Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle ukrajinské tajné služby chce oznámit vítězství ve válce na Ukrajině. Očekává se, že tento krok bude součástí třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, ke které došlo 24. února 2022, píše německý deník Bild. Rozvědka s tvrzením přichází krátce poté, co došlo k ostré výměně názorů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským.
Američtí a ruští zástupci se v posledních měsících tajně setkávali ve Švýcarsku na neoficiálních jednáních o válce na Ukrajině. A to i minulý týden. Uvedl to Reuters s odkazem na tři zdroje obeznámené s touto záležitostí. Podle nich k některým kontaktům došlo během přechodného období po volebním vítězství prezidenta Donalda Trumpa 5. listopadu. Ačkoli účastníci disponují diplomatickými a bezpečnostními zkušenostmi, nejsou to státní představitelé a nebylo okamžitě jasné, zda byli vysláni svými vládami,
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.
Americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož taková situace zatím nenastala a na schůzku dosud nenazrál čas. Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov vedli v úterý delegace obou velmocí, které se na podobné úrovni setkaly po několika letech.
Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti. Ve čtvrtek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Na společné tiskové konferenci oba politici nevystoupili, na žádost americké strany byla zrušena. Server Axios však uvedl, že Zelenskyj bude mít brzo na stole "vylepšený" návrh dohody o vzácných nerostech, kterou původně odmítl.
Francie nevylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu po dojednání míru, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednání o míru se však podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. Evropské státy vyzval k větším výdajům na obranu vzhledem k zvýšené agresivitě Ruska a zřejmého menšího zapojení Spojených států do bezpečnosti Evropy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer. Napsala to ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na prohlášení mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové. Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako zájmy Evropy. Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině.
Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal ve čtvrtek deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.
Evropa je podle amerického viceprezidenta J.D. Vanceho na prahu míru, válku na Ukrajině je ale možné ukončit pouze jednáním s Ruskem. Vance to dnes podle agentury Reuters řekl na konzervativní konferenci CPAC v Marylandu. Prohlásil také, že síla spojenectví USA a Evropy závisí na tom, "zde povedeme naše společnosti správným směrem". "Jak ukončíte válku, pokud nejednáte s Ruskem?" ptal se Vance delegátů konference. "Opravdu věřím, že jsme na prahu míru v Evropě poprvé za tři roky," podotkl dále.
U zpráv o tom, jak v nějaké západoevropské zemi migrant nebo potomek migrantů zaútočil na lidi, už pomalu nevíte, jestli se ještě mluví o té z minulého týdne, nebo o nějaké nové. Tak pravidelně teď přicházejí. Jsou strašné, a přesto jako by k nim nebylo co říct. Tedy co nového říct. Podobně fungují třeba pravidelné zprávy z Ruska o tom, že člověk s nějakou funkcí či postavením náhodou vypadl z okna. Víme, co znamenají, i bez komentářů. Samozřejmě že komentáře přicházejí. Obohacení. Wir schaffen das. Sarkastické, kruté a vždy stejné.
Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média. Mluvčí tak reagoval na zprávy, že britský premiér Keir Starmer hodlá příští týden navrhnout americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi rozmístit na Ukrajině mírové síly z evropských zemí o síle až 30 tisíc vojáků.
Nejvyšší čeští ústavní činitelé tvrdě odmítají vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je „diktátor bez voleb“, jenž odvedl hroznou práci. Prezident Petr Pavel to označil za cynismus, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje Trumpova slova za skandální. Premiér Petr Fiala uvedl, že se s Trumpovým výrokem nedá souhlasit. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) ale pro Echo24 řekl, že prioritou je ukončení války, nikoliv to, co kdo řekne v „emočně vypjaté situaci“.
Kdyby chtěl, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl přijet na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení války na Ukrajině, které se konaly v úterý v Rijádu, prohlásil americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v Miami. Staronová americká hlava státu tak na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií pokračovala v kritice svého ukrajinského protějšku.
S blížícím se třetím výročím ruské invaze začal nový americký prezident Trump (skrze prostředníky) jednat s ruským prezidentem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Americká vláda přitom předem počítá s tím, že se Ukrajina bude muset vzdát části svého území ve prospěch Ruska. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ale nebude většina obyvatel ústupky podporovat. Kyjevu hrozí, že přijde o celou Luhanskou a přinejmenším o významnou část Záporožské, Doněcké a Chersonské oblasti.
Z jedné strany je panika, která zavládla po posledních amerických krocích, tedy po Mnichovské bezpečnostní konferenci a zahájení amerických rozhovorů s Rusy o Ukrajině, nepochopitelná. Pokud Američané překročili meze toho, co se dalo už dlouho čekat, tak jen velmi mírně. Viceprezident J. D. Vance se pustil do kritiky vnitřních poměrů v Evropě, která se může zdát troufalá, jen když si odmyslíme, že Evropané považují za své právo a povinnost kritizovat či ušklíbat se nad Amerikou, kam paměť sahá. Kovbojové. Náboženští fanatici. Burani oddaní nezřízenému konzumu. Kdy už zakážou střelné zbraně a trest smrti a přestanou zakazovat potraty?
Jižní Korea nabízí azyl severokorejským vojákům zajatým na Ukrajině, mají nárok na jihokorejské občanství, oznámilo ministerstvo zahraničí v Soulu. Ministerstvo prohlášení učinilo v návaznosti na rozhovor s vojákem z KLDR zajatým na Ukrajině zveřejněný v médiích. Voják v něm uvedl, že zvažuje žádost o azyl v Jižní Koreji. Informují o tom agentury Jonhap a AFP. Jihokorejský deník Čosun ilbo dnes publikoval rozhovor s jedním ze dvou zraněných severokorejských vojáků
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington, a to kvůli jednáním zaměřeným na ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze to dnes uvedla agentura Reuters. Macron po dnešním jednání s dalšími evropskými lídry uvedl, že mír na Ukrajině by měl zohlednit bezpečnostní zájmy evropských zemí. ¨
Litevský prezident Gitanas Nausėda vyzývá evropské lídry k okamžitému a razantnějšímu jednání ve prospěch Ukrajiny. Podle něj už nestačí nekonečné diskuze – je třeba konat. Ve svém prohlášení nastínil klíčové kroky, které by měly zajistit jak bezpečnost Ukrajiny, tak i Evropy jako celku. Prezident Litvy zdůraznil, že Ukrajina potřebuje reálné bezpečnostní záruky, přičemž členství v NATO musí zůstat na stole. Dále apeloval na to, aby Rusko bylo hnáno k odpovědnosti za válečné zločiny.
Ve Francii probíhá ve středu už druhý summit evropských státníků o podpoře Ukrajiny. A to poté, co ho svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jednání o míru na Ukrajině mezi USA a Ruskem. Premiér Petr Fiala v České televizi uvedl, že se politici na schůzce shodli, že je nutné investovat do obrany a zbraní, aby Evropa byla ve světě brána vážně. Podle Fialy se politici shodli, že je klíčové zvýšit investice do obrany, jak na úrovni národních států, tak na úrovni EU.
Za "diktátora bez voleb", který odvedl hroznou práci, označil dnes americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Podle bleskového průzkumu ukrajinské agentury Gradus mezi tisícovkou respondentů si přitom většina Ukrajinců volby v době války nepřeje. Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi, a Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat konec války.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle tiskových agentur vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po několika letech, včetně toho, že za USA jednali „úplně jiní lidé“, a to bez předpojatosti a bez předsudků. Uvedl však, že není s to říci, kdy se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Za prioritu označil vyřešení války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před téměř třemi lety na Putinův rozkaz. Ruští a američtí vyjednávači podle ruského prezidenta potřebují připravit vzájemně přijatelná řešení.
Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby. Trump také přišel s tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární. Zelenskyj dnes mluvil o dezinformacích, které přicházejí z Ruska.
Schůzka prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se může odehrát do konce února, ale také nemusí. Novinářům to podle ruské státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Úterní jednání mezi ruskými a americkými činiteli v saúdském Rijádu označil za důležitý krok k budoucímu urovnání války na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva před téměř třemi roky. "Byl učiněn velmi, velmi důležitý krok k vytvoření podmínek k dosažení mírového urovnání," uvedl Peskov.
Prezident USA Donald Trump na tiskové konferenci ve své rezidenci Mar-a-Lago prohlásil, že jednání mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii znamenají "klíčový krok k míru" mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdůraznil, že jeho administrativa chce zahrnout do diskuse všechny zúčastněné strany, ale zároveň si neodpustil kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump vyslovil lítost nad Zelenského slovy, že Ukrajina nebyla pozvána na jednání do saúdskoarabského Rijádu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio klíčovým evropským spojencům v úterý řekl, že Spojené státy protiruské sankce ponechají v platnosti nejméně do doby, než bude dosaženo dohody o konci války na Ukrajině. Napsala o tom agentura Bloomberg s odvoláním zdroje, které si přály zůstat v anonymitě. Bloomberg připomíná, že sankce proti Rusku Spojené státy v uplynulých letech zaváděly koordinovaně s EU.
Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, napsal ve středu k ránu na telegramu starosta Hennadij Truchanov. Zranění podle něj utrpěl jeden člověk. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň. V Oděse se opakovaně ozývaly výbuchy, napsal telegramový kanál RBK Ukrajina.
Po vyhlášení příměří nebo po konci války na Ukrajině nedostane už žádný Ukrajinec v Česku dočasnou ochranu. Serveru Novinky.cz to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Automatickou ochranu by nedostali ani muži, kteří již mají v Česku své rodiny. Museli by případně požádat o pobyt jako ostatní cizinci. Po vyhlášení příměří nebo po konci války na Ukrajině nedostane už žádný Ukrajinec v Česku dočasnou ochranu. Serveru Novinky.cz to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Automatickou ochranu by nedostali ani muži, kteří již mají v Česku své rodiny.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl, že by Spojené státy a Rusko projednávaly návrh třífázového plánu mírového urovnání konfliktu na Ukrajině. S touto zprávou přišla americká stanice Fox News s odvoláním na několik diplomatických zdrojů blízkých rozhovorům v Saúdské Arábii. Plán měl podle zdrojů Foxu zahrnovat tři fáze: příměří, uspořádání nových voleb na Ukrajině a podepsání konečné mírové dohody. Právě téma voleb vzbudilo pozornost,
Jeden z tří ruských vyjednavačů Kirill Dmitrijev si v hlavních zprávách ruské televize První kanál velmi pochvaloval přátelskou a uvolněnou atmosféru na úterním průlomovém jednání s Američany v Rijádu, kde se probíralo ukončení války na Ukrajině. Na kameru ukazoval menu, které organizátoři schůzky v Saúdské Arábii pro vyjednávací týmy přichystali, a ruským divákům tvrdil, že se i žertovalo. „Došlo na spoustu vtipů, zazněla touha někdy přijet do Ruska,“ řekl.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.
