Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.
Spojené státy a Rusko jednaly v saúdském Rijádu. Rozhovory mezi zástupci zemí trvaly 4,5 hodiny, přičemž se diskutovalo se o plánovaném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem i o dění na Ukrajině. Schůzky se za ruskou stranu účastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov a Kirill Dmitriev, generální ředitel ruského fondu přímých investic.
Pro Česko z jednání v Paříži k situaci na Ukrajině žádný konkrétní úkol nevyplynul, ani vyplývat nemohl. Pro Echo24 to uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Hlavním závěrem jednání některých evropských zemí v souvislosti se situací na Ukrajině, kterého se Česko nezúčastnilo, bylo zvýšení výdajů na obranu. Podle Ješátkové budou muset tyto případné vyšší výdaje zajistit členské státy, na úrovni EU pak lze teoreticky jednat o společné půjčce.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.
Summit v Paříži o Ukrajině bez české účasti vyvolal vlnu emocí. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pondělí připustil, že se Česko marně snažilo premiéra Petra Fialu (ODS) do Francie dostat, oba později řekli, že se jedná o neformální schůzku, která žádné řešení nepřinese. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) například uvedl, že českou neúčast považuje za plivnutí do tváře. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) uvedla, že by se Česko mělo „přestat se vysmívat všemu evropskému“.
Skončilo jednání USA a Ruska v saúdském Rijádu. Rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska trvalo 4,5 hodiny. Diskutovalo se o setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem i o dění na Ukrajině, řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov. Cílem jednání o dění na Ukrajině je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia dosažení řešení, které bude akceptovatelné pro všechny zúčastněné strany.
Premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští úterý jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Reaguje tak na informace médií, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se věci, které se objevily v médiích, vyjasnily, doplnil předseda vlády. Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu.
Evropa si může sama za to, že byla vyloučena z rozhovorů Spojených států a Ruska v Rijádu o uzavření míru na Ukrajině, míní šéf německé zbrojovky Rheinmetall Armin Papperger. V rozhovoru pro The Financial Times komentoval také paralelní jednání, které do Paříže na pondělí svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. „Když rodiče večeří, děti musí sedět u jiného stolu,“ prohlásil.
Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to dnes prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem
V saúdském Rijádu začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na Ukrajině, uvádí agentury. Americkou stranu vede ministr zahraničí Marco Rubio, v ruské delegaci nechybí jeho protějšek Sergej Lavrov. Schůzky v paláci Diríja se účastní také saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán, uvedla agentura AP. Ukrajinští zástupci na dnešní jednání o ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí před třemi lety, pozváni nebyli.
Před třemi lety Rusko napadlo Ukrajinu. Válka visela ve vzduchu dlouho, režim Vladimira Putina několik měsíců stahoval vojska o síle téměř dvou set tisíc mužů a velké množství techniky k hranicím s Ukrajinou. Rusko udeřilo 24. února – a k překvapení celého světa narazilo na tuhý odpor. Nečekaný hrdinný vzdor Ukrajinců vyvolal obrovskou vlnu podpory, hlavně v Evropě. Notně překvapen byl ale i agresor, který počítal se snadnou a rychlou anexí. Ukrajina platila za jednu z nejzkorumpovanějších zemí s rozpadlými státními strukturami, kterou fakticky řídili tamní oligarchové.
Nejzajímavější a nejspíš i nejchytřejší člen týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa je jeho viceprezident J. D. Vance. Ten svým projevem šokoval účastníky mnichovské bezpečnostní konference, každoročního sletu státníků a expertů z celého světa. V něm zmínil válku na Ukrajině jen okrajově, za největší nebezpečí pro Evropu prohlásil snahy, které se v rámci ochrany demokracie snaží omezit svobodu slova, a migraci. Část Evropanů to pobouřilo. Durdí se, že v momentě, kdy Američané začínají s Rusy jednat o ukončení ukrajinského konfliktu, zároveň vyjadřují podporu silám, které s Moskvou sympatizují. Vance má v lecčem pravdu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Akcie evropských zbrojovek zaznamenaly v pondělí prudký růst díky očekávanému navýšení výdajů na obranu. Trhy tak začaly naplno vstřebávat dozvuky Mnichovské bezpečnostní konference, po níž evropské vlády čelí tlaku na vyšší investice do obrany v době, kdy se nemohou spoléhat na dosavadní podporu Spojených států. Například cena akcií německého gigantu Rheinmetall, pátou největší evropskou zbrojovku, vyrostla za jediný den o 14,66 procenta a překonala historické maximum.
Evropská bezpečnost nestojí na jedné neformální schůzce. Řekl to pro Echo24 ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) s tím, že je v úzkém kontaktu s představiteli států, které se jednání v Paříži o míru na Ukrajině účastní. Expremiér Andrej Babiš (ANO), který před tím pro Echo24 českou neúčast označil za vládní diplomatický neúspěch, se podle Lipavského nemusí rozčilovat.
Německý kancléř Olaf Scholz po pondělní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Diskuse v této fázi "je naprosto předčasná a není vhodná doba na to ji vést," řekl Olaf Scholz.
Další změna se rýsuje na obzoru. Prezident USA Donald Trump uvedl, že je otevřen možnosti, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a poskytovaly je Ukrajině. Tento krok by mohl znamenat, že Ukrajina bude moci nadále využívat americkou vojenskou techniku, i když USA oficiálně omezí svou přímou podporu, píše zpravodajská agentura Bloomberg. Trump uvedl, že by podpořil, aby evropské země kupovaly americké zbraně a následně je dodávaly ukrajinské armádě.
Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody "o nás bez nás", zdůraznil v Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše agentura Reuters či The Telegraph. Zelenskyj novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Zdůraznil nicméně, že tato cesta byla dlouhodobě plánována a nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu právě v té době konat.
Neformální jednání větších unijních zemí, které na dnešní odpoledne do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, podle premiéra Petra Fialy (ODS) Evropě nepřidá na váze. Je podle něj třeba přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie, sdělila deníku Echo24 mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Ministryně obrany Jana Černochová pro Echo24 uvedla, že účastníci jednání české pozice dobře znají a jsou s českými představiteli v úzkém kontaktu.
Česká neúčast v Paříži je důkazem toho, že naše zahraniční politika je pro naše partnery a spojence naprosto bezvýznamná. Pro Echo24 to řekl bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Česká muniční iniciativa podle něj nezabodovala, vláda Petra Fialy (ODS) navíc prý nezachytila změny spojené s nástupem Donalda Trumpa. Lídři některých evropských zemí budou ve Francii jednat o míru na Ukrajině v návaznosti na úterní plánované jednání USA s Ruskem bez evropské účasti.
Pokud chce být Evropa brána vážně, musí dát na stůl peníze a zbraně. Pro Echo24 to řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v souvislosti s jednáním lídrů některých evropských zemí o míru na Ukrajině ve Francii, kterého se Česko neúčastní. Podle Pojara žádné podobné večeře evropským státům a jejich lídrům na relevanci nepřidají. Čeští političtí lídři se zatím veřejně k neúčasti na jednání v Paříži nevyjadřují. USA budou s Ruskem o míru jednat v úterý v Rijádu.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro The Telegraph, o kterém informuje BBC a agentura AFP. Keir Starmer napsal, že Spojené království je "připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky". Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff již dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Mnichovská bezpečnostní konference, na níž čekala evropské spojence studená sprcha z Washingtonu, skončila v neděli nečekaně pláčem. Její šéf Christoph Heusgen pronesl závěrečný projev, v němž varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938. Nakonec neudržel ani slzy, protože jej až příliš zaskočila netečnost USA k roli Evropy v nadcházejících mírových jednáních.
Spojené státy zaslaly evropským spojencům šestibodový dotazník týkající se jejich požadavků pro vyjednávání míru na Ukrajině a jejich ochoty vyslat v rámci mírového urovnání do této země vojáky. Stejně tak se i Američané spojenců na starém kontinentu ptají, jaké bezpečnostní záruky se podle nich mají žádat po Rusku, uvedla agentura Reuters.
Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u toho, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel k chystaným jednáním o ukončení války na Ukrajině. Míní také, že vznik evropských ozbrojených sil, jak se o nich v souvislosti s novým uspořádáním mluví, by si vyžádal mnohem delší čas a také souhlas všech zemí. Uvedl, že není jasné, zda by šlo o armádu všech evropských států, unijních zemí nebo jiné uskupení.
Lídři evropských zemí se obávají, že budou vynecháni z jednání o podmínkách uzavření míru na Ukrajině. Administrativa Emmanuela Macrona proto potvrdila to, co již avizoval polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski, že na pondělí francouzský prezident pozval evropské lídry na schůzku do Paříže, kde chce jednat o ukončení války. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny nabývají na rychlosti a Evropanům ujíždí události doslova před očima. Podle zprávy AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.
Ukrajinci nechtějí mluvit o volbách a zrušení válečného stavu, dokud neskončí válka, kterou rozpoutalo Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o tom vyjádřil přesvědčení během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Prezident zdůraznil, že nyní jde o boj o přežití země, její nezávislost a bezpečí obyvatel.
