S blížícími prezidentskými volbami se Evropa obává možné obchodní války v případě výhry Donalda Trumpa. Odhady, jaké dopady by plošná cla mezi 10 % až 20 % mohla mít na ekonomiku, se různí. Hrozbu, jak upozornilo Echo24, vnímají ekonomové především u německé ekonomiky, která stagnuje. Podle dánské studie by v Evropě nová cla dopadla velmi tvrdě právě na Česko.
Výrobce generických léků Teva Pharmaceutical Industries dostal od Evropské komise (EK) pokutu 462,6 milionu eur (11,7 miliardy Kč) za zneužití dominantního postavení na trhu a šíření zavádějících informací o konkurenčních výrobcích. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Společnost se sídlem v Tel Avivu podle komise uměle prodlužovala patentovou ochranu svého přípravku Copaxone určeného k léčbě roztroušené sklerózy.
Evropská komise (EK) formálně schválila dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny ve výši až 35,3 procenta. Nové sazby budou zveřejněné v Úředním věstníku EU ještě dnes, nebo ve středu a v platnost vstoupí ve čtvrtek. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného úředníka EU. Čína již napadla předběžná opatření EU u Světové obchodní organizace.
Evropu v její ekonomické stagnaci, celkovém úpadku a neschopnosti konkurovat nemůže v příštích letech čekat nic moc dobrého, pokud nedojde k převratné změně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém posledním výhledu růstu ekonomiky čísla eurozóny ještě zhoršil. A to hlavně pro Německo, které za letošek vykáže nulový růst a ani příští rok nebude přílš veselý. Jeho hospodářský model se vyčerpal, jak mnozí upozorňovali již dříve. Volkswagen nyní potvrdil plán zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ještě více může Evropu podlomit potenciální výhra Donalda Trumpa, který slibuje rozpoutat novou obchodní válku.
Naše suverenita je vývojem v Evropě a v celém západním světě opět v osudovém ohrožení, řekl exprezident Václav Klaus v projevu k 106. výročí české státnosti před pražským Obecním domem. Zmínil mj. deindustrializaci, hromadění dluhů a růst byrokracie. V závěru zkritizoval vládu Petra Fialy, kterou označil za napomáhače neblahého vývoje. Projev publikujeme v plném znění.
Spojené státy vyzývají k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii. Uvedl to podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. K prošetření údajných nesrovnalostí při sobotních parlamentních volbách v Gruzii již dříve vyzvali vrcholní představitelé Evropské unie.
Vláda nedávno schválila zálohování PET lahví. A to i přes kritiku řady obcí, měst a firem zabývajících se recyklací. Těm vadí především znehodnocení současného systému odpadního hospodářství, ve kterém recyklace plastů měla významnou hodnotu. Kritizují také, že důvod zavádění záloh, tedy splnění evropských směrnic, by šlo splnit i s pomocí současného systému.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že polská vláda vedená Donaldem Tuskem se dostala k moci díky tomu, co nazval spiknutím Evropské unie. Pro své tvrzení neposkytl žádné důkazy. Polské ministerstvo zahraničí Orbánova tvrzení odmítlo a uvedlo, že vedení země si loni Poláci vybrali ve svobodných volbách.
V amerických médiích jsou hodně slyšet příznivci Donalda Trumpa, kteří si nepřejí, aby USA dál pomáhaly Ukrajině, a líbí se jim Trumpovy výhrůžky NATO. Někteří pomýšlejí na funkce v případné Trumpově administrativě. V září navštívila Prahu na pozvání Centra transatlantických studií CEVRO Institutu skupina méně halasných, avšak také Trumpovi blízkých republikánů, v jejichž podání není Trump takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation.
Česko se nesmí stát fosilním skanzenem, ztráta konkurenceschopnosti spočívá právě v trvání na těchto zdrojích. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Dále hovořil o tom, že je pro zrušení zákazu spalovacích motorů, o novém složení Evropské komise a Green Dealu či o sjezdu KDU-ČSL, kde se nestal prvním místopředsedou.
Nizozemsko kvůli omezení migrace plánuje na konci listopadu zavést hraniční kontroly, jak to učinilo Německo. S odvoláním na vládní zdroje o tom informovala nizozemská stanice RTL, opatření musí ještě schválit strany vládní koalice. Krok přichází ve dnech, kdy obnovení hraničních kontrol oznámila i Francie, Rakousko či Dánsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příležitosti 68. výročí protikomunistického povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako v roce 1956 čelili Sovětské armádě. Stalo se tak poté, co v průzkumu veřejného mínění Orbánovu stranu Fidesz poprvé od roku 2010 předstihlo opoziční uskupení TISZA Pétera Magyara.
Evropští poslanci schválili zrychlené projednání návrhu na odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování. Posunutí platnosti o jeden rok navrhuje Evropská komise (EK). Aby se tak stalo, musí návrh schválit i europoslanci, jinak by velká část normy začala platit podle původně stanoveného termínu na konci letošního roku.
Evropská komise (EK) vyměřila pokutu 48,7 milionu eur (1,2 miliardy korun) Českým drahám (ČD) a rakouské železniční společnosti ÖBB za to, že uzavřely tajnou dohodu o použitých osobních železničních vagonech, která poškozovala českého dopravce RegioJet. Obě společnosti porušily antimonopolní pravidla EU, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. České dráhy s pokutou ani se zdůvodněním nesouhlasí.
Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (885 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.
Italská vláda v pondělí schválila dekret, který jí má umožnit pokračovat v projektu center pro migranty v Albánii navzdory pátečnímu verdiktu soudu, který plán zakázal. Premiérka Giorgia Meloniová obvinila soudce z politické zaujatosti, informovala agentura AFP. Dekret vstupuje v platnost okamžitě.
Počet registrací nových aut v Evropské unii v září klesl o 6,1 procenta na 809 163. Podíl hybridních vozů na celkovém prodeji ale poprvé překonal podíl aut s benzinovým motorem. Ve své zprávě to dnes uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Opakovaná hádka mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem o to, kdo z nich dvou víc může za Green Deal, se vyznačuje jednou zvláštností: oba se tu hádají o minulost, o léta 2019–2022, kdy Evropská unie základní rysy Zelené dohody přijímala.
Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.
Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
V těchto dnech se rozhořela ostrá slovní přestřelka mezi současným premiérem Petrem Fialou (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO), ve které se oba politici vzájemně obviňují z neúspěchů při řízení země. Celá výměna začala po Fialově komentáři, ve kterém ministerský předseda varoval před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy a poukázal na problémy, jako je závislost na ruské energii a nekontrolovaná migrace.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán, který je známý svým kritickým postojem k řadě bruselských rozhodnutí, zveřejnil na sociální síti X video, které představuje lídry europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. Jsme nejhorší noční můrou bruselských byrokratů, napsal Orbán k videu, kde hned po Geertu Wildersovi z Nizozemska představuje Andreje Babiše a další lídry Patriotů z dvanácti evropských zemí. Vše podbarvuje dramatická hudba.
Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.
Dvě období v pozici eurokomisařky má za sebou Věra Jourová. Nyní ji za Česko v Komisi s největší pravděpodobností nahradí Jozef Síkela (STAN), pokud se mu podaří projít tzv. grilováním. Jourová pro Echo24 uvedla, že nejvíce je pyšná na svou činnost v oblasti ochrany spotřebitelů či tlaku na digitální platformy. Že už v Komisi pokračovat nebude, ji dle jejích slov nemrzí, ale lituje, že se jí některé věci nepodařilo prosadit. Názory na její výkon ve dvou období se liší mezi politiky a analytiky.
Americký miliardář Elon Musk se ocitl v podstatě otevřené válce s Evropskou unií, a to kvůli své sociální síti X (dříve Twitter), kterou se EU pokouší přivést k zodpovědnosti za údajné porušování pravidel o moderování obsahu. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Evropská komise, že do výpočtu možných pokut zahrne i tržby z Muskova dalšího byznysového impéria, včetně SpaceX a Neuralinku, čímž by celková výše pokut mohla významně narůst.
Je to již rok, co zavedlo Německo kontroly na hranicích s Českem a Polskem a několik týdnů, kdy k tomuto kroku přistoupilo na všech svých hranicích. Varšava se nyní bojí, že pokud Berlín plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, pošle do Polska až 40 tisíc těchto lidí, které spolková policie zadržela. Náměstek polského ministra zahraničí Marek Prawda v sobotu prohlásil, že tyto kontroly na vnějších hranicích znamenají začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec EU.
Evropa ztrácí dech, má patologický sklon k byrokracii a klimatické cíle nastavené Green Dealem jsou nerealistické. Uvedl to dnes premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak mimo jiné na nedávnou zprávu italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle něj Evropě ujíždí ve srovnání se světem vlak. ODS nedávno EK navrhla revizi Green Dealu a zrušení zákazu spalovacích motorů. Opozice Fialovi obratem připomněla reálné postoje jeho vlády ke klimatické politice.
Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku".
Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident na tiskové konferenci v Bruselu. Na otázku, zda hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který je z lídrů sedmadvacítky nejhlasitějším odpůrcem vojenské pomoci Ukrajině, Zelenskyj odpověděl, že se s ním pozdravil.
