Americko-ukrajinské vztahy jsou na bodu mrazu. Rusové oslavují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropa přemýšlí o světě, kde se nebude moci spolehnout na podporu USA. Stará spojenectví se hroutí. Dává tento chaos vůbec nějaký smysl? Pro pochopení je dobré zrekapitulovat si dění posledních týdnů. Dne 12. února dorazil do Kyjeva americký ministr financí Scott Bessent. Přivezl také dohodu o amerických investicích do ukrajinského nerostného bohatství.
Přísliby evropských lídrů o navýšení podpory Kyjevu nepomohou k mírovému řešení konfliktu, ale povedou k prodloužení války, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Podle agentury RIA Novosti řekl, že jsou zapotřebí jakékoliv konstruktivní iniciativy k vyřešení konfliktu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obvinil z toho, že nechce mír.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost zmírnění sankcí proti Rusku, přičemž ministerstvo zahraničí a ministerstvo financí dostaly pokyn vypracovat seznam sankcí, které by mohly být zrušeny. Podle zdrojů agentury Reuters se tento krok pojí s Trumpovou snahou o obnovení vztahů s Moskvou a dosažení mírové dohody ohledně války na Ukrajině.
Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa už nebudou dlouho tolerovat přístup ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Trump tak reagoval na slova Zelenského, který během své návštěvy v Londýně uvedl, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je „velmi, velmi daleko“. Americký prezident v této souvislosti znovu obvinil ukrajinskou hlavu státu z toho, že nemá skutečný zájem na mírovém řešení, dokud má zajištěnou podporu Spojených států.
Generální ředitel tchajwanské společnosti TSMC CC Wej se v pondělí setká s prezidentem Donaldem Trumpem, aby oznámil, že tchajwanská polovodičová společnost plánuje investovat ve Spojených státech 100 miliard dolarů, ve snaze zachránit americký polovodičový průmysl, uvedly zdroje Reuters a další média. Investice společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. bude zahrnovat výstavbu dalších továren na výrobu čipů ve Spojených státech v nadcházejících čtyřech letech.
Velká Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. V pondělí o tom informoval list Financial Times, který ho označil jako návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu Macron předložil společně s britským premiérem Keirem Starmerem.
Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. V pondělí to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři. "Tragédie na cvičišti je strašným důsledkem nepřátelského útoku," uvedl dnes Drapatyj.
Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek prohlásil ve videu na sociálních sítích, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí i o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Spojené státy by se měly méně zabývat ruským prezidentem Vladimirem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby "nedopadly" jako Evropa, uvedl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tak Trump reagoval na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny. Trumpově vyjádření v neděli mimo jiné předcházel londýnský summit bezmála dvou desítek lídrů evropských států a institucí o Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi. Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení.
V Londýně začal summit evropských zemí svolaný britským premiérem Keir Starmer, jehož cílem je podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni jsou zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala. Účastní se i Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny.
Norsko zvažuje, že využije svůj státní investiční fond k výraznému zvýšení podpory Ukrajiny. Norsko, které má v největším státním investičním fondu na světě 1,7 bilionu eur, se v roce 2022 a 2023 těšilo z odhadovaných 109 miliard eur díky rostoucím cenám plynu. Tento obrovský kapitál nabízí zemi možnost reagovat na aktuální geopolitickou krizi. Dosud Norsko poskytlo Ukrajině 3,35 miliardy eur
Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
Po ostré výměně názorů v Bílém domě mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která skončila předčasným odchodem ukrajinské delegace z Bílého domu, by se podle řady amerických představitelů měl ukrajinský prezident omluvit. K takovému řešení situace vyzval například dlouhodobý podporovatel Ukrajiny senátor Lindsey Graham či americký ministr zahraničí Marco Rubio.
ANALÝZA: Šéf NATO Mark Rutte se ve střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho protějškem Volodymyrem Zelenským staví spíše na stranu prvně jmenovaného. Ukrajinského lídra vyzval, ať dá vztah do pořádku, přičemž dodal, že je třeba respektovat vše, co dosud Trump pro Ukrajinu učinil. Zelenskému přitom v daném střetu podporu nevyjádřil. NATO tak nyní může být klíčovou silou, jež se bude snažit Ukrajinu dotlačit k uzavření dohody o předání podílu části výnosů z jejího nerostného bohatství Američanům.
Radikální posun v zahraniční politice Spojených států do značné míry odpovídá vizi Ruska, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden v ruské státní televizi. Informovala o tom dnes agentura TASS. Rozhovor se uskutečnil ve středu a Peskov odpovídal na otázku stran obnovení rusko-amerických vztahů po lednovém nástupu prezidenta Donalda Trumpa. „Nová administrativa (USA) rychle mění všechny konfigurace zahraniční politiky. To se do značné míry shoduje s naší vizí,“ uvedl Peskov v programu stanice Rossija 1.
Páteční setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě skončilo nevídaným diplomatickým fiaskem. Namísto očekávané dohody o spolupráci v oblasti nerostných surovin a diskuse o mírovém řešení války na Ukrajině se schůzka v Oválné pracovně proměnila v ostrý střet, který byl podle řady analytiků předem naplánován. Jiní komentátoři teorii o „zorganizovaném přepadení“ odmítají s tím, že konfrontace vyplynula z nečekaně vyhrocené dynamiky rozhovoru.
Evropská unie má k dispozici tajnou zbraň proti Rusku. Jedná se o 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv, které by mohly změnit průběh mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Tato suma, která se aktuálně nachází v belgické finanční korporaci Euroclear, výrazně přesahuje americký podíl ve výši pěti miliard dolarů a ještě k tomu generuje úrokové výnosy, upozorňuje bruselský deník Politico. Názor na využití ruských aktiv ale rozděluje evropské státy.
„Budeme těžit, těžit a těžit,“ opakoval v posledních dnech americký prezident Donald Trump. Připravovaná dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o těžbě nerostného bohatství včetně lithia jako formě vyrovnání za vojenskou a ekonomickou pomoc během tři roky trvající války s Ruskem vzbuzuje emoce i otázky. K podpisu po páteční roztržce v Bílém domě zatím nedošlo a není vůbec jisté, kdy se tak stane. Historická zkušenost však ukazuje, že nejde o nic neobvyklého.
Kriminalita cizinců v posledních letech mírně roste. Nejvíc trestných činů spáchali v loňském roce Ukrajinci, což je ale do jisté míry logické. Po začátku války na Ukrajině jich do Česka přišly stovky tisíc. Následují Slováci a do velké trojky se překvapivě dostali také Poláci. Ze statistiky Policejního prezidia ČR vyplývá, že dramaticky přibylo hlavně padělání dokumentů a prostých krádeží v obchodech.
Sociální sítě začínají žít příběhem mistrovského pásu, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj daroval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi před dramatickým jednáním v Oválné pracovně Bílého domu. Muž, jemuž měl patřit, ukrajinský boxer Oleksandr Usyk, několikanásobný světový šampion v těžké váze, se totiž nechal slyšet, že všechny jeho opravdové mistrovské pásy jsou stále v jeho držení. Informuje agentura Unian.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v sobotu označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval „nehorázně drze“ a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety. Zacharovová v sobotu znovu obvinila Kyjev, že jednání o míru odmítl už na jaře 2022.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě vyvolala silné reakce mezi českými politiky. Po napjatém jednání, které bylo předčasně ukončeno, Trump uvedl, že Zelenskyj není připraven na mír, pokud jeho součástí bude Amerika. Ukrajinský prezident navzdory konfliktu poděkoval USA za dosavadní podporu a zdůraznil, že Ukrajina usiluje o spravedlivý a trvalý mír.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které Orbán v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu. Mimořádný summit chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. USA již s Ruskem přímé jednání zahájily.
Páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho viceprezidenta J.D. Vance s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně vyvolala vlnu ostrých reakcí napříč americkým politickým spektrem. Demokraté označili jednání Trumpa a Vance za „hanebné“ a obvinili je ze spolupráce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zatímco republikáni naopak tvrdí, že Trump jednal v zájmu Spojených států a postavil se za „Ameriku na prvním místě“, píše AFP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po páteční roztržce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě opět Spojeným státům i Trumpovi poděkoval za podporu během ruské invaze do jeho země. Ukrajina podle něho chce mír, potřebuje ale bezpečnostní záruky, v nichž musí sehrál roli i Washington. Až bude Kyjev tyto záruky mít, může jednat i s Ruskem, napsal dnes na síti X Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina i Spojené státy „navzdory tvrdému dialogu zůstávají strategickými partnery“.
Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským řekl, že Ukrajina nebude nikdy tak silná, aby mohla vyjednávat z pozice vojenské síly. Uvedl rovněž, že summit EU příští čtvrtek nemusí být schopen shodnout se na společných závěrech, pokud unie nebude respektovat, že existují i jiné názory než pokračovat ve válce na Ukrajině. Samotný incident v Bílém domě Fico podle místních médií nijak zevrubně nekomentoval.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje ukončení veškeré probíhající vojenské pomoci Ukrajině v reakci na páteční krach jednání mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Trumpem v Bílém domě. Důvodem je Zelenského postoj k mírovému procesu, který Bílý dům považuje za neústupný, uvedl pro deník The Washington Post vysoce postavený představitel administrativy pod podmínkou anonymity. Roztržka v Oválné pracovně vyvolává dohady, zda nebyla zinscenovaná.
