Lidovci opanovali v současné vládě tradiční téma zneužívání dávek a ministerstvo práce Mariana Jurečky chystá změny v jejich systému. Mimo jiné i v otázce tvrdších kontrol, kdo má na ně nárok. Do chystané novely o státní sociální podpoře se tak dostal v rámci pozměňovacích návrhů poměrně kontroverzní paragraf – úředníci mají dostat za účelem kontroly nárok na prolomení bankovního tajemství.
Hned dvě ministerstva finalizují návrhy, které mají posuzovat životní styl českých občanů. Zatímco ministerstvo zdravotnictví chce jít cestou vyšších „odměn“, možná radikálnější návrh se dokončuje na ministerstvu financí. Ten by totiž teoreticky mohl i „trestat“ ty, kteří se podle stanovených kritérií nebudou chovat. Například tím, že by museli dočasně platit vyšší odvody na zdravotním pojištění.
Průměrná cena starších bytů a rodinných domů v Česku v letošním třetím čtvrtletí klesla. Starší byt se dal v létě pořídit průměrně za 83.958 korun za metr čtvereční, což bylo mezičtvrtletně zhruba o 3000 korun méně. U rodinných domů se cena metru čtverečního snížila o 2500 korun na průměrných 51.000 Kč. Měsíční nájemné v bytech stagnovalo na 290 korunách za metr čtvereční. Vyplývá to z aktuálních dat Kvartálního monitoru realitních cen skupiny European Housing Services (EHS), kam patří například digitální realitní služba Bezrealitky nebo realitní kancelář Maxima.
Ústavní stížností hnutí ANO na novelu o valorizaci penzí se začne Ústavní soud (ÚS) v plénu zabývat ještě tento měsíc, pokračovat bude v listopadu. V diskuzím pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi to řekl předseda ÚS Josef Baxa. Finální rozhodnutí by se podle něj dalo stihnout do konce roku, připomněl, že jeho hlas je jeden z celého pléna. Zároveň se podle něj uvažuje o tom, že by se věc projednávala veřejně.
Vzhledem k tomu, že ve vládní koalici není shoda na zrušení takzvaného výchovného, kabinet podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřistoupí k zavedení možnosti posílat procento z odvodů rodičům či prarodičům. Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že druhý nástroj podpory rodin považuje za vhodnější než plošné vyplácení výchovného. Protože je ale výchovné už zavedeno a na jeho zrušení není shoda, vláda k zavedení možnosti posílat procento z odvodů dětí rodičům nepřistoupí. Návrh je součástí programového prohlášení kabinetu.
Při úřadu vlády vznikla pracovní skupina, jejímž úkolem je analýza agend státní správy. Ministerstvo vnitra vypracovalo metodiku, kterou samo otestovalo a nyní dalo k dispozici ostatním resortům. V pátek se pracovní skupina setkala se zástupci ministerstva. Mluvčí vlády Václav Smolka pro Echo24 řekl, že definitivní návrhy a doporučení směrem k zefektivnění státní správy mají být hotové do konce roku.
Dnes v 11:00 – tehdy začne finální hlasování o vládním konsolidačním balíčku. Pětikoalici se v týdnu totiž i přes kritiku opozičních poslanců podařilo protlačit pevný čas hlasování. Vládní novela šesti desítek zákonů, kterou původně kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) předložil, má stovky stran. Koalice k ní připravila celkový pozměňovací návrh rovněž o stovkách stran, další změny chtějí protlačit i hnutí ANO a SPD. Balíček obsahuje daňové změny nebo úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců. Redakce přináší přehled toho, co se má změnit.
Českými mediálními servery proběhla zpráva o studii, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research. Podle ní prý v příštím roce nabídka nemovitostí klesne o necelé jedno procento. Důvodem tohoto poklesu nabídky má být nedostatečná výstavba rezidenčních projektů způsobená především vysokými náklady na výstavbu a v důsledku dražší výstavby také nižší poptávkou po nemovitostech. Poptávka po nových rezidenčních objektech je však něco jiného než poptávka po bydlení; ta naopak má vzrůst v prvním pololetí příštího roku o 2,3 procenta a ve druhé polovině příštího roku o 2,5 procenta.
Jeden z požárů, které dnes česká vláda musí hasit, hrozí propuknout ve veřejných nemocnicích. Sekce mladých lékařů České lékařské komory protestuje proti novele zákoníku práce, kterou iniciovala skupina poslanců vedená lidovcem Vítem Kaňkovským. Tato změna od 1. října mimo jiné zvyšuje počet tzv. dobrovolných přesčasů pro lékaře – z maximálně 416 na 836 hodin ročně. V reakci na to podle údajů sekce už 4900 lékařů vypovědělo svým nemocnicím počínaje prosincem dohody o přesčasech. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek reaguje slibem, že zdvojnásobení přesčasů bude zas odstraněno.
Zmatek a chaos, tak působila reakce EU na útok teroristů z hnutí Hamás. Alespoň co se týká financování palestinské samosprávy. Po útoku nejdříve maďarský komisař Olivér Várhelyi uvedl, že EU platby zastavuje, aby několik hodin poté došlo k upřesnění, že prochází revizí a stejně žádné finanční toky nebyly v nejbližší době plánované. Financování samosprávy zastavují i některé evropské státy. A například Česká republika už neposílá palestinské samosprávě finance šest let. Od uzavření dohod z Osla poslala EU palestinské samosprávě přes 8,5 miliardy eur.
Vládní pětikoalice ve sněmovně prosadila pevný čas, kdy proběhne finální hlasování o konsolidačním balíčku. Na návrh předsedy poslanců ODS to bude v pátek od 11:00, přestože zájem o slovo mají v rámci tohoto bodu ještě desítky poslanců. Vyvolalo to vlnu nevole opozičních politiků, kteří mluvili o omezování práv.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové se shodují na tom, že se daří dostat inflaci v Česku pod kontrolu. „Celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací,
Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi. Tarify, tedy základ výdělku v platových tabulkách se ale navyšovat nebudou. Přidáno by učitelé měli dostat v odměnách. V průměru by si měli polepšit o 2500 korun. Pro dodržení platového růstu by se ale dál neměl zvedat počet učitelů, který v posledních letech rostl. Zvyšoval se rychleji než počet žáků. Masové propouštění se nechystá. Novinářům to v úterý řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle vládního návrhu rozpočtu by měl resort školství mít na výdaje příští rok proti letošku o čtyři miliardy korun víc. Další čtyři miliardy by mohl dostat ještě v roce 2024.
Jednotná západní podpora Ukrajině začíná mít trhliny. Nejen z USA ale i z Polska či Slovenska se vysílají signály, že pomoc napadené Ukrajině není nekonečná ani bezedná. Spojené státy schválily zákon o nouzovém financování americké federální vlády, pomoc Ukrajině do něj ale nezahrnuly. Polsko oznámilo, že Ukrajině už nedodává zbraně a nedávné vítězství Smeru-SD s Robertem Ficem v čele ve slovenských volbách podkopalo dosud neochvějnou podporu Kyjevu, kterému nyní nezbývá nic jiného, než pokles zájmu snášet s vděčným úsměvem, píše web Politico.
Platforma Meta plánuje evropským uživatelům Facebooku nebo Instagramu účtovat 13 eur měsíčně za používání sociálních sítí bez reklam na své mobilu. Meta tím představila svůj plán, který předložila evropským regulačním orgánům. Lidé, kteří nechtějí souhlasit s personalizovanými reklamami, které jsou hlavním zdrojem Mety, tak mohou za poplatek nadále používat sociální sítě bez nich, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Evropská komise je připravena uvolnit Maďarsku miliardy eur z fondů Evropské unie, které zmrazila kvůli pochybnostem ohledně dodržování zásad právního státu. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Komise podle těchto zdrojů hodlá do konce listopadu uvolnit zhruba 13 miliard eur (téměř 320 miliard Kč), tedy více než polovinu zmrazené částky.
Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy Kč na 3,151 bilionu Kč. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodaření vládních institucí ve sledovaném období skončilo v přebytku 26,9 miliardy Kč,.
Ukrajina čelící ruské vojenské invazi může nadále počítat s pomocí Spojených států, ačkoli zákon o nouzovém financování americké federální vlády vojenskou pomoc Ukrajině nezahrnuje. Uvedl to v neděli americký prezident Joe Biden. Víkendové schválení zákona o nouzovém financování na příštích 45 dnů na poslední chvíli odvrátilo ochromení amerických vládních úřadů, tedy takzvaný shutdown.
Radikální křídlo amerických republikánů dnes odmítlo kompromisní verzi zákona o dočasném financování federální vlády, která měla předejít hrozícímu omezování výdajů a propouštění zaměstnanců. Žádný další návrh s reálnou šancí na schválení není na stole a podle amerických médií je takzvaný shutdown téměř neodvratný. Pokud nenastane zásadní průlom, bude vláda bez peněz od půlnoci na neděli amerického času.
„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.
Čeští dárci krevní plazmy nebo krve mohou brzo přijít o odměny za své dárcovství. Může za to unijní návrh nových pravidel pro darování krve, spermatu a jiných tělesných látek. Evropští zákonodárci chtějí návrhem ochránit sociálně znevýhodněné dárce, nicméně nechtěných výsledkem může být nedostatek těchto látek v Evropě, jelikož například 40 procent využívané krevní plazmy již EU dováží. Europoslanci přijali návrh o nových pravidlech pro používání tzv. látek humánního původu (SoHO) minulý týden.
Česká televize se řadí k oněm ostrovům relativního blahobytu v ČR, kde už vědí, že se ekonomickému vývoji navzdory nebudou muset uskrovňovat. Takový je výsledek jednání v pětikoalici. Táhlo se téměř rok a minulý týden vešly ve známost hlavní rysy: zvýší se koncesionářské poplatky o 25 korun měsíčně na 160 korun. Veřejnoprávní rozhlas si má polepšit o 10 korun, bude se za něj platit 55 korun – obojí od 1. ledna 2025.
Z peněz daňových poplatníků Evropské unie odteklo do Palestiny téměř 8,5 miliardy eur. Pomoc EU proudí Palestincům již od mírové dohody z Osla v roce 1993, píše německý deník Bild s odkazem na německého europoslance. EU po celá desetiletí financují Palestinu s nadějí blízkovýchodního konfliktu prostřednictvím většího vzdělání, více příležitostí k prosperitě, větší politické kultury a méně zbraní, útoků a nenávistných hesel proti Izraeli. Od roku 1993 EU poslala Palestina 8 454,1 milionů eur, píše Bild
Evropský parlament (EP) v úterý hlasoval pro přísnější pravidla poskytování spotřebitelských úvěrů. Cílem regulace je podle europoslanců snížit riziko předlužení lidí, kteří tento druh půjček využívají. Zlepšit se má také informovanost spotřebitelů a počítá se i se zpřísněním regulace reklamy. Zpravodajkou byla česká europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM. Nová pravidla by členské státy měly začít vymáhat do tří let od vyhlášení směrnice ve věstníku.
V minulých dnech vláda představila návrh novely mediálního zákona jehož součástí je zvýšení televizního poplatku po 15 letech (z 135 korun na 160 korun měsíčně) a poplatku za rozhlas dokonce po 18 letech (z 45 korun na 55 korun měsíčně). Stalo se tak v době, kdy v řadě zemích Evropy od specifického poplatku za veřejnoprávní média spíše opouští. Naposledy v červenci na Slovensku parlament poplatky dokonce zrušil a nahradil je podílem z daní.
Nedávná záhadná smrt Jevgenije Prigožina, šéfa Wagnerovy skupiny, momentálně asi nejznámějšího žoldáckého uskupení, přitáhla pozornost k tomuto prastarému a nebezpečnému povolání. O žoldácích v dějinách i dnes diskutovali Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha a profesor na katedře bezpečnostních studií FSV UK, Klára Andresová, která pracuje v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR a je členkou Společnosti pro výzkum dějin vojenství, a Petra Ditrichová, právní poradkyně MO, seniorní nerezidentní výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů a viceprezidentka Mezinárodní společnosti pro vojenské a válečné právo.
Češi míní, že pro pohodové stáří potřebují mít při odchodu do penze naspořeno v průměru 1,46 milionu korun. Muži by v průměru chtěli 1,8 milionu, ženám by stačil jeden milion korun. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který pro společnost Partners ke dni finanční gramotnosti připravila výzkumná agentura MindBridge Consulting. Průzkumu se zúčastnila tisícovka respondentů.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Sněmovna o půlnoci přerušila projednávání vládního konsolidačního balíčku. Poslanci se k rozpravě sejdou opět dnes ráno. Do rozpravy se před půlnocí hlásilo ještě 15 poslanců. Schůze Sněmovny trvá už 34 hodin, druhým čtením balíčku se poslanci začali zabývat až ve středu v podvečer. Vládní konsolidační balíček má vládě pomoci zlepšit stav veřejných rozpočtů. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) umožní jen v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 97 miliard.
