Zatímco v minulosti vláda uklidňovala tím, že na domácnosti, školy či nemocnice má přijít až na posledním místě, situace se má změnit. V případě vyhlášení stavu předcházení či samotné nouze v teplárenství, o kterém rozhodne ministerstvo průmyslu, mají na domovy a zdravotnická zařízení dopadnout úspory alespoň v otázce vytápění podobně jako například na některé podnikatele či firmy.
Vláda hledá úspory ve státním rozpočtu na příští rok. Škrty by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohly dotknout i státních příspěvků do systému stavebního spoření. Stanjura řekl, že diskutováno je buď jejich omezení, nebo dokonce úplné zrušení. Stát by tím ušetřil přibližně 4 miliardy korun za rok. Opozici a Asociaci českých stavebních spořitelen se návrh nelíbí.
Pomoc s drahými energiemi musí vláda podle ekonomů dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní nesměřuje pouze k těm nejzranitelnějším. V pořadu Partie v CNN Prima News to řekli bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zdražování podle Kovandy dramaticky ohrožuje zhruba 25 procent domácností. Přestože ČR má dostatek dat o občanech, systémy českých ministerstev jsou podle Matesové nepropojené a často nepropojitelné.
Andrej Babiš (ANO) požaduje po premiéru Petru Fialovi (ODS) odvolání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Rakušan mu zase připomíná jeho kauzu kolem podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem rezidence na francouzském pobřeží. Bývalý premiér Andrej Babiš hrozí hlasováním o nedůvěře vládě.
Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.
Mezi svobodomyslným Bartošem roku 2016 a Bartošem, spolupachatelem cenzury, roku 2022 leží dvoje úspěšné volby a jedno ministerské křeslo. Tak málo stačí k tomu, aby člověk zapřel sám sebe. „Ten, kdo se ve jménu dočasného bezpečí vzdává podstatné svobody, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečnost,“ řekl kdysi jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin a dnes se ten citát hojně používá, aniž by někdo řešil kontext, ve kterém ten názor vznikl.
S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže.
Zástupci vládní koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že prezidentské veto novely zákona o zdravotním pojištění Sněmovna přehlasuje. Návrh má pro letošní rok platby za státní pojištěnce snížit a od roku 2024 je automaticky valorizovat jako důchody. Zároveň odmítají tvrzení, že přijetím novely hrozí negativní dopady na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se v tom prezident mýlí.
Co se odehrávalo minulý týden v ulicích (jiho)českých měst a vesnic, do nichž zavítal na své tour Andrej Babiš, představuje další stupeň v degradaci našeho veřejného života a politiky především. Nelze než konstatovat, že horší figuru tu předvádí současná vládní garnitura. Předseda ANO tvrdí, že typický narušitel jeho mítinků je voličem některé z pěti stran vládní koalice nebo, úžeji vzato, koalice Spolu. Vědět to nemůže, neví to nikdo. Můžeme ovšem konstatovat, že ti narušitelé jeho mítinků, které skončily pozornost vzbudivším incidentem, se přinejmenším dopouštějí přestupku proti občanskému soužití.
Vláda Petra Fialy by nutně potřebovala svého „šerpu pro energetiku“. Člověka, který bude dobře rozumět tomu, co se s cenami elektřiny, plynu, ropy a spol. děje. A bude hlavně schopen lidem jasně, srozumitelně a zcela konkrétně vysvětlovat, co kabinet Petra Fialy skutečně chystá.
S návratem vakcinace už čtvrtou dávkou v pořadí se vrátil i starý spor. Zatímco vláda tlačí očkování jako jedinou ochranu před podzimní vlnou covidu-19, část vědců upozorňuje na možná rizika nadbytečné vakcinace a kritizuje vládu za to, že ignoruje imunitu vyvolanou proděláním nákazy. „Imunita po očkování je prokazatelně slabší než po prodělané infekci,“ trvají na svém kritici.
Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.
Peníze od státu na elektřinu a plyn uvidí domácnosti spíše až příští rok, letos lidem přijde zhruba pouze čtvrtina slibované pomoci. Letošní příspěvek bude navíc kompenzovat pouze navýšení plateb za elektřinu, nikoliv za plyn. Dotace bude plošná, takže chudší a bohatší domácnosti dostanou příspěvek ve stejné výši, mělo by se jednat o 2000 až 2500 korun. Na podzim se očekává výrazné zdražení energií, je ohrožena i stabilita odběru plynu.
Nevíme, zda výklad, podle něhož za ničivý, už dva týdny trvající požár v národním parku České Švýcarsko s víc než 1000 hektarů shořelé přírody může globální oteplování, dnes představuje oficiální linii státu. Slova premiéra Petra Fialy tu byla zatím neurčitá a dají se vykládat tak či onak („To všechno jsou důsledky určité změny, která tady nastává“; předtím Fiala zmínil vlnu veder a požárů po Evropě včetně toho našeho).
Prudké zdražování a vysoká inflace trápí velkou část světa. V rámci EU jsme mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji, což je dáno tím, že inflace je u nás z velké části domácího původu. Tedy způsobená bezhlavým rozdáváním a navyšováním mandatorních výdajů za vlády Andreje Babiše. Současná vládní reprezentace tak nyní stojí před tím, jak srazit obrovský deficit a stát dále nezadlužovat.
Zatímco maďarský parlament odhlasoval rezoluci, v níž mj. žádá pro národní parlamenty právo veta na nové evropské předpisy, česká vláda má plné ruce práce s předsednictvím. Ministr pro Evropu Mikuláš Bek (STAN) jej zahájil dotazem ostatním 26 vládám, zda by byly ochotny přepustit Unii část své suverenity v zahraniční a bezpečnostní politice. I s ohledem na rostoucí ceny energií a nehybnou klimatickou politiku sílí doma kritika, že Petr Fiala a jeho kabinet v EU pro ČR nic nedělají a že se ukájejí samotným faktem předsednictví.
Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.
Nějakou chvíli to sice trvalo, ale už i do české politiky se dostavily apely politiků na občany, aby byli dobrovolně zdrženliví při spotřebě energie. Vzorem je tady samozřejmě klíčový člen německé vlády, spolkový ministr hospodářství a klimatické změny, zelený Robert Habeck. Ten 23. června řadové Němce dramaticky vyzval, ať se uskrovní v každodenním životě, kratší dobu se sprchují, od podzimu ve svých bytech nastaví nižší teplotu a vůbec „překonají vnitřního sviňáka v sobě“. Mezi českými politiky se zatím nejvíc zaskvěl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V neděli na Primě CNN veřejnost vyzval k uvážlivějšímu používání klimatizace.
Dramatické ceny energií nedopadají tvrdě jen domácnosti, náklady na provoz kvůli nim rostou prudce i firmám. A právě jejich zástupci nyní tlačí na vládu, aby situaci řešila. Podle šéfa HK Vladimíra Dlouhého je nutné zavést dočasná opatření, protože podniky nejkritičtější období kvůli plynové krizi teprve čeká. Dlouhý navíc kritizuje podle něj zcela nedostatečnou komunikaci ministra průmyslu Jozefa Síkely.
Premiér Petr Fiala se v poslední době snaží osobně poskytovat veřejné výroky k tvrdé krizi drahé elektřiny, která zasáhla Českou republiku. Zemi, která je schopná v jaderných a uhelných elektrárnách vyrábět pro svou spotřebu dost elektřiny za velmi nízkou cenu. Ale výrobci ji prodávají lidem a firmám násobně dráž, protože v Evropě je kvůli všem možným regulacím elektřiny nedostatek, zdroje jsou velmi nestabilní, a ceny proto letí prudce vzhůru. Jsme v pozoruhodné situaci.
V debatě o zavedení daně z mimořádných zisků zaznívá jedna zásadní nepřesnost, ba dokonce lež. Začala být totiž spojována s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Ta prý počátkem 80. let zdaňovala mimořádné zisky bank nebo těžebních společností. Spojení daně s osobou „Železné lady“ – ikony konzervatismu – má vládním představitelům, zejména těm z ODS, dát argumentační munici. Až dosud se přece jakémukoli zvýšení daní úzkostlivě vyhýbali, věrni svému programu a předvolebním slibům.
Hnutí Starostové a nezávislí na svém sněmu v Hradci Králové obnovilo své vedení. Kromě Víta Rakušana, který zůstal předsedou a Jana Farského, jenž je nově jen řadovým místopředsedou, jsou mezi dalšími členy vedení nové tváře. Prvním místopředsedou se stal Lukáš Vlček, po Farském jsou řadovými místopředsedy ještě poslankyně Michaela Šebelová, exstarosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek a poslanec Jan Lacina.
Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu (tedy 28 procent) a nejhůře opět dopadla Sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí. Nejdůvěryhodnější pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který od poloviny května do poloviny července provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Minulý týden realisté ve střední Evropě tajili dech nad tím, zda Rusko obnoví provoz plynovodu Nord Stream I a v jakém rozsahu. Do toho jsme se díky serveru iROZHLAS.cz dověděli jméno jednoho kusu, který se právě hraje na Titaniku: Boj s dezinformacemi. I něčím takovým je možno trávit čas se 17procentní inflací, tendence rostoucí.
Vláda Petra Fialy může zažít velmi horký podzim. Už nyní je totiž patrné, že se bude muset vypořádat s energetickou krizí, která může vyústit v přerušení dodávek plynu či ropy. Kromě vysokého zdražování se ale také musí potýkat i s výhrůžkami odborářů, kteří požadují kompenzaci ve výši inflace. Vláda už na dílčí zvyšování platů kývla, přesto stále hrozí, že odboráři vyjdou v září do ulic.
Odboráři se s lídry koaličních stran nedohodli na navýšení platů pro letošek kvůli vysoké inflaci. Budou hledat cesty jak přesvědčit vládu ke změně postoje. Po dnešním jednání s šéfy vládních stran to řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.
Otázka omezení či rušení víceletých gymnázií je opět na stole a znovu vyvolává vášnivé spory mezi politiky i lidmi na sociálních sítích. Zatímco někteří v nich vidí elitářskou záležitost, která vede ke zbytečně brzkému vyčleňování dětí, pro jiné jde o funkční článek, jehož zrušení by nevyřešilo vůbec nic. Mezi zastánci gymnázií je i podnikatel a provozovatel několika škol Ondřej Kania. „Ke stejné selekci dochází v naprosté většině zemí,“ říká pro deník Echo24.
Společnost Netflix letos uvedla čtvrtou řadu diváky i kritikou dobře přijatého dánského seriálu Vláda, pojednávajícího o osudech smyšlené historicky první dánské premiérky Birgitte Nyborgové a lidí kolem ní. Našinec, který k Dánsku obvykle vzhlíží s obdivem, najednou vidí zemi s týmiž problémy, jaké máme u nás. My se považujeme za prcky, které každý chce sníst, Dánové taky. My se snažíme hrát na to, že je dobře nevyčnívat, protože pak si nás nemůže nikdo všimnout a přežijeme v klidu – no a ze seriálu plyne, že Dánové mají stejný reflex.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda nehodlá zvyšovat lidem daň z příjmu ani DPH. Kabinet ale podle něj uvažuje o dočasném zdanění těch, kterým nečekaně a zásadně stouply zisky, jako jsou kupříkladu energetické firmy. Stanjura v rozhovoru deníku Právo také okomentoval návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který nedávno prohlásil, že navrhne vyšší progresivní zdanění bohatších. To ministr financí odmítl s tím, že šlo o „nešťastné vyjádření“.
