se státními plynárnami SPP. Nejvyšší růst cen, asi o třetinu, bude v roce 2023. Vyplývá to z pondělního oznámení ministra hospodářství Richarda Sulíka. Stát také finančně podporuje instalaci alternativních zdrojů energie, čerpání dotací zpomaluje omezený počet dodavatelů zařízení a instalačních firem.
Omezení dodávek ruského plynu do Německa označil ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck za „ekonomický útok“ . Německou energetickou krizi a utažení kohoutků s plynem přirovnal Habeck k „pádu Lehman Brothers v energetickém systému“. Německo zároveň vyhlásilo „poplachovou fázi“ havarijního plánu, která má pomoci šetřit s plynem a doplnit zásobníky za 15 miliard eur, píše agentura Reuters. Klesající dodávky plynu odhalily silnou závislost Německa na ruském dodavateli, která sahá až do dob studené války. Rusové popírají tvrzení Němců, že by kohoutky s plynem „utáhli“ záměrně.
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol ve středu v rozhovoru s listem Financial Times.
Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Dnes to na mimořádné tiskové konferenci oznámil ministr hospodářství Robert Habeck.
Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna.
