Tag: nacismus

Články k tagu

Podezřele velkorysý dar. Obrazy věnované muzeu byly ukradeny nacisty

Když začal Georges Keller s darováním obrazů Uměleckému muzeu v Bernu, nikdo o jeho pověsti nepochyboval. Respektovaný obchodník s uměním daroval muzeu od 50. let do své smrti v roce 1981 celkem 116 děl takových mistrů, jako byl Henri Matisse nebo Salvador Dalí. Před několika měsíci však pracovník muzea pověřený ověřováním původu uměleckých děl narazil na dokument spojující Kellera s Etiennem Bignouem, Francouzem, který je dnes považován za obchodníka s "horkým" uměním a který za okupace Paříže obchodoval s Němci.

Smrt Karla Čapka je i po 80 letech křivda

Když se člověk začal kdysi trochu zajímat o Karla Čapka, tak ho jeho smrt, od které včera uplynulo osmdesát let, nepřestala nikdy mrzet. Zároveň je jisté, že předčasná smrt v 48 letech ho ušetřila před režimy, ve kterých by nemohl existovat a přežít, jak to ukázal osud jeho bratra Josefa. Každá smrt je smutná a jednou nutná, jenže smrt lidí, jako byl Karel Čapek, se nás nějak dotýká i dnes právě proto, že to byla křivda.

Poláci se nevzdávají nároku na válečné reparace. Podle Dudy jde o otázku pravdy a odpovědnosti

Polský prezident Andrzej Duda dnes znovu zdůraznil, že Polsko bude požadovat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti, řekl podle agentury AFP Duda v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild. "Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou," řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.

Druhá republika: plavba vytřeštěných zavrženců

Po Mnichovu ’38 následuje tak zvaná druhá republika, trvala krátce, od 1. října 1938 do 15. března 1939, to je 167 dní. Václav Černý popsal ve svých pamětech Křik koruny české oněch pět měsíců druhé republiky sugestivně takto: „Plavba vytřeštěných zavrženců, napěchovaných na rozbitý člunek bez plachet a spuštěný bez cíle na živé moře.“ Tato plavba nemohla skončit jinak než vpádem krvelačných pirátů na palubu a vřícením se do válečných proudů, i když je nutné vždy dodat, že hlavní příboj šel mimo.

Sváděla nacisty, střílela je z bicyklu, vyhazovala dynamitem mosty. Zemřela slavná Holanďanka

Nizozemský odboj byl za druhé světové války převážně mužskou záležitostí, našly se však i výjimky. Freddie Oversteegenové bylo 14 let, když se poprvé zúčastnila protinacistické činnosti, třebaže se svými dlouhými černými vlasy spletenými do copů vypadala ještě mladší. Když na kole projížděla ulicemi Haarlemu západně od Amsterdamu se zbraněmi ukrytými v košíku, málokdo ji zastavil. Když lákala německé důstojníky na odlehlé místo, nikdo netušil, že se je chystá zlikvidovat. Oversteegenová zemřela letos 5. září, den před svými 93. narozeninami, píše Washington Post.

USA vydaly do Německa bývalého dozorce z koncentračního tábora

Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.

Vzplanula celá Treblinka, přežila desetina. Povstání v lágru vedl československý důstojník

Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.

Poslední naději na východní frontě vzala Němcům bitva tisíců tanků u Kursku

Bitva u Kursku, do které se v létě 1943 na obou stranách zapojily skoro dva miliony vojáků a tisíce tanků nebo samohybných děl, zůstává největším střetnutím obrněnců všech dob. Pro nacistické Německo představovala asi poslední naději na zvrat na východní frontě, očekávaný výsledek ale nepřinesla. Bitva, která po krátké předehře předchozího večera začala ráno 5. července 1943, totiž přes výrazné sovětské ztráty po 50 dnech bojů prakticky vyčerpala německé síly.

Posselt poděkoval Merkelové za výrok o vyhnání Němců. České politiky kritizuje

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval „útoky“ českých politiků na kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejím slovům o tom, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění. Část českého establishmentu podle Posselta míří ke komunistické minulosti.

Nacistický „létající talíř“ přehání schopnosti třetí říše. Neprodává se už ani jako hračka

Nacistický „létající talíř“ zmizel z nabídky modelů německé firmy Revell, která ho vyráběla podle údajné legendární nacistické předlohy. Reaguje tak na kritiku, podle které kontroverzní produkt vytváří iluzi o nacistických schopnostech a technologii. Podle v současnosti známých informací ale tzv. Reichsflugscheiben nikdy neexistovaly, konstatuje server Stern.

Zeman s Babišem ostře kritizovali Merkelové výrok o odsunu Němců

Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ostře kritizovali slova německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Babiš v Olomouci novinářům řekl, že Merkelové výrok je absolutně nepřijatelný a jitří staré rány. Prezident Miloš Zeman s výrokem Merkelové "hluboce nesouhlasí", řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.

Pro vyhnání Němců neexistovalo morální ospravedlnění, řekla Merkelová

Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce podle kancléřky Angely Merkelové neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury. Merkelová to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců.

Sám proti davu. Ikonický snímek „muže, který nehajloval“

Ikonická fotografie z 13. června 1936 zachycuje dav hajlujících dělníků při spuštění lodi Horst Wessel v Hamburku. Jen několik jedinců nemá na snímku zdviženou pravici. Jeden dělník však stojí s ostentativně zkříženýma rukama. Němka Irma Ecklerová tvrdí, že „ten, který nehajloval“, je její otec August Landmesser. Jeho pohnutý osud přiblížila ve své knize.

Uprchli z Osvětimi, jejich zpráva pak zachránila na 200 000 životů

Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách.

Ganzův Hitler: obraz šílenství i zdroj veselí

Každý člověk, který alespoň jednou za čas prokrastinuje na internetu, tu scénu z filmu Pád třetí říše z roku 2004 viděl mnohokrát. Generalita wehrmachtu je shromážděna v Hitlerově bunkru, probíhá pravidelná porada, Vůdce (Bruno Ganz) je seznamován s vývojem na frontě, všechno, zdá se, probíhá v klidu. Pak se ale Hitler na cosi zeptá, napětí v místnosti znatelně zhoustne, Vůdce vyslechne odpověď pronesenou roztřeseným hlasem. Stále ještě klidně pošle všechny pryč, až na tři nejdůležitější šarže.

Chorvati si připomněli oběti lágru Jasenovac. Srbové a židé pietu bojkotovali

Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac, v němž za druhé světové války zemřely desetitisíce židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašismu. Oficiální pietu již potřetí bojkotovali chorvatské židovské obce, chorvatští antifašisté a zástupci národnostních menšin na protest proti trvajícímu tolerování projevů neonacismu ve společnosti.

Zemřel účetní z Osvětimi Gröning. Do poslední chvíle odvracel nástup do vězení

Ve věku 96 let v pátek v nemocnici zemřel bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Informoval o tom server Spiegel Online. Soud mu v roce 2015 za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů uložil čtyřletý trest vězení. Gröning se do poslední chvíle s úspěchem snažil odvrátit svůj nástup do vězení.

Bílá růže. Němečtí studenti se vzepřeli Hitlerovi, skončili pod gilotinou

Snažili se nenásilně projevit odpor k Hitlerově režimu, skončili popraveni. Protinacistická ilegální skupina Bílá růže byla složená především ze studentů Mnichovské univerzity, kteří za druhé světové války vytvářeli letáky s antifašistickými hesly. Rozšířili jich přes patnáct tisíc kusů, snažili se vybízet Němce, aby si uvědomovali, co za zlo se kolem nich děje. V roce 1943 byla skupina odhalena a následovaly popravy hlavních členů. Přesně před 75 lety byli 22. února zabiti sourozenci Sophie a Hans Schollovi a Christoph Probst.

Němci vypátrali pět dozorců z Buchenwaldu. Vyšetřováným je od 92 do 96 let

Německá centrála pro objasňování nacistických zločinů v Ludwigsburgu vypátrala další osoby podezřelé ze spáchání nacistických zločinů. Na základě jejich podkladů zahájilo státní zastupitelství v Erfurtu vyšetřování pěti bývalých dozorců SS v koncentračním táboře Buchenwald. Mluvčí státního zastupitelství to řekl na dotaz agentury DPA.