Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Budapešť obvinění označila za propagandu.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek vyzval k 30dennímu bezpodmínečnému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a varoval, že Washington a jeho partneři uvalí další sankce, pokud nebude dodržováno. Trump to podle agentury Reuters uvedl v příspěvku na sociálních sítích poté, co telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Zelenského je Kyjev připraven přijmout tento návrh okamžitě.
Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří, řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trump. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval "k, ideálně, třicetidennímu bezpodmínečnému příměří". Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.
Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. Prezident vzdal hold všem, kdo bojovali proti nacismu, italskému fašismu, proti císařskému Japonsku, včetně Rusů. "Ale vůbec to neznamená úctu k dnešnímu Rusku," dodal Pavel.
Ukrajina a Rusko se vzájemně obviňují ze stovek případů porušení třídenního příměří, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Příměří, které začalo platit od středečních 23:00 SELČ, označil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha za frašku. "Ruské síly pokračují v útocích po celé délce fronty," řekl Sybiha. Klid zbraní, které Putin jednostranně vyhlásil po dobu oslav 80. výročí konce druhé světové války v Evropě, označil šéf ukrajinské diplomacie za přehlídkové příměří.
Lidé v Česku si dnes připomněli 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti zmiňovali současný konflikt na Ukrajině a zdůraznili význam toho, že Česko stojí na straně země napadené Ruskem. Europoslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!) oznámil, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války, politici vládních stran to odsoudili. Kromě vzpomínkových akcí se dnes konaly i protivládní demonstrace.
Rusko dnes brzy ráno porušilo jednostranné třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když třikrát vypustilo naváděné bomby na Sumskou oblast, žádné drony a ani rakety ale na ukrajinské území nevyslalo. Podle agentury Reuters to tvrdí ukrajinské vojenské letectvo. Ruská Lipecká oblast naopak vyhlásila poplach před ukrajinskými bezpilotními letouny, žádné útoky ale neohlásila. Kyjev rovněž uvedl, že na východě Ukrajiny po začátku příměří pokračovaly pozemní útoky ruských vojáků.
Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, když čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu. Ocenil také nasazení Čechů do boje proti nacismu.
Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.
Co se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.
Ruský dron zlikvidoval na Ukrajině poprvé lehký raketomet HIMARS. Zásahem se chlubí ruská elitní skupina Rubikon na svém Telegramu. Ruské ani ukrajinské úřady se zatím k možné likvidaci amerického systému nevyjádřily. Informuje Newsweek. K útoku na raketomet HIMARS mělo dojít u vesnice Rusyn Yar asi 30 kilometrů od fronty v Doněcké oblasti.
Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.
Vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb George Simion získal přes 40 % hlasů a výraznou, více než 60 % podporu měl i od spoluobčanů v zahraničí. Britská BBC si všímá, že právě v zahraniční politice by mohl pozměnit postoje Rumunska a to i například v přístupu k válce v sousedící Ukrajině. Rumunsko hraje důležitou roli například ve výcviku ukrajinských pilotů či při exportu ukrajinského obilí.
Téměř tři čtvrtiny Čechů nevěří, že bude do konce letošního roku v rusko-ukrajinské válce dosaženo stabilního příměří, které označil americký prezident Donald Trump v předvolební kampani za jeden ze svých důležitých cílů. To, že je zastavení konfliktu do konce roku pravděpodobné, si myslí 15 procent občanů ČR. Vyplynulo to z dubnového průzkumu agentury STEM. Zároveň si 70 % respondentů myslí, že by ČR měla usilovat o rychlý konec války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do pražské Strakovy akademie. Premiér Petr Fiala (ODS) ho tam uvítal po necelých dvou letech. Budou jednat o pokračování pomoci zemi, kterou napadlo Rusko, české muniční iniciativě, možnosti příměří a zajištění míru či zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Poslaneckou sněmovnu, kde ocenil Českou republiku jako dobrého spojence. Ukrajina vnímá českou pomoc v boji proti ruské agresi včetně muniční iniciativy jako společný boj proti terorismu. Zelenskyj to prohlásil poté, co se setkal s vedením Sněmovny v čele s její předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Podle ní ukrajinští vojáci tím, že dokázali zastavit ruskou agresi, zachránili celou Evropu.
Systém protivzdušné obrany Patriot umístěný v Izraeli bude po renovaci převezen na Ukrajinu, uvedl v neděli deník New York Times s odvoláním na čtyři nejmenované americké představitele. Podle deníku západní spojenci rovněž diskutují o dodávkách dalších systémů Patriot z Německa nebo Řecka.
Předseda SPD Tomio Okamura by přistoupil k zásadní revizi povolení k pobytu Ukrajinců v ČR, pokud by se SPD dostalo do vlády. Řekl to v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Podle řady ekonomů se však česká ekonomika bez uprchlíků a přistěhovalců již neobejde, pracují totiž v mnoha sektorech, které jsou na nich závislé.
Ukrajinská vojenská rozvědka GRU zničila během jednoho dne dvě ruské víceúčelové stíhačky Su-30, potvrdil její velitel Kyrylo Budanov. Byl to „historický okamžik“ řekl vojenskému serveru The War Zone a odhalil některé nové detaily operace. Podle Budanova byly stíhačky sestřeleny infračerveně naváděnými raketami AIM-9 Sidewinder odpálenými z bezpilotních člunů Magura-7. Na sociálních sítích se rozšířilo video ukazující první sestřelený Su-30, podle Budanova žádná videa ani snímky druhého sestřelení neexistují.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze. Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023
Rusko v noci na dnešek během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle ruského servisu BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura. HUR v prohlášení, ze kterého cituje Ukrajinska pravda, uvedla, že útok podnikli vojáci ze speciální jednotky s nasazením střely vypuštěné z dálkově řízeného bezposádkového člunu Magura.
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je dobrý a jeho cestě do Moskvy nic nebrání. Podle serveru Aktuality.sk to v televizi STV řekl předseda poslaneckého klubu Směr-sociální demokracie Ján Richter. Fico se do Ruska chystá na přehlídku, kterou pořádá tamní režim k 80. výročí konce druhé světové války, v posledním týdnu však zrušil několik veřejných vystoupení. To podnítilo spekulace o zdravotním stavu premiéra, na nějž byl téměř před rokem spáchán atentát.
Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní politici do Ruska na připomínkové akce ke konci druhé světové války kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejezdí, letos však má cestu do Moskvy naplánovanou mimo jiné slovenský premiér Robert Fico.
Více než čtyři desítky raněných si v noci na dnešek vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Mezi 43 raněnými je podle něj i jedenáctiletá dívka. Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval, že raněných je již 46.
Spojené státy se podle vyjádření amerického ministerstva zahraničí zřejmě rozhodly stáhnout z role hlavního moderátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Od nynějška by si podle USA měly obě strany sednout ke stolu samy a představit konkrétní návrhy na ukončení války. Informují o tom zahraniční média, zprávy si všímá také ruská agentura TASS. „Nebudeme létat po světě na zavolání, abychom zprostředkovávali schůzky,“ prohlásila na brífinku 1. května mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová.
Zatímco se Spojené státy snaží najít možné kompromisy pro uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, Evropská unie připravuje nové sankce proti Rusku. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu AFP ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noël Barrot. Zpráva přišla v čase, kdy se Barrot setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem otevřené diskuzi. Podle ministra je ruský prezident Vladimir Putin „jedinou překážkou“ míru na Ukrajině a zdůraznil, že Ukrajina „dodržela svou část dohody“.
Nezbytným krokem k vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu je přimět každou ze stran, aby předložila mírový návrh, což se stalo. Řekl to v rozhovoru s Fox News americký viceprezident J.D. Vance, když hodnotil 100 dní prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Nyní podle něj bude americká strana sto dní tvrdě pracovat, aby Moskva a Kyjev sblížily svá stanoviska pro mírovou dohodu, která, jak přiznal, jsou dost daleko od sebe.
Ve středu podepsaná dohoda mezi vládami Spojených států a Ukrajiny „o zřízení Americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu“ se týká 57 nerostných surovin, zmiňuje se v ní i vojenská pomoc ze strany Spojených států, ale žádné bezpečnostní záruky neobsahuje. Navzdory dosavadním zprávám z médií a "optimistickým" výroků nejrůznějších politiků ponechává řadu důležitých ustanovení blíže neurčených a fixuje především základní, politické parametry.
Rusové byly obzvláště aktivní v dobývání ukrajinských území koncem března a začátkem dubna. V dubnu okupanti obsadili 175 kilometrů čtverečních ukrajinského území, uvedl podle agentury Unian server DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě. „Nepřítel byl obzvláště aktivní na konci března a začátkem dubna. Většina postupů proběhla buď v první polovině dubna, nebo je výsledkem těchto akcí,“ poznamenali analytici projektu.
