Americká společnost specializující se na vesmírné technologie Maxar Technologies zastavila přístup Ukrajiny ke svým satelitním snímkům. Informaci v pátek přinesl ukrajinský zpravodajský portál Militarnij s odvoláním na anonymní uživatele této služby. Stejnou zprávu publikoval také The Kyiv Independent, který se obrátil na Maxar Technologies pro vyjádření, ale dosud neobdržel odpověď.
Ukrajina obdržela od Velké Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na síti X. „Tyto prostředky půjdou na posílení obranyschopnosti Ukrajiny,“ napsal Šmyhal. „Očekáváme, že veškerá aktiva Ruské federace budou zabavena a převedena k budoucímu prospěchu naší země,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež ukončí válku na Ukrajině. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat. Média s odvoláním na zdroje z americké administrativy začátkem března napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Podle předběžných údajů vyslalo 261 vzdušných zbraní, konkrétně 67 střel a 194 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle něhož protivzdušná obrana 34 raket a 100 bezpilotních letounů sestřelila. Desítky dalších dronů a také některé střely podle něj nedosáhly svých cílů.
Evropská unie si bez podpory Spojených států nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
S příchodem nové administrativy v Bílém domě čelí Evropská unie zásadní výzvě: jak zajistit svou bezpečnost a pokračující podporu Ukrajině bez tradičních bezpečnostních garancí Spojených států. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Kyjevu a jeho vstřícnější postoj k Rusku přinutily Evropu přehodnotit svou obrannou strategii.
Podle informací několika amerických úředníků zvažuje bývalý prezident Donald Trump významnou změnu ve způsobu, jakým by se USA zapojovaly do Severoatlantické aliance (NATO). Trump údajně jedná se svými poradci o možnosti, že by Spojené státy upřednostňovaly ty členské země NATO, které na obranu vynakládají stanovené procento svého HDP, uvedla NBC News.
Vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff řekl novinářům, že připravuje jednání s ukrajinským představiteli v Saúdské Arábii. Podle médií či agentury AFP by se tak mohlo stát příští týden. Cílem schůzky, které by se podle zpravodajského serveru Axios měl účastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, by podle Witkoffa mělo být vypracování rámce pro mír a počáteční zastavení bojů.
Evropské státy nemají šanci vyhrát závody ve zbrojení proti Rusku, protože Moskva se do nich nechystá zapojit. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na vyjádření evropských politiků o vojenských plánech členských zemí EU. O tom, že Evropa musí vyhrát nový závod ve zbrojení s Ruskem, mluvil ve čtvrtek polský premiér Donald Tusk.
Moskva jednoznačně odmítla návrh na dočasné příměří na Ukrajině, s kterým přišly Kyjev a Paříž. Ruské ministerstvo zahraničí označilo návrh na měsíční přerušení útoků ze vzduchu a moře za „absolutně nepřijatelný“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že jakékoli dohody musí být „pevné a definitivní“. Návrh Ukrajiny označila za pokus „odsouzeného režimu (...) zabránit za každou cenu zhroucení fronty“.
Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu EU o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.
Názor na rusko-ukrajinský konflikt v evropských státech už není tak silný, jako byl dříve. Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech. Před odletem do Bruselu řekl, že nechce malovat čerta na zeď, ale plyne to z postojů Slovenska a Maďarska. Bloomberg zároveň píše, že se EU chystá obejít Viktora Orbána kvůli penězům na udržení podpory Kyjeva.
Slovenský velvyslanec v Londýně Róbert Ondrejcsák končí na svém postu po čtyřech letech a ostře se loučí se svými šéfy. Na sociálních sítích zveřejnil rozsáhlou obžalobu premiéra Roberta Fica a jeho vládního kabinetu, kde kritizuje směřování současné vlády a jejich "politiku čtyř světových stran." Velvyslanec uvedl, že se ve své funkci občas i styděl, jelikož partneři považují Slovenskou republiku za irelevantního "replikátora ruské propagandy" a za užitečné idioty těch nejhorších světových diktátorů.
Bílý dům přehodnocuje rozhodnutí o pozastavení financování pro Ukrajinu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak dnes uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Mikem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů. Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že vývoj jde pozitivním směrem.
Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.
Americký prezident Donald Trump přednesl svůj první projev k oběma komorám Kongresu od začátku svého druhého funkčního období. V řeči, která i s pauzami na potlesk trvala přibližně hodinu a 40 minut a byla tak nejdelším prezidentským projevem ke Kongresu nejméně od roku 1964, Trump prohlásil, že zlatý věk Ameriky teprve začal. Vyzdvihl dosavadní činnost své administrativy pokud jde o ochranu hranic či zefektivňování státní správy, slíbil, že Američanům sníží daně, vyjádřil přání, aby skončila válka na Ukrajině a zopakoval své ambice ohledně Grónska a Panamského průplavu.
Americký prezident Donald Trump dnes ve svém projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska. Americký prezident v této souvislosti prohlásil, že "neúnavně" pracuje na ukončení brutálního konfliktu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na sociální síti X prohlásil, že Ukrajina je připravena zahájit mírová jednání s Ruskem pod vedením Spojených států. Rovněž prohlásil, že je připraven podepsat s Američany dohodu o minerálech v jakékoliv vhodné formě.
Skutečné řešení války na Ukrajině není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii, řekl v úterý ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Rusko podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. Je však třeba hledat způsoby, jak válku zastavit, uvedl.
Americký viceprezident J. D. Vance se ocitl v centru diplomatické bouře poté, co v rozhovoru pro Fox News pronesl kontroverzní výrok o případných mírových jednotkách na Ukrajině. Prohlásil, že by mohlo jít o „20 000 vojáků z nějaké náhodné země, která nevedla válku 30 nebo 40 let“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci zejména v Británii, kde ho politici i veteráni označili za neuctivý a ignorující vojenské oběti spojeneckých zemí, píše server stanice Sky News.
Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Ve vyjádření na síti X se shodli na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě.
Spojené státy sestavují plán, který by mohl vést ke zmírnění sankcí proti Rusku. Podle zdrojů agentury Reuters Bílý dům pověřil ministerstva zahraničí a financí sestavení seznamu sankcí, které by mohly být zrušeny v rámci jednání s ruskými představiteli v nadcházejících dnech. Trumpova administrativa v posledních dnech výrazně mění přístup ke konfliktu n a Ukrajině s cílem co nejdříve ho ukončit.
Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o Ukrajině pravděpodobně nezačnou dříve, než diplomatické mise obou zemí obnoví plný provoz. Ruské státní agentuře RIA Novosti to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Operace diplomatických zastoupení byly omezeny poté, co Rusko zahájilo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, podotkla agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Asi je dobré mít na paměti, že kdykoli se v našich končinách pustíme do vášnivé debaty, jak by se měla vyřešit válka na Ukrajině, narazíme na limit, že na její vývoj máme nakonec pramalý vliv a jsme z většiny odkázáni jen na informace z veřejného prostoru. Vztah Čechů k válce na Ukrajině je definován mnoha faktory: nepochybně geografickou blízkostí konfliktu a historickou zkušeností, která vychází z okupace sovětskými vojsky v roce 1968. Není proto překvapivé, že Rusko se s nástupem Vladimira Putina stalo nejnenáviděnějším nepřítelem.
Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech.
Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce. S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat –, není udržitelná strategie.
Americko-ukrajinské vztahy jsou na bodu mrazu. Rusové oslavují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropa přemýšlí o světě, kde se nebude moci spolehnout na podporu USA. Stará spojenectví se hroutí. Dává tento chaos vůbec nějaký smysl? Pro pochopení je dobré zrekapitulovat si dění posledních týdnů. Dne 12. února dorazil do Kyjeva americký ministr financí Scott Bessent. Přivezl také dohodu o amerických investicích do ukrajinského nerostného bohatství.
Přísliby evropských lídrů o navýšení podpory Kyjevu nepomohou k mírovému řešení konfliktu, ale povedou k prodloužení války, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Podle agentury RIA Novosti řekl, že jsou zapotřebí jakékoliv konstruktivní iniciativy k vyřešení konfliktu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obvinil z toho, že nechce mír.
