Rusko znovu prohlásilo, že mírovou dohodu s Ukrajinou by případně podmínilo řadou rozsáhlých požadavků. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, který poskytl rozhovor maďarskému listu Magyar Nemzet, Moskva trvá mimo jiné na demilitarizaci a takzvané denacifikaci Ukrajiny, na zrušení sankcí, stažení všech žalob proti Rusku a vrácení zmrazených ruských aktiv.

„Na pořadu dne jsou cíle demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, zrušení protiruských sankcí, stažení všech žalob proti Rusku a navrácení jeho aktiv, která byla na Západě nezákonně zabavena. Všechny tyto body by měly být zakotveny v právně závazné mírové dohodě,“ uvedl Lavrov.

Šéf ruské diplomacie tvrdí, že Moskva zůstává otevřená diplomatickému řešení konfliktu, rozhovory by ale podle něj neměly vést jen k příměří, nýbrž k trvalému míru. „Nepotřebujeme pauzu, kterou by kyjevský režim a jeho zahraniční loutkovodiči využili k přeskupení vojsk, pokračování mobilizace a posílení vojenského potenciálu,“ prohlásil.

Lavrov také řekl, že udržitelné urovnání konfliktu nebude možné bez odstranění jeho základních příčin. Za hlavní označil údajné ohrožení ruské bezpečnosti v souvislosti s rozšiřováním NATO a zapojením Ukrajiny do tohoto vojenského bloku. „Neméně důležité je zajistit respektování lidských práv na územích, která zůstávají pod kontrolou kyjevského režimu, jenž od roku 2014 vyhlazuje vše, co souvisí s Ruskem, Rusy a ruskojazyčnými lidmi: ruský jazyk, kulturu, tradice, kanonické pravoslaví a ruskojazyčná média,“ řekl Lavrov.

Dále zopakoval ruské požadavky na mezinárodní právní uznání „nových územních realit“, tedy anexe Krymu, Sevastopolu i čtyř dalších ukrajinských oblastí (Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské), které Moskva od roku 2022 protiprávně obsadila. „Lidé tam rozhodli o svém osudu svobodným vyjádřením své vůle v referendu,“ tvrdí Lavrov.

Podle něj by se Ukrajina měla vrátit „k počátkům své státnosti“ a řídit se dokumenty, které tvořily její právní základ. „Připomínám, že ustanovení o neutrálním, neblokovém a bezjaderném statusu této země bylo zakotveno v deklaraci o svrchovanosti z roku 1990. V srpnu 1991 pak parlament přijal Zákon o vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, který nedotknutelnost těchto ustanovení znovu potvrdil,“ řekl Lavrov.

Moskva tak i nadále spojuje konec války s rozsáhlými územními a politickými ústupky Kyjeva, které Ukrajina dlouhodobě odmítá. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně uvedl, že mír může nastat pouze při plném obnovení územní celistvosti země.

Vyjednávač Trump

Do diplomatického úsilí o ukončení konfliktu se opakovaně zapojuje i americký prezident Donald Trump, který minulý týden jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po čtvrtečním telefonátu ale vyjádřil frustraci z nedostatku pokroku. „Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré,“ prohlásil Trump v pátek.

Trump zároveň naznačil, že zvažuje zpřísnění sankcí proti Moskvě, o kterých s Putinem podle svých slov diskutoval. „Hodně mluvíme o sankcích. Chápe, že na ně může dojít,“ uvedl americký prezident.

Trump v pátek hovořil i se Zelenským, který rozhovor označil za „pravděpodobně nejlepší a nejproduktivnější“ jednání s americkým prezidentem. Podle ukrajinské hlavy státu se oba shodli na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, včetně možných dodávek dalších střel systému Patriot, i na spolupráci při společné výrobě ve zbrojním průmyslu. „Diskutovali jsme o otázkách protivzdušné obrany a jsem vděčný za ochotu pomoci. Systém Patriot je přesně klíčem k ochraně před hrozbami balistických raket,“ uvedl Zelenskyj. Prezident rovněž očekává, že díky dohodě s jednou z předních amerických zbrojovek získá Ukrajina ještě letos stovky tisíc dronů a v příštím roce ještě více.