Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Vláda dnes program schválila, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Vláda zároveň schválila opatření, že vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost.
Byla to hodně rychlá reakce. Promyšlená a připravená. V pátek prosadila vládní koalice po dlouhých měsících debat daň z neočekávaných zisků, známou jako windfall tax (WFT). Je to velmi vysoká daň, která zasahuje jen velmi málo firem. Konkrétně deset. Šest bank se zahraničními vlastníky, tři energetické skupiny s většinově českými vlastníky a petrochemickou skupinu s polským majitelem.
Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024. A to i přesto, že řada evropských zemí proti německému plánu protestuje,
Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Mimořádná daň z neočekávaných zisků, která prošla v pátek sněmovnou, cloumá veřejností. Zatímco politici z vládního tábora ji označují za důležitou ke stabilizaci veřejných financí, z druhé strany přicházejí výtky za nesystémovost a to, že se mimořádné zdanění nebude týkat už letošního roku. Panuje tak obava, že dotčení si do dalších let hospodaření optimalizují, aby měli zisky nízké. Pomyslným vrcholem pak bylo oznámení koncernu EPH Daniela Křetínského, že přesune svou obchodní společnost do zahraničí.
Jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetinský oznámil, že kvůli dani z neočekávaných zisků přesune svůj podnik EP Commodities spadající pod koncern EPH do zahraničí. Firma EP Commodities se specializuje na obchodování s energetickými surovinami jako je plyn či uhlí. Daň z neočekávaných zisků firem schválila v pátek Poslanecká sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Média o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich. Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu. Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic. Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.
Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií.
Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila 2.11. vládě návrhy na konsolidaci veřejných rozpočtů a zpomalení nebo snad dokonce zastavení zadlužování země. Tento návrh tvoří celkem 28 velmi rozdílných opatření, z toho 12 se zaměřilo na snížení výdajů státního rozpočtu a dalších 16 bodů cílí na zvýšení příjmů rozpočtu. Tak, jak se na přední ekonomy sluší, většina jejich návrhů má fiskální podobu a zaměřuje se jak na úspory rozpočtu, tak i na potenciální zvýšení příjmů státního rozpočtu.
Na miliony lidí má už v lednu dopadnout zásadní změna, která s sebou nenese jen výhody. V rámci tažení za dosud nepříliš úspěšnou digitalizací české státní správy se řadě podnikatelů i dalších automaticky zřídí datové schránky. Podle nevládních organizací i opozice však vláda hází část lidí napospas systému, k němuž chybí osvěta a na některé klade narychlo příliš velké nároky. Včetně povinnosti být „on-line“.
Vláda Petra Fialy projednala opatření na omezení ekonomického schodku s experty z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Mezi návrhy padlo mimo jiné zavedení takzvaného odloženého školného, posunutí věku odchodu do důchodu, ale také třeba snížení počtu vězňů. Fiala a další členové vlády po jednání uvedli, že jsou proti možnosti zvyšování daně z příjmů. Ve středu také Fialův kabinet schválil platnost zastropování cen energií i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy.
Přichází obávaná zima. První po ruské invazi na Ukrajinu a faktickém odpojení Evropské unie od ruského plynu. Ten v této chvíli dosahuje už jen necelých deset procent celkové spotřeby Evropy. Odpojení přišlo dřív, než čekali i ti větší z optimistů. A cena plynu nestoupá, ale naopak klesá. Přes obavy se ukázalo, že je ho pro Evropu k mání docela dost. Spolu se zásobníky naplněnými z 95 procent to dodává klid a jistotu, že se zima zvládne.
Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) pro letošek naplánovala schodek 180 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.
Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) pro letošek naplánovala schodek 180 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.
Ukrajina potřebuje jasnou perspektivu vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie, prohlásil český premiér Petr Fiala v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Může přitom podle něj počítat s podporou Česka. V Kyjevě, kam v pondělí dopoledne přijel s týmem ministrů na mezivládní jednání, podepsal český premiér spolu se Zelenským deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu. Při návštěvě Kyjeva Fiala viděl dům, v němž při ruském bombardování zahynuli lidé.
Členové české a ukrajinské vlády po pondělním společném zasedání v Kyjevě podepsali memoranda o další spolupráci v ekonomické i politické spolupráci. Novinářům to po zasedání řekli premiéři Petr Fiala a Denis Šmyhal. Oba ocenili zasedání, na které předsedu české vlády doprovodili tři vicepremiéři a čtyři ministři. Fiala pozval ukrajinskou vládu na příští rok do Prahy. Šmyhal zdůraznil důležitost příjezdu českých ministrů, jejichž cestu v pondělí zbrzdily výbuchy v oblasti Kyjeva.
Aktuální zprávy z fronty na Ukrajině vyvolávají naděje ohledně blížící se porážky ruských vojsk, ovšem ani po jejich vytlačení by krize spojená s válkou zdaleka nebyla u konce. V komentáři pro bruselský web Politico to napsal český premiér Petr Fiala. Západ se podle něj musí ve věci angažovat roky, ve snaze odvrátit vznik „permanentní hrozby“ na hranici Evropy.„Zničí-li Rusko Ukrajinu, jsme to my, střední a východní Evropa, kdo je hned za ní a čeká, že bude dalším terčem útoku,“ napsal Fiala.
Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Série výbuchů se dnes v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, kde bylo podle starosty Vitalije Klička zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350.000 domácnostem. Útoky jsou hlášeny z mnoha míst napříč celou zemí, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. V ukrajinské metropoli se dnes uskuteční společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádá v nejbližších dnech prezidenta Miloše Zemana o to, aby pověřil dočasně řízením ministerstva životního prostředí šéfa KDU-ČSL a vicepremiéra Mariana Jurečku, který se tak dočasně stane dvojministrem. Jurečka nicméně uvádí, že jeho prioritou je, aby se nový ministr našel do konce listopadu. Nynější ministryně Anna Hubáčková končí ze zdravotních důvodů, kandidátem koalice na její funkci je Petr Hladík (KDU-ČSL), jehož pozice se zkomplikovala kvůli razii související s korupční kauzou okolo udělování bytů v Brně.
Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením. Příslušný návrh schválila vláda, uvedl na twitteru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.
Britský premiér Rishi Sunak začal v úterý sestavovat svůj nový kabinet. Svá místa z bývalé vlády si udrželi Jeremy Hunt v čele resortu financí, James Cleverly jako šéf diplomacie, Ben Wallace v čele obrany a Suella Bravermanová jako ministryně vnitra. Těmto konzervativcům se tak vyhnula tradiční obměna tváří při nástupu nového předsedy vlády.
Evropa a celý svět potřebují stabilní a silnou Velkou Británii, napsal v úterý český prezident Miloš Zeman v gratulaci Rishimu Sunakovi ke jmenování britským premiérem. Sunakovy dosavadní zkušenosti i politická dráha znamenají podle prezidenta vynikající předpoklady pro zvládnutí složitých geopolitických výzev. Zeman v dopisu zveřejněném Pražským hradem uvedl, že věří v další rozvoj bilaterálních vztahů Británie s Českem.
Na předávání státních vyznamenání v pátek nedorazí velká část vlády Petra Fialy (ODS). Zatímco ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) podle deníku Právo patří mezi politiky, kteří nedostali od Hradu pozvánku, vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) sice pozvání má, ale chybět bude kvůli akci v rámci českého předsednictví v Radě EU. Další vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý na twitteru napsal, že nedorazí kvůli výhradám k tomu, že Hrad některé ústavní činitele při odesílání pozvánek vynechal.
Král Karel III. v úterý jmenoval novým britským premiérem Rishiho Sunaka a pověřil ho sestavením kabinetu. Sunak zvítězil ve vnitrostranického klání o post nového lídra Konzervativní strany a jako šéf vlády nahradí Liz Trussovou, která dnes panovníkovi v Buckinghamském paláci předala svou rezignaci. Pro Karla III. bylo jmenování ministerského předsedy premiérou, Trussovou do funkce krátce před svou smrtí uvedla ještě královna Alžběta II.
Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat na lídra Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson v tiskovém prohlášení podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Jediným uchazečem, který má veřejnou podporu 100 poslanců, která je nezbytná, je bývalý ministr financí Rishi Sunak. Novým šéfem strany by se tak mohl stát už v pondělí.
Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje o zvažovaném projektu továrny na baterie do elektroautomobilů, takzvané gigafactory na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Zarzycký proto dnes zaslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS). Továrnu zhruba za 120 miliard Kč plánuje postavit v ČR, Polsku nebo Maďarsku koncern Volkswagen (VW). V dopise, který ČTK získala, primátor vyzval premiéra, aby komunikaci přehodnotil a vnímal město jako rovnocenného partnera.
Česká vláda měla jednat s ukrajinskou vládou na společném jednání 31. října v Kyjevě. Tématem jednání měla být uprchlická krize nebo rekonstrukce Ukrajiny. Kvůli soustavnému ruskému ostřelování ukrajinské metropole ale česká vláda plány přehodnocuje. Mluvčí vlády Václav Smolka říká, že vláda vyhodnocuje bezpečností rizika, zatím ale stále počítá s původním termínem. „Zatím není žádná změna od toho, co bylo avizováno (...)," řekl Smolka pro deník Echo24.
