Lidé v Česku kvůli inflaci šetří a je to znát na druzích pečiva, které kupují. Spotřeba pekařských výrobků ale neklesla, je pořád oproti jiným potravinám levnější. Ve středu to řekl výkonný ředitel Svazu pekařů ČR Bohumil Hlavatý u příležitosti Dnů chleba, které se konají v Pardubicích. Do soutěže 29. ročníku pekárny přihlásily 130 druhů chleba.
Ceny masa v akčních letácích obchodních řetězců jsou v červnu v průměru o šest procent nižší než loni. Akční ceny například kuřecích prsou nebo hovězí plece jsou nižší než loni díky větším slevám. Nejvíce klesla průměrná akční cena vepřové pečeně, která byla v červnu 112 korun za kilogram, je o 37 procent nižší. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, která zkoumá letáky sedmi největších obchodních řetězců. Průměrná sleva na maso letos byla 26 procent, loni to bylo 21 procent.
nflace sice poslední dobou zpomaluje, stále se však drží dost vysoko. V květnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 11,1 procenta, jeho dalšímu snižování teď brání především vysoké ceny energií a dále také potravin, především zeleniny. Oproti loňsku jejich cena mnohdy vyšplhala o desítky procent. Najdou se navíc i úplné meziměsíční extrémy – kupříkladu mrkev podle ČSÚ oproti dubnu podražila asi o 30 procent, brokolice pak dokonce o více než 70 procent.
Byty o méně metrech čtverečních, ale zároveň o více místnostech, by byly momentálně ideálním řešením pro mnohé zájemce o bydlení. Nižší výměry bytů by totiž mohly snížit finanční nedostupnost bydlení. Zájemci o byt by ušetřili na koupi či nájmu, na energiích za provoz větších prostorů a zároveň by si mohli dovolit dispozice, které nejvíce požadují. Shodli se na tom odborníci napříč stavebním spektrem na nedávné diskusi o budoucnosti nájemného bydlení v Česku. Podle některých by ale šlo takto přestavět jen starší byty.
Nejhorší dovolenkovou destinací z pohledu inflace představuje letos pro průměrnou rodinu Maďarsko, kde si lidé proti loňsku připlatí 28,4 procenta, uvádí analýza společnosti Cyrrus. Následuje dovolená v Česku, která vyjde meziročně dražší o 16,6 procenta, v Polsku o 15,3 procenta a v Chorvatsku o 9,6 procenta. Naopak téměř beze změny v cenách je pro rodiny dovolená v Irsku, kde si cestovatelé připlatí 0,4 procenta. Levněji může být proti loňsku pro Čechy ve Švédsku a na Maltě, a to o 2,8, respektive 6,6 procenta.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna dnes uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Nárůst cen energií se projevil u všech článků řetězce, nejvíce však podle antimonopolního úřadu u prvovýrobců.
Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky ohledně podpory, které stát učinil, však zůstanou platné. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda chce v příštích dvou letech v připravovaném konsolidačním balíčku ušetřit na dotacích 54,4 miliardy korun.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek poprvé od června 2021 klesla pod 30 eur (zhruba 712 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji tlačí vysoká úroveň zásob a rostoucí teploty, které snižují poptávku, píše agentura AFP. Od začátku letošního roku již cena plynu pro evropský trh klesla o více než 60 procent, ve srovnání s dřívějšími lety však stále zůstává na vysoké úrovni. V roce 2020 se pohybovala kolem 15 eur za MWh, upozornila AFP.
Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
V České republice propastně narostl rozdíl v cenách pohonných hmot. Zákazníci teď benzin natankují běžně o 5 až 6 korun na litr dráž, než je tomu u motorové nafty. Principiálně se tak vrátila situace před válkou na Ukrajině, kdy bylo alespoň v tuzemsku zvykem naftu pořídit o několik korun levněji, rekordně se ale rozevřely nůžky. Podle odborníků je to dáno především stále trvajícím snížením spotřební daně na naftu, které u benzinu už neplatí.
Rekordní ceny potravin jsou nadále vizitkou toho, že se v Česku nedaří ztlumit jednu z nejvyšších inflací. Ve srovnání se zbytkem EU jsme u nás oproti minulému roku svědky šestého nejvyššího zdražení potravin. Kdo zdražuje domácnostem jídlo, je často skloňovaná otázka. Jasno má lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který ukazuje na obchodní řetězce, a ve svém tažení proti obchodníkům se dopouští stále bizarnějších výroků.
Vláda bude jednat s dopravci o možném dřívějším návratu sazby spotřební daně z nafty na původní hodnotu. Novinářům to ve čtvrtek po zasedání kabinetu řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Aktuálně je loňským rozhodnutím vlády snížena o 1,50 koruny na litr do konce roku. Důvodem tehdy bylo zejména srovnání konkurenčního prostředí například s Polskem. Podle dopravců případné zvýšení spotřební daně opět ohrozí jejich konkurenceschopnost.
Rekordní ceny potravin se stávají stále významnější položkou v útratách českých domácností. Podle údajů Eurostatu vzrostly ceny jídla o více než 27 procent a ve srovnání se zbytkem EU u nás bylo zdražování šesté nejvyšší. Obviňování z toho, kdo u nás potraviny tak zdražuje, dopadá nejčastěji na obchodní řetězce. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula rozjel v obchodech kontrolní akce a kritizuje obchodníky za vysoké marže. Podobná debata se vede i v sousedním Rakousku.
Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za „matení veřejnosti“. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku. Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.
Ceny energií už nejsou na maximech jako loni, platí vládou zastropované ceny, přesto mohou mít někteří lidé pocit, že jejich měsíční zálohy na elektřinu či plyn jsou neúměrně vysoké jejich spotřebě. Dodavatelé běžně mění rozpis až na nové fakturační období, kdy vycházejí ze spotřeby za uplynulý rok. Během roku zákazníkům výši zálohy většinou jen tak neupravují. Domácnosti musí být v tomto směru aktivní samy. Jak si tedy zálohy změnit a vyhoví vám vždy dodavatel?
Ceny cibule v posledních týdnech atakují cenu 40 korun. A podle odborníků oslovených serverem Echo24.cz, dolů ceny jen tak nepůjdou, možný je i jejich další růst. Nedostatek nejpoužívanější zeleniny po rajčatech, je totiž globálním problémem a její nedostatek je od Nového Zélandu přes Kazachstán až po sever Afriky.
Kauza ukrajinského obilí nebere konce. Ministerstvo zemědělství pod vedením Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) v posledních dnech odolává tlaku některých zemědělců, kteří poukazují na to, že pšenice mířící do tuzemska z Ukrajiny, je nekvalitní, případně zdraví nebezpečná, a ohrožuje domácí pěstitele, kteří své vlastní obilí musí prodávat pod cenou. Objevují se tak návrhy dovoz ukrajinské pšenice zakázat po vzoru okolních států, jako jsou Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko.
České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval. Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku (viz zde). To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami. Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede.
Společnost Tesla, kterou vlastní „vizionář“ Elon Musk, v posledních třech měsících zlevnila svůj nejprodávanější sportovně-užitkový vůz Model Y o skoro 30 %. Díky tomu už cenově nekonkuruje společnosti Mercedes, ale Fordu nebo Renaultu. „Všude vypuknou cenové války,“ řekl generální ředitel Fordu Jim Farley. Informuje o tom agentura Bloomberg. Ke snížení cen došlo i u Mercedesu, ovšem pouze v Číně, a to několik týdnů poté, co ceny zredukovala právě Tesla.
Vedení hlavního města neplánuje zdražovat jízdenky MHD ani předplatní kupony. Zaměřit se chce na podporu a další rozšíření elektronických forem jízdenek. V souvislosti s tím zvažuje úpravu způsobů koupě jízdenek tak, že by nákup elektronické formy mohl být výhodnější. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). V metropoli naposledy zdražily jednotlivé jízdenky v roce 2021. Cena předplatních kuponů se tehdy neměnila a lidé za roční kupon zaplatí 3650 korun.
Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.
Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí. Platí, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit.
Kromě vysokých cen vajec nebo zeleniny se teď do hledáčku dostává i pečivo. Evropský trh totiž v poslední době zaplavila levná pšenice z Ukrajiny dovážená především přes Polsko. Zemědělci, včetně těch českých, si tak stěžují na to, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni nejsou schopni konkurovat. Situace už došla tak daleko, že většina států Visegrádské skupiny dovoz ukrajinského obilí dočasně zakázala, což bude mít zřejmě za následek tlak na vyšší ceny obilí a paradoxně tedy i mouky a pečiva.
Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.
Vypadá to, že vláda Petra Fialy má talent navrhovat správné věci špatným stylem a v hodně špatnou chvíli. Veřejným prostorem létá čím dál víc testovacích balonků nápadů, jak chce kabinet zvyšovat daně. Je pozoruhodné, že stejně pestrá není nabídka nápadů, kde snižovat státní výdaje. Je to jedna z ukázek, jak jsme se stali nebezpečně dotačně-dávkařskou zemí. Jak se obrovská část společnosti zavěsila na státní penězovody a i tato nominálně středopravicová vláda se od těch penězovodů odmítá odřezávat.
Současná pětikoaliční vláda Petra Fialy (ODS) zvládne po loňském nárůstu cen pohonných hmot a energií i nynější nárůst cen potravin. Bude k němu přistupovat rozumnou hospodářskou politikou a bude využívat nástroje, které stát má, ale současně nechá fungovat trh. V pondělí to ve svém pořadu na sociálních sítích řekl premiér Fiala. Vláda za svůj přístup k nárůstu cen nejen potravin často čelí ve Sněmovně kritice opozice, která se snaží toto téma prosadit na pořad jednání.
Češi letos zažijí nejdražší Velikonoce v historii. Zatímco před sedmi lety 10 kusů vajíček stálo necelých 27 korun, dnes je to přes 60 korun. O drahých potravinách hovořili poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček a šéf odborů Josef Středula v debatě Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Podle Středuly by řešením nárůstu cen bylo aplikování zákona o cenách. Šéf odborů tak chce regulovat marže.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce zatlačit na zlevnění jablek a brambor, kde je obchodní přirážka až 200 procent. U cukru a vajec už je podle něj pokles cen patrný. Meziresortní skupina, která se zabývá vysokými cenami potravin, se znovu sejde příští týden, řekl také. Výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) nebo potravinářské inspekce k cenám potravin očekává během následujícího měsíce. Nekula to řekl v rozhovoru pro Blesk.cz.
