Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily dnes odpoledne kyberútoku. Informoval o tom Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po 19:00 ale stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se v prověrce zaměřil na obnovu materiálně-technické základny vybraných vysokých škol v letech 2017 až 2023. Celkově ministerstvo podpořilo 600 projektů napříč 26 veřejnými vysokými školami.
Senátorský návrh ústavní novely, která má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu, zřejmě horní parlamentní komora schválí. Doporučily mu to tento týden senátní ústavní komise i ústavně-právní výbor. Předlohu má před senátním schvalováním projednat ještě senátní kulturní výbor. V případě senátního souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a sněmovna, která by ji podle přání iniciátorů mohla stihnout projednat ještě v současném složení.
Nejen důchody, ale také platby za státní pojištěnce, platy učitelů či platy a odměny regionálních politiků. Všechny tyto státní výdaje jsou nově pravidelně valorizovány a v dalších letech se k nim přidají také finance směřované na obranu. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla lze řadu věcí v rozpočtu zachránit jenom tím, že se „nebude přikládat pod kotel“.
Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun
V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby a měl by být restrukturalizován tak, aby MO bylo schopné řídit velké zakázky. Oznámil to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Jako příklad uvedl pontonové mosty, které měly menší nosnost než tanky, které se mají kupovat. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro Echo24 řekla, že si Kala protiřečí a že dosud nesundal stranický dres.
Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to ve středu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.
Je to snad poslední koaliční návrh, který Piráti podali skrze svého tehdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Řeč je o novele české ústavy, jež má za cíl modernizovat a zefektivnit některé aspekty politického systému. Mezi hlavní změny patří zavedení klouzavých mandátů pro poslance, zjednodušení podání ústavní žaloby na prezidenta a rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Takzvané kotlíkové dotace, určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech, přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako jsou oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné tiskové zprávě.
Ministerstvo obrany (MO) nenapravilo některé nedostatky zjištěné při dřívějších kontrolách. Z 11 vybraných opatření čtyři nesplnilo a dvě jen částečně, informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Obnova prioritně vybraných vojenských areálů se podle kontrolorů nedrží plánů a hrozí to, že resort nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku, hlavně garáže pro děla. NKÚ ministerstvu také vytýká, že nezavedlo systém objednávání a distribuce výstroje pro armádu.
Vybrané klíčové IT projekty v resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v únoru ani po deseti letech dokončené. Občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Občané musí úředníkům dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad.
Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázaly, že Česko má v hospodaření s veřejnými financemi strukturální problémy, které nevyřešil ani tzv. konsolidační balíček z minulého roku. Představitelé vlády koalice pro Echo24 popsali, kde vidí nedostatky a prostor pro další škrty či investice. Své plány nastínilo také hnutí ANO.
Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle stran nynější vládní pětikoalice však představovala EET zbytečnou zátěž pro podnikatele a náklady pro stát.
Systém rozdělování dotací na kulturní aktivity v Česku byl složitý a neefektivní a zatěžoval ministerstvo i žadatele, přínosy podpory jsou nejasné, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Elektronizace skončila bez výsledku a dříve odhalené problémy zůstaly, upozornil. Kontroloval rozdělení 3,2 miliardy korun pro víc než 9300 projektů v letech 2019 až 2022, uvedl dnes mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Z celkem 2,46 miliardy korun vydaných v letech 2015 až 2022 na provoz a transformaci systému základních registrů stát desítky milionů vynaložil neúčelně a nehospodárně, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Systém podle něj provozními parametry stále odpovídá době svého vzniku před 12 lety a mívá odstávky, nicméně i tak plní roli základního datového zdroje veřejné správy. Ministerstvo vnitra se závěry NKÚ nesouhlasí, peníze na základní registry byly podle něj vydány účelně a systém funguje v bezodstávkovém provozu.
Národní sportovní agentura (NSA) nesledovala a nekontrolovala, jak příjemci využili dotace a zda dodrželi stanovené podmínky, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V některých případech ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a NSA, které v letech 2019 až 2022 vydaly ze státního rozpočtu na podporu sportu celkem 26,5 miliard korun, nepostupovaly při poskytování dotací transparentně a v souladu s právními předpisy.
Česko není připraveno na krize. Ani bezpečnostního rázu, ani toho ekonomického. Od roku 2020 Češi kvůli inflaci obrovsky zchudli, k čemuž přispěly jak vláda Andreje Babiše, tak vláda Petra Fialy, tak centrální banka nezvyšováním úrokových sazeb. Pokračování rychlého tempa zadlužování státu se nepodařilo zastavit a výdaje na obsluhu dluhu jsou velmi nebezpečnou zátěží.
Netrvalo dlouho a nelichotivá výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok si vyžádal dotčené reakce ze strany jednotlivých ministerstev. Úřad totiž konstatoval, že Česká republika není dostatečně připravená na krize a mimořádné události. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. To se ale nelíbí například resortu obrany nebo vnitra, které si na výtky NKÚ stěžují.
Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, varuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016 - 2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. V pondělí o tom v tiskové zprávě informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát od roku 2016 do července 2023 vydal více než 431 milionů korun na 375 projektů. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné projekty, uvedl NKÚ.
Projekty financované z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle, kritizuje v pondělí vydané zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak podpora přispěla k rozvoji venkova, proto nelze vyhodnotit. Příjemci dotací podle kontrolorů navíc často uváděli nepravdivé údaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.
Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR.
Policie zahájila stíhání tří lidí, podezírá je z přípravy nájemné vraždy a nedovoleného ozbrojování. Na webu o tom dnes informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí 15 až 20 let vězení, případně výjimečný trest. Bližší informace k obviněným mluvčí neuvedl. Podle serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu se případ týká pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu, která si přes prostředníka chtěla objednat zabití manžela.
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě. Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele.
Prezident NKÚ Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli právě Kala s šéfem NRR a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem.
Ministerstvo pro místní rozvoj společně s ministerstvem vnitra špatně nastavilo čerpání a kontrolu z dotací EU a státního rozpočtu v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun, které byly určeny na zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof. Zjistil to NKÚ. Program byl určen pro zdokonalování složek IZS. Kvůli špatnému nastavení cílů se z programu podařilo vyčerpat pouze 1,750 miliardy korun. Z toho policii se nepodařilo získat ani korunu, i když podala do programu deset žádostí. NKÚ to uvádí ve zprávě.
