Více než čtyři desítky raněných si v noci na dnešek vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Mezi 43 raněnými je podle něj i jedenáctiletá dívka. Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval, že raněných je již 46.
Spojené státy se podle vyjádření amerického ministerstva zahraničí zřejmě rozhodly stáhnout z role hlavního moderátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Od nynějška by si podle USA měly obě strany sednout ke stolu samy a představit konkrétní návrhy na ukončení války. Informují o tom zahraniční média, zprávy si všímá také ruská agentura TASS. „Nebudeme létat po světě na zavolání, abychom zprostředkovávali schůzky,“ prohlásila na brífinku 1. května mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová.
Zatímco se Spojené státy snaží najít možné kompromisy pro uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, Evropská unie připravuje nové sankce proti Rusku. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu AFP ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noël Barrot. Zpráva přišla v čase, kdy se Barrot setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem otevřené diskuzi. Podle ministra je ruský prezident Vladimir Putin „jedinou překážkou“ míru na Ukrajině a zdůraznil, že Ukrajina „dodržela svou část dohody“.
Nezbytným krokem k vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu je přimět každou ze stran, aby předložila mírový návrh, což se stalo. Řekl to v rozhovoru s Fox News americký viceprezident J.D. Vance, když hodnotil 100 dní prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Nyní podle něj bude americká strana sto dní tvrdě pracovat, aby Moskva a Kyjev sblížily svá stanoviska pro mírovou dohodu, která, jak přiznal, jsou dost daleko od sebe.
Ve středu podepsaná dohoda mezi vládami Spojených států a Ukrajiny „o zřízení Americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu“ se týká 57 nerostných surovin, zmiňuje se v ní i vojenská pomoc ze strany Spojených států, ale žádné bezpečnostní záruky neobsahuje. Navzdory dosavadním zprávám z médií a "optimistickým" výroků nejrůznějších politiků ponechává řadu důležitých ustanovení blíže neurčených a fixuje především základní, politické parametry.
Rusové byly obzvláště aktivní v dobývání ukrajinských území koncem března a začátkem dubna. V dubnu okupanti obsadili 175 kilometrů čtverečních ukrajinského území, uvedl podle agentury Unian server DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě. „Nepřítel byl obzvláště aktivní na konci března a začátkem dubna. Většina postupů proběhla buď v první polovině dubna, nebo je výsledkem těchto akcí,“ poznamenali analytici projektu.
Spojené státy a Ukrajina po dlouhých peripetiích podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo americké ministerstvo financí v noci na dnešek středoevropského času. Americký prezident Donald Trump již dříve dohodu označil za náhradu za miliardovou americkou pomoc, která byla Ukrajině poskytnuta od roku 2022, kdy Rusko tuto zemi napadlo. Koncem února se ji nepodařilo podepsat po bezprecedentní roztržce mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rusko je ochotno v rámci urovnání konfliktu na Ukrajině posoudit se Spojenými státy jejich přítomnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně, uvedl ve středu šéf státní korporace Rosatom Alexej Lichačov. "V případě, že vedení země přijme politické rozhodnutí, jsme připraveni to posoudit s americkou stranou," řekl Lichačov agentuře Interfax. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v nedávném rozhovoru poskytnutém americké televizi CBS návrh odmítl.
Takzvaná koalice ochotných, která má za cíl podporovat Ukrajinu poté, co podporu omezily Spojené státy, naráží na zásadní problém. A to nepřipravenost a podstav svých ozbrojených sil. V rámci debat o vyslání vojáků na Ukrajinu vyšlo najevo, že připravené vyslat své vojáky v počtu asi 20 000 jsou jen Francie a Velká Británie. Podle odhadů britské armády by přitom bylo pro takovou misi potřeba minimálně trojnásobný počet. Informují britské The Times.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že malé skupiny ukrajinských vojáků jsou stále v Kurské oblasti na západě Ruska, kde se podle něj ukrývají ve sklepech a dalších úkrytech. Podle ruských médií také ukrajinské vojáky vybídl, ať složí zbraně a vzdají se. Minulou sobotu náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podal Putinovi hlášení o vyhnání ukrajinských sil ze západoruského regionu, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna
Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA.
Čím dál častěji se objevují zprávy o přípravách Ruska na potencionální konflikt s NATO, potažmo o možném budoucím ruském útoku na Skandinávii či Pobaltí. Zatímco Kreml buduje u hranic s Finskem a Norskem nové základny a rozšiřuje kasárna, Finsko opevňuje své hranice elektronickou obranou a ostnatým drátem. Rusko také plánuje zvýšit počet svých vojáků na 1,5 milionu.
Ruský prezident Vladimir Putin chce podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou, na kterou jeho armáda stále útočí. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí ABC News u příležitosti prvních sto dní svého druhého funkčního období. Krátce před tím na mítinku s voliči ve státě Michigan chválil svou migrační politiku či široce kritizovaná cla a útočil na politické oponenty.
Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války?
Ruské ministerstvo obrany ve svém úterním hlášení oznámilo dobytí další ukrajinské obce - konkrétně vesnice Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.
Tak to tedy ruské ministerstvo obrany přiznalo otevřeně: v Kurské oblasti bojuje značné množství severokorejských vojáků. K účasti na rusko-ukrajinské válce se veřejně přihlásil i samotný severokorejský diktátor Kim Čong-un. Skončilo tak poněkud trapné období, podobající se jako vejce vejci onomu období při záboru Krymu: období, kdy někde operovali „zelení mužíci“, jasně ve prospěch Ruska, ale jak Moskva samotná, tak její příznivci zuřivě popírali jejich identitu. Teď už nic nepředstírají – a časem se možná dočkáme i nějakého toho rozdávání medailí.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války, informují ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května. Ukrajina, která se brání ruské vojenské agresi už přes tři roky, zatím nereagovala.
Minulá americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách, vyplývá podle serveru Ukrajinska pravda nebo agentury Reuters z vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po jeho návštěvě Spojených států. Ukrajinský ministerský předseda v USA minulý týden jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz v neděli v rozhovoru se stanicí Fox News řekl, že dohoda bude uzavřena.
Návrh mírového plánu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který počítá s uznáním ruské svrchovanosti nad Krymem, vyvolal šok a odmítnutí ze strany ukrajinských představitelů. Ti trvají na tom, že formální vzdání se poloostrova je pro ně nepřijatelné, ačkoli připouštějí, že v rámci dohody mohou být nuceni dočasně Krym přenechat Kremlu. Podle expertů by vzdání se Krymu nebylo jen politicky, ale i právně nemožné.
Michael Gloss, 21letý Američan a syn vysoce postavené představitelky CIA, zahynul v dubnu 2024 při bojích v Doněcké oblasti na Ukrajině, když bojoval na straně ruských sil. Jeho otec Larry Gloss, veterán války v Iráku, popsal svého syna jako největšího bojovníka proti systému, který neublížil ani mouše. Michaelovou matkou je Juliane Gallina, zástupkyně ředitele CIA pro digitální inovace. O jeho smrti se rodiče dozvěděli až v červnu loňského roku
Severní Korea dnes poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak významně přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na severokorejská státní média. Korejským hrdinům bude v jejich vlasti postaven pomník, řekl podle agentury TASS severokorejský vůdce Kim Čong-un. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část tohoto ruského regionu obsadili loni v létě.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře, a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym. Napsala o tom agentura AFP. USA jsou podle dřívějších informací agentury Bloomberg v rámci budoucích dohod o příměří a míru připraveny zmírnit sankce uvalené na Moskvu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro americkou televizní společnost CBS popřel, že ruská strana není připravena dělat žádné ústupky ohledně Ukrajiny a uvedl, že Moskva je připravena hledat rovnováhu zájmů. Informovala o tom dnes agentura TASS. V reakci na tvrzení redaktora CBS, že Rusko není v současné době připraveno k žádným ústupkům, Lavrov jednoznačně odpověděl: "To není pravda."
K vypjatému okamžiku došlo mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na pohřbu papeže Františka v bazilice svatého Petra. Macron si totiž v Římě vyslechl pětislovné varování těsně před rozhovorem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem, kam se chtěl Macron dostat. Incident zachytily kamery, ale vyvolal pozornost až díky analýze odbornice na čtení rtů, Nicoly Hicklingové.
"Existují důvody k optimismu, ale jsou důvody k realismu... Jsme blízko, ale nejsme dost blízko," řekl dnes v televizi NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio o vyjednávání Spojených států s Rusy a Ukrajinci o ukončení války na Ukrajině. Rubio se vyjádřil k vyslovené pohrůžce americké administrativy i samotného prezidenta Donalda Trumpa, že pokud nebude v příštích několika málo dnech učiněn pokrok ve vyjednávání a strany se nedohodnou na příměří, Spojené státy opustí vyjednávání.
Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400.000 kusů velkorážové munice. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Připomněla, že za loňský rok ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Letos jsou podle ní peníze zajištěné zhruba do podzimu.
V nejnovější výroční zprávě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho chybí jakékoli zmínky o tom, že by se Ukrajina v budoucnu měla stát členem Severoatlantické aliance. Dokument se tak výrazně liší od zprávy z roku 2023, která obsahovala jasné odkazy na Vilniuskou deklaraci a formulace typu „budoucnost Ukrajiny je v NATO“. Na tuto změnu upozornil ukrajinský server Evropská pravda nebo ukrajinská tisková agentura UNIAN
Ukrajina je připravena na bezpodmínečné příměří s Ruskem. Oznámil to na síti X francouzský prezident Emmanuel Macron, který se v sobotu na pohřbu papeže Františka setkal krátce v v Římě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle některých neověřených zdrojů Zelenskyj souhlasí s dočasným příměřím od příštího týdne. Americký prezident Donald Trump, který se také se Zelenským v Římě krátce setkal.
Před osmdesáti lety si američtí a ruští, tedy spíš sovětští, vojáci podali ruce na mostu přes Labe u saského města Torgau. Událost, která vstoupila do dějin jako „setkání na Labi“, byla zaznamenána na fotografiích, jež také takzvaně vstoupily do dějin. Samozřejmě jako mnoho takových věcí byly snímky zinscenované: vojáci se k fotografování dostavili až druhý den po prvním kontaktu, k němuž došlo odpoledne 25. dubna. Toho dne průzkumná hlídka Williama D. Robertsona vjela bez boje do města, které bylo plné vzdávajících se vojáků wehrmachtu, kteří toužili mít už všechno za sebou, a přitom nepadnout do rukou Rusům.
