Sázejte na správné místo a ve správný čas

Cibule, nebo cibule

Sázejte na správné místo a ve správný čas
Cibule, nebo cibule

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Našim pradědečkům a prababičkám kolotal v hlavách jakýsi liturgický kalendář, kdy každý úkon na polích i v sadech byl napojen na příslušného svatého a dokořeněn adekvátní pranostikou. Bylo to jejich živobytí laděné po staletí, ovlivněné zkušenostmi generací a lokálními podmínkami. To, co platilo na jižní Moravě, nemělo zhola nic společného s Pošumavím. Stejný svatý, jiné zvyky.

Dvacáté století nás zbavilo mnoha selských tradic, ba dokonce celého selského stavu, a agronomové neměli pro ty svaté tolik pochopení. U zahrádkářů se ale v rodinných tradicích leccos dochovalo a nedokázaly to potlačit ani rudé noky. Rané brambory se sázejí na Josefa dodnes. Snad nejsilnějším zvykem je sázení všech teplomilných druhů „po zmrzlých“, o čemž se sice mohou vést různé vleklé spory, ale zkušenost je to velice pádná.

Na přelomu století se Pražané chodili do Edenu obdivovat hyacintovým polím Jana Böhma. Pokud je vám to příjmení povědomé, tak ne nadarmo, snad žádná rodina neovlivnila české zahradnictví víc než právě Böhmovi. Nicméně právě tenhle Jan, velký pražský zahradník a činovník Jednoty zahradnické, se rozhodl poprat s přírodními podmínkami a pěstovat v Praze hyacinty srovnatelné s těmi haarlemskými. Cože? Před sto dvaceti léty? Ano, ano, dovoz holandských cibulovin má v Čechách tradici. Rozvoj železnice přinesl netušené možnosti a každý pátek do Prahy přijížděl z Itálie vagon exotické zeleně a palmových listů, které pražské květinářské domy zpracovávaly na víkend do vazby. Slavnostní, smuteční i svatební. Jak co život zrovna napsal.

Hyacint patřil k vrcholné cibulářské disciplíně a je tak vnímán vlastně podnes. Kvantita ovšem dnes patří hlavně tulipánům. Naše současné vnímání vůní květin je holt jiné než před stoletím. Pokud na Josefa sázíme brambory, tak právě na Václava sázíme cibuloviny. Myšleno ty zahradní, vytrvalé, i když samozřejmě ozimá sazečka také potěší. Mnohé zahradní cibule k jídlu ale nejsou, anebo by šlo o drahý špás. Krása je krása.

Kouzlo podzimní výsadby cibulovin je v tom příslibu. Krásná očekávání, která mohou být při troše úsilí naplněna i předčena. Samozřejmě je to jako se vším, musíte si najít svého cibuláře, který vás nechá cibuloviny si vybrat a který dbá na zdraví cibulí i pravost odrůd. Jako zahradník musím říct, že to je pěkná džungle. Sto procent patří obvykle holandské produkci a nikdy nevíte, jaký který brigádník přehodil bednu tulipánů na jiný sloupec, než měl. Tak se vám z Marilyn stane snadno Menton, protože jsou v abecedě prostě za sebou. Nutno ale poznamenat, že pěstitelé, s kterými jsem se poznal, se snaží omylům čelit. Je to jako všude. Někdo svou práci miluje, jiný fláká.

Rozeznáte ladoník od ladoňky a ladoničky? Narcis od tulipánu rozpoznat patří mezi dovednosti typu koule od kostky, ale pro někoho už to může být na úrovni husa od kachny. To máte sněženky, puškinie, talovíny, kandíky, modřence, snědky, řebčíky a bledule. Poslední dobou kralují okrasným cibulovinám fialové a bílé koule česneků. Dokonce o ně byla letos zjara pěkná bitka a vypadalo to, že budou jen pod pultem. Chvíli se zdálo, že osud cementu nebo čipů potká i kdejaký tulipán. Ostatně už tu jednou byly časy, kdy se za cibulku dával málem poplužní dvůr.

Dobrá rada je drahá. Cibulky nemají být měkké ani páchnout hnilobou. Jejich povrch ale má vypadat různě, to podle druhu. Tulipány jsou hladké a narcisy jsou zabaleny v suknicích. Nejvíc se ale vyplatí cibuloviny mořit proti houbám. Na to nezapomínejte nikdy.

25. září 2021