Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Jde o součást dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva bojovat proti energetické krizi. Nový plán stanovuje i principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí klesá. Pomáhá jí mírné počasí, plné zásobníky plynu a hojné příjezdy tankerů se zkapalněným zemním plynem (LNG). Kolem 12:30 SELČ ztrácel klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku 4,2 procenta na necelých 136 eur (3345 Kč) za megawatthodinu (MWh). Během dne byl i na 133 eurech, a tedy nejníže od konce června.
Přesně před rokem padla skupina Bohemia Energy a odstartovala tím éru marasmu kvůli dřív nepředstavitelně vysokým tržním cenám energií. Od té doby se toho stalo mnoho, krize eskalovala a donutila českou vládu zastropovat ceny elektřiny i plynu a rozhodovat o tom, komu vzít a komu naopak dávat. Celé energetické odvětví si projde změnou, říká tržní analytik a někdejší ředitel alternativního dodavatele Energie ČS Dušan Vaškovic. V Salonu Echa s ním diskutuje Daniel Krištof za ČEZ Prodej.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve Sněmovně znovu vyslovil pro evropské řešení vysokých cen energií. Při interpelacích tak reagoval na dotaz Marie Pošarové (SPD), která poukazovala na plán německé vlády vynaložit na zmírnění dopadů drahých energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). Podle ministerského předsedy není možné přistoupit na to, aby mezi sebou soutěžily v těchto podporách rozpočty jednotlivých členských zemí.
Kdo si pochvaloval, že zdražování v srpnu mírně zbrzdilo své zdivočelé tempo, kdy ceny stoupaly oproti předchozímu roku „jen“ o 17,2 procenta místo červencových 17,8 procenta, může svůj předčasný optimismus zase utlumit. Podle aktuálních dat, která včera zveřejnil Český statistický úřad, se v září zdražovalo o 18 procent. To je velmi prudký růst cen. Stoupá pravděpodobnost toho, že do konce roku překoná zdražování laťku 20 procent. Převedeno do reálného života to znamená, že za to, za co jste loni zaplatili 100 korun, dáte teď 120 korun.
Energetické trhy jsou stále nebývale turbulentní, přeci jen už však není nutné označovat je za utržené ze řetězu. Pozitivní zprávou posledních dnů byl pokles cen elektřiny na denním neboli spotovém trhu. Cenotvorba elektřiny je navázaná na plyn, k poklesu cen tedy přispělo i to, že se situace na trhu s plynem uklidňuje.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvali Evropskou komisi, aby rychle připravila plán na snížení cen energií. Po jednání neformálního pražského summitu to novinářům řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Většina politiků podle něho podpořila zavedení cenového stropu na plyn, ke shodě na konkrétním řešení však nedospěli. Řada lídrů kritizovala podpůrný energetický balík Německa, který dává neférovou konkurenční výhodu tamním firmám, dodal Morawiecki.
Pohonné hmoty v Česku od začátku prázdnin převážně zlevňovaly. Očekávalo se, že cena benzinu vyskočí po zvýšení spotřební daně, ale nafta bude dál zlevňovat. Kartami ovšem zamíchalo prudké snížení těžby ropy kartelem OPEC. Roste navíc cena jak samotné ropy, tak také cena velkoobchodně prodávaných paliv v Evropě. Nafta rotterdamské burze zdražila od poloviny září v přepočtu do korun o zhruba 20 procent. Tento cenový nárůst tuzemské čerpací stanice do svých cen ještě teprve plně promítnou.
Lidé začnou od října ve svých platbách za energie konečně pociťovat „úlevu“, kterou vláda připravila. V rámci úsporného tarifu bude do konce roku všem plošně odpuštěno od dvou do tří a půl tisíce korun, záleží na distribuční sazbě. Stejně tak se od teď i po celý příští rok z vyúčtování vyškrtne poplatek za obnovitelné zdroje. Nejasnosti však stále panují kolem toho, jak se nyní do záloh promítnou zastropované ceny elektřiny i plynu.
Poslední zářijový den konečně došlo na ohlášení dlouho avizovaného celoevropského řešení cen elektřiny. To mělo být reakcí na raketový vzestup tržních cen a následné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že unijní trh s elektřinou selhal. Že „nebyl nastaven na tuto dobu“. Za onu dobu, na kterou nebyl nastaven, vydává většina evropských politiků včetně vlády Petra Fialy ruskou invazi na Ukrajinu. Už nedodávají, že ceny elektřiny začaly prudce růst loni na podzim. Tehdy se začalo naplno projevovat, že poptávka po elektřině v Evropě dlouhodobě převyšuje a bude převyšovat její nabídku ze stabilních zdrojů.
Současná energetická situace je pro velké české firmy kritická a rozhodující pro jejich přežití a možnost fungování v budoucnosti je jednotné evropské řešení energetické krize. A mělo by přijít co nejrychleji, aby firmy věděly, v jakých podmínkách budou ve zbytku letošního roku a v příštím roce fungovat, řekl při zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Příští rok bude podle něj klíčový pro další budoucnost českého průmyslu.
Česká pošta od listopadu zdraží posílání dopisů, balíků i poštovních poukázek. Doručení obyčejného dopisu podraží o dvě koruny na 21 korun, prioritní psaní doručované do druhého dne pak vyjde na 28 Kč namísto 26 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady, řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Na zdražení upozornil server Peníze.cz. Cenu za známku na obyčejný dopis pošta zvyšovala naposled v roce 2018, a to o tři koruny.
Pražská energetika (PRE) dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Chce tak odběratele motivovat k úsporám. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování. Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun.
Nůžky mezi cenami pohonných hmot v Česku se z historického pohledu mimořádně rozevírají. Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr, dosud zlevňovala také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července,
Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr. Zlevňuje také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července, s výjimkou konce prázdnin.
Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky, za očekáváním byl výsledek v prvním kole zejména pro předsedu Starostů Víta Rakušana,
Byly to volby v nejtěžším momentu v historii České republiky. Dost pravděpodobně i v nejtěžším momentu svobodné éry po roce 1989. V době, kdy země zažívá největší historický propad životní úrovně, která se za tento rok mnohým sníží víc než o pětinu. V době, kdy jsme poprvé v historii přišli o cenovou stabilitu a inflace šplhá ke dvaceti procentům. V době, kdy jsou ceny elektřiny a plynu tak zdivočelé, že se lidé obávají, jak vysoké budou mít účty.
Země EU plánují odložit jednání o zastropování cen ruské ropy kvůli vnitřním rozporům. Na sankcích se musí shodnout jednomyslně všech 27 členských států Evropské unie, to se ale nedaří. Země také diskutují o omezení vývozu elektroniky do Ruské federace, informuje agentura Bloomberg. EU se snaží dosáhnout jednomyslné dohody o zavedení cenového stropu pro ruskou ropu. Podle agentury ale rozhodnutí o této dohodě bude pravděpodobně odsunuto do doby, kdy EU představí širší balíček protiruských sankcí.
Ve všeobecném zdražování vystupují v posledních týdnech především stoupající ceny mouky, pečiva a také cukru. Neukazuje se to jen v číslech Českého statistického úřadu (ČSÚ), ale také už na cenovkách v obchodech. Pekaře a cukráře k tomu tlačí zdražení surovin i energií, za které platí v porovnání s loňskem o 350 až 400 procent více. Ve většině případů se na ně ovšem nevztahuje vládní zastropování.
Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos. Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímají téměř podle průzkumu všichni (98 procent), zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku.
Na otázku, kde jsou aktuálně nejstabilnější ceny z celé Evropské unie, by málokdo intuitivně odpověděl správně. Němcům, kteří se vždy inflace báli jako málokdo a považovali ji za projev nezvládnutého hospodaření, musí připadat těžko uvěřitelné, že ve Francii je už řadu měsíců inflace výrazně nižší než u nich. Ceny zboží a služeb aktuálně ve Francii stoupají meziročně o 5,9 procenta. V Německu rostou o 7,9 procenta. Průměrná inflace v zemích eurozóny dosahuje 9,1 procenta. Ve srovnání s námi, kteří máme se 17,2 procenta stále čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Unie, je francouzský vzestup cen skoro třikrát nižší.
Svým způsobem jako bychom se v posledním týdnu ocitli opět na začátku války s Ukrajinou – tedy minimálně pokud jde o náladu na finančním trhu. Jen samozřejmě v mnohem menším měřítku. Poté, co Vladimir Putin oznámil částečnou mobilizaci, finanční trhy zareagovaly co do směrů pohybu stejně, jako když válka vypukla: akciové trhy opět padají. Ceny energií opět rostou. A cena zlata v dolarech roste.
Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.
Čeští spotřebitelé se dočkali zastropovaných cen energií. Výše stropů jsou ovšem to jediné, co je známé a s čím se může do budoucna počítat. Na ničem jiném shoda ve vyjednávání mezi vládou a dalšími zúčastněnými skupinami zatím podle informací redakce nepadla. Stoprocentně jisté tak není ani to, jak se bude celý systém zastropování dotovat, jak moc z něj mají těžit dodavatelé, kterým se bude elektřina nakoupená dráž než za strop kompenzovat, a jak ze všeho vyjdou zatím netknutí výrobci.
Toaletní papír na internetu podle analýzy portálu Heureka.cz v srpnu meziročně zdražil o 23 procent. Češi kupují větší balení, prodejům v současné době vévodí ta po 48 a 32 kusech. Podobný trend je patrný u dětských plen, u kterých proti loňskému srpnu v on-linech obchodech cena vzrostla o 16 procent, nejprodávanější jsou balení 170 kusů. Meziroční inflace v srpnu podle dat ČSÚ dosáhla 17,2 procenta. Ceny zboží ve srovnání s osmým měsícem loňského roku úhrnem vzrostly o 19,6 procenta.
V nervózní době plné obav, nejistoty a strachu z pádu životní úrovně bylo lidem třeba dát jistotu, kde leží hrana, přes kterou jejich účty za elektřinu v žádném případě nepůjdou. To byla priorita. Vysvětluje premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu, proč je nad vládním plánem zastropování elektřiny i po týdnu stále víc otázek než konkrétních odpovědí. Jistota je jediná. Strop na silovou elektřinu (což je zatím státem neregulovaná část účtu, kterou dostává každá domácnost) bude už od listopadových zálohových faktur na 240 eurech za MWh včetně DPH.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři Kč za kilowatthodinu pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu.
Alexandr Vondra byl prvním z politické elity, kdo jasně a otevřeně říká, že energetická politika největší evropské ekonomiky, našeho souseda a největšího obchodního partnera má na současných extrémech a rozpadu trhu s elektřinou zásadní podíl. Že to není jen Vladimir Putin, který si právě přes závislost na plynu pohrává s Evropou jako kočka s myší. Ale že to jsou i další dva velmi silné důvody. Vondra v televizní debatě symbolicky rozdával medaile největším hříšníkům energetické krize.
Systém zastropování cen energií, který po zdlouhavém tlaku zavedla nakonec i česká vláda, má spoustu děr a státu jimi uteče mnoho peněz. Lepší řešení ale nikdo nevymyslel, strop musel přijít, aby trh dostal signál, že legrace skončila, říká v rozhovoru pro Echo24 analytik Dušan Vaškovic, který na trzích s energiemi strávil mnoho let. Podle něj je špatným řešením uvalit daň na zisky výrobců, nutné je zdanit přímo veškerou doma vyrobenou silovou elektřinu. Vaškovic také mluví o hrozbě ještě větší ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu.
