Německá policie zadržela v pondělí známou popíračku holokaustu Ursula Haverbeckovou, která v dubnu nenastoupila do vězení. Odsouzená 89letá žena byla zatčena na základě zatykače kolem 13:30 SELČ ve městě Vlotho ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, oznámila policie.
Každý člověk, který alespoň jednou za čas prokrastinuje na internetu, tu scénu z filmu Pád třetí říše z roku 2004 viděl mnohokrát. Generalita wehrmachtu je shromážděna v Hitlerově bunkru, probíhá pravidelná porada, Vůdce (Bruno Ganz) je seznamován s vývojem na frontě, všechno, zdá se, probíhá v klidu. Pak se ale Hitler na cosi zeptá, napětí v místnosti znatelně zhoustne, Vůdce vyslechne odpověď pronesenou roztřeseným hlasem. Stále ještě klidně pošle všechny pryč, až na tři nejdůležitější šarže.
Moskevské oslavy válečného vítězství, které vyvrcholí 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí před Kremlem, budou stát nejméně 615 milionů rublů (asi 209 milionů Kč). Uvedl to dnes podnikatelský list RBK, jenž se odvolává na údaje ze serveru o státních zakázkách.
Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac, v němž za druhé světové války zemřely desetitisíce židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašismu. Oficiální pietu již potřetí bojkotovali chorvatské židovské obce, chorvatští antifašisté a zástupci národnostních menšin na protest proti trvajícímu tolerování projevů neonacismu ve společnosti.
Ve věku 96 let v pátek v nemocnici zemřel bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Informoval o tom server Spiegel Online. Soud mu v roce 2015 za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů uložil čtyřletý trest vězení. Gröning se do poslední chvíle s úspěchem snažil odvrátit svůj nástup do vězení.
„Kolik Židů skončilo v pecích, protože byli neozbrojení?“ řekl republikánský kongresman Don Young na summitu v Juneau na Aljašce. Holokaust použil jako argument v aktuální debatě o kontrole zbraní. Naznačil, že větší kontrola zbraní by pro Američany znamenala ohrožení, uvedl server Independent.
Snažili se nenásilně projevit odpor k Hitlerově režimu, skončili popraveni. Protinacistická ilegální skupina Bílá růže byla složená především ze studentů Mnichovské univerzity, kteří za druhé světové války vytvářeli letáky s antifašistickými hesly. Rozšířili jich přes patnáct tisíc kusů, snažili se vybízet Němce, aby si uvědomovali, co za zlo se kolem nich děje. V roce 1943 byla skupina odhalena a následovaly popravy hlavních členů. Přesně před 75 lety byli 22. února zabiti sourozenci Sophie a Hans Schollovi a Christoph Probst.
Německá centrála pro objasňování nacistických zločinů v Ludwigsburgu vypátrala další osoby podezřelé ze spáchání nacistických zločinů. Na základě jejich podkladů zahájilo státní zastupitelství v Erfurtu vyšetřování pěti bývalých dozorců SS v koncentračním táboře Buchenwald. Mluvčí státního zastupitelství to řekl na dotaz agentury DPA.
Ve věku 96 let zemřel Arkadij Vajspapir, jeden z posledních svědků, kteří přežili pobyt v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor na východě Polska. Informoval o tom v pondělí berlínský památník zavražděných evropských Židů s tím, že Vajspapir zemřel už 11. ledna v Kyjevě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu obvinil Polsko z pokusu o přepsání historie a popírání holokaustu. Reagoval tak na snahu přijmout novelu zákona, která by označení nacistických koncentračních táborů v Polsku jako „polských táborů“ učinila ilegálním.
Osmnáctiměsíční a čtrnáctiměsíční tresty u polského soudu dostali dva členové skupiny „Love Macht Frei“, kteří se loni v březnu vysvlékli do naha před vstupem do koncentračního tábora v Osvětimi. Dalších deset účastníků manifestace dostalo pokuty ve výši 10 000 zlotých (přes 60 000 korun), zbytek byl odsouzen k veřejně prospěšným pracím, informovala agentura AFP.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rekordní počet 2,1 milionu návštěvníků si loni prohlédl bývalý německý koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi a Osvětimi-Březince. Oznámilo to osvětimské muzeum s tím, že je to skoro o 50 tisíc více než v roce 2016, kdy se do někdejšího tábora smrti poprvé podívaly více než dva miliony lidí.
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) byl 22. listopadu odsouzen poslední z řady obžalovaných, Ratko Mladić. Za vraždy a deportace tisíců bezbranných lidí dostal „pouze“ doživotí, bosenštní Muslimové se přesto radovali.
Texaské oddělení trestního soudnictví ve věznicích po celém státě zakázalo čtení více jak 10 000 knižních titulů. Podle něj obsahují nevhodné motivy jako otevřené zobrazení násilí a sexu nebo návody na kriminální činnosti. Britský Guardian uvedl, že zákaz má celou řadu odpůrců kritizující jeho nesmyslnost. Vadí jim, že se na seznamu zakázané literatury objevilo díla britského komediálního uskupení Monty Python nebo sbírka Shakespearových sonetů, zatímco spis Adolfa Hitlera Mein Kampf cenzurou prošel.
Pro Ferdinanda Porscheho bylo bodem zvratu setkání s Adolfem Hitlerem. Po špatných obchodech byl automobilový inženýr značně zadlužený, když v květnu roku 1933 předstoupil před říšského kancléře. Šlo o vysoké státní subvence, které chtěl Hitler vlastně kompletně dát firmě Daimler-Benz. Tehdy 57letý Porsche názor říšského kancléře změnil a velká část subvencí šla na projekt závodního vozu s Porscheho účastí. Tím Hitler stuttgartskou konstrukční firmu založenou teprve v roce 1931 možná zachránil před kolapsem.
Před osmdesáti lety byla pronesena asi nejcitovanější, a tím zřejmě i jaksi nejslavnější kritika moderního umění. Jejím terčem se stali umělci, kteří malují obrazy, kde „louka je modrá, nebe je zelené, mraky sírově žluté, a každý je za blbce“. Takoví umělci „produkují cosi jako odpad“, nikdo jim nerozumí a oni sami „nejsou schopni doložit právo na existenci bez nabubřelého návodu k použití“.
Bavorská policie nedávno provedla domovní prohlídku v bytě bavorského zemského předsedy AFD a olomouckého rodáka Petra Bystroně. Důvodem byl Bystroňův facebookový příspěvek, ve kterém srovnával znak SA se znakem Antify. Mnichovský zemský soud však nyní označil domovní prohlídku za protiprávní. Informoval o tom Bild, který zároveň zveřejnil protokol z domovní prohlídky.
V Kanadě je popírání holocaustu trestné a Zündel byl poprvé postaven před soud v roce 1985 a odsouzen k 15 měsícům, ale rozsudek byl kvůli procedurálním vadám zrušen.
Nejznámější německý popírač holokaustu Ernst Zündel je po smrti. Zemřel ve věku osmasedmdesáti let, informovala v pondělí agentura AP. Kvůli popírání masového vyvražďování Židů během druhé světové války si v minulosti odpykal několikaletý trest vězení.
Dva turisty z Číny zatkla v sobotu německá policie poté, co pózovali před historickou budovou Říšského sněmu (Reichstagu) v Berlíně a napodobovali zakázaný nacistický pozdrav „Heil Hitler“. Při hajlování se vzájemně fotografovali mobilními telefony. Oznámila to v neděli podle agentury DPA berlínská policie, kterou na místo přivolali dva strážci objektu.
Více než 72 let po osvobození koncentračního tábora v polské Osvětimi bude uskutečněna první cestovní výstava. Ještě v letošním roce vyjede toto pojízdné muzeum do 14 měst v Evropě a Severní Americe a bude vystavovat artefakty z koncentračního tábora v polské Osvětimi. Cílem organizátorů je zvýšit povědomí u mladé generace o zločinech spáchaných nacisty.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří v roce 1942 spáchali úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinherda Heydricha, se dočkali v Anglii velké pocty. V městečku Ightfield jim byla odhalena pamětní deska na hrobě rodiny Ellisnových, se kterou se během svého pobytu v Anglii spřátelili. O události informovala ČT24.
V červenci 1941 začala tzv. bitva u Smolenska, jak se zpravidla nazývá série obranných akcí a protiútoků Rudé armády, která hodně zpomalila postup německých vojsk. Sověti sice nakonec museli ustoupit, avšak Němci značně znejistěli a někteří historici soudí, že důsledky této bitvy poté hodně přispěly k faktu, že Wehrmacht nedobyl Moskvu.
Podle nejnovějších dokumentů se britský premiér Winston Churchill snažil utajit informace o snaze nacistů vrátit strýce královny Alžběty vévodu Eduarda na trůn. Ten již v roce 1936 krátce vládl, než musel abdikovat kvůli zasnoubení s rozvedenou Američankou. Eduard byl známý pro své sympatie k nacistickému režimu.
Film Svět podle Daliborka ještě před tím, než byl uveden na festivalu v Karlových Varech, už kolem sebe vytvořil atmosféru dohadů, nejistot, jisté podezíravosti, co Vít Klusák, režisér filmu, tentokrát narafičil. Klusák je typem „dokumentaristy“ mystifikátora, který do reality vstupuje řekněme kreativním způsobem.
Portrét autentického českého neonacisty se objeví od 13. července v kinech. Autor dokumentu nazvaného Svět podle Daliborka Vít Klusák, který v neděli svůj snímek uvede v soutěži karlovarského festivalu, ho s kamerou sledoval během dvou let. Dalibor K. pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně a maluje. Blíží se mu čtyřicítka, bydlí s matkou a nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře.
Ministerstvo obrany nechce aktuálně otevírat masové hroby, v nichž zřejmě leží desítky válečných veteránů, mezi nimi i hrdinové Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Alespoň tak zní oficiální stanovisko, na které se odkazuje i náměstkyně Alena Netolická. Ministr Martin Stropnický (ANO) ale podle poslanců i senátorů odmítavé stanovisko nesdílí. Poslanci ho na jednání Podvýboru pro válečné veterány tento týden vyzvali, aby situaci řešil a identifikaci a exhumaci těl podpořil.
Filmař Hermann Pölking posbíral v archívech mnoho neznámých svědectví o Adolfu Hitlerovi. Jeho několikaleté studování pramenů v archivech vyústilo v natočení dokumentu s názvem „Kdo byl Hitler“. O jedinečném filmu „Kdo byl Hitler“ informoval server rozhlasu Deutsche welle.
Prezident Miloš Zeman je proti zbourání vepřína v Letech, který zčásti leží na místě, kde stával za období protektorátu romský pracovní tábor, kde zahynula řada lidí. Zeman své stanovisko zopakoval v diskuzního pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Vepřín chce nechat zbourat současná vláda Bohuslava Sobotky, která vyjednává s majiteli. Prezident se též vyjádřil ke kauze zavražděného Čecha v Británii, kdy útočníci byli soudem zbaveni obvinění.
