Tag: válka

Články k tagu

Starý známý hořící svět

Tenhle týden uplynulo čtyřicet let od uvedení amerického televizního filmu Den poté, z uměleckého hlediska nijak významného díla, mimořádného ale svým dopadem. Rok 1983 nebyl moc dobrý. V Československu nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít k uvolnění poměrů, a kdyby mi tenkrát někdo řekl, že režimu zbývá už jenom šest let, považoval bych ho za pomatence (a asi nejen já). Disent byl zraněný hnusnou akcí Asanace, po kampani stranického tisku muselo skončit hodně tehdejších novovlnných kapel. V Praze se na jaře konal patafyzický Světový mírový kongres, na Západě se mohutně protestovalo proti rozmístění raket Pershing, jímž NATO reagovalo na rozmístění sovětských raket SS 20.

„Je nutné se chystat na válku s protivníkem s jadernými zbraněmi,“ prohlásil Řehka

Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro Severoatlantickou alianci (NATO). V úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Řehky nelze spoléhat na věčný mír a v souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.

Bild varuje před islamistickou válkou v Evropě a chalífátem v Německu. „Nejde o Izrael. Vyhlašují válku Západu“

Německem otřásá znepokojivá série islamistických a antisemitských pochodů a demonstrací, kde radikální islamisté vyzývají k vyhlášení chalífátu. Nejradikálnější demonstranti se sešli pod záminkou solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy a vyzývají k založení chalífátu v Německu, křičí „Alláhu Akbar“ a mávají vlajkami a transparenty, které připomínají ISIS, Hamás či Taliban. Podle rozhovoru německého deníku Bild s expertem na islamismus Eranem Lahavem, islamisté využívají válku mezi Hamásem a Izraelem jako záminku k rozšíření vlastní moci.

„Jít do války s Izraelem.“ Alžírští poslanci to jednohlasně podpořili

Alžírský parlament dal sty hlasy ze sta prezidentu Abdalovi Madžídovi Tabbúnimu pravomoc vstoupit do konfliktu v Izraeli na straně Palestinců. Některá média mluví i o možnosti vstoupit s Izraelem do války. Během hlasování poslanci hlasitě vyjadřovali podporu Palestině a řada z nich měla palestinské vlajky. Zda prezident odsouhlasenou pravomoc nějakým způsobem využije, není jasné. Alžírsko je první mezinárodně uznávanou zemí, která mluví o konfliktu či válce s Izraelem.

Černý den Izraele

Už v této chvíli je zřejmé, že bojovníci Hamásu, kteří v sobotu zaútočili na Izrael, zabili největší počet Židů za jediný den od holocaustu. Jejich vraždění taky představuje největší selhání izraelského bezpečnostního establishmentu od války na Jom kipur v roce 1973. V době naší pondělní uzávěrky nebylo jasné, jestli se k vpádu Hamásu z jihu nepřipojí Hizballáh ze severu. Tato pohroma má příčiny vnější, v mezinárodním dění, a příčiny vnitřní, v samotném Izraeli. Začněme těmi vnitřními.

Fiala podpořil přesun české ambasády do Jeruzaléma. „Teď by to byl žádoucí krok,“ řekl

Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje přesun české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma, ale chce to konkrétně probrat se zástupci koalice. V současné době by to považoval za žádoucí krok, ale o konkrétním postupu chce jednat s koaličními partnery, uvedl Fiala na sociální síti X. Uvítal také rozhodnutí Evropské unie prověřit toky evropských peněz poskytovaných na palestinská území v reakci na sobotní útok ozbrojenců z hnutí Hamás na jih Izraele, který si vyžádal stovky mrtvých.

„Trvá to déle, než jsme očekávali.“ Izraelci tvrdě bojují s Hamásem na sedmi místech mimo Gazu

Izraelské síly bojují proti Hamásu na sedmi nebo osmi místech mimo Gazu, uvedl v pondělí armádní mluvčí 48 hodin po největším útoku, kterému Izrael čelí za poslední desetiletí. „“Rozsah této operace je něco úplně jiného. Trvá to déle, než jsme očekávali, než se věci vrátí do obranného, bezpečnostního postavení,“ řekl na brífinku s novináři. Izraelská armáda uvedla, že se terčem jejích útoků v posledních hodinách stalo několik velitelských stanovišť Hamásu, budovy jeho představitelů i mešita, kde se nacházelo operační zařízení tohoto hnutí.

VIDEO: Hamás v noci vypálil stovky raket na mezinárodní letiště v Tel Avivu

Hnutí Hamás v noci zaútočilo na izraelské mezinárodní letiště Ben Gurion v Tel Avivu. Na sociálních sítích se objevily záběry, podle kterých bylo vysláno více než sto raket. Radikální hnutí Hamás se v pondělí brzy ráno přihlásilo k odpovědnosti za raketový útok na izraelské mezinárodní letiště Bena Guriona v Tel Avivu, informuje turecká státní tisková agentura Anadolu Ajansı.

Co vše může změnit útok na Izrael

Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael bude mít dopad jistě i ekonomický, na měnové, surovinové či akciové trhy. Zaprvé, úrok může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost… Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii,

Izrael hlásí po palestinském útoku přes 700 mrtvých, více než 100 unesených. Írán v pozadí?

Po sobotním rozsáhlém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás dnes v Izraeli dál rychle narůstala bilance mrtvých. Podle izraelské vlády bylo zavražděno přes 700 lidí, což je více než dvojnásobek údaje, který se objevoval v noci na dnešek. Tiskové oddělení vlády také hlásí přes 100 unesených lidí. Palestinské úřady v Pásmu Gazy oznámili, že počet obětí po izraelských náletech stoupl na 413 lidí, včetně 78 dětí a 41 žen.

VIDEO: Davy Turků chválí Hamás: „Pošlete naše vojáky do Palestiny!“ žádají

V ulicích tureckého Istanbulu se v sobotu večer sešly tisíce lidí a provolávali podporu teroristickému hnutí Hamás. V davu vlály palestinské a turecké vlajky, na některých záběrech jsou vidět i světlice. Dav vyzýval k vojenské podpoře Hamásu a žádal další útoky na Izrael. Izrael se od soboty brání masivnímu útoku hnutí Hamás, které přeneslo boje na izraelské území a zajalo desítky civilistů. Některé z nich zavleklo do Gazy.

Izrael druhým dnem bojuje s Hamásem, mrtvých jsou stovky a raněných tisíce

Po sobotním nečekaném útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael dnes druhým dnem pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a palestinskými ozbrojenci poblíž Pásma Gazy. Počet izraelských obětí masivního útoku Hamásu už překročil podle izraelských úřadů číslo 500. Úřady také hlásí přes 2000 zraněných, z toho 20 v kritickém stavu a přes 300 ve vážném stavu, uvedlo izraelské ministerstvo zdravotnictví. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho země se vydává do dlouhé a těžké války.

Desítky lidí v Berlíně slavily útok Hamásu na Izrael

Několik desítek lidí v Berlíně v noci na neděli oslavovalo útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael, policie shromáždění kvůli skandování nenávistných protiizraelských hesel rozpustila. V sobotu během dne zase palestinští aktivisté rozdávali v Berlíně sladkosti. Sami na sociální síti X uvedli, že je to na oslavu vítězství odporu proti Izraelcům. Spolková ministryně obrany Nancy Faeserová již během soboty oznámila, že z preventivních důvodů Německo posílilo ostrahu židovských objektů.

Počet obětí útoku Hamásu na Izrael stoupl už na více než 300

Počet obětí útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael stoupl už na více než 300, napsal dnes server listu The Jerusalem Post. Zraněných je přes 1860, kolem 20 z nich je v kritickém stavu, dalších 326 ve vážném. Na jihu Izraele jsou i nadále palestinští útočníci. Hamás v sobotu brzy ráno spustil ostřelování izraelských měst, na která přes den podle agentury DPA vypálil přes 3000 raket. Zároveň ozbrojenci z Pásma Gazy vtrhli do pohraničních oblastí Izraele, kde zabíjeli vojáky i civilisty. Několik desítek Izraelců také unesli.

Netanjahu: Tento „černý den“ bude „pomstěn.“ Cena bude vysoká

Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. V dalším projevu pak večer slíbil, že Hamás bude za svůj útok tvrdě potrestán, varoval ale, že vojenská operace může trvat dlouho. Obyvatelům Pásma Gazy izraelský premiér vzkázal, aby opustili místa, kde se ozbrojenci Hamásu skrývají, protože armáda tam zasáhne "plnou silou".

Drama v Náhorním Karabachu: prezident zrušil instituce a stát zanikne

Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 65 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian ve čtvrtek podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností od 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak od toho dne přestane existovat, uvedly místní úřady podle zahraničních tiskových agentur.

Počet uprchlíků z Náhorního Karabachu se zdvojnásobil. Nehodlají žít pod Ázerbájdžánem

Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden ovládl Ázerbájdžán, odešlo do Arménie již 13.550 lidí. Podle tiskových agentur o tom informovala arménská vláda. Lidem, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování úřady. Exodus tisíců etnických Arménů začal poté, co se separatistické arménské síly v Karabachu vzdaly ázerbájdžánskému vojsku. V oblasti před začátkem nynějších událostí žilo asi 120.000 etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.

Za jediný den jsme obnovili svou svrchovanost nad Karabachem, chlubí se prezident Alijev

Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle tiskových agentur. V projevu k národu také uvedl, že ázerbájdžánská vojska zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev. Ázerbájdžán v úterý v Náhorním Karabachu zahájil vojenskou operaci.

Kde vládnou gangy

Pedro Briones, venkovský politik z ekvádorské oblasti San Mateo, byl v širším světě neznámou osobou. Pozornost globálních médií si vysloužil až 16. srpna 2023 svou smrtí; byl totiž už třetím ekvádorským politikem, jenž se během necelého měsíce stal obětí vraždy. Pouhý týden před ním přišel o život Fernando Villavicencio, prezidentský kandidát, který se silně vymezoval proti zločinu a sliboval voličům nastolení práva a pořádku. A 26. července dohnaly smrticí kulky Augustína Intriaga, čerstvě zvoleného starostu města Manta. Zavraždění politici byli ovšem jen špičkou ledovce jménem násilí.

Válka a revoluce

Po neúspěšné válce často dochází k revoluci, jak se stalo v roce 1871 během Pařížské komuny a po roce 1917 nejenom v Rusku, ale také v Turecku, Bulharsku, Německu a jinde. Důvody jsou pochopitelné. Společnost neunesla neúspěšnou zkoušku válkou a dívá se po kvalitnějším řešení. Válka urychluje horizontální i vertikální přemísťování lidí, tříd a hodnot. Lidé z nižších a chudších tříd snáz stoupají nahoru, zatímco jiní se propadají. Válka je ohněm, pod jehož žárem se kapky vody ve vřícím kotli rychle přemísťují nahoru a dolů.

Niger, Mali a Burkina Faso chystají obranu proti útoku ECOWAS. USA plánují evakuaci základen

Mali a Burkina Faso připravují obrannou strategii společně s Nigerem, kde se nedávno moci chopila armáda. Reagují tím na páteční prohlášení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), podle kterého blok stanovil datum vojenské intervence v Nigeru v případě, že selže diplomatické úsilí o obnovení pořádku. Informovala o tom agentura DPA. Současně Spojené státy americké dávají dohromady plány pro případné stažení se ze dvou dronových a protiteroristických základen v Nigeru.

Západní Afrika se řítí do velké války. Za chaos v regionu mohou i Rusové

V Africe se rychle schyluje k rozsáhlému mezinárodnímu konfliktu. V nigerijské Abudže se ve čtvrtek setkali ministři obrany ze zemí Hospodářského společenství západoafrických států, známého zejména pod anglickým akronymem ECOWAS. Ti projednávali situaci v Nigeru, formálně rovněž členské zemi uskupení, kde 26. července proběhl vojenský puč, během kterého byl svržen prezident Mohamed Bazouma. ECOWAS, který sdružuje největší západoafrické země v čele s Ghanou, Pobřežím Slonoviny a Nigérií, pohrozil intervencí, pokud vůdci nigerského puče do neděle nenavrátí svrženého prezidenta Bazoumu do úřadu.

„Izrael směřuje k občanské válce“, uvedl bývalý izraelský premiér Ehud Olmert

Izrael směřuje k občanské válce. Řekl to britské televizi Channel 4 News bývalý izraelský premiér Ehud Olmert po pondělním schválení první části kontroverzní justiční reformy v izraelském parlamentu. Z přílišné moci nynější nacionalistické vlády premiéra Benjamina Netanjahua mají obavy i palestinští politici. Některé západní deníky dnes vyjadřují obavy o osud izraelské demokracie. Jiné však emoce mírní. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával vášně a protesty měsíce před schválením.

Rusko hrozí lodím v Černém moři. Bude je považovat za nepřátelské

Rusko bude od čtvrtka považovat všechny lodě, které poplují do ukrajinských černomořských přístavů, za potenciální dopravce vojenského nákladu. Podle agentury TASS to ve středu uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že některé části Černého moře byly prohlášeny za „dočasně nebezpečné“ pro plavbu. Moskva v pondělí uvedla, že pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Ruský prezident Vladimir Putin na zasedání vlády prohlásil, že Moskva se „okamžitě“ vrátí k obilným dohodám, jakmile budou splněny její podmínky.

Čínský prezident vyzval armádu, aby byla odhodlána k boji

Čínský prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek vyzval armádu, aby byla odhodlána bojovat a zlepšila svou schopnost vést „skutečné boje“. Prezident to podle agentury AFP řekl při návštěvě armádních jednotek v Nankingu v den, kdy do Pekingu přicestovala americká ministryně financí Janet Yellenová. Podle hlavy státu je nutné „se zaměřit na výcvik pro boj v reálných podmínkách a zrychlit zlepšování naší schopnosti zvítězit“.

Plné zuby názorů

Maďarsko si své zájmy v ukrajinské válce vyhodnotilo po svém. Viktor Orbán a mluvčí jeho režimu v projevech, které posílají do světa, často používají slova, že „Maďarsko je na straně míru“. Působí to jako fráze, kterou nemá cenu snažit se nějak hlouběji vykládat, protože je to prostě jen nosič emocí. Asi jako „buduj vlast, posílíš mír“. Teď ale informují maďarská média, že nový náčelník generálního štábu Gábor Böröndi minulý týden řekl: „Vzpomeňme si na druhou světovou válku, v roce 1939 začala německo-polská válka jako lokální válka, a jaký byl její konec? Tato eskalace nebyla včas podchycena – mohu-li to tak říci – mírovým procesem a vedla k druhé světové válce.“

Plány Putinova bunkru léta visely na síti. U Černého moře má síť nedobytných tunelů

Luxusní rezidence u města Gelendžik na pobřeží Černého moře ruského prezidenta Vladimira Putina kromě standardního přepychu a opulence oplývá něčím netypickým: v jeho podzemí se rozprostírá veliká síť tunelů, které mají Putina ochránit před útokem, bombardováním a pravděpodobně i třeba nukleární válkou. Plány stavby byly údajně dlouho volně k nalezení na ruském internetu, tvrdí server Business Insider (BI). Již neexistující ruská dodavatelská firma Metro Style zveřejnila schémata bunkru na svých webových stránkách.

Chomsky: Rusové se chovají na Ukrajině humánněji než Američané v Iráku

Ve srovnání s Američany a jejich invazí do Iráku se chová Rusko na Ukrajině humánně, prohlásil známý filozof a lingvista Noam Chomsky. Podle něj navíc není Ukrajina „svobodný hráč, je závislá na tom, co určí USA“. Dodal, že USA zásobují Kyjev zbraněmi jen proto, aby oslabily Rusko. „Pro USA je to výhodný obchod. Za zlomek kolosálního vojenského rozpočtu jsou USA schopny vážně degradovat vojenské síly svého jediného skutečného vojenského protivníka,“ řekl Chomsky v rozhovoru pro britský časopis The New Statesman.

Armáda útočí na Chartúm. Příměří v Súdánu se nedodržuje, pokračují tvrdé boje

V Chartúmu navzdory prodlouženému příměří pokračují tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi, armáda na město útočí ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, uvedl dnes server BBC. V metropoli jsou stále miliony civilistů a dochází tam zásoby potravin. Británie a Nizozemsko ukončily evakuační lety, kterými přepravovaly do bezpečí své občany.

V Súdánu se opět bojuje, Německo oznámilo poslední evakuační let

V Súdánu se po dočasném zmírnění opět rozhořely boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovaly o tom televize Al-Džazíra a list The Guardian s odvoláním na svědectví místních obyvatel, která hovořila o leteckých útocích a ostřelování těžkým dělostřelectvem. Německo oznámilo, že v úterý večer provede poslední evakuační let. Čína uvedla, že evakuovala většinu svých občanů. Evakuace zahájila Británie, která má v zemi na 4000 občanů. Odjezd několika set civilistů potvrdily Francie a Ukrajina.