V případě úplného výpadku dodávek ruského plynu chce Evropská komise navrhnout zastropovat ceny plynu pro spotřebitele. Jak píší v sobotu německé deníky, zjistil to list Welt am Sonntag z dokumentu Komise o "krátkodobých intervencích na trhu s energií". Komise v něm navrhuje, aby členské státy zavedly cenový strop pro zemní plyn. Zastropování má chránit zákazníky před další explozí nákladů.
Dalších 10 zákazníků ze světa si kvůli nákupu ruského plynu otevřelo rublové účty u ruské Gazprombank. To už dohromady činí 20 klientů, kteří jsou ochotni za ruské energie platit ruským rublem, uvádí agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje. Dalších 14 zájemců si poté zažádalo o dokumenty nutné k otevření účtů. Evropští odběratelé už týdny zkoumají, jak splnit nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, aby za odběr ruského plynu od dubna platili v rublech, a neporušit přitom sankce EU.
Bývaly doby, kdy centrálním bankám veleli ekonomové. Ti nejlepší z nejlepších. Koneckonců taky je centrální banka bankou všech bank v zemi. Pak se zvyky začaly pomalu a nenápadně posouvat. Zpráva z úterního večera o tom, že Ukrajina zavřela kohoutek pro plyn procházející měřicí stanicí Sochranovka a tím odstavila asi třetinu plynu, který do EU teče z Ruska přes ukrajinské území, u nás byla absurdně servírována jako další rána ruskému plynu.
Ukrajinský provozovatel plynovodů GTSOU zastavil provoz ruského plynu po trase, která se nachází pod kontrolou proruských separatistů. Požadavky na tranzit ruského plynu přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka klesly na nulu. Uvedla to agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit plynu do Evropy touto cestou kvůli aktivitám ruských okupačních sil v oblasti přeruší, ale upozornil, že dodávky je možné přesměrovat přes propojovací bod Sudža.
Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Oznámila to firma na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou..
EU se po ruské invazi na Ukrajinu nadále snaží diverzifikovat dovoz klíčových surovin – ropy a plynu. Jednou z možností by mohlo být severoafrické Alžírsko a také Egypt. V posledních týdnech výrazně vzrostla důležitost středomořského regionu, který by mohl znamenat cestu k energetické bezpečnosti Evropy, uvádí experti. Problém bude nicméně s vybudováním potřebné infrastruktury a proto minimálně příští topná sezóna bude ještě kritická. Energetiku vyrazil řešit do Berlína také český premiér Petr Fiala.
Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.
Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat. Český premiér Petr Fiala to po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl na společné tiskové konferenci. Česko stejně jako ostatní evropské státy včetně Německa chce být energeticky nezávislé na Rusku poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu. Energetická závislost na Rusku se tak stala bezpečnostním rizikem.
Teprve Putinova invaze na Ukrajinu přiměla Evropu uvědomit si její obrovskou závislost na ruském plynu a ropě. Česko je v této závislosti na špici, dodávky plynu z Ruska dosahují ke sto procentům. Problém ale můžeme mít i s přerušením dodávek ropy, která nyní činí až polovinu dovozu. S tolik potřebnou diverzifikací dodávek energetických surovin se začalo už v devadesátých letech, kdy se rozhodlo o výstavbě „jižního“ ropovodu IKL Vláda Andreje Babiše další dodávky nedomluvila a pohřbila také projekt napojení na Polsko.
Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají.
Kauza Pražské plynárenské ukázala na problém chybných obchodních strategií některých dodavatelů energií. Ceny plynu jsou nyní velmi vysoké, a firma proto kvůli nákupu zásob musela žádat hlavní město o úvěr. Ten sice magistrát schválil, společnost přesto bude muset jít s cenami pro své zákazníky dál nahoru. Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček říká, že společnost reagovala na vážnou situaci na trhu se zpožděním a hazardovala, když na ceny plynu na trhu spekulovala.
Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách ke dnešku překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity. Splní se tak plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.
Během ruské agrese na Ukrajině zemřelo nebo je pohřešováno hned několik zahraničních občanů bojujících na straně napadeného státu. Podle západních médií byl zabit americký bývalý pěšák námořní pěchoty, který bojoval za Ukrajinu. Podle deníku The Times je to první Američan, který padl během ruské agrese na Ukrajině.
Evropská komise řeší, jak mohou státy platit nadále za ruský plyn. Komise totiž poradila státům, aby mohly využívat trik, jak platit Rusku za plyn a neplatit přímo v rublech. V praxi ho vyzkoušely firmy v Německu, Rakousku nebo Maďarsku. Bulharští představitelé státu však před touto praktikou varují a připomínají, že v případě využívání účtů u Gazprombank a následné převedení eur na rubly ztrácí firmy možnost arbitráží. Ministři Evropské unie se tak v příštím týdnu sejdou a budou diskutovat nad tím, jak tento systém nahradit.
Německá energetická společnost Uniper bude platby za dodávky plynu z Ruska převádět do ruské banky a nikoliv do banky v Evropě. Řekl to mluvčí firmy německému listu Rheinische Post. „Plánem je provádět naše platby v eurech na účet v Rusku,“ řekl mluvčí. Banka je pak promění na rubly a uloží na rublový účet Uniperu. Podle EK nepůjde o porušení sankcí, když platba bude dokončena po složení eur, ale před převodem na rubly.
Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
Rusko se rozhodlo, že je potřeba rozklížit dosavadní relativně pevnou jednotu Evropy v sankcích a vyzbrojování Ukrajiny přes zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Přesně podle metody rozděl a panuj. Zavření kohoutků přichází den poté, co ohlásily nové zbrojní dodávky na Ukrajinu dvě klíčové země, kterým se do toho v případě té první zatím moc nechtělo. A v případě té druhé se to dělalo, ale nemluvilo se o tom.
Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.
Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Zastavení dodávek potvrdil už i polský PGNiG. EU je na zastavení ruského plynu připravena a zareaguje společně, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Situace na trhu s energiemi je nadále kritická, především ceny plynu se stále pohybují velmi vysoko. Dodavatelé navyšují ceníky a lidé, kteří neměli ceny fixované, tak musí přistoupit na často velmi vysoké zálohy. Pražská domácnost v běžném bytě, která plynem topí, tak ročně platí dvakrát více než loni. Faktura může vystoupit nad 40 tisíc. Výrazně ceny navyšuje především společnost Pražská plynárenská. Ta se navíc ocitla v problémech kvůli chybějícím zásobám plynu a od města musela žádat finanční pomoc.
Vývoz ruské státní plynárenské společnosti Gazprom do Evropy by v letošním roce podle analytiků mohl klesnout zhruba o třetinu, a to kvůli válce na Ukrajině, plánovanému přechodu na platby v rublech a konkurenci ze strany zkapalněného zemního plynu (LNG). Informovala o tom agentura Reuters. „Trh sází spíše na to, že Kreml ustoupí a dále bude přijímat platby, jak bylo běžné před válkou,“ míní ekonom. Rusko se na pokrytí poptávky po plynu v Evropě podílí zhruba 40 procenty.
Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne, uvedl mluvčí Miroslav Vránek. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje 425 000 odběrných míst.
Ruská policie prošetřuje smrt bývalého viceprezidenta ruské Gazprombank Vladislava Avajeva. Multimilionáře, který v minulosti spolupracoval se Státní dumou i prezidentskou kanceláří, našla v pondělí mrtvého se zbraní v ruce jeho nejstarší dcera Anastasia. Avajev byl nalezen spolu se svou ženou Jelenou a třináctiletou dcerou Mariou. Informace jako první přinesla nezávislá běloruská televize Nexta.
Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.
Hlad po plynu proměnil Evropu v eldorádo pro každého, kdo má zásoby na prodej. A ani Čína, která sama dováží obrovské množství LNG, si nenechala ujít příležitost a dokázala teď přeexportovat na starý kontinent několik tankerů amerického plynu s astromickými zisky s dodáním v následujících měsících. Unipec, dceřinná společnost čínského státního Sinopecu, prodala podle zdrojů od obchodníků nejméně tři náklady tankerů na LNG k dodání do června do přístavů v Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.
Slavnému americkému profesorovi medicíny Johnu Hickamovi se připisuje výrok, že „pacienti mohou mít tolik nemocí, kolik se jim, ksakru, jenom zachce“. Varoval tak svoje kolegy poněkud expresivně před tím, aby se neupnuli jen na tu první diagnózu a nepřehlédli přitom něco jiného, srovnatelně důležitého. Člověk má totiž přirozenou tendenci soustředit se jen na jednu věc, jenže pak jej zase může „ze zálohy“ dostat nějaká jiná.
Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..
