Představitelé českých politických stran se, až na výjimky, stavějí odmítavě proti plánu nově vznikající vlády budoucího kancléře Olafa Scholze (SPD) na zavedení eurofederalismu. S očekáváním rovněž sledují, jakými kroky se nově vzniklá vláda bude ubírat. Po 16 letech totiž v Německu končí křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová, její strana vůbec nebude ve vládě zastoupena.
Maďarsko se stalo jediným státem EU, který nebyl pozván na americký summit demokratických zemí. Biden přitom pozval přibližně sto zemí, včetně zástupců Evropské unie. Narozdíl od Maďarů však mezi pozvanými nechybí i tak problematické země, jsou například Filipíny či Pákistán. Nyní přišla budapešťská odveta. Maďarský zástupce na jednání evropských velvyslanců, totiž účast EU na Summitu pro demokracii vetoval.
S novou německou vládou přijde tlak na federalizaci Evropské unie. Sociální demokraté, Zelení a FDP to mají prosazovat na základě své koaliční smlouvy, která tak vzbudila i okamžitou kritiku odpůrců federalizace. „EU se nesmí stát superstátem,“ kritizoval smlouvu například český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Podle koaliční smlouvy představené v minulém týdnu se nová německá vláda chystá tlačit na změny, které mají vést k větší integraci EU.
Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy. Některé státy zopakovaly na čtvrtečním jednání unijních ministrů energetiky požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Druhá skupina zemí naopak nadále odmítá měnit pravidla trhu či zastropovat ceny.
Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim tamního vůdce Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. „Opět vyzýváme Lukašenkův režim, aby okamžitě a úplně zastavil organizaci nelegální migrace přes své hranice s EU,“ zdůraznily země ve společném prohlášení.
Jako naprosté šílenství komentuje italský deník il Giornale nový interní dokument Evropské komise ohledně „inkluzivní komunikace.“ Je určen pro komiasaře a byrokratický aparát komise a určuje, která slova a výrazy se nesmí používat. Podle dokumentu, který má il Giornale k dispozici, je tak například zakázáno používat Vánoce, vánoční svátky, oslovení „Dámy a pánové“ a dokonce při výzkumu vesmíru užívat výraz „kolonizovat Mars“.
Země Evropské unie by měly v rámci covidových certifikátů uznávat plné očkování po dobu devíti měsíců. Vyplývá to z návrhu, který zveřejnila Evropská komise. Certifikáty mají být nadále k dispozici nejen lidem očkovaným či po prodělané nemoci covid-19, ale také po negativním testu. Státy by nově měly posuzovat lidi přijíždějící ze zahraničí podle jejich covidových pasů, spíše než podle nákazy v místě jejich původu.
Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi se podařilo uměle vyvolat migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou. Jeho plán byl jednoduchý. Přímými lety dopravit migranty z Blízkého východu, hlavně Iráku a Sýrie, a pak je poslat přes hranice do Evropské unie. Výsledkem je, že jen minulý měsíc Polsko zaznamenalo 17 tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Polsko i Litva postavily na běloruských hranicích plot, vyslaly do oblasti posily a vyhlásily výjimečný stav.
Země Evropské unie chtějí do společného covidového certifikátu zahrnout nutnost přeočkování třetí dávkou vakcíny, kterou část států již začala svým obyvatelům nabízet. Unijní ministři pro evropské záležitosti v rámci debaty o dalším šíření nemoci covid-19 hovořili mimo jiné o tom, jak dlouho má platit očkování bez posilující dávky. Členské státy zatím nemají jednotný názor a Evropská komise se chystá předložit návrh opírající se o pohled unijních expertů.
Rakouská vláda oznámila, že projde-li na celoevropské úrovni záměr zařadit jadernou energii mezi ekologické zdroje, bude toto rozhodnutí žalovat. Rakušané ve svém odporu nejsou sami; proti akceptaci jádra je i Německo, Portugalsko, Dánsko a Lucembursko. Pouze Vídeň však zatím hrozí žalobou. Není to poprvé, co se Rakušané snaží zabránit jiným státům v rozvoji jaderné energetiky.
Už brzy by mělo být jasné, zda Brusel oficiálně zařadí jádro mezi zelené bezemisní zdroje. Jaderná energie jakožto „čistý“ zdroj je klíčová pro Česko při jeho zvládání energetické transformace, tak jak ji diktuje takzvaný evropský Green Deal. Proto patříme mezi více než desítku unijních zemí v čele s Francií, která vede silný a účinný boj o ozelenění jádra. Proti ní však stojí uskupení států vedených Rakouskem.
Staronová předsedkyně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Adamavá Pekarová v sobotu na volebním sněmu strany ve svém kandidátském projevu spolustraníkům řekla, že je třeba podpořit běloruskou opozici a „konečně svrhnout diktátora Lukašenka“. Později na tiskové konferenci svůj výrok mírnila v tom smyslu, že je potřeba podpořit běloruskou opozici, aby ta přivedla zemi k demokracii. Právě lidská práva by podle Pekarové měla být jednou z priorit českého předsednictví v EU.
Brusel je připraven financovat cokoliv, co zvýší migrační tlak, ale nepodpoří nic, co by ochránilo evropské občany před touto hrozbou, zkritizoval Evropskou komisi tento týden maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó. Podle něj je postoj komise k migrační krizi v Polsku „bizarní a ostudný“. Szijjártó to řekl na regionální ministerské konferenci Sarajevského migračního dialogu. Ministr vyzval Evropskou komisi, aby podpořila západní Balkán.
Dopady covidových restrikcí se spojily s nastupujícím evropským Green New Dealem a tažením za bezemisní ekonomiku. Výsledkem je prudké zdražování zboží a služeb napříč vyspělým světem. Evropa patří k nejvíc zasaženým. Začíná to cenami energií, které ženou vzhůru účty za všechno zboží a služby. Evropa se ocitla v pasti svého závazku vybudovat jako pionýr první bezemisní ekonomiku na světě. Při tom velkém tažení ale chybí odpověď na zásadní otázku.
Společnost Apple po dlouhodobém tlaku mění strategii. Od začátku roku začne nabízet lidem náhradní součástky k iPhonům 12 a 13. Později plánuje umožnit lidem si doma opravit i například iMac. V minulosti čelila ostré kritice ze stran hnutí bojující za právo na opravu. Například iFix napadal nemožnost opravy iPhonu nebo nákladnost opravy v oficiálních obchodech a opravnách. Díky novince si zákaznicí budou moci součástky a potřebné nástroje k opravě sami objednat a opravu provést doma.
Polsko na pomezí s Běloruskem brání hranice celé Evropské unie, pokud by důrazně nezakročilo a pokud by EU selhala, mohly by se pokusit do Evropy přijít až stovky milionů migrantů. V rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Řekl také, že uprchlická politika dosluhující kancléřky Angely Merkelové byla chybou a že žádné rozhodnutí o situaci na hranicích s Běloruskem nemůže padnout bez vědomí Varšavy.
Fialova vláda se bude muset osvědčit na dvou velmi těžkých frontách – inteligentně proplout infekcí koronaviru a vyvzdorovat si úlevy z klimatického tažení Evropské unie, a kde to půjde, brzdit. Pokud jde o tu druhou frontu, na startovních značkách zaznamenáváme pohyb, který nevypadá moc slibně. Předpoklad, že na místech, kde se tvoří naše evropská politika, budou sedět lidé se vzpurnou mentalitou, se proměňuje ve svůj pravý opak.
Trestáním organizací pomáhajících cizincům s azylovým řízením porušilo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr EU, který tak dal za pravdu Evropské komisi v další ze série žalob vůči zákonům iniciovaným protiimigrační maďarskou vládou. Podle soudu se Budapešť provinila proti unijním normám i tím, že odmítá přiznat právo na azyl lidem, kteří k maďarským hranicím dorazili přes bezpečnou třetí zemi.
Migranti, kteří si cestou přes Bělorusko chtějí zajistit lepší život, se zřejmě přepočítali. Ocitli se na hranicích jiné Evropy než té, která v roce 2015 vítala jejich předchůdce z Blízkého východu. V roce 2021 se nenajde evropská vláda, která by uprchlíkům otvírala dveře. Objevil se návrh, aby se o migranty postarala Ukrajina nebo Moldávie. Atmosféra se změnila i v Německu,letos čelní němečtí politici podporují Varšavu ve výstavbě hraničního plotu.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to řekl český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. Nový seznam, jehož podrobnosti bude unie dolaďovat v nejbližších dnech, obsahuje jména tří desítek činitelů, firem a institucí.
Objem přepravy ruského plynu přes Ukrajinu za leden až říjen letošního roku klesl ve srovnání se stejným obdobím loni o 21,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ukrajinský státní provozovatel plynárenské přepravní soustavy GTSOU. Objem přepravy klesá v době, kdy prudce vzrostly v Evropě ceny plynu kvůli nedostatku dodávek. Ukrajina obviňuje Moskvu, že využívá energii jako zbraň proti Evropě.
Ředitel brněnského dodavatele elektřiny a plynu Eneka s.r.o. Jan Sedláček viní Evropskou unii z „nedomyšlených zákonů a rozhodnutí“, které vedly k současné situaci na trhu s energiemi. Lidé se podle něj mají obracet na politiky, kteří situaci mají mít na svědomí. V pátek na Sedláčkova slova, která uvedl v dopise klientům Eneky, zareagovala Česká pirátská strana, která EU brání. Příčinou růstu cen energií je podle nich nezvyklá tržní situace.
Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Návrhy jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy. Stejně se senátoři vyjádřili i k některým dalším návrhům z balíčku Fit For 55.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová čelí kritice, že na 50kilometrovou cestu mezi Vídní a Bratislavou použila soukromé letadlo. Informaci zveřejnil britský deník The Telegraph v době současné klimatické konference OSN v Glasgow, kde von der Leyenová vyzývala k podpoře ekologických způsobů dopravy ve snaze zmírnit globální oteplování. Mluvčí komise krátký přelet omluvil náročnou logistikou. Předsedkyně navíc vzápětí tím samým letadlem pokračovala do Rigy.
Už podruhé jsme uspořádali veřejný Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla. Tentokrát jsme za téma vybrali střet vrcholných evropských institucí s Polskem, které je postihováno za justiční reformu, za to, že polský ústavní soud konstatoval, že polská ústava stojí nad evropskou jurisdikcí. Přestože Poláci neřekli nic jiného než to, co konstatoval již dřív německý ústavní soud, dočkali se výhrůžek ze strany předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Dokonce dostali pokutu milion eur denně, pokud nevyhoví námitkám Evropského soudního dvora k polské reformě soudnictví.
Nová vláda Petra Fialy se ještě ani nezformovala, a už ví, co bude bez ohledu na program jejím prvním největším úkolem. Odvrátit energetickou krizi, která startuje vlnu obrovského zdražování. Ví, že bez ohledu na to, co si myslí o škodlivosti přerozdělování, bude muset ten prudký růst cen kompenzovat minimálně části společnosti. Kandidát na ministra financí nové vlády Zbyněk Stanjura tvrdí, že tyto kompenzace, ať už ve formě sociálních dávek, nebo daňových slev, dostane víc než 10 procent rodin. Zároveň ujišťuje, že to bude méně než polovina společnosti. Řeč je tedy minimálně o milionu lidí, k nimž zamíří další přerozdělování. Ty peníze, které dostanou, totiž bude muset někdo jiný ze svých účtů zaplatit.
Stát může snížit nynější vysoké ceny elektřiny tím, že dá pokyn firmě ČEZ, aby se vyvázala z obchodování na německé burze. Elektřina by tak zůstala v ČR za výrobní náklady a přiměřený zisk. Novinářům to dnes sdělila předsedkyně spolku pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín Ivana Kerlesová. Podle firmy ČEZ to možné není, kvůli dohodám s EU. Česko má podle spolku dost vlastní dostupné elektřiny.
Od roku 2014 je Evropa opět konfrontována s politickou nestabilitou na svých hranicích, s nejistotou v globální politice a ekonomice a vzestupem nových bezpečnostních hrozeb. Co může udělat střední Evropa pro svoji bezpečnost? A jak podpořit demokratické procesy u východních sousedů? O bezpečnosti ve střední a východní Evropě budou na polsko-české konferenci diskutovat Alexandr Vondra (ODS), Mirek Topolánek (ODS) a další s polskými politiky.
Brusel zřejmě připravuje velkou otočku. Ukazuje to uniklý dokument, který informuje o tom, že by Evropská unie mohla do takzvaného Green Dealu připojit i zemní plyn a jadernou energii, s nimiž se do teď nepočítalo. K jakémusi přechodnému využití plynu se přiklání podle svých vyjádření i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Návrh nyní podle serveru Euractiv koluje v bruselských kuloárech.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) v rámci funkčního období nově vznikající vlády neplánuje přijetí eura. Česko totiž nesplňuje podmínky pro přijetí eura, pro zemi to také prozatím není výhodné. Přijetí společné evropské měny je tak spíše až otázka pro další vládu. Vyplývá to z vyjádření předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba a místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury pro novináře před dnešním jednáním o nové koaliční vládě.
