Německý kancléř Friedrich Merz se v pořadu Brennpunkt na stanici ARD vyjádřil k Aljašskému summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a k cestě evropských lídrů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským do Washingtonu. Prezidentu Zelenskému dal kancléř podle svých slov „několik rad, jak by se měl chovat v Bílém domě.“ Zelenského poslední návštěva ve Washingtonu na jaře skončila hádkou, kdy byl Trumpem z jeho sídla vykázán. Informuje o tom web Tagesschau.

Merz uvedl, že doufá, že nyní bude rozhovor pro Zelenského z hlediska protokolu, „doufejme velmi kvalitní“. Kancléř měl na mysli Zelenského poslední návštěvu Bílého domu, kdy ho Trump a americký viceprezident J. D. Vance po incidentu vykázali z Bílého domu. Merz, který poté také navštívil Washington, dal podle svých slov Zelenskému „několik rad, jak by se měl chovat při své nynější návštěvě Bílého domu“. Rady však nespecifikoval. Zelenskyj tehdy také přijel do Bílého domu ve své černé mikyně. Jindy nosí khaki.

Pondělního jednání prezidenta Zelenského s Donaldem Trumpem v Bílém domě se zúčastní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, generální tajemník NATO Mark Rutte a německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb. Ruskojazyčné vydání deku Bild ale v neděli uvedlo, že Trump změnil plány a nejprve chce jednat se Zelenským o samotě. Evropští představitelé se mají připojit později. Psali jsme o tom zde.

Kyjev naléhá na to, aby Evropa byla součástí možných budoucích mírových dohod s Ruskem, které Ukrajinu před více než třemi lety vojensky napadlo. Zelenskyj po summitu Trumpa a Putina řekl, že Ukrajina se území dobytá Rusy nevzdá. Trump mu naopak doporučil, aby mírovou dohodu přijal.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v neděli v televizním rozhovoru, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal Rubio podle agentury Reuters.

Spojené státy se budou i nadále snažit vytvořit scénář, který by pomohl ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, ale nemusí se jim to podařit, připustil Rubio v rozhovoru v televizi CBS. Ukrajina se ruské agresi brání od února 2022.

"Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát," řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.

Kancléř Friedrich Merz vidí pokrok po setkání Trumpa s Putinem, zejména pokud jde o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Bylo to setkání „světla a stínu“, charakterizoval summitu na Aljašce v pořadu Brennpunkt televize ARD kancléř Merz. Summit dle jeho názoru přinesl „jeden nebo dva znepokojivé obrazy“ a upozornil na „vysoký protokol“, s nímž se dva nejmocnější muži světa setkali v Anchorage. „Ruský tisk jásá. Trochu méně by bylo lepší.“
Merz ale vnímal i pozitivní aspekty, například to, že Trump Putinovi neudělal žádné ústupky ohledně ukrajinského území. To byl podle něj „velmi kritický bod“ i v předběžných rozhovorech mezi Evropany a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským s Trumpem. Pro Merze bylo „pozitivním překvapením“ summitu ochota Američanů poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, a to i po skončení války. „Amerika zůstane na palubě i po jejím skončení,“ tvrdí Merz.

Podle něj se brzy očekává také třístranné setkání Trumpa, Zelenského a Putina, jak se po summitu s Trumpem dozvěděl. Z Moskvy však zatím nepřišly žádné signály. „Hodně věcí je stále otevřených,“ uvedl kancléř. „Ale alespoň rozhovory začaly. A to je rozhodně dobrá zpráva.“ Podle zpráv z USA by se summit tří prezidentů mohl konat už v pátek.

Pokud jde o obrannou schopnost EU, Merz zdůraznil, že i po případné mírové dohodě pro Ukrajinu je „nezbytné, abychom v EU konečně dospěli, stali se schopnými obrany“, aby bylo možné dlouhodobě zajistit mír a svobodu na evropském kontinentu „aniž bychom se museli znovu a znovu spoléhat na americkou pomoc“.

"Na žádost prezidenta Zelenského se zítra zúčastním setkání s prezidentem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě," napsala v neděli von der Leyenová na síti X. "Dnes odpoledne přivítám Zelenského v Bruselu. Společně se zúčastníme videokonference koalice ochotných," dodala. Zelenskyj už do Bruselu mezi tím přicestoval a vystoupili spolu na tiskové konferenci. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina nehodlá ustoupit v územních požadavcích Rusku.

This afternoon, I will welcome @ZelenskyyUa in Brussels.

Together, we will participate in the Coalition of Willing VTC.

At the request of President Zelenskyy, I will join the meeting with President Trump and other European leaders in the White House tomorrow.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) August 17, 2025

Následně svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb.

O pozvání evropských lídrů na jednání do Washingtonu již v sobotu s odvoláním na dva anonymní evropské zdroje informoval americký list The New York Times (NYT).

Za Českou republiku se jednání ve Washingtonu nikdo nezúčastní, řekl dnes ČTK vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek. "S účastníky schůzky koordinujeme naše pozice v rámci koalice ochotných," dodal.

Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko. Ukrajina se s pomocí západních států brání ruské vojenské invazi od února 2022.

Schůzka prezidentů USA a Ukrajiny ve Washingtonu byla oznámena poté, co se Trump v pátek sešel na Aljašce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednání nepřineslo žádné viditelné výsledky, Trump ale po jednání upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině. Uvedl také, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Někteří evropští lídři zároveň uvedli, že vítají ochotu USA přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu jako součásti budoucí mírové dohody.