Nejstarší jeskynní malba na našem území vznikla před 6200 lety v Moravském krasu. Prokázal to výzkum vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR, kteří zkoumali nápisy a kresby v Kateřinské jeskyni. Tento objev je téměř o 1000 let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála, uvedli vědci na stránkách AV ČR.
Radnice Prahy 6 se rozhodla pokácet 21 stromů v ulici Na Ořechovce. Důvodem je napadení kůrovcem. Během roku by mělo proběhnout náhradní výsadba. Město začalo s kácením ve čtvrtek, skončit by mělo během tohoto týdne nebo na začátku příštího, informovala radnice Prahy 6 na svých stránkách. Nejprve dělníci pokácejí dosud zelené stromy, od kterých nejvíce hrozí rozšíření kůrovce na další dřeviny. Pak přijdou na řadu suché stromy.
Německo se chystá zjednodušit odstřel vlků. Vláda kancléřky Angely Merkelové schválila návrh zákona, podle kterého by mělo být napříště možné zastřelit vlka po útoku na hospodářská zvířata, a to i v případě, že není zcela jisté, který jedinec stádo napadl. Vlci v Německu žijí v severním pásu od hranic s Polskem a Českou republikou až po hranici s Nizozemskem.
Zimbabwe prodalo za šest let do Číny a Dubaje celkem 97 slonů, za zvířata utržilo 2,7 milionu dolarů (téměř 62 milionů Kč). Slonů je v zemi přebytek, úřady je ale nemohou nechat odstřelit, protože jim to zakazuje mezinárodní dohoda. Výdělek plánuje vláda použít na financování programů na ochranu zvířat. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Ale oněch bezprostředně ohrožených druhů není jeden milion, podle poslední, čtyři roky staré zprávy Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) je jich pět tisíc.
Vyhynutí hrozí milionu druhů živočichů a rostlin, z nichž mnoho může vymizet už v příštích desetiletích, varoval dnes v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).
Samozřejmé věci jako kočka, voda, lišejník či kyslík většinou vůbec nejsou samozřejmé. Pochopitelně že na nich záleží víc než na volebních preferencích nebo na novém mobilu, který vás dokáže sledovat mnohem účinněji a maskuje to několika novými aplikacemi, které do měsíce zestárnou.
Rada národního parku Šumava odložila hlasování o nové zonaci na červen. Důvodem je přijetí dalších více než dvě stě pozměňovacích návrhů, které nesouhlasí s navrženou podobou zonace. Otevírá se tak možnost pro některé majitele pozemků, kteří požadovali dostat své nemovitosti do zóny kulturní krajiny. Tato kategorie by jim umožnila výstavbu nových domů. To však národní park odmítá s tím, že respektuje schválené územní plány obcí.
Vlci se šíří všude v Evropě. Ukazují na ještě závažnější fenomén, kterým je vylidňování evropského venkova. Italští ochranáři vyrážejí do Apenin, vyjí a pak poslouchají, kolik vlků jim odpoví. Je jich stále víc, protože v horách téměř přestaly existovat lesní samoty a zanikají desítky vesnic. V Srbsku či Makedonii dnes naleznete podhorské oblasti, kde jsou zbývající vesnice od sebe vzdáleny desítky kilometrů. Bývalí vesničané pak bydlí na sídlišti přerostlého města, které se potýká s nedostatkem vody a práce.
Tragický případ chovatele lvů ve Zděchově na Vsetínsku ukazuje, jak stát selhává ve vymáhání práva. Tragédie se nemusela stát, kdyby úřady už dříve dokázaly lvy chovateli odebrat, uvedl v tiskové zprávě zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Zvířata by ani nebylo kam umístit kvůli problémům se zajištěním a financováním náhradní péče. Lev v úterý ráno ve výběhu napadl a usmrtil chovatele. Policisté ze zásahové jednotky následně obě zvířata usmrtili.
Stát chce řešit problém sucha výstavbou nových přehrad, které by měly umět zadržet vodu v krajině. Hydrologové však říkají, že výstavba přehrad sice pomůže, ale spíše regionálně. Problém sucha, který v posledních letech trápí Českou republiku, tak přehrady všeobecně nevyřeší. Hydrobiolog Martin Rulík by preferoval spíše takzvaná měkká ale přitom efektivnější řešení, jako například zlepšení zemědělské půdy či vytváření remízků nebo revitalizaci regulovaných toků.
Piráti prosazují změnu zákona, která by zakázala přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Důvodová zpráva poukazuje zejména na ničení krajiny, kterou způsobuje řepka či kukuřice. Bývalá společnost premiéra Andreje Babiše Agrofert přitom obchoduje s biopalivy, které odkupuje státem vlastněný distributor pohonných hmot Čepro. Ještě před třemi lety dodávaly společnosti předsedy vlády Čepru osmdesát procent z celkového množství bionafty. Zákon podpoří zřejmě poslanci TOP 09 a STAN, kteří podobnou novelu předkládali už v minulém volebními období.
Ambiciózní projekt návratu populace lososa do Čech jde jen velmi ztuha a budoucnost druhu je tak u nás velmi nejistá. Každoročně se z moře vrátí maximálně několik desítek kusů. Překážkou jsou především vodní stavby. Losos přitom v minulosti býval chloubou českých řek. Ze Severního moře se mnohdy vracely až desetitisíce kusů. Bylo možné je lovit například až na Šumavě. Počet ryb se začal postupně snižovat nejdříve s budováním jezů, úplný konec lososích tahů pak přišel s výstavbou mohutných vodních staveb ve 20. století. Především zdymadlo ve Střekově vytvořilo pro lososa nepřekonatelnou překážku.
V pondělí 21. ledna nad ránem nastane úplné zatmění Měsíce, bude trvat hodinu a dvě minuty a bude poslední v tomto desetiletí. Další bude možné spatřit v září 2025. Uvedl to Astronomický ústav AV ČR. Úplné zatmění bude možné pozorovat brzy ráno mezi 5.41 a 6.43.
Podle nově zveřejněné studie hrozí až 60 % kávovníků na celé planetě zánik. Na světě roste více než sto druhů kávovníků, mezi nimi i dva, z nichž vyrábíme kávu, kterou pijeme. Podle vědců je však pro přežití těchto dvou druhů nezbytné, aby se zachovaly i ty další, v přírodě volně rostoucí. Informuje o tom server BBC.
Vědci jsou překvapeni nebývale rychlým „úprkem“ severního magnetického pólu na Sibiř. Pohyb magnetického pólu z Kanady směrem do Ruska sledují experti už dlouhé roky, nyní je však zaskočilo nebývalé zvýšení rychlosti, s níž se pól posouvá. Musí proto urychleně přikročit k předčasné aktualizaci Světového magnetického modelu, na němž se zakládá většina moderních navigačních systémů. Informuje o tom časopis Nature.
Od povodní po vlny extrémních veder. Deset nejhorších katastrof vyvolaných změnou klimatu způsobilo letos na světě škody za 84,8 miliardy dolarů (1,9 bilionu Kč). Vyplynulo to ze studie britské společnosti Christian Aid. „Dopady klimatických změn už nejsou jen mírné,“ komentoval zprávu profesor Michael Mann z americké Pensylvánské státní univerzity. „Světové počasí se stává extrémnějším přímo před našima očima,“ dodal.
Japonsko se rozhodlo vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohlo obnovit komerční lov velryb. Ve středu to oznámil hlavní tajemník japonské vlády Jošihide Suga. Lov pro komerční účely má opět začít v červenci a bude prý omezen jen na výsostné vody Japonska a výlučnou ekonomickou zónu u pobřeží. Krok Tokia vyvolal kritiku ochranářských sdružení, ale také Austrálie či Nového Zélandu, napsala agentura Reuters.
Počet obětí víkendové vlny tsunami v Indonésii vzrostl na 373, informovala agentura Reuters s odvoláním na indonéskou agenturu pro přírodní katastrofy. Dosud se uvádělo 281 mrtvých. Přes 1400 lidí bylo při neštěstí zraněno a 128 osob se stále pohřešuje, uvedla AP.
Nejméně 281 mrtvých a více než tisíc zraněných si v Indonésii vyžádala ničivá vlna cunami. Dalších 57 lidí se pohřešuje, a tak počet obětí nejspíše ještě stoupne. Uvedl to podle tiskových agentur mluvčí vládní agentury pro řešení katastrof Sutopo Purwo Nugroho. Předchozí bilance čítala 222 mrtvých. Záchranáři pátrají po dalších obětech.
Desetitisíce korun ročně investují některá moravskoslezská města do likvidace jmelí. Šíření této parazitické rostliny, kterou rozšiřují zejména ptáci, se přesto nedaří zastavit a podobně jako u kůrovce už se hovoří o kalamitním stavu. Právě v Moravskoslezském kraji je výskyt jmelí nejvyšší v zemi a dřeviny jsou napadeny téměř na 70 procentech území. Řadu stromů se nepodaří zachránit a musí se pokácet.
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech metrů krychlových loni. Na středečním Sněmu lesníků v Hradci Králové to řekl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) pro výzkum Petr Zahradník.
Ministerstvo zemědělství (MZe) navrhuje úplný zákaz vystupování a drezury zvířat v cirkusech. Obsahuje to novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež prošla meziresortním připomínkovým řízením.
Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání herbicidu glyfosát na tuzemských polích. Zemědělci už jej nebudou moci plošně používat například k urychlení dozrávání či vysušování některých plodin. Postup resortu zemědělství však kritizují zemědělci, kterých se to týká. Podle nich s nimi ministerstvo zemědělství tento krok nekonzultovalo. Zemědělcům mohou od příštího roku vzrůst náklady na sklizeň, protože si ji nebudou moci plošně usnadňovat aplikací herbicidu. Omezení glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády.
Japonsku se nepodařilo prosadit návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů velryb. Japonská delegace s tímto požadavkem vystoupila na zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii, její návrh byl ale zamítnut poměrem 41 ku 27 hlasům, napsala dnes agentura AP. Mezinárodní velrybářská komise zavedla moratorium na lov velryb v roce 1986. Japonsko ovšem tvrdí, že od té doby se počet zástupců některých druhů velryb výrazně zvýšil, takže tyto druhy už nejsou ohrožené.
V Česku se po letech objevila západonilská horečka, kterou přenášejí komáři. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě čeká ještě na výsledky druhého testu, první testování ale nákazu potvrdilo. Muž nakažený v Řecku leží v nemocnici v Praze. Řekla to ve čtvrtek vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hana Zelená. Ostravský zdravotní ústav je jediným pracovištěm v zemi, které je schopné spolehlivě nákazu potvrdit.
Francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot oznámil demisi. Svůj krok podle agentury Reuters zdůvodnil nedostatečným pokrokem v plnění klimatických a dalších ekologických cílů. Hulot, který měl na starosti i dohled nad energetickou politikou vlády, rozhlasové stanici France Inter ráno řekl, že o svém kroku ještě ani neinformoval prezidenta Emmanuela Macrona.
Plot podél celé německé hranice se chystá postavit Dánsko, aby tak předešlo riziku přenosu prasečí chřipky od divokých prasat. Kritici tohoto rozhodnutí upozorňují nejen na environmentální důvody, ale též na souvislost s antiimigračními postoji dánských populistických politiků, uvádí server Deutsche Welle.
V rybníku Nesyt na Břeclavsku uhynulo přes 100 tun ryb, řekl jednatel obhospodařujícího Rybářství Hodonín Oldřich Pecha. Je to víc, než se čekalo. Škoda nejspíš přesáhne pět milionů korun. Pracovníci již posbírali 85 tun leklých ryb a ve sbírání budou pokračovat v pondělí. Část ryb v rybníce přežila, zatím ale není jasno kolik. Ryby lekly kvůli vedru a suchu a nedostatku kyslíku z důvodu poklesu hladiny.
Ze skupinky 11 kriticky ohrožených nosorožců dvourohých, kteří byli z Nairobi převezeni do nového národního parku v Keni, přežil jen jeden. Na posledního přeživšího nosorožce ale zaútočil lev a zvíře utrpělo zranění. Informoval o tom ve čtvrtek zpravodajský server BBC.
