Prezident Miloš Zeman je proti zbourání vepřína v Letech, který zčásti leží na místě, kde stával za období protektorátu romský pracovní tábor, kde zahynula řada lidí. Zeman své stanovisko zopakoval v diskuzního pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Vepřín chce nechat zbourat současná vláda Bohuslava Sobotky, která vyjednává s majiteli. Prezident se též vyjádřil ke kauze zavražděného Čecha v Británii, kdy útočníci byli soudem zbaveni obvinění.
Německo je velice úspěšná země, a to vedle mnoha jiných věcí i v tom, jak svou úspěšnost dokáže ve vší skromnosti inzerovat. Ne že by se vytahovali, ale rady, co dělat, aby ostatní byli tak úspěšní jako oni, jim neschází. Takovým měřítkem toho, jak důkladně Německo odčinilo své viny z druhé světové války, je, že i přijímání této odpovědnosti dovedlo k dokonalosti, již lze pomalu vydávat za příklad.
Je to přesně 67 let, co byla ve zinscenovaném procesu komunistickým režimem popravena politička a právnička Milada Horáková. Kolem její smrti stále panuje řada nesrovnalostí. Spekuluje se například o tom, že na šibenici umírala dlouho. Podrobné informace podle historika Aleše Kýra uvádí, že to bylo pět minut. Doposud není známé ani místo jejího posledního odpočinku.
Hrdinové protinacistického odboje Jan Kubiš a Jozef Gabčík a s nimi stovky dalších, kteří jsou pohřbeni v masových hrobech, jsou zase o kus blíž k tomu, aby měli důstojné místo na odpočinek. Pomoci k tomu má projekt „Jména mrtvým“. Ten si klade za cíl vypracovat přesný seznam lidí, kteří skončili nedůstojně pohození v masových hrobech po celé České republice.
Památku generála Aloise Eliáše si v pondělí připomenou v sídle Senátu. Eliáš byl před 75 lety jako jediný premiér z okupované Evropy popraven nacisty kvůli spolupráci s odbojem. Jeho osud připomíná pamětní deska na Kolovratském paláci, kde sídlila Eliášem vedená protektorátní vláda.
Představitelé státu včetně premiéra Bohuslava Sobotky v neděli dopoledne u chrámu sv. Cyrila a Metoděje uctili památku parašutistů, kteří v roce 1942 připravili a uskutečnili úspěšný útok na říšského protektora Reynharda Heydricha. Na akci, které se účastní státní a armádní špičky, navazuje pieta v budově chrámu a na Karlově náměstí celý den pokračuje program Československé obce legionářské.
Roztržky a slovní přestřelky mezi předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a polskou premiérkou Beatou Szydłovou, potažmo jejím stranickým šéfem z vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosławem Kaczyńskim, nejsou ničím neobvyklým. Zatím poslední konflikt mezi Szydłovou a někdejším polským premiérem Tuskem vyvstal kvůli tématu citlivému pro celý polský národ, táboru v Osvětimi, informuje server Politico.
„Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ – to byla poslední slova parašutistů, která zazněla z krypty pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde se před 75 lety, 18. června 1942 bránilo sedm československých parašutistů proti 800 nacistickým vojákům. Stateční výsadkáři v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem provedli 27. května úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha. Heydrich, který chtěl potlačit český odboj a také vyřešit „židovskou otázku“, po zranění dne 4. června zemřel, parašutisty ale zradil jejich kolega. Po sedmihodinovém boji byli všichni parašutisté mrtví.
Stovky lidí si v sobotu v Lidicích připomněly 75 let od zničení obce nacisty a 70 let od její obnovy. Zazněla i modlitba plzeňského biskupa Tomáše Holuba. Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v projevu připomněla nejen historický, ale i současný kontext lidické tragédie. Zatímco ve stejnou chvíli si ve Francii připomínali 73 let od vyhlazení obce Oradour za účasti prezidenta Emanuela Macrona, do Lidic přijel z nejvyšších představitelů státu jen ministr kultury Daniel Herman a místopředsedové parlamentních komor.
Maďarsko vydává do Německa uprchlého popírače holokaustu Horsta Mahlera. O vydání 81letého muže v úterý rozhodl ve zjednodušeném řízení budapešťský soud na základě evropského zatykače, informovala agentura MTI. Německé úřady nyní mají deset dní na to, aby si ho převzaly.
V diskusním Salonu Týdeníku Echo se řešila na první pohled paradoxní otázka: přetrvalo něco z tehdejší nacistické propagandy do dnešních dnů? Odpověď hledali badatel a spoluautor knihy o 294 vlastencích spjatých s atentátem, kteří byli hromadně zastřeleni v Mauthausenu, Vlastimil Janík, archivář a vydavatel řady dokumentů z heydrichiády Vojtěch Šustek a konečně docent 1. lékařské fakulty UK v Praze Jaroslav Ort, jehož matku a oba prarodiče popravili nacisté za pomoc parašutistům.
Týden poté, co na něj v zatáčce v pražské Libni zaútočili českoslovenští parašutisté, zemřel nad ránem 4. června 1942 v pražské nemocnici na Bulovce Reinhard Heydrich. Prominentní nacista a jeden z hlavních architektů holokaustu sice atentát, provedený 27. května Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, přežil, utrpěl ale vážná zranění.
Teroristické útoky v Evropě jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci, řekl prezident Miloš Zeman při sobotní připomínce 70 let od poválečného založení nových Lidic. Oslavy výročí položení základního kamene obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté, se kromě Zemana zúčastnila také britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d‘affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová. Všichni tři na shromáždění v centru Lidic převzali symbolické klíče od obce.
Zítra uplyne sedmdesát pět let od provedení atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho smrt zachránila národ před hrozbou, že uzavřou smlouvu se svým zotročovatelem.
Spolupracující Evropa je tou nejlepší pojistkou proti opakování válečných a totalitních hrůz, řekl v neděli premiér Bohuslav Sobotka na Národním hřbitově v Terezíně, kde se konalo tradiční shromáždění k uctění obětí nacistické perzekuce. Potřebu připomínat si události druhé světové války zdůraznil předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
Velitele koncentračního tábora Osvětim, ve kterém nacisti zavraždili přes milion lidí, Rudolfa Hösse usvědčil snubní prsten. Höss, od jehož popravy nyní uplynulo 70 let, se skrýval pod falešným jménem na odlehlé farmě v Německu. Prsten sundal až tehdy, kdy mu britští vojáci chtěli uříznout prst. Šperk s vyrytými jmény pak odhalil jeho skutečnou totožnost. Příběh zatčení kata z Osvětimi připomněl izraelský list Haaretz.
Papež František v sobotu v Římě přirovnal řecká zadržovací střediska pro migranty ke koncentračním táborům, protože se mu zdají přeplněná. Podle ní hlava katolické církve chce, aby vlády běžence z těchto zařízení přesunuly. Papežovu volbu slov dnes kritizoval Americký židovský výbor (AJC).
ROZHOVOR S HISTORIKEM PETREM KOUROU. Za protektorátu se jim říkalo potápky a byli to výstředníci, kteří milovali swing.
Předseda slovenské krajně nacionalistické parlamentní strany Marián Kotleba 14. března k výročí vzniku Slovenského štátu rozdával šeky na charitu se 1488 eury. Čísla 14 a 88 jsou přitom známými neonacistickými symboly, které odkazují k nacismu a osobě Adolfa Hitlera.
Srovnávání Německa s nacistickým režimem musí přestat, prohlásila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová v Hannoveru při návštěvě veletrhu výpočetní a digitální techniky CeBIT. Reagovala tak mimo jiné na nedělní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ji obvinil z nacistických praktik. Slova Erdogana kritizují další němečtí politici.
Angelu Merkelovou jako Hitlera zobrazil minulý týden na titulní straně turecký provládní list Güneş. V neděli německou kancléřku z „nacistických praktik“ obvinil sám turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jde o projevy pokračující krize mezi Tureckem a Evropskou unií po nedávných kontroverzích kolem snahy tureckých vládních činitelů agitovat v Německu za podporu ústavní reformy posilující autoritářského prezidenta.
Drastickým varováním v tomto směru je historie slova „Gleichschaltung“, které bylo velice populární v roce 1933 a záhy po něm, když ho nacistický režim využíval jako marketingový nástroj k ovládnutí německé společnosti.
„V berlínské věznici Plötzensee upadla krásná hlava Fučíkova.“ Tuhle větu jsem jako pionýr pronášel ve školním recitačním pásmu. Byl konec 70. let a to pásmo byla tendenční, ideologií naprosto deformovaná propagandistická kašpařina o hrdinské roli komunistů za války a my děti v ní měly roli cvičených opic.
Proti nacistům se při druhé světové válce bojovalo různými způsoby. Italští lékaři na to šli důmyslně – vyzbrojili se neexistující nemocí. Falešná diagnóza pomohla desítkám Židů se ukrýt před nacistickým běsněním, píše server Quartz. V koncentračních táborech nicméně skončilo až 10 tisíc italských Židů.
Do bývalého nacistického koncentračního tábora Dachau se ve středu po více než dvou letech vrátila vstupní brána s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), kterou na konci roku 2014 někdo ukradl. Železná brána s nechvalně proslulým textem se našla koncem loňského roku v Norsku.
Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.
Bývalá majitelka Hitlerova rodného domu Gerlinda Pommerová nesouhlasí s vyvlastněním své budovy, o kterém v polovině prosince rozhodl rakouský parlament. Pommerová si stěžuje u ústavního soudu, na jehož verdikt může čekat i pět měsíců, napsal v úterý deník Kurier. K vyvlastnění vláda přistoupila, když se několikrát neúspěšně snažila přimět Pommerovou k prodeji nemovitosti. Politici ji chtějí nechat zbourat, aby nepřitahovala neonacisty.
Polský Institut národní paměti (IPN), který se věnuje vyšetřování zločinů komunismu a nacismu, zveřejnil na internetu seznam dozorců v německém koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim, čítající 8 500 jmen. Podle expertů jde o první takovou databázi v Polsku a zřejmě i na světě.
Po světě jsou na svobodě stále stovky až tisíce bývalých nacistů, kteří jsou podezřelí z válečných zločinů. Agentuře AFP to řekl Efraim Dzuro, ředitel Centra Simona Wiesenthala, které se pátrání po pachatelích válečných zločinů věnuje. Připustil ale, že většina z nich nebude souzena, protože mnohé země nejsou ochotné je stíhat.
Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.
