Tag: zdravotnictví

Články k tagu

V Česku chybí důležitý lék. Musíme zkoušet něco jiného, ale bez záruky úspěchu, říká lékař

V Česku hrozí nedostatek antidepresiva Anafranil 25 mg, které se používá hlavně při léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a ministerstvo zdravotnictví (MZd) varují, že od poloviny května do konce roku budou dodávky nenahraditelného léku omezené a nebudou dostatečné k plnému pokrytí trhu. Jako vhodnou alternativu lze i dle MZd použít Anafranil SR 75 mg. Ten má však prodloužené uvolňování.

Zdravotní pojišťovny mají dostat balík na odměňování „vzorných“ pacientů, sáhnou si na něj ale jen těžko

Zdravotní pojišťovny mají získat výrazně větší prostor pro odměňování pacientů za „vzorné“ chování, tedy zejména navštěvování preventivních prohlídek. Nový zákon si ale klade podmínky, které pojišťovny jen těžko překonají. Předlohu bude finálně projednávat v tomto týdnu Senát. Změna má umožnit pojišťovnám přelít násobně větší množství peněz ze zdravotního pojištění do fondů prevence.

Zásadní změna u zubaře: na jaké plomby lidem zůstane nárok

Někteří pacienti si budou muset brzy zvykat, že uvidí zubaře častěji. S koncem amalgámových plomb totiž podle stomatologů zdravotní pojištění uhradí pouze provizorní výplně, které na rozdíl od pevného amalgámu vydrží jen zhruba od dvou do pěti let. Na druhou stranu by měla novela, kterou pravděpodobně v týdnu schválí Senát, zlevnit pacientům využívání bílých plomb. Změny v reakci na zákaz amalgámu napříč Evropskou unií zavádí novela o veřejném zdravotním pojištění.

Může skončit řada lékařských pohotovostí, zřizovat je nově mají zdravotní pojišťovny

Sněmovnou prošel návrh, který může vést k urychlení konce některých lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu. V některých krajích to však může naopak znamenat jejich nárůst.

Chirurg zneužil stovky dětských pacientů i během anestezie. Dostal 20 let vězení

Čtyřiasedmdesátiletý francouzský chirurg Joël Le Scouarnec byl odsouzen ke 20 letům vězení z sexuální zneužití téměř 300 převážně nezletilých pacientů. Jde o největší soudní proces tohoto druhu v historii Francie. Trval tři měsíce a odhalil závažná selhání dohledu nad lékaři. Le Scouarnec, specialista na operace trávicího traktu, působil v řadě nemocnic v Bretani a na západě Francie. Během své kariéry v letech 1989 až 2014 zneužil podle obžaloby 158 pacientů a 141 pacientek.

Řeší kocovinu i třísky. Nezatěžujte banalitami urgentní příjem, žádá nemocnice

Na urgentní příjem Fakultní nemocnice Olomouc denně přichází až třetina pacientů s banálními diagnózami, které lze vyřešit v lékárně nebo u praktického lékaře. Nemocnice proto u příležitosti Mezinárodního dne urgentní medicíny spustila na svém webu kampaň, která na zneužívání urgentního příjmu upozorňuje, sdělil mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

„Snižovat důchody a zvyšovat daně nebudeme.“ Kde chce vláda vzít peníze na obranu?

Zvyšovat daně, ani snižovat výdaje na důchody či do zdravotnictví kvůli zvýšeným výdajům na obranu nebudeme. Shodují se na tom představitelé vládní koalice. Podle nich je třeba škrtat výdaje v oblasti dekarbonizace a zároveň využívat evropské peníze. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) musí být splněny některé podmínky zvyšování výdajů, tedy že musí být peníze a musí je být za co efektivně utratit. Podle SPD Česko peníze na zvyšování výdajů na obranu jednoduše nemá.

Naše mysl si umí vytvářet vlastní léky, jen jí to musíme dovolit

Když neoživíme duchovní stránku, budeme tváří v tvář bolesti bezmocní. Jak bezbranná je kultura chudá na péči o duchovnost, ostatně dosvědčily i pandemické roky. Ty fyzioterapeut Pavel Kolář považuje za názornou ilustraci noceba, tedy očekávání nikoli – jako v případě placeba – dobrého, ale zlého. Katastrofické nastavení se odrazilo na zvýšené bolestivosti duše, rozjely se však i problémy s bolestí chronickou. Pavel Kolář k tomu poznamenává: „Nocebo nám připomíná, jak křehká je hranice mezi objektivní realitou a jejím subjektivním vnímáním (...)."

Nákaza krvácivou horečkou se u pacienta na Bulovce nepotvrdila, uvedl Válek

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta ve Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl v sobotu večer ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na sociální síti X. Američana, který nedávno pobýval v Africe, pražská nemocnice přijala s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu v pátek večer. Hygienici kvůli kontaktům s ním poslali do preventivní karantény 26 lidí.

Příběh dvouleté Madlenky přitáhl nebývalé tisíce dárců. Léčba pokračuje nadějně

Do Českého registru dárců krvetvorných buněk přibylo letos již více dárců kostní dřeně než za poslední čtyři roky. Zejména kvůli příběhu dvouleté nemocné Madlen se zaregistrovalo zhruba 9000 lidí, jindy se průměrně zapíšou asi dvě tisícovky ročně. Na sobotní akci Staň se hrdinou v pražské zoo to uvedli její pořadatelé. Další potenciální dárci se dnes mohou v zoo do registru přihlásit. Podle otce nemocné dívky Lukáše Přibyla se v současnosti hledá vhodný dárce pro 50 lidí.

Krize v NUDZ: Část zaměstnanců zpochybňuje ředitele a hlásí ztrátu 40 milionů

Zaměstnanci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) předali na ministerstvo zdravotnictví otevřený dopis se 120 podpisy proti řediteli Petru Winklerovi. Upozorňují v něm na atmosféru v ústavu i problémy s hospodařením. Ředitel považuje nařčení v dopise za pomluvu, podniká právní kroky. V reakci na neshody vyzval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), aby zájemci o vedení NUDZ předložili vizi jeho řízení a dalšího rozvoje pro roky 2025 až 2030.

SPM kupuje Galen Clinic. Ta nabízí jedinečný koncept rodinné medicíny v moderním pojetí

Na českém poli zdravotní péče došlo k velkému obchodu. Investiční skupina SPM podnikatelů Slavomíra Pavlíčka a Marka Španěla rozšiřuje investiční portfolio v oblasti zdravotnictví. Skupina koupila kliniku Galen Clinic, která navazuje na tradici rodinného lékařství s důrazem na poskytování prémiové zdravotní péče náročným moderním klientům.

Místo nadstandardů dostanou pacienti jen nepřesvědčivé řešení nelegálních poplatků

Už roky trvá praxe, kdy si lékaři účtují nelegální poplatky, které vybírají od pacientů. Ačkoliv se tak děje v podstatě veřejně a opakovaně se objevují příběhy lidí, kteří tuto praxi zažívají, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví se tváří, že s tím nelze nic dělat. Změnit to má podle ministerstva novela, kterou se může brzy opět zabývat sněmovna. Ta sice přidává vysoké pokuty, ale poměrně zásadní aspekt problému nijak neřeší.

Ftaláty v plastech zabíjejí, zjistila studie. Přitom jsou všude: v nádobách na jídlo i nábytku

Ftaláty, chemikálie běžně používané k změkčování plastů, jsou podle vědců zodpovědné za stovky tisíc úmrtí na srdeční choroby po celém světě. Výzkum zveřejněný v lékařském časopise The Lancet EBio Medicine přičítá jen v roce 2018 přes 356 tisíc těchto úmrtí látce DEHP, nejčastěji používanému ftalátu. Nejvíce postiženy jsou země s méně přísnou regulací plastů, jako je Indie, Čína nebo Indonésie.

Pacienty čekají změny, narazí na ně u zubaře, v pohraničí či u odměn za „řádné“ chování

Pacienti si do budoucna budou zřejmě zvykat na několik změn, které dopadnou prakticky na všechny. Nejvýraznější z nich se týká konce amalgámových plomb, pacientům má však zůstat jiná varianta zdarma, kvalitnější bílou plombu si budou moci doplatit. Změnit by se pak měl i přístup k prevenci a benefitům od zdravotních pojišťoven. Ty mají mít možnost pacienty motivovat mnohem větším balíkem peněz. Otázkou však je, zda to může v realitě fungovat.

Dopřát i „alternativcům“ sluchu

Nedávno zesnulý profesor psychiatrie Cyril Höschl byl nejen vynikajícím lékařem, ale též vlivným intelektuálem, který svým rozhledem překračoval hranice oboru. Jeho poznatky a úvahy o lidské duši byly originální, trefné a především v mnohém nadčasové. Považujeme proto za potřebné je znovu připomenout, a to ve formě abstraktu ze dvou starších rozhovorů pro Týdeník Echo. Cyril Höschl v nich nabízí pronikavý pohled i na obecnější společenské a politické fenomény, a je tudíž přínosný nejen jako dobové svědectví, ale překvapivě i jako přiléhavý popis některých znepokojivých trendů současnosti a třeba i jako varování do budoucnosti.

Konstruktivní pesimista Cyril Höschl

Někdy v první polovině sedmdesátých let se ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v pražských Bohnicích potkali dva stejně staří čerství absolventi, elévové vědy o duši a mysli, a seznali, že smýšlí podobně, a to nejen o duševních chorobách. Vzniklo tak volné přátelské pouto, které přetrvalo všechny změny v jejich profesním i osobním životě, jakož i převratné změny ve společnosti, až do Cyrilovy tragické, ale přesto předčasné smrti před několika dny. Lidí, s kterými člověk v pětasedmdesáti letech sdílel dvě třetiny života, rapidně ubývá, ale tato ztráta zraňuje víc než jiné.

Injekce přímo do srdce

Slovní spojení „injekce do srdce roztokem kyseliny“ má v polské kultuře velmi jasné konotace: byl to jeden z postupů likvidace vězňů používaných Němci v koncentračních a vyhlazovacích táborech jako Auschwitz-Birkenau. Nyní se tato otřesná představa stala symbolem další kapitoly sporu o pravidla umělého ukončování těhotenství. V sobotu ulicemi Prahy prošel Pochod pro život – největší tuzemská akce ochránců života před narozením. Neobešla se samozřejmě bez kontramanifestací a patřičně vyhrocených reakcí – diskuse na téma ochrany života před narozením / umělého přerušování těhotenství vždy doprovázejí velké emoce.ukončování těhotenství.

Lidé už za zdravotní péči platí a pomalu připouští nadstandardy, politici je ale nedokáží prosadit

Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.

Cyril Höschl, lékař duše a diagnostik společnosti

V generaci dnešních sedmdesátníků – občas to bude platit i pro některé o dekádu mladší či naopak starší – ještě najdeme vzdělance klasického střihu. Špičkové odborníky v přírodních nebo technických oborech, zároveň ale vzdělané i v humanitních disciplínách a také s láskou k umění a přehledem v literatuře, hudbě nebo ve výtvarném umění. To jsou ty obrazy matematiků, fyziků, chemiků nebo lékařů hrajících pro osvěžení své velké duše na housle nebo na klavír a zároveň schopných zpaměti recitovat Shakespearovy sonety. Takové osobnosti mladší generace vědců tolik negeneruje.

Připlácení za lepší péči opět narazilo do zdi, vláda se návrh snažila protlačit bez oponentury i analýz

Rozpočet zdravotnictví neúnosně roste a jedním ze způsobů, jak situaci řešit, je podle některých větší přísun soukromých peněz. I tam mířil „znovuobjevený“ návrh na zavedení možnosti připlatit si za lepší péči. Návrh z dílny poslanců ODS a TOP 09 chtěl v podstatě zlevnit možnost připlatit si za lepší sádru či šetrnější způsob vyšetření. Jenže kritikům nejen z řad opozice, ale i koaličních partnerů či některých odborníků nahrál zejména způsobem, jakým se po letech úřadování nynější vlády objevil.

České sebebičování Polskem

Polsko jede! Polský zázrak! Předehnali nás, za peníze z EU postavili dálnice! A my? Rozhledny. V českých médiích se to podobnými zprávami poslední dobou jen hemží, na příkladu Polska se ukazuje česká stagnace a zaostávání. Kde se toto zaujetí pro až sebemrskačské srovnávání vzalo a je vůbec opodstatněné? Samozřejmě je důvodem k radosti, že Češi konečně opouštějí svůj dlouhodobě zakořeněný pohled na Poláky plný historických předsudků, stereotypů, ignorance a despektu a začínají objevovat bohatou polskou historii, krásnou přírodou, gastronomii – a také bezprecedentní ekonomické úspěchy posledních tří desetiletí.

Nizozemsko čelí skandálu s hromadnými dárci spermatu. Nový zákon má zabránit až stovkám biologických sourozenců

Několik tisíc nizozemských dětí může mít desítky sourozenců, o kterých nic neví. Organizace zastupující děti ze zkumavky mluví o "medicínském skandálu" a varuje, že těmto dětem hrozí, že před každým rande si nejdříve budou muset udělat test DNA, aby vyloučili vzájemné příbuzenství a incest. Právě z Nizozemska pochází i světový rekordman v dárcovství spermií Jonathan Meijer, který je otcem možná až tisícovky dětí.

EU schválila sporný lék proti Alzheimerově chorobě. Cílí přímo na příčinu nemoci, ale přináší rizika

Evropská komise vůbec poprvé schválila léčbu Alzheimerovy choroby, která se zaměřuje na základní mechanismy onemocnění. Jedná se o protilátku zvanou Lecanemab, která je určená pro pacienty v raném stádiu nemoci. Podle odborníků však může být tato terapie vhodná jen pro velmi omezenou skupinu pacientů, uvádí německý Bild. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v listopadu 2024 používat Lecanemab k léčbě mírných kognitivních poruch nebo lehké demence způsobené Alzheimerovou nemocí.

Dvě francouzské ministryně čelí žalobě kvůli sebevraždám zdravotníků

Francouzská ministryně práce a zdravotnictví Catherine Vautrinová a ministryně školství Élisabeth Borneová čelí žalobě kvůli sebevraždám několika zdravotníků v nemocnicích. Skupina pracovníků ve zdravotnictví ministryně viní z morálního obtěžování a neúmyslného zabití. Členky vlády podle nich nesou odpovědnost za zhoršování pracovních podmínek ve státních zdravotnických zařízeních. Dnes o tom informovala agentura AFP a další francouzská média.

Odběry dárců dřeně budou moci nově hradit zdravotní pojišťovny, plánuje Válek

Odběry zájemců o zápis do registru dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk by nově mohly hradit zdravotní pojišťovny. Změna je součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou projednává Parlament. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v pražského porodnici u Apolináře řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Za vhodnější považuje jeden registr místo současných dvou.

Veleúspěšná výzva otce Madlenky, do registru dárců se zapsalo za týden více lidí než za minulé dva roky

Příběh nemocné Madlenky hýbe Českem. Výzva jejího otce Lukáše Přibyla na Instagramu zmobilizovala tisíce lidí. Počet registrovaných dárců za letošek překročil 5 tisíc, z toho za poslední týden se podařilo zaregistrovat 4 715 osob. To je víc než za poslední dva roky dohromady. Madlenku propustili lékaři v sobotu do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života, její krvetvorba ale stále nefunguje.

Kraje a nemocnice ke změnám nedotlačila ani VZP. Zdravotnictví se dál blíží ke krizi

Česko potřebuje reagovat na neudržitelný rozpočet zdravotnictví i blížící se proměnu stárnoucí populace. Ale i snahy o rozhodně ne revoluční změny stále naráží. Poukázala na to i snaha VZP z minulého roku. Pojišťovna si vytyčila „ambicióznější“ plán proměnit zhruba 5 000 lůžek akutní péče, které mají v některých krajích třeba i méně než poloviční obsazenost a vážou na sebe značné náklady. Po ročním tlaku na nemocnice a zřizovatele se jim podařilo splnit cíl zhruba ze třetiny.

Magický okamžik

Profesor Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, mi ukazuje fotografii své usmívající se pacientky. Její příběh obletěl před časem Česko a dostal se i do zahraničí: v lednu 2025 se Rozálie stala jedním z nejmenších a nejmladších dětí na světě, jimž byla provedena transplantace jater. V té době jí bylo pět týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Bez operace, během které jí byla transplantována játra živého dárce, v tomto případě jejího strýce, jí přitom zbývaly jenom desítky hodin života.

Zdravotní pojišťovny bojují o klienty i o přežití. Na změnu zbývá lidem pár dní

Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.