V ukrajinské armádě slouží kolem 100 tisíc žen z celkového počtu přibližně milionu vojenského personálu. Z toho je asi 5 500 z nich přímo na frontě, napsal The Economist s odkazem na oficiální informace ukrajinské armády.

Ženy působí podle genderové poradkyně ukrajinské armády Oksany Grygorievy jako medičky, řidičky, operátorky dronů či dělostřelkyně. Ačkoli procento žen v armádě kvůli jejímu rychlému zvětšení kleslo, jejich absolutní počet se od roku 2022 více než zdvojnásobil. Na rozdíl od mužů, z nichž mnozí jsou nedobrovolnými branci, jsou všechny ukrajinské ženy v armádě dobrovolnice.

Genderová poradkyně ukrajinské armády potvrdila, že o vojenskou službu je mezi ženami velký zájem. „Dnes tvoří dívky asi 20 % studentů vojenských škol. Ještě před pár lety tam přitom vůbec nesměly,“ uvedla Oksana Grygorieva. Přelomový byl až rok 2018, kdy byly ženám otevřeny všechny vojenské pozice a zrušena legislativní omezení.

„Vojna už dávno není jen o fyzické síle. Nejefektivnější zbraní může být malý dron ovládaný šikovnýma rukama,“ vysvětluje Olha Biharová, velitelka dělostřelecké jednotky. Sama prý doufá, že jednoho dne bude ministryní obrany. Přesto stále přetrvávají neformální bariéry a stereotypy. „Formálně už ženám nic nebrání, ale často se stále setkávají s předsudky,“ upozorňuje Katerina Prymaková, předsedkyně organizace Veteranka, která bojuje za rovnoprávnost ve vojsku.

Osobní zkušenost mají i další ženy, například četařka Alina Šuchová se podle svých slov marně snažila připojit k elitnímu pluku Azov. Nakonec našla místo v brigádě Chartiia. „Jsem silnější než většina mužů, ale stejně mi řekli, že ženy neberou,“ uvádí.

O povinné vojenské službě žen se ve veřejném prostoru zatím nemluví. „Politici se bojí, že by to Rusko vnímalo jako známku slabosti,“ míní analytik Jevhen Hlibovyckyj z think-tanku Frontier Institute.