Spojené státy a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s vyjednáváním. Ruský prezident Vladimir Putin podle nich požaduje kontrolu nad celým ukrajinským Donbasem, Krymem a těmi částmi Chersonské i Záporožské oblasti, které už jeho vojska okupují. Kyjev se však jakýmkoliv územním ústupkům důrazně brání.

Putin v jednáních podle Bloombergu požaduje, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, tedy Luhanské a Doněcké oblasti a Krymu. Část Donbasu přitom Ukrajina stále úspěšně brání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by tak musel nařídit stažení ukrajinských vojsk, uvádí Bloomberg.

V Záporožské a Chersonské oblasti by se pak podle projednávaných návrhů linie zastavila na současných frontových liniích, uvedl Bloomberg s odkazem na osoby účastnící se jednání. Konkrétní podmínky příměří v těchto oblastech se však ještě mohou v průběhu jednání měnit. Není například jasné, komu by připadla Záporožská jaderná elektrárna, kterou Rusko okupuje.

Summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem by se mohl konat už v příštích dnech. Kreml uvedl, že místo jednání je již dohodnuto a jako možné dějiště zmínil Spojené arabské emiráty. Bílý dům v prohlášení pro Newsweek potvrdil, že o konkrétním místě zatím rozhodnuto nebylo, ale že schůzka by se mohla odehrát „již příští týden“.

Agentura Bloomberg uvedla, že Trump během telefonátu se svými spojenci, mezi nimiž byl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, naznačil pozitivní postoj k příměří a že Putin by mohl být otevřen mírovým rozhovorům, pokud by jejich součástí byly právě územní dohody. Jedním z architektů těchto návrhů má být Trumpův vyslanec Steve Witkoff, který se ve středu setkal s Putinem v Moskvě. Witkoff podle dřívějších zpráv navrhoval uznání Krymu jako součásti Ruské federace a de facto přijetí ruské kontroly nad dalšími okupovanými regiony.

Podle informací serveru Evropská Pravda, který se odvolává na polské médium Onet, zahrnoval americký návrh nejen příměří, ale i odložení rozhodnutí o statusu okupovaných území na 49 až 99 let a také možnost zrušení sankcí vůči Rusku. Zároveň by došlo ke zmírnění sankcí. Moskva návrhy zatím veřejně nekomentovala.

Ukrajina se proti podobnému přístupu opakovaně staví. Prezident Zelenskyj v dubnu znovu zopakoval, že o územních otázkách bude možné jednat až po úplném a bezpodmínečném zastavení bojů. Vyloučil jakékoli předběžné ústupky. Podobně se v minulosti vyjádřil i starosta Kyjeva Vitalij Kličko, který pro BBC připustil, že Kyjev může čelit tlaku na dočasné územní kompromisy – avšak veřejné mínění v zemi jakékoli ústupky odmítá.

Elina Beketova z washingtonského think-tanku Center for European Policy Analysis (CEPA) řekla Newsweeku, že postoj Ukrajiny je stále stejný – důsledné trvání na zachování státnosti a územní celistvosti, jak to vyžaduje ukrajinská ústava. „Není ani jasné, co by Rusku mohlo být nabídnuto, když jeho apetit se zdá být neukojitelný,“ dodala s tím, že nelze mluvit o žádném „ústupku“, pokud jde o agresora okupujícího cizí území.

Zároveň uvedla, že Ukrajina se soustředí na obnovení kontroly nad svými hranicemi a na rozvoj domácí zbrojní výroby. Trvá však na tom, že cílem není jen příměří, ale udržitelný mír, a to ideálně s podporou západních spojenců.