Tag: peníze

Články k tagu

Systém nezvládne valorizaci důchodů 3x za rok, odchod do penze se má posunout

Vládní snaha ušetřit a zároveň si neznepřátelit voliče zadělává na další chaos podobný tomu, který nastal tento podzim s windfall tax. Do konce příštího roku chce kabinet Petra Fialy (ODS) předložit hotovou reformu penzí, zatím ale není vůbec jasné, jak konkrétně se budoucí důchody budou počítat. V současnosti se ozývají kritické hlasy jednak na příliš častou a vysokou valorizaci, na rozhazování předchozí vlády, ale také na to, že vláda přiznává, že je potřeba debatovat o pozdějším odchodu do penze.

Vláda schválila cenové stropy pro výrobní ceny elektřiny, o dvojí zdanění prý nejde

Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Vláda zároveň schválila opatření, že vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost.

Lidé kvůli krizi méně topí a nechodí do restaurací. Alkohol a kouření ale omezovat nechtějí

Ekonomická krize a prudce rostoucí ceny energií přinutily Čechy šetřit. Podle průzkumu společnosti Edenred ze začátku topné sezony dvě třetiny respondentů uvedly, že spoří na energiích, méně vytápějí a svítí. Mezi další reakce na inflaci patří výrazné omezení návštěv restaurací. Naopak lidé ve výrazně menší míře omezují spotřebu alkoholu, která je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni.

Renesance hotovosti

Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.

K horníkům přibudou záchranáři, novela jim zajistí předčasný důchod

Sněmovna zřejmě schválí možnost předčasných penzí pro zdravotnické záchranáře až o pět let. Podle doporučení sociálního výboru by poslanci navíc měli pozměňovacím návrhem k vládní novele rozšířit nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě. Takzvané výchovné by měli od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu a nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna.

Inflace v Česku řádí, skoro dvěma třetinám zaměstnanců se však mzdy nezvedly

Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.

Nůžky mezi cenami benzinu a nafty se rozevírají, rozdíl už je historicky mimořádný

Nůžky mezi cenami pohonných hmot v Česku se z historického pohledu mimořádně rozevírají. Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr, dosud zlevňovala také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července,

Ceny energií: jaké slevy čekat v zálohách a kdo zastropování pocítí nejvíce

Úlevu od pro mnohé nezvladatelných cen energií lidé pocítí už v listopadu. Od října začne platit odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, do listopadových a prosincových záloh na elektřinu i plyn se pak spotřebitelům propíše naráz vládní cenový strop a do toho i několikatisícová sleva v rámci úsporného tarifu. Jak tedy bude vypadat konečné roční vyúčtování za energie a pro koho budou mít plánované slevy největší efekt?

Co skutečně platíte ve faktuře za elektřinu a jak se to nyní změní

Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.

Státní důchod nestačí, Češi na stáří spoří a investují. Osm procent lidí spoléhá na děti

Důchody se sice současným seniorům průběžně zvyšují, ale příjmy, na které byli lidé zvyklí v produktivním věku, zdaleka nedosahuje. uvádí to průzkum KB Penzijní společnosti. Téměř každý druhý Čech si tak chce na důchod přilepšit spořením v penzijních společnostech. Podle aktuálního průzkumu KB Penzijní společnosti chtějí lidé tyto prostředky využít především jako doplnění příjmu ke státní penzi.

Češi utrácí za zboží, než stihne zdražit. Pak hrozí další ochlazení, varuje analytik

České domácnosti zatím ještě zboží nakupují, protože často spěchají, než stihne zdražit. Může se ale stát, že v následujících měsících po dalším růstu cen dojde k náhlému ochlazení zájmu lidí o utrácení a spotřebitelské úvěry. Pro Echo24 to řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Prudký růst cen energií vytváří podle Skořepy jednoznačně čím dál větší tlak na rozpočty českých domácností.

Čím dál více Čechů míří pod hranici chudoby, mnoho lidí nedokáže měsíčně nic uspořit

Čím dál méně Čechů si dokáže uspořit a pod hranici chudoby míří čím dál více domácností. Ukazuje to průzkum Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém spolupracovala společnost PAQ Research s Českým rozhlasem. Lidé kvůli prudkému zdražování také čím dál více zvažují, za co budou peníze utrácet. Téměř čtvrtina domácností se snaží šetřit, což je asi dvakrát větší počet oproti létu roku 2020.

Polský ministr: Polsko bylo „okradeno“ a německá politika „při této loupeži sehrála vedoucí roli“

Ukrajina se chystá urychlit svou integraci do EU, což bude vyžadovat daleko hustější propojení se sousedními zeměmi unie, zvláště, když spojení s východem bude nemožné nebo komplikované. Bude také nutné vybudovat hustější železniční propojení se zeměmi EU. Rychlejší dopravě ale kromě hustoty tratí brání i širokorozchodná železnice. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bude nutné přestavět ukrajinské tratě na evropský rozchod a začít by se mělo brzy, jelikož práce by mohly trvat až 40 let.

Hypotéky už jsou tak drahé, že můžou začít zlevňovat. Pomůže tomu nová rada ČNB

Propad trhu hypotečních úvěrů bude zřejmě pokračovat i v nejbližších měsících. Pravděpodobné zvýšení poptávky po hypotékách po prázdninách budou tlumit vysoké úroky. Ty by se ale v dalších měsících mohly začít postupně mírně snižovat. Shodli se na tom odborníci. Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových pěti procent. Průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010.

Pandemie změnila bankovnictví. Kromě plateb v hotovosti rapidně mizí i pobočky

Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika. Debatu kolem hotovostních plateb opět rozvířil v dalším volebním období návrh senátorky z klubu ODS a TOP 09 Jitky Chalánkové.

Zakotvení plateb mincemi a bankovkami má šanci uspět. Senát projedná změnu Ústavy

Skupina senátorů usiluje o zakotvení práva platit v hotovosti do Ústavy. S návrhem přišla senátorka Jitka Chalánková. Obchodníci od hotovostních plateb pomalu upouštějí a lidé podle ní mají obavy, že se vlastnictví bankovního účtu a digitální identity stane nezbytností. Deník Echo24 oslovil v otázce případné změny ústavní listiny základních práv několik senátorů, ti se ve věci ústavní novely názorově rozcházejí. Novelu projednají senátoři v prvním kole tento čtvrtek.

Izrael přitvrzuje a půjde ještě dál. Platby v hotovosti nad 42 500 korun budou teď už nelegální

Izrael omezuje od prvního srpna výši platby v hotovosti pouze na 6 000 nových izraelských šekelů (ILS), v přepočtu tedy 42 500 korun. Pachatelům, kteří limit překročí, hrozí pokuty a ti, kteří platbu rozdělí do několika transakcí, mohou být věznění. Novela zákona se vztahuje jak na platbu bankovami, tak na platbu šekem. Informovaly o tom Israel National News. Do budoucna chce Izrael omezit i držení vyších částek v hotovosti v domácnostech. Řada lidí vidí v omezování plateb v hotovosti útok na svobodu.

Senátorka Chalánková navrhla ústavní zakotvení plateb v hotovosti, lidé odmítají kontrolu soukromí

Senátorka Jitka Chalánková navrhla ústavní zakotvení práva placení v hotovosti. V souvislosti s rozvojem digitalizace plateb poukazuje na obavy lidí z toho, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo že hotovostní úhrady zcela vytlačí. Úpravu ústavní listiny základních práv a svobod, která má zaručit možnost placení platnými bankovkami a mincemi, senátorka z klubu ODS a TOP 09 předložila horní komoře. Senát začne novelu projednávat v prvním kole na schůzi přespříští týden.

Kam až spadne česká koruna

Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.

Národní galerie obcházela zákon: smlouvy za miliony bez výběrového řízení

Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby, uvádí ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě veřejných zakázek vykazovalo závažné nedostatky i hospodaření galerie. Menší nedostatky kontroloři odhalili i u Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Do dubna 2019 byl generálním ředitelem NG historik umění Jiří Fajt.

Ceny potravin letí prudce nahoru. Nejvíce zdražila hladká mouka, o 74 procent

Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu ČSÚ. Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku.

Milostivé léto 2.0. Lidi v exekuci získají šanci dostat se z dluhů, na dlouho poslední

Část dlužníků v exekuci znovu dostane šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to zákon, který v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora se k opakování milostivého léta staví rezervovaně.

Češi se bojí budoucnosti. Polovině lidí se prudce zhoršila ekonomická situace

Ekonomická situace v Česku tvrdě dopadá na domácnosti a lidé to vnímají čím dál intenzivněji. Hodnocení situace jednotlivých domácností se za poslední rok prudce zhoršilo, jedná se přitom o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum agentury STEM ve spolupráci se společností KPMG. Češi ve snaze ušetřit odkládají dovolené, šetřit se snaží třeba na nákupech potravin či obuvi.

Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě

Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.

Ceny benzinu opět vystřelily vzhůru, analytici předpovídají další zdražování

Cena benzinu v Česku čtvrtý týden v řadě výrazně vzrostla. Natural 95 od minulé středy zdražil o 1,05 koruny na průměrných 45,30 korun za litr. Naopak mírně zlevnila nafta, která se nyní prodává za průměrných 46,35 korun za litr, což je o devět haléřů méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů CCS, která ceny sleduje. Benzin bude podle analytiků nadále zdražovat. Částečně pomoci by mohlo snížení spotřební daně o 1,50 koruny od června. Toto vládní opatření nicméně schytává kritiku.

Koruna v reakci na jmenování nového guvernéra ČNB Michla významně oslabila

Česká koruna v reakci na zveřejnění jména nového guvernéra České národní banky Aleše Michla prudce ztratila. K euru překonala úroveň 25,23 korun za euro, v bezprostřední reakci tak přišla o více než jedno procento. V úterý byl kurz 25 korun za euro. Podobně silným propadem si prochází také na páru s americkým dolarem, řekl analytik XTB Jiří Tyleček. O něco nižší ztráty pak zaznamenala koruna podle něj k dalším středoevropským měnám.

ČNB ještě přitlačila s úrokovou sazbou. Vzrostla na 5,75 procenta

Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.