Tag: vláda

Články k tagu

Ministr školství Gazdík k 30. červnu rezignuje: „Mé styky vrhají stín na STAN“

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) rezignuje ke 30. červnu na funkci ve vládě. Oznámil to v neděli na svém twitterovém účtu. Média v posledních dnech upozorňovala na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Gazdík uvedl, že se necítí ničím vinen, nechce ale rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví v Evropské unii, které na Česko připadá v druhé polovině roku. Půjde o první změnu ve vládě Petra Fialy (ODS).

„Velmi silný vzkaz pro vládu.“ Krize přebíjí zelené plány, domácnosti i firmy nechtějí dekarbonizaci

Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě.

Česko získá část LNG terminálu v Nizozemsku, pomůže to odpoutat se od ruského plynu

Česká republika ve spolupráci se skupinou ČEZ získala část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Dnes to uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Deník N napsal, že ČEZ uspěl v tendru na pronájem kapacity dvou plovoucích LNG terminálů. Tento krok nám pomůže zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku," napsal Síkela.

Když bojovníci proti dezinformacím šíří dezinformace

.Helena Langšádlová je ve vládě přední odbornicí na dezinformace. Její úkol je těžký, protože za důležitý nástroj boje proti nim považuje strategickou komunikaci, přičemž jak prokázala v rozhovoru v České televizi loni 6. prosince, neví, co to je. Když byla požádána, aby řekla, co to je, odpověděla nejdříve, že ji používají ve Velké Británii. Ale to není definice. Pak řekla, že strategická komunikace u nás „měla být přijata v roce 2016, bylo to součástí bezpečnostního auditu, nestalo se tak“, ale to taky není definice.

„Neděláte dost pro klima“. Aktivisté uspěli s žalobou proti státu

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozhodl pražský městský soud. Ministerstva podle něj nesmějí v porušování práv žalobců dále pokračovat. Cílem žaloby bylo podle spolku přimět úřady k řešení klimatické krize. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k NSS.

Strč tam Rusko – a můžeš tvrdit každou pitomost

Česká Aliance pro rodinu se stala terčem útoku členky Fialova kabinetu. Ministryně Helena Langšádlová se od této malé konzervativní neziskovky distancovala, prý ten spolek „je napojen na Putinův režim“. Konstrukce je to divná už na první pohled, ředitelka aliance je ženou Romana Jocha, který kdysi prezidenta Klause nazval kremlofilní bábou. Nezdá se, že by jinou trpěl doma. Alianci dostala do řečí místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Ta zřejmě věří všemu, co píše polská Gazeta Wyborcza.

Levnější elektřina pro domácnosti? Stanjurův resort o Tykačově nabídce mlčí

Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren.

Fialova vláda závodí s levicí a populisty, zrazuje tak své hodnoty

Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém svém zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.

,,Firmy už je třeba zkrotit.“ Odbory budou s vládou řešit zvýšení platů a mezd

Odbory tlačí uprostřed inflační krize na zvyšování platů ve veřejné sféře i výrazné zvýšení minimální mzdy. Zatímco podle odborářů jde o nutnost kvůli zdražování životních nákladů, vláda varuje před tím, že by více peněz v oběhu mohlo situaci ještě zhoršit a přitopit pod inflačním kotlem. Podnikatelé se zase obávají další rány po dvou letech pandemie. K dalšímu jednání s vládou zasednou v úterý.

Dělení rozpočtu podle Stanjury. O peníze přijdou hlavně zemědělství a doprava

Ministerstvo financí zveřejnilo předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 295 miliard korun a také přesuny peněz mezi jednotlivými resorty, Více by mělo dostat ministerstvo obrany nebo ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož rozpočet naroste téměř o 90 miliard korun.. Větší výdaje by měly být i na obsluhu státního dluhu. Naopak si pohorší resort zemědělství nebo dopravy, jehož rozpočet se zmenší o čtvrtinu.

Do Česka přijela polská vláda. Fiala se zajímal o terminály na LNG a nový plynovod

Česká a polská vláda se v pátek odpoledne sešly v Praze k sedmému společnému zasedání. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce s polským protějškem Mateuszem Morawieckým prohlásil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, hkavně o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro ČR. Obě země se také shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost.

První návrh rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem 295 miliard

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla dnes bez dalších podrobností Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun. Vláda se bude ještě v létě zabývat i rozpočtem na tento rok.

V Praze jedná česká a polská vláda naráz

Česká a polská vláda se v pátek dopoledne sešly v Praze k sedmému společnému zasedání. Hlavními tématy rozhovorů zástupců vlád Petra Fialy (ODS) a Mateusze Morawieckého budou podle úřadu vlády ruská agrese na Ukrajině, energetická bezpečnost či přípravy českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Delegace polského premiéra Morawieckého dorazila do Kramářovy vily kolem 09:30. Podle večerních informací úřadu vlády mělo do Prahy přijet sedm členů polského kabinetu.

Hnutí ANO chce trumfnout vládu. Navrhuje 5000 korun rodinám každý měsíc

Příspěvek státu 5000 korun rodinám s loňským příjmem do milionu korun na dítě, jak ho schválila vláda, má opoziční hnutí ANO za nedostatečný. Rodiny by ho měly podle předsedy Andreje Babiše dostávat každý měsíc do konce roku a vztahovat by se měl i na studující do 26 let. Uvedl to na tiskovcei po jednání stínové vlády hnutí, dávku označil za směšnou. Poslanec ANO Aleš Juchelka doplnil, že zákonodárci hnutí budou hlasovat pro pomoc rodinám, nesouhlasí ale s rychlým projednáním návrhu Sněmovnou

Vláda souhlasí s návrhem příspěvku 5000 Kč na dítě. Opozice chce změny

Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila ve středu vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny.

Praha splnila své výhrůžky. Další uprchlíky už přijímat nebude

Pražský magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Důvodem je přetíženost hlavního města a chybějící systém přesunu do jiných, méně vytížených krajů. Centrum bude uzavřeno na dobu neurčitou, a to dokud vláda nepředstaví systém přerozdělování uprchlíků, nebo se nevyrovná zátěž mezi kraji. Po středečním jednání magistrátního krizového štábu to oznámil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ČTK zjišťuje.

Zlobit začínají i piráti, bojí se o preference. Rozjíždějí kampaň

Nejčerstvější volební průzkum vyvolal zřejmě mírnou paniku mezi stranami vládnoucí koalice. Výrazná role premiéra Petra Fialy vedla k „vysátí“ podpory některých koaličních partnerů a v úplném kontrastu s rekordní podporou ODS stojí na opačné straně i Piráti. Ti se po volebním propadu zdají neviditelní, se startem kampaně však zřejmě začíná i ostřejší vymezování se vůči koaličním partnerům.

Síkelovné na drahou elektřinu a plyn

Z evropské energetiky se staly dostihy v regulaci, kompenzacích, sociálních dávkách, dotacích a sociálních tarifech na elektřinu. Poté, co kvůli nedostatku elektřiny, který je výsledkem vypínání uhelných a jaderných zdrojů po Evropě, vyskočily ceny elektřiny na násobky a s nimi šel nahoru i plyn, vyskočily lidem i firmám účty o desítky procent. Často na násobky. Dražší energie přirozeně rychle zvedly všechny ostatní ceny od potravin po služby. To přináší pád životní úrovně o desítky procent. Politici bez ohledu na ideologii, k níž se hlásí, intuitivně cítí, že musejí konat, a dopad do životní úrovně státními zásahy mírnit.

Hybrid, který se přežil

Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?

Penze se od září kvůli inflaci mimořádně zvýší. V průměru o 699 korun

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září kvůli vysoké inflaci znovu mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun. Nařízení o druhé letošní mimořádné valorizaci schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Česká správa sociálního zabezpečení na konci března vyplácela celkem přes 2,84 milionu penzí, z toho přes 2,36 milionu starobních.

Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží

Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.

Šlápněte někomu na krk

Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Recese, inflace a nezaměstnanost

Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém? Proč vidíme takový rozdíl v přístupu ČNB oproti důležitým centrálním bankám a co to může pro nás a ostatní znamenat? Většina naší inflace je zahraniční provenience a tato inflace se nesníží, dokud tyto zahraniční vlivy nepominou.

Zestátnění elektráren ČEZ: „Není k tomu žádný důvod, zálohy to lidem nesníží“

V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO).

Sněmovna souhlasila s prodloužením nouzového stavu do konce června

Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi potrvá do konce června. Sněmovna dnes dala vládě Petra Fialy (ODS) souhlas s jeho prodloužením o dalších 30 dnů. Hlasování předcházela skoro šestihodinová debata poslanců. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili. O prodloužení stavu nouze ještě musí rozhodnout vláda.

Elektrárny ČEZ v rukou státu? Akcie zareagovaly prudkým růstem

Akcie hlavní energetické společnosti ČEZ ve středu prudce vzrostly téměř na hodnotu z dob před vypuknutím finanční krize. Překonaly hranici 1100 korun a celková tržní cena celé společnosti se dostala nad 600 miliard. Důvodem vystřelení ceny akcií byla zpráva o tom, že vláda uvažuje o rozdělení ČEZ na tržní a netržní část. Výrazný růst akcií energetické skupiny posílil celou pražskou burzu. Cenné papíry ČEZ s růstem o osm procent byly na konci obchodního dne na 1121 korun.

Prý naposledy. Vládá žádá prodloužení nouzového stavu, umožňuje jí nestandardní opatření

Poslanci projednají ve čtvrtek ve sněmovně prodloužení nouzového stavu o další měsíc kvůli zvládání uprchlické krize. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání vlády řekl, že to bude naposledy. Pak by měl situaci vyřešit „vylepšený“ lex Ukrajina. Nová verze zákona o pobytu uprchlíků v ČR výslovně odmítne třeba udělení dočasné ochrany pro občany EU. Kvůli kontrolám uprchlíků pak zkrátí dobu, do kdy musejí nahlásit změnu pobytu z 15 na 3 dny.

Přijetí eura může rozklížit koalici. TOP 09 vytahuje téma, které bylo před volbami tabu

Nedávné tabu v podobě diskuze o přijetí eura se ve vládní koalici dostává na scénu. Uskupení Spolu ve složení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se tématu vyhnulo v předvolebním programu a ani o něm nebyla zmínka v programovém prohlášení vlády. Přesto strana TOP 09 na sociálních sítích rozjela příspěvky, které mají vést k diskuzi o přijetí eura. To však naráží na odmítavý postoj pravicové ODS, podle které ani Česká republika nesplňuje formální požadavky.

Vláda schválila prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů

Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu, vyhlášeného kvůli migrační vlně z Ukrajiny, o 30 dnů. Novinářům to po dnešním mimořádném jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vládní návrh nyní posoudí Sněmovna. Předsedkyně dolní parlamentní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ČTK sdělila, že mimořádnou schůzi k vládní žádosti svolá na čtvrtečních 15:00. Bez prodloužení by nouzový stav skončil 31. května.

Proč musí Fialova vláda neustále usilovat o důvěru

Vláda Petra Fialy stojí před dvěma kruciálními problémy, na které zatím neodpověděla žádným strategickým plánem, kterým by vzala munici pro účinnou palbu opozice. Oba problémy, které se ukazují jako nejdůležitější v životě společnosti, nebyly předmětem loňské předvolební kampaně. Jsou nové a přišly až s ruskou válkou jako její důsledek. Inflace a s ní spojená drahota je výsledkem zmatečného boje s pandemií a nezodpovědného zadlužení státu způsobeného nehoráznou hospodářskou politikou Babišovy vlády.