Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.
Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.
Štít ze 30. let 16. století byl až do druhé světové války na středočeském zámku Konopiště, odkud jej ukradli nacisté. Podle serveru tachles chtěli renesanční památku, kterou vyzdobil italský malíř Girolami di Tommaso da Treviso, vystavovat v Linci, kde chtěl muzeum vybudovat nacistický vůdce Adolf Hitler.
Bitva u Kursku, do které se v létě 1943 na obou stranách zapojily skoro dva miliony vojáků a tisíce tanků nebo samohybných děl, zůstává největším střetnutím obrněnců všech dob. Pro nacistické Německo představovala asi poslední naději na zvrat na východní frontě, očekávaný výsledek ale nepřinesla. Bitva, která po krátké předehře předchozího večera začala ráno 5. července 1943, totiž přes výrazné sovětské ztráty po 50 dnech bojů prakticky vyčerpala německé síly.
Polská vláda po měsících sveřepého boje přece jen ustoupila od záměru trestat až vězením každého, kdo užije termín polské koncentrační tábory nebo připíše polskému národu či státu odpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší.
Polský Sejm schválil návrh změn v kontroverzním zákoně, který dosud umožňoval trestat vězením za slova o spoluúčasti Polska na nacistických zločinech vůči Židům. Tresty vězení podle schválených změn tak v zákoně nebudou. Informují o tom tiskové agentury. Norma, kterou v únoru podepsal prezident, rozlítila Izrael i Spojené státy
Zatčením deseti stoupenců krajní pravice podezřelých z příprav útoků na muslimské obyvatele vyvrcholila v noci ze soboty na neděli rozsáhlá protiteroristická operace francouzských úřadů. V neděli o tom informovala agentura AFP, podle jejíchž zdrojů podezřelí tvořili záhadnou skupinu, která plánovala násilné činy
Angela Merkelová měla minulý týden projev, ze kterého, jak to tak bývá, byla vytržena půlvěta.
Šéf sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval „útoky“ českých politiků na kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejím slovům o tom, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění. Část českého establishmentu podle Posselta míří ke komunistické minulosti.
Nacistický „létající talíř“ zmizel z nabídky modelů německé firmy Revell, která ho vyráběla podle údajné legendární nacistické předlohy. Reaguje tak na kritiku, podle které kontroverzní produkt vytváří iluzi o nacistických schopnostech a technologii. Podle v současnosti známých informací ale tzv. Reichsflugscheiben nikdy neexistovaly, konstatuje server Stern.
Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ostře kritizovali slova německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Babiš v Olomouci novinářům řekl, že Merkelové výrok je absolutně nepřijatelný a jitří staré rány. Prezident Miloš Zeman s výrokem Merkelové "hluboce nesouhlasí", řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.
Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce podle kancléřky Angely Merkelové neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury. Merkelová to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců.
Ikonická fotografie z 13. června 1936 zachycuje dav hajlujících dělníků při spuštění lodi Horst Wessel v Hamburku. Jen několik jedinců nemá na snímku zdviženou pravici. Jeden dělník však stojí s ostentativně zkříženýma rukama. Němka Irma Ecklerová tvrdí, že „ten, který nehajloval“, je její otec August Landmesser. Jeho pohnutý osud přiblížila ve své knize.
Éra nacistického Německa byla jen malou skvrnkou na jinak skvělé tisícileté historii země, pronesl spolupředseda krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland. Na sobotní tiskové konferenci v německém Seebachu hovořil k mladým členům strany o úspěšné minulosti země.
Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách.
Výročí konce druhé války letos odnesl dejvický maršál Koněv, který byl polit růžovou barvou, a „levicový sociální demokrat“ Jaroslav Foldyna, který málem přišel o jazyk, jejž chtěl dle svých slov „dát aktivistovi“.
Německá policie zadržela v pondělí známou popíračku holokaustu Ursula Haverbeckovou, která v dubnu nenastoupila do vězení. Odsouzená 89letá žena byla zatčena na základě zatykače kolem 13:30 SELČ ve městě Vlotho ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, oznámila policie.
Každý člověk, který alespoň jednou za čas prokrastinuje na internetu, tu scénu z filmu Pád třetí říše z roku 2004 viděl mnohokrát. Generalita wehrmachtu je shromážděna v Hitlerově bunkru, probíhá pravidelná porada, Vůdce (Bruno Ganz) je seznamován s vývojem na frontě, všechno, zdá se, probíhá v klidu. Pak se ale Hitler na cosi zeptá, napětí v místnosti znatelně zhoustne, Vůdce vyslechne odpověď pronesenou roztřeseným hlasem. Stále ještě klidně pošle všechny pryč, až na tři nejdůležitější šarže.
Moskevské oslavy válečného vítězství, které vyvrcholí 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí před Kremlem, budou stát nejméně 615 milionů rublů (asi 209 milionů Kč). Uvedl to dnes podnikatelský list RBK, jenž se odvolává na údaje ze serveru o státních zakázkách.
Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac, v němž za druhé světové války zemřely desetitisíce židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašismu. Oficiální pietu již potřetí bojkotovali chorvatské židovské obce, chorvatští antifašisté a zástupci národnostních menšin na protest proti trvajícímu tolerování projevů neonacismu ve společnosti.
Ve věku 96 let v pátek v nemocnici zemřel bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Informoval o tom server Spiegel Online. Soud mu v roce 2015 za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů uložil čtyřletý trest vězení. Gröning se do poslední chvíle s úspěchem snažil odvrátit svůj nástup do vězení.
„Kolik Židů skončilo v pecích, protože byli neozbrojení?“ řekl republikánský kongresman Don Young na summitu v Juneau na Aljašce. Holokaust použil jako argument v aktuální debatě o kontrole zbraní. Naznačil, že větší kontrola zbraní by pro Američany znamenala ohrožení, uvedl server Independent.
Snažili se nenásilně projevit odpor k Hitlerově režimu, skončili popraveni. Protinacistická ilegální skupina Bílá růže byla složená především ze studentů Mnichovské univerzity, kteří za druhé světové války vytvářeli letáky s antifašistickými hesly. Rozšířili jich přes patnáct tisíc kusů, snažili se vybízet Němce, aby si uvědomovali, co za zlo se kolem nich děje. V roce 1943 byla skupina odhalena a následovaly popravy hlavních členů. Přesně před 75 lety byli 22. února zabiti sourozenci Sophie a Hans Schollovi a Christoph Probst.
Německá centrála pro objasňování nacistických zločinů v Ludwigsburgu vypátrala další osoby podezřelé ze spáchání nacistických zločinů. Na základě jejich podkladů zahájilo státní zastupitelství v Erfurtu vyšetřování pěti bývalých dozorců SS v koncentračním táboře Buchenwald. Mluvčí státního zastupitelství to řekl na dotaz agentury DPA.
Ve věku 96 let zemřel Arkadij Vajspapir, jeden z posledních svědků, kteří přežili pobyt v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor na východě Polska. Informoval o tom v pondělí berlínský památník zavražděných evropských Židů s tím, že Vajspapir zemřel už 11. ledna v Kyjevě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu obvinil Polsko z pokusu o přepsání historie a popírání holokaustu. Reagoval tak na snahu přijmout novelu zákona, která by označení nacistických koncentračních táborů v Polsku jako „polských táborů“ učinila ilegálním.
Osmnáctiměsíční a čtrnáctiměsíční tresty u polského soudu dostali dva členové skupiny „Love Macht Frei“, kteří se loni v březnu vysvlékli do naha před vstupem do koncentračního tábora v Osvětimi. Dalších deset účastníků manifestace dostalo pokuty ve výši 10 000 zlotých (přes 60 000 korun), zbytek byl odsouzen k veřejně prospěšným pracím, informovala agentura AFP.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rekordní počet 2,1 milionu návštěvníků si loni prohlédl bývalý německý koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi a Osvětimi-Březince. Oznámilo to osvětimské muzeum s tím, že je to skoro o 50 tisíc více než v roce 2016, kdy se do někdejšího tábora smrti poprvé podívaly více než dva miliony lidí.
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) byl 22. listopadu odsouzen poslední z řady obžalovaných, Ratko Mladić. Za vraždy a deportace tisíců bezbranných lidí dostal „pouze“ doživotí, bosenštní Muslimové se přesto radovali.
