Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) byl 22. listopadu odsouzen poslední z řady obžalovaných, Ratko Mladić. Za vraždy a deportace tisíců bezbranných lidí dostal „pouze“ doživotí, bosenštní Muslimové se přesto radovali.
Texaské oddělení trestního soudnictví ve věznicích po celém státě zakázalo čtení více jak 10 000 knižních titulů. Podle něj obsahují nevhodné motivy jako otevřené zobrazení násilí a sexu nebo návody na kriminální činnosti. Britský Guardian uvedl, že zákaz má celou řadu odpůrců kritizující jeho nesmyslnost. Vadí jim, že se na seznamu zakázané literatury objevilo díla britského komediálního uskupení Monty Python nebo sbírka Shakespearových sonetů, zatímco spis Adolfa Hitlera Mein Kampf cenzurou prošel.
Pro Ferdinanda Porscheho bylo bodem zvratu setkání s Adolfem Hitlerem. Po špatných obchodech byl automobilový inženýr značně zadlužený, když v květnu roku 1933 předstoupil před říšského kancléře. Šlo o vysoké státní subvence, které chtěl Hitler vlastně kompletně dát firmě Daimler-Benz. Tehdy 57letý Porsche názor říšského kancléře změnil a velká část subvencí šla na projekt závodního vozu s Porscheho účastí. Tím Hitler stuttgartskou konstrukční firmu založenou teprve v roce 1931 možná zachránil před kolapsem.
Před osmdesáti lety byla pronesena asi nejcitovanější, a tím zřejmě i jaksi nejslavnější kritika moderního umění. Jejím terčem se stali umělci, kteří malují obrazy, kde „louka je modrá, nebe je zelené, mraky sírově žluté, a každý je za blbce“. Takoví umělci „produkují cosi jako odpad“, nikdo jim nerozumí a oni sami „nejsou schopni doložit právo na existenci bez nabubřelého návodu k použití“.
Bavorská policie nedávno provedla domovní prohlídku v bytě bavorského zemského předsedy AFD a olomouckého rodáka Petra Bystroně. Důvodem byl Bystroňův facebookový příspěvek, ve kterém srovnával znak SA se znakem Antify. Mnichovský zemský soud však nyní označil domovní prohlídku za protiprávní. Informoval o tom Bild, který zároveň zveřejnil protokol z domovní prohlídky.
V Kanadě je popírání holocaustu trestné a Zündel byl poprvé postaven před soud v roce 1985 a odsouzen k 15 měsícům, ale rozsudek byl kvůli procedurálním vadám zrušen.
Nejznámější německý popírač holokaustu Ernst Zündel je po smrti. Zemřel ve věku osmasedmdesáti let, informovala v pondělí agentura AP. Kvůli popírání masového vyvražďování Židů během druhé světové války si v minulosti odpykal několikaletý trest vězení.
Dva turisty z Číny zatkla v sobotu německá policie poté, co pózovali před historickou budovou Říšského sněmu (Reichstagu) v Berlíně a napodobovali zakázaný nacistický pozdrav „Heil Hitler“. Při hajlování se vzájemně fotografovali mobilními telefony. Oznámila to v neděli podle agentury DPA berlínská policie, kterou na místo přivolali dva strážci objektu.
Více než 72 let po osvobození koncentračního tábora v polské Osvětimi bude uskutečněna první cestovní výstava. Ještě v letošním roce vyjede toto pojízdné muzeum do 14 měst v Evropě a Severní Americe a bude vystavovat artefakty z koncentračního tábora v polské Osvětimi. Cílem organizátorů je zvýšit povědomí u mladé generace o zločinech spáchaných nacisty.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří v roce 1942 spáchali úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinherda Heydricha, se dočkali v Anglii velké pocty. V městečku Ightfield jim byla odhalena pamětní deska na hrobě rodiny Ellisnových, se kterou se během svého pobytu v Anglii spřátelili. O události informovala ČT24.
V červenci 1941 začala tzv. bitva u Smolenska, jak se zpravidla nazývá série obranných akcí a protiútoků Rudé armády, která hodně zpomalila postup německých vojsk. Sověti sice nakonec museli ustoupit, avšak Němci značně znejistěli a někteří historici soudí, že důsledky této bitvy poté hodně přispěly k faktu, že Wehrmacht nedobyl Moskvu.
Podle nejnovějších dokumentů se britský premiér Winston Churchill snažil utajit informace o snaze nacistů vrátit strýce královny Alžběty vévodu Eduarda na trůn. Ten již v roce 1936 krátce vládl, než musel abdikovat kvůli zasnoubení s rozvedenou Američankou. Eduard byl známý pro své sympatie k nacistickému režimu.
Film Svět podle Daliborka ještě před tím, než byl uveden na festivalu v Karlových Varech, už kolem sebe vytvořil atmosféru dohadů, nejistot, jisté podezíravosti, co Vít Klusák, režisér filmu, tentokrát narafičil. Klusák je typem „dokumentaristy“ mystifikátora, který do reality vstupuje řekněme kreativním způsobem.
Portrét autentického českého neonacisty se objeví od 13. července v kinech. Autor dokumentu nazvaného Svět podle Daliborka Vít Klusák, který v neděli svůj snímek uvede v soutěži karlovarského festivalu, ho s kamerou sledoval během dvou let. Dalibor K. pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně a maluje. Blíží se mu čtyřicítka, bydlí s matkou a nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře.
Ministerstvo obrany nechce aktuálně otevírat masové hroby, v nichž zřejmě leží desítky válečných veteránů, mezi nimi i hrdinové Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Alespoň tak zní oficiální stanovisko, na které se odkazuje i náměstkyně Alena Netolická. Ministr Martin Stropnický (ANO) ale podle poslanců i senátorů odmítavé stanovisko nesdílí. Poslanci ho na jednání Podvýboru pro válečné veterány tento týden vyzvali, aby situaci řešil a identifikaci a exhumaci těl podpořil.
Filmař Hermann Pölking posbíral v archívech mnoho neznámých svědectví o Adolfu Hitlerovi. Jeho několikaleté studování pramenů v archivech vyústilo v natočení dokumentu s názvem „Kdo byl Hitler“. O jedinečném filmu „Kdo byl Hitler“ informoval server rozhlasu Deutsche welle.
Prezident Miloš Zeman je proti zbourání vepřína v Letech, který zčásti leží na místě, kde stával za období protektorátu romský pracovní tábor, kde zahynula řada lidí. Zeman své stanovisko zopakoval v diskuzního pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Vepřín chce nechat zbourat současná vláda Bohuslava Sobotky, která vyjednává s majiteli. Prezident se též vyjádřil ke kauze zavražděného Čecha v Británii, kdy útočníci byli soudem zbaveni obvinění.
Německo je velice úspěšná země, a to vedle mnoha jiných věcí i v tom, jak svou úspěšnost dokáže ve vší skromnosti inzerovat. Ne že by se vytahovali, ale rady, co dělat, aby ostatní byli tak úspěšní jako oni, jim neschází. Takovým měřítkem toho, jak důkladně Německo odčinilo své viny z druhé světové války, je, že i přijímání této odpovědnosti dovedlo k dokonalosti, již lze pomalu vydávat za příklad.
Je to přesně 67 let, co byla ve zinscenovaném procesu komunistickým režimem popravena politička a právnička Milada Horáková. Kolem její smrti stále panuje řada nesrovnalostí. Spekuluje se například o tom, že na šibenici umírala dlouho. Podrobné informace podle historika Aleše Kýra uvádí, že to bylo pět minut. Doposud není známé ani místo jejího posledního odpočinku.
Hrdinové protinacistického odboje Jan Kubiš a Jozef Gabčík a s nimi stovky dalších, kteří jsou pohřbeni v masových hrobech, jsou zase o kus blíž k tomu, aby měli důstojné místo na odpočinek. Pomoci k tomu má projekt „Jména mrtvým“. Ten si klade za cíl vypracovat přesný seznam lidí, kteří skončili nedůstojně pohození v masových hrobech po celé České republice.
Památku generála Aloise Eliáše si v pondělí připomenou v sídle Senátu. Eliáš byl před 75 lety jako jediný premiér z okupované Evropy popraven nacisty kvůli spolupráci s odbojem. Jeho osud připomíná pamětní deska na Kolovratském paláci, kde sídlila Eliášem vedená protektorátní vláda.
Představitelé státu včetně premiéra Bohuslava Sobotky v neděli dopoledne u chrámu sv. Cyrila a Metoděje uctili památku parašutistů, kteří v roce 1942 připravili a uskutečnili úspěšný útok na říšského protektora Reynharda Heydricha. Na akci, které se účastní státní a armádní špičky, navazuje pieta v budově chrámu a na Karlově náměstí celý den pokračuje program Československé obce legionářské.
Roztržky a slovní přestřelky mezi předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a polskou premiérkou Beatou Szydłovou, potažmo jejím stranickým šéfem z vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosławem Kaczyńskim, nejsou ničím neobvyklým. Zatím poslední konflikt mezi Szydłovou a někdejším polským premiérem Tuskem vyvstal kvůli tématu citlivému pro celý polský národ, táboru v Osvětimi, informuje server Politico.
„Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ – to byla poslední slova parašutistů, která zazněla z krypty pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde se před 75 lety, 18. června 1942 bránilo sedm československých parašutistů proti 800 nacistickým vojákům. Stateční výsadkáři v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem provedli 27. května úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha. Heydrich, který chtěl potlačit český odboj a také vyřešit „židovskou otázku“, po zranění dne 4. června zemřel, parašutisty ale zradil jejich kolega. Po sedmihodinovém boji byli všichni parašutisté mrtví.
Stovky lidí si v sobotu v Lidicích připomněly 75 let od zničení obce nacisty a 70 let od její obnovy. Zazněla i modlitba plzeňského biskupa Tomáše Holuba. Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v projevu připomněla nejen historický, ale i současný kontext lidické tragédie. Zatímco ve stejnou chvíli si ve Francii připomínali 73 let od vyhlazení obce Oradour za účasti prezidenta Emanuela Macrona, do Lidic přijel z nejvyšších představitelů státu jen ministr kultury Daniel Herman a místopředsedové parlamentních komor.
Maďarsko vydává do Německa uprchlého popírače holokaustu Horsta Mahlera. O vydání 81letého muže v úterý rozhodl ve zjednodušeném řízení budapešťský soud na základě evropského zatykače, informovala agentura MTI. Německé úřady nyní mají deset dní na to, aby si ho převzaly.
V diskusním Salonu Týdeníku Echo se řešila na první pohled paradoxní otázka: přetrvalo něco z tehdejší nacistické propagandy do dnešních dnů? Odpověď hledali badatel a spoluautor knihy o 294 vlastencích spjatých s atentátem, kteří byli hromadně zastřeleni v Mauthausenu, Vlastimil Janík, archivář a vydavatel řady dokumentů z heydrichiády Vojtěch Šustek a konečně docent 1. lékařské fakulty UK v Praze Jaroslav Ort, jehož matku a oba prarodiče popravili nacisté za pomoc parašutistům.
Týden poté, co na něj v zatáčce v pražské Libni zaútočili českoslovenští parašutisté, zemřel nad ránem 4. června 1942 v pražské nemocnici na Bulovce Reinhard Heydrich. Prominentní nacista a jeden z hlavních architektů holokaustu sice atentát, provedený 27. května Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, přežil, utrpěl ale vážná zranění.
Teroristické útoky v Evropě jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci, řekl prezident Miloš Zeman při sobotní připomínce 70 let od poválečného založení nových Lidic. Oslavy výročí položení základního kamene obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté, se kromě Zemana zúčastnila také britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d‘affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová. Všichni tři na shromáždění v centru Lidic převzali symbolické klíče od obce.
Zítra uplyne sedmdesát pět let od provedení atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho smrt zachránila národ před hrozbou, že uzavřou smlouvu se svým zotročovatelem.
