Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu po svém příletu do Říma setkal při soukromé audienci s papežem Lvem XIV., píše agentura ANSA. Podle Vatikánu mluvili například o možných mírových jednáních. Zelenskyj do Říma přicestoval, aby se zúčastnil konference o obnově Ukrajiny. Jednal také s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.
Ruský prezident Vladimir Putin si poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruská hlava státu hovořila s nejvyšším představitelem katolické církve také o válce na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko před více než třemi roky. Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.
Katolická církev a s ní tak trochu i širý svět mají nového papeže. Je jím Lev XIV., narozený v před 69 lety v Chicagu jako Robert Francis Prevost. Američan papežem, to bylo velké překvapení, často i pro katolické insidery. Kam po pontifikátu Františka Lev svou církev povede? Kde se nachází severoamerický katolicismus? A jak volba papeže probíhá? České země mají dnes jediného kardinála v Dominiku Dukovi, který překročil osmdesátku, a proto tentokrát už nemohl papeže volit. Nicméně ve Vatikánu byl a nového papeže osobně zná z dřívějších setkání.
Na prostranství před bazilikou svaté Petra ve Vatikánu se dnes konala inaugurační mše, kterou začíná svou vládu v čele katolické církve papež Lev XIV. Ten v proslovu odmítl nenávist, násilí i hospodářský systém, který vykořisťuje přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150.000 lidí. Na konci mše papež zmínil konflikty v Pásmu Gazy, v Barmě a na Ukrajině.
Papež Lev XIV. dnes věřící poprvé pozdravil z otevřeného automobilu. Papamobilem se projel náměstím svatého Petra, kde se lidé shromáždili kvůli inaugurační mši nové hlavy katolické církve, ukazují záběry z Vatikánu. Samotný obřad začal v 10:00. Mše, která zahajuje vládu papeže zvoleného 8. května, se účastní ina 160 delegací ze zahraničí. Na místě je viceprezident USA J. D. Vance, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a za ČR ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Předvídat, čím se bude vyznačovat papež Lev XIV., který byl zvolen v den 80. výročí ukončení evropských bojů druhé světové války, je zatím obtížné, asi i předčasné. Snad lze ale říci, že půjde o papeže hájícího mír a pokoj v církvi i ve světě, jak ostatně naznačil už ve své první řeči – a možná to naznačuje právě i den, kdy byl zvolen. Dost možná se bude snažit, aby církev včas reagovala na novou vlnu průmyslové revoluce spojenou s umělou inteligencí a dalšími novými technologiemi, jak naznačil, když vysvětloval, proč podle papeže Lva XIII. přijal toto jméno. Domnívám se, že hlavní výzvou pro současnou církev jsou otázky spojené s pojetím člověka.
V posledních letech se rozrostly tzv. predikční trhy, tedy svého druhu burzy, kde můžete sázet na pravděpodobnost různých událostí. Často dávaly velmi dobré výsledky, třeba při amerických prezidentských volbách, takže je dnes mnozí fanoušci technologického pokroku považují za další případ, kdy davy prostých lidí, vyzbrojených novými technologiemi, odstavily samozvané „experty“, tedy predikční týmy establishmentových médií, na smetiště dějin. Tak se podívejme, jak si predikční trhy vedly při volbě papeže.
Na novou hlavu církve Lva XIV. vzpomínali jeho starší bratři John a Louis Prevostovi. Například John Prevost řekl, že už v dětství sousedé, rodiče i přátelé říkali jeho bratrovi Robertovi, že je svatý a že se jednou stane papežem. „Když jsme byli malí, já s bratrem jsme dělali problémy, ale on byl vždycky ten svatý. Ty budeš jednoho dne papež, jsi moc svatý, říkali mu,“ řekl starší bratr Louis Prevost pro ABC News.
Papež Lev XIV. v dnešním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Přivítal také příměří mezi Pákistánem a Indií dojednané o víkendu. Podle papeže svět čelí "třetí světové válce po kouscích", což tvrdil jeho předchůdce papež František. Papež ve druhém proslovu k věřícím po svém čtvrtečním zvolení zmínil mezinárodní krize.
Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence. V sobotu to řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu.
Bílý kouř ve čtvrtek oznámil zvolení nového papeže. Hlavou církve se stal americký rodák z řad augustiánů Robert Francis Prevost, neboli Lev XIV., který má pozoruhodné vztahy i s Českou republikou. Jako představitel augustiánů totiž udržoval velmi blízké kontakty s tuzemským řádem. Několikrát navštívil Prahu i Brno. Dokonce měl příští sobotu dorazit do Prahy. "Měl jsem tušení, že se papežem stane on. Je to papež pro malé stádo," říká pro Echo24 nejvyšší představitel českých augustiánů Juan Provecho.
V Sixtinské kapli se dnes dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Obřadu se zúčastnil jak on sám coby hlava katolické církve, tak i kardinálové, kteří ho ve čtvrtek zvolili. Společně se modlili za jednotu církve, nového papeže i za vymizení nenávisti a zášti z lidských srdcí. Papež poprvé po svém zvolení promluvil na veřejnosti anglicky. Nový papež ve své homilii poprvé po zvolení do čela katolické církve promluvil na veřejnosti anglicky.
Vatikán navzdory staletým tradicím ukázal pár letmých záběrů ze zákulisí papežské volby. Oficiální vatikánský kanál Vatican News zveřejnil fotografie a záběry z prvních momentů, kdy se Američan Robert Francis Prevost dozvěděl, že byl zvolen novou hlavou katolické církve. Došlo tedy k porušení přísných pravidel konkláve? Nebo se naopak Svatý stolec rozhodl pootevřít se a přiblížit široké veřejnosti? Konkláve, neboli volba papeže, je přísně utajovanou a striktně omezenou událostí.
Prezident Petr Pavel poblahopřál nově zvolenému papeži, v nové roli mu popřál hodně sil, moudrosti i odvahy. Na síti X napsal, že si váží úsilí Svatého stolce o ochranu a posilování lidské důstojnosti, mezinárodní solidarity a spravedlnosti. Novou hlavou katolické církve byl ve čtvrtek zvolen Američan Robert Francis Prevost, vybral si jméno Lev XIV. Zvolení nového papeže je podle Pavla významnou událostí nejen pro katolickou církev, ale i pro celý svět.
Je výhodou, že nový papež byl v minulosti několikrát v Praze a má znalosti o české církvi. Jeho zvolení je signálem a symbolem pro dnešní svět. V blogu to dnes napsal kardinál Dominik Duka. Novému papeži popřál vše nejlepší. V čele katolické církve stanul ve čtvrtek kardinál Robert Prevost ze Spojených států, který přijal jméno Lev XIV. Duka je jediným českým kardinálem. Volby papeže se ale neúčastnil. K volbě se scházejí jen kardinálové mladší 80 let a Dukovi je 82 let.
Nové hlavě katolické církve, kterou byl dnes zvolen Američan Robert Francis Prevost, mezi prvními gratulovali americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz či španělský premiér Pedro Sánchez. Trump označil za velkou poctu pro Spojené státy, že papežem se poprvé stal Američan. Papeži pogratuloval i český premiér Petr Fiala. Devětašedesátiletý Prevost je rodák z Chicaga a pro své působení v čele církve si zvolil jméno Lev XIV.
Kardinál Robert Francis Prevost ze Spojených států byl zvolen 267. papežem. Přijal jméno Lev XIV. Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě.
Novým papežem se dnes stal kardinál Robert Prevost ze Spojených států, oznámil z balkonu vatikánské baziliky svatého Petra francouzský kardinál Dominique Mamberti. Devětašedesátiletý papež, kterým je poprvé Američan, přijal jméno Lev XIV. Ve svém prvním projevu zdůraznil potřebu míru a poděkoval svému předchůdci papežovi Františkovi. "Ať je s vámi mír," řekl Lev XIV. v proslovu k věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Ve své řeči pak zmínil mír ještě několikrát.
Ve Vatikánu dnes odpoledne začíná konkláve za účasti 133 kardinálů z celého světa. Kardinálové zvolí novou hlavu církve, která převezme místo již zesnulého papeže Františka. První hlasování se mělo uskutečnit ve středu v 17:30, výsledek se ale neočekává. Volba probíhá za přísného utajení v Sixtinské kapli a výsledek tradičně oznámí barva kouře stoupajícího z komína nad kaplí.
Dnes začíná volba nového papeže neboli konkláve. Celkem 133 kardinálů se shromáždí v Sixtinské kapli, aby ze svého středu vybrali novou hlavu katolické církve. Podle tradice kardinály při volbě vede Duch svatý. Mohlo by se tak zdát, že volbu římského biskupa má pod palcem sám Bůh. Asi je to ale složitější. V roce 1997 se bavorská televize zeptala tehdejšího kardinála Ratzingera, jestli je „Duch svatý zodpovědný za volbu papeže“. Odpověď byla překvapivě: Ne, spíše slouží jako pojistka, že nedojde k úplné katastrofě.
Který obřad se může pochlubit tak pevnou a dlouhou tradicí jako konkláve? Poprvé se takto volil papež již v dobách, kdy Čechám vládl Přemysl Otakar II., a prakticky stejně začne Vatikán již po šestasedmdesáté hledat nového pontifika i dnes. Skupina kardinálů zůstane během svého kolegia odstřižena od světa za zdmi Sixtinské kaple Apoštolského paláce, dokud se z komína nevyvalí bílý dým zvěstující, že je již znám 267. zástupce Boha na Zemi.
Volba nového papeže je na dosah. Všech 133 kardinálů, kteří budou volit novou hlavu církve, už přijelo do Vatikánu. Nejmocnější muži katolické církve se ve středu setkají za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple, aby zvolili nástupce nedávno zesnulého papeže Františka. Kardinálové se během konkláve nesmí stýkat s okolním světem, volba může trvat několik dní a nový papež musí získat dvoutřetinovou většinu. Mezi favority je italský kardinál a současný sekretář Svatého stolce Pietro Parolin a filipínský kardinál Luis Antonio Tagle.
Když zemře papež, píší o tom všichni, neboť navzdory postupující sekularizaci naší části světa lze konstatovat, že papež stejně všechny zajímá. První dny po oné smutné události se sluší spíše projevovat zármutek a vzpomínat na vše dobré, co se v naší mysli ozývá. Teprve později, s určitým pietním odstupem, přijde čas na kritickou reflexi jeho služby. Nyní, kdy nás od skonu papeže Františka dělí jen pár dní, by tedy byly namístě spíše kondolence a emoce – těch ale zaznívá všude dost a dost.
Americký prezident Donald Trump si v příspěvku na své sociální síti zahrál na hlavu katolické církve. Bez vysvětlujícího komentáře pak Trumpovu fotografii v bílém rouchu sdílel i Bílý dům. Trump tímto svým počinem přirozeně vyvolal na sítích rozruch: od pobavených až po pohoršené komentáře.
Kardinál Giovanni Angelo Becciu oznámil, že uposlechne vůli zesnulého papeže Františka a vzdá se své účasti na konkláve, které začíná ve středu 7. května, aby vybralo nového papeže. Becciu byl v minulosti odsouzen a za podvody a zpronevěru a stal se tak prvním kardinálem, jehož odsoudil vatikánský trestní soud. Pro Vatikán je to dobrá zpráva i z jiného hlediska - kardinál Becciu ještě donedávna trval na tom, že navzdory svému problému nikdy nebyl zbaven volebního práva.
Katolická církev se připravuje na volbu nového papeže. Blížící se konkláve se však potýká s neobvyklým problémem: Přestože církevní právo stanovuje počet volitelů na 120, v současnosti je kardinálů mladších osmdesáti let, kteří mají automaticky pravomoc volit, celkem 135. Církev se tak v důsledku skutečnosti, že zesnulý papež František za svůj pontifikát jmenoval nebývale velké množství kardinálů, ocitla v bezprecedentní situaci.
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Konkláve musí podle vatikánských pravidel začít 15. až 20. den po papežově úmrtí nebo odstoupení.
Ta fotografie hned včera obletěla, jak se tak říká, dík médiím a sociálním sítím, celý svět: americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sedí spolu v bazilice sv. Petra pod její kupolí, sedí na obyčejných židlích, sedí sami, nikdo je neruší, a cosi si povídají. Děje se to nedaleko rakve zemřelého a vbrzku pochovávaného papeže Františka – který úředně působil v Evropě, ale pocházel z Ameriky, třebaže té Jižní. Tolik symboliky v jedné chvíli. Obraz naděje, víry v zázraky a ve schopnost lidí spolu mluvit. Po týdnech následujících minulé setkání obou politiků v Bílém domě.
Na pohřeb papeže Františka dorazily desítky hlav států a premiérů. Nechyběl mezi nimi americký prezident Donald Trump, pro kterého šlo o první zahraniční cestu od lednového nástupu do funkce. Ten se na okraj pohřbu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a také šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zatímco v předních lavicích na pohřbu papeže Františka seděli třeba americký prezident Donald Trump, francouzský prezident Emmanuel Macron či italská premiérka Giorgia Meloniová, končící německý kancléř Olaf Scholz a jeho delegace byli usazeni mimo tuto politickou elitu, všímají si německá média. Podle německého experta na diplomacii to ukazuje, že země „nehraje ve světě žádnou roli“. Scholz nicméně prý krátce hovořil s Trumpem.
