Ukrajinci nechtějí mluvit o volbách a zrušení válečného stavu, dokud neskončí válka, kterou rozpoutalo Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o tom vyjádřil přesvědčení během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Prezident zdůraznil, že nyní jde o boj o přežití země, její nezávislost a bezpečí obyvatel.
Na pomyslném obzoru se rýsuje evropská armáda bez USA. Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině diktován. Spolkový kancléř Olaf Scholz ostře reagoval na projev viceprezidenta USA J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci, který naopak podpořil prezident Donald Trump. Vance v pátek tvrdě kritizoval Evropskou unii a naznačil možnou spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). "Tohle se nedělá – a už vůbec ne mezi přáteli a spojenci, proto to důrazně odmítáme.
To, co se událo tento týden ve věci rusko-ukrajinské války, je revoluční, možná i zvrat. Byť telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem ještě neznamená, že na východě Evropy zavládne rychle mír, Trump Západu vnutil změnu paradigmatu. Dosud byla ochota jednat s ruským prezidentem politicky trestná a trestaná, odteď když budeme skandalizovat, řekněme, Roberta Fica, což česká politika dělá už úplně mechanicky, a přitom ani nemukneme, když do Ruska poletí Trump, budeme za protivného pokrytce, který dokáže být hulvát na menšího – a služebníček k vašnostovi.
Hlavním tématem mnichovského bezpečnostního summitu byla podle očekávání válka na Ukrajině a nadcházející mírové rozhovory. Z nejsledovanějšího jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým viceprezidentem J. D. Vancem toho mnoho neuniklo. A zatímco Zelenskyj využil svůj čas, aby řekl, že je ochotný setkat se s prezidentem Putinem, ale až bude dojednán mírový plán.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír. K jednání o nerostných surovinách, kvůli kterým bylo setkání z americké strany dnes odloženo, nakonec nedošlo.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že chce spustit nouzovou doložku, která by vládám EU umožnila větší volnost, aby se vojenské výdaje nezapočítávaly do jejich přísně kontrolovaných limitů rozpočtového deficitu. Podle šéfky EK by pád Ukrajiny, který je ale na obzoru, oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Dodala, že Ukrajina by měla dostat silné bezpečnostní garance.
Americký viceprezident J. D. Vance se na bezpečnostní konferenci v Mnichově tvrdě opřel do Evropské unie. Hrozba, která podle jeho slov znepokojuje Spojené státy, není Rusko nebo Čína, ale pochází z Evropy. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Převažovalo přitom čekávání, že v projevu nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. "Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku, které mohou Spojené státy proti Putinovi použít," řekl americký viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal (WSJ). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.
V Mnichově dnes začíná třídenní bezpečnostní konference. Mohla by přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. S napětím se očekává především projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Konferenci oficiálně zahájí německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský. Prezident USA Donald Trump dříve mluvil o tom, že na konferenci dorazí i delegace ruských vyjednavačů. Nic o tom nevíme, uvedli organizátoři.
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Pracovníci a vozidla požární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut.
Naplňují se nejhorší obavy ohledně přístupu Donalda Trumpa k Ukrajině. Naděje, že požadavek na ukončení války by mohl být podpořen silným americkým tlakem na Rusko, pomalu mizí. Naopak se zdá, že Trump preferuje rychlé ukončení konfliktu i za cenu významných ústupků Vladimiru Putinovi. „Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ oznámil předvčírem americký prezident na sociální síti Truth Social, kde informoval o zahájení vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. „Jak jsme se oba shodli, chceme zastavit miliony úmrtí ve válce Ruska/Ukrajiny,“ pokračoval.
Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě. Ministr obrany USA Pete Hegseth zároveň prohlásil, že by evropští spojenci měli převzít hlavní odpovědnost za obranu Evropy.
Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení čtvrtečního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, by se měla účastnit také Evropa, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Za studenou sprchu označil list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu,“ píše komentátor listu o „míru s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.
Ve středu proběhl telefonický hovor mezi bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který odstartoval proces příprav na mírové rozhovory. Zatímco Trump se snaží zahájit diplomatické úsilí, jeho ministr obrany vzkázal evropským spojencům, že většina odpovědnosti za jakékoli dohody o urovnání konfliktu padne právě na jejich bedra, píše agentura Bloomberg.
Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu. Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským kolegou Vladimirem Putinem řekl, že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Donald Trump a Vladimir Putin se ve středu dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Mírové rozhovory, z nichž americký prezident úplně vynechal evropského partnera, vzápětí vyvolaly obavy z předem nabízených ústupků. „Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem,“ řekl deníku Echo24 ministr zahraničí Jan Lipavský.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americký ministr financí Scott Bessent se dnes jako první člen nové administrativy Donalda Trumpa setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předal mu návrh dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzácných nerostech, která by podle něj po válce mohla Ukrajině sloužit jako "bezpečnostní štít". Zelenskyj po setkání vyjádřil naději, že se dohodu podaří uzavřít už na Mnichovské bezpečnostní konferenci koncem tohoto týdne.
Americký prezident Donald Trump ve středu telefonicky hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Rozhovor se uskutečnil okamžitě poté, co Trump oznámil, že jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o zahájení mírových jednání k ukončení války na Ukrajině. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta telefonát mezi lídry proběhl a trval přibližně hodinu.
Ve středu se odehrál nový telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedla to stanice CNN s odvoláním na zdroj blízký Bílému domu. Posléze telefonát potvrdil sám Trump a následně i Kreml. Hovořili spolu o konfliktech na Ukrajině a v Izraeli a domluvili se na pravidelných konverzacích. Začít mají přímo jednání o konci rusko-ukrajinské války.
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek jako bezpečnostní záruku, informovala agentura Reuters.
Na Ukrajinu míří první zástupce administrativy Donalda Trumpa. Ministr financí USA Scott Bessent se tento týden vydá do Kyjeva, aby jednal o přístupu Spojených států k ukrajinským vzácným zeminám a energetickým zdrojům (ropa, plyn). Podle serveru Firstpost oznámil cestu americký prezident Donald Trump v úterý na sociálních sítích.
Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Podle tiskových agentur to oznámil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.
Ukrajina se bude muset vzdát území, aby dosáhla míru, ideálně by pak měla přijmout podmínky, při kterých místo vstupu do NATO dostane bezpečnostní záruky od západních spojenců. Zhruba takto vypadá podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM nynější přístup české veřejnosti k dalšímu vývoji ruské války proti Ukrajině. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022.
Zbrojaři mají žně. Od začátku války na Ukrajině vzrostl celkový export českého obranného průmyslu o 350 procent a vývoz přímo na Ukrajinu čtyřicetkrát. Ve druhém roce války pak utržily české zbrojovky zhruba tři miliardy eur, tedy přes 75 miliard korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) pro Hospodářskou komoru. Dokument nicméně odhaluje i slabiny, jako je potřeba nastartovat investice do výzkumu a vývoje nebo nedostatečná koordinace mezi vládou, které chybí jasná strategie, a průmyslem.
Minulý týden byl v Praze ministr zahraničí Maďarska Péter Szijjártó. Cesta vzbudila jiný druh pozornosti, než jaký návštěvy politiků ze spřátelených zemí obyčejně vyvolávají. Šéf maďarské diplomacie se nesetkal s nikým z vlády, zato měl ve svém minutovníku schůzku s Andrejem Babišem. Premiér Petr Fiala se proti tomu vymezil slovy, že „český ministr zahraničí rozhodně potají neobjíždí jiné země, aby kritizoval jejich vlády a podporoval opozici“.
Mluvčí Kremlu v pondělí znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters.
