Vláda promeškala příznivější měsíce a statisíce lidí v nejrizikovějších skupinách stále zůstávají bez očkování. V současnosti se nákaza dominantně šíří mezi mladými, na podzim se však očekává zhoršení situace a s ním možné zasažení starších ročníků, které může opět vést k přetížení nemocnic. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová už přitom mluví o tom, že se může další podzimní vlna dostat na sílu tří čtvrtin té loňské.
Strany před sněmovními volbami přinášejí řadu nápadů a slibů, kterými si chtějí voliče získat. Po kritizované kampani a klesajících preferencí v průzkumech se nyní Piráti snaží obrátit na nejstarší část občanů. Spolu v koalici s hnutí STAN slibují, že pokud budou ve vládě, vzrostou důchody až na průměrných 19 tisíc korun. Pomoci k tomu má přidávání nad rámec valorizace, kterou nyní provozovala sociální demokracie spolu s hnutím ANO Andreje Babiše.
Ministerstvo práce hledá experty, kteří by mu zhruba do roka připravili návrh systému financování sociálních služeb. Propočítat mají hlavně možnosti zavedení nových odvodů na dlouhodobou péči, které by se podobaly zdravotnímu pojištění. Jedna z variant by měla obsahovat plné hrazení potřebné péče o seniory právě z tohoto nového pojistného. Výdaje na sociální služby a příspěvky na péči každoročně rostou. Potřeba pomoci a opatrování se stárnutím společnosti bude dál narůstat.
Sociální služby by mohla po volbách čekat reforma. Zahrnovat by měla změny financování, rozvoj pomoci v domácím prostředí, zavedení valorizace příspěvků na péči i výrazný růst výdělků pracovníků. V předvolebních programech to slibuje většina koalic, stran a hnutí, které mají podle průzkumů šanci dostat se do Sněmovny. Patří mezi ně Spolu, Piráti a Starostové, SPD, KSČM, ČSSD a Přísaha. ANO své záměry na příští roky dosud nezveřejnilo.
Ačkoliv vláda stále mluví o nutnosti proočkování rizikové části populace, tedy seniorů nad 60 let, realita ukazuje, že se to stále příliš nedaří. Podle dat, které deníku Echo24 poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), dosahuje počet seniorů, kteří nemají dosud ani jednu dávku vakcíny a zároveň onemocnění neprodělali, téměř půl milionu. Je to tedy zhruba patnáct procent z celkového počtu lidí v této populační skupině.
Předvolební boj o důchodce v Poslanecké sněmovně vrcholí. Zákonodárci sice mají prázdniny a řádná schůze zasedne až v září. Přesto se poslanci sejdou mimořádně k bodu navýšení důchodů na příští rok. Záměr podala vláda Andreje Babiše, která chce finálně před volbami zvednout penze v průměru o dalších 300 korun nad rámec valorizace. Přidávají se však i opoziční strany, které chtějí nejstarší obyvatele také více finančně ohodnotit.
Můžeš, prosím, prověřit, jestli je pravda, že ODS se chce ve sněmovně připojit k návrhu Babišovy vlády na další bonusy pro důchodce? Nechce se mi tomu věřit. Ptal se před dvěma týdny autorky známý ekonom, který měl vždy ideově blízko k občanským demokratům. Na odpověď, že ano, jen kroutil hlavou. Boj o uplacení důchodců speciálním zvýšením penzí, nad rámec toho, co stanoví zákon, se stal hlavní volební linií.
Vláda dala v pondělí neutrální stanovisko k návrhům na důchodovou reformu, kterou prosazuje vládní ČSSD. Naopak silnější koaliční strana ANO se k ní dosud stavěla spíše skepticky, není navíc jasné, zda stihne padnout rozhodnutí. Do voleb totiž zbývají už jen necelé tři měsíce. V příštích dnech mají o ní mají jednat zástupci koaliční rady, Národní rozpočtová rada (NRR) se ale už k současnému návrhu ČSSD vyjádřila kriticky.
Opoziční Piráti se s vládními stranami tři měsíce před volbami přetahují o to, kolik peněz nad rámec zákonné valorizace dostanou přidáno senioři. Zatímco ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby senioři dostali o 300 korun víc, předseda poslaneckého klubu opozičních Pirátů Jakub Michálek ve čtvrtek oznámil, že jeho strana žádá důchodcům přidat rovnou tisíc korun nad rámec každoroční valorizace, a to formou jednorázového příspěvku.
Roste počet i podíl lidí, kteří šli do starobní penze předčasně a mají kvůli tomu trvale krácený důchod. Na konci prvního čtvrtletí sníženou částku pobíralo téměř 28 procent seniorek a seniorů, tedy celkem 656 700. V průměru od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) měsíčně dostávali 13 738 korun. Měli tak zhruba o 1600 korun méně než ti, kteří nastoupili do penze v řádném termínu. Vyplývá to z údajů ČSSZ.
Andrej Babiš se opět jako každý rok snaží prosadit zvýšení důchodů nad rámec, který diktuje zákon. Speciální bonusy pro seniory nemají s ekonomickou ani sociální logikou nic společného. Jestli nebyl někdo v posledním velmi těžkém lockdownovém roce a půl ohrožen, byli to vedle zaměstnanců státu důchodci. Penze pravidelně chodí, ať je ekonomika zavřená vládními restrikcemi, nebo jede. Zvyšování důchodů nad zákonný limit má důvod jediný: nákup voličských hlasů, který je v zemi jako Česká republika nesmírně snadný. Penzisté jsou tady vazalové státu.
Blížící se volby se některé strany snaží využít ke skokovému navýšení důchodů. Největší aktivitu vyvíjejí vládní hnutí ANO a ČSSD, které chtějí přihodit k zákonné valorizaci navíc 300 korun. Jednalo by se tak o největší navýšení nad rámec zákona. Návrh na zvýšení penzí přichází i přesto, že před ním varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje totiž, že jakékoliv navýšení bude na dluh, protože důchodový účet bude tento rok v deficitu.
V posledních dvou letech v Česku ubývá lidí s exekucí na starobní, invalidní či pozůstalostní důchod. Zatímco předloni na konci prvního čtvrtletí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 90 400 penzistů a penzistek s exekuční srážkou, letos jich bylo 72 300. Ze starobního důchodu se v březnu kvůli splácení dluhů strhávalo v průměru 2449 korun. Vyplývá to ze statistik úřadu. ČSSZ vyplácela na konci března přes 2,86 milionu důchodů.
Poradní sbor německého ministerstva hospodářství navrhl v budoucnu zvýšit důchodový věk na 68 let. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a také sociální demokraté (SPD) takovou úpravu odmítají, nesouhlasí s ní ani ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo nyní prochází reformou, kdy se důchodový věk postupně do roku 2029 zvyšuje z 65 na 67 let.
Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19 výrazně nižší. Vyplývá to ze studie výzkumníků londýnské univerzity UCL. Studie, kterou ve čtvrtek publikoval vědecký časopis The Lancet Health Longevity, zjistila, že u klientů domovů pro seniory, kteří prodělali covid-19, byla mezi říjnem a únorem zhruba o 85 procent nižší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem, než u klientů, kteří první infekci neprodělali.
Důchodci se dočkají dalšího přilepšení. Vláda totiž schválila navýšení penzí o dalších tři sta korun nad zákonnou valorizaci. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluví o „spravedlnosti“, údiv ale vzbudil hlavně její výrok o tom, že senioři už „mají předplaceno“, a proto je nutné jim na důchodech přidávat. Maláčová tak podobně jako premiér Andrej Babiš (ANO) dává najevo, že nejstarší věková skupina je i pro její stranu v podzimních volbách rozhodující.
Premiér Andrej Babiš (ANO) začíná ztrácet přízeň i v dosud pro hnutí dominantní voličské kategorii. Senioři drželi voličské jádro strany ještě i v průběhu podzimní vlny koronaviru, s příchodem nového roku však došlo ke zlomu. Pevné voličské jádro hnutí ANO se podle průzkumů smrskává a podporu výrazně ztrácí právě mezi staršími ročníky. Premiér Andrej Babiš začal v minulém týdnu přitvrzovat svou kampaň směrem k důchodcům.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne zvýšení důchodů o 200 až 300 korun nad zákonnou valorizaci. Řekla to v pořadu Partie na televizi Prima. Zvýšení minimální mzdy podle ní není nyní na stole, bude se řešit v srpnu. Jakékoliv zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci je nerealistické a populistické, reagoval ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Podle ministryně je také šance schválit návrh důchodové reformy ještě do podzimních voleb.
Očkování proti koronaviru zřejmě čeká velká změna. Česká vakcinologická společnost totiž vydala doporučení, podle kterého se látky AstraZeneca a Johnson & Johnson nemají podávat lidem mladším 60 let. Předseda společnosti Roman Chlíbek deníku Echo24 potvrdil, že důvodem je vyšší výskyt krevních sraženin u mladších lidí. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po jednání vlády zatím neuvedl, jak s doporučením naloží a zda se ho bude držet.
Očkování proti onemocnění covid-19 od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson by v ČR měli dostávat pouze šedesátníci a starší. Na doporučení se ve čtvrtek shodla Česká vakcinologická společnost, řekl ČRo epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula. Doporučení podléhá schválení SÚKL a ministerstva zdravotnictví. V Česku se očkuje čtyřmi druhy látek od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson.
Bývalý premiér Mirek Topolánek (dříve ODS) se na twitteru podělil o emotivní, avšak stručné vyjádření. Reagoval tak na rozhovor ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která připustila, že se na vládě pět měsíců před volbami diskutuje další zvýšení důchodů a navíc jednorázový bonus. „Sbalte se a jděte do pr...., drahá, předrahá vládo. Do voleb ať dovládne 15 občanů náhodně vybraných losem. Bude to tisíckrát levnější a nebude to ani o chlup míň efektivní,“ napsal Topolánek.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přitvrzuje ve své kampani cílené na důchodce. Zatímco převážná část země řeší těžkosti spojené s coronavirovou krizí, rozjel se předseda vlády do několika domovů pro seniory, kde nešetřil úsměvy, s důchodci se fotil a pak s s nimi zahrál bingo nebo stolní tenis. Babiš pak fotografiemi z návštěvy seniorů zaplavil své účty na sociálních sítích. Právě nejstarší věkové skupiny tvoří většinu voličů hnutí ANO.
Předseda vlády Andrej Babiš nechce nic ponechat náhodě a už v květnu plánuje, kolik přidá důchodcům. Stihnout to chce před podzimními volbami do sněmovny. Jeho hnutí ANO v posledních průzkumech padají volební preference, a proto se snaží zmobilizovat své příznivce, kteří jsou z části z nejstarších obyvatel. Premiér ale návrhem na zvýšení průměrného důchodu nad 16 tisíc korun odmítá naléhání NRA.
Uvnitř vládní koalice znovu dochází ke sporu o dlouho diskutované důchodové reformě. Tu měla na starosti ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která návrh předložila vládě. Proti změnám penzí se dlouhodobě staví premiér Andrej Babiš (ANO) i šéfka financí Alena Schillerová (za ANO). Přemiér dokonce projekt označil za zpolitizovaný a navrhoval, aby se vytvořila nová důchodová komise. Experti pak Maláčové návrh kritizují zejména proto, že neřeší základní věc. Tedy to, z čeho se bude platit.
V této chvíli už je jisté, že volby do Poslanecké sněmovny se odehrají až v řádném termínu na začátku října. To je velká vzpruha pro Andreje Babiše. Čím později se bude volit, tím je pravděpodobnější, že se zastaví pokles jeho preferencí a trend se otočí opačným směrem. Voliči teď Andreje Babiše opouští kvůli katastrofálnímu výkonu jeho kabinetu v krizi čínského koronaviru, kdy svým chaosem rozložil a paralyzoval zemi.
O očkování proti koronaviru nebo navyšování důchodů hovořil premiér Andrej Babiš (ANO) na sjezdu Rady seniorů ČR, který se letos konal v online prostředí. Předseda vlády jako už několikrát v minulosti zopakoval, že důchodci jsou pro něj „absolutní prioritou“. Zhruba pět měsíců před sněmovními volbami se tak znovu zaměřil na skupinu, z níž mu plyne nemalá část voličů. „Rád jsem dnes živě promluvil na 4. sjezdu Rady seniorů ČR. Vyzval jsem je k propagaci očkování, protože ve věkové kategorii 65 plus se zatím nezaregistrovalo 412.745 seniorů.
Vládnoucí strany hnutí ANO a sociální demokracie se každý rok předhánějí, kdo seniorům nabídne vyšší penzi. Výsledek je pak ministry prezentován jako jejich úspěch. V posledních letech se sice důchody zvyšovaly o zhruba 900 korun každým rokem, přesto však v porovnání za vlády Miroslava Kalouska berou reálně méně. Tehdy totiž dostávali senioři 42 a někdy až 44 procent průměrného platu. V současné době však tato výše činí 39,8 procenta.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se před volbami znovu obrátí na nejstarší občany a přidá jim nad rámec zákonné valorizace. Počítá s tím jak sám premiér, tak i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předem i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Už nyní je jasné, že částka bude průměrně přes 500 korun na každého seniora. Konečná výše ale bude známá těsně před volbami jako předvolební dárek. Finální částka má totiž padnout v září, tedy měsíc před konáním podzimních voleb.
Statisíce lidí z nejrizikovějších skupin nadále zoufale čekají na termín očkování. Zároveň se už své vakcíny dočkali mnozí daleko mladší lidé z řad policistů, hasičů, sociálních pracovníků či učitelů. Najdou se případy, kdy senior starší 70 let čeká u praktika nebo v očkovacím centru druhým měsícem na termín, zatímco mladý tělocvikář již vakcínu dostal. Osm ministerstev bude během dubna a května posílat na očkování i své „klíčové zaměstnance“. Známé jsou i případy, kdy se některým politikům, úředníkům i celebritám podařilo urvat pro sebe dávku vakcíny mimo oficiální pořadník.
Zatímco se očkování nejrizikovějších zmítá v chaosu a postupuje pomalým tempem, nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) si rychlost vakcinace pochvaluje. A to i přesto, že zbývá naočkovat statisíce nejohroženějších osob. Mnozí z nich se doposud nedočkali termínu. Otevření registrací dalších přednostních skupin vneslo zmatek do registrací, kdy se lidé bez komorbidit dostali k vakcíně dříve. Na celou řadu komplikací upozornili i praktici – stovky ordinací ani po měsíci a půl nedostaly žádnou vakcínu a nemohou tak ochránit ty, kterým hrozí těžký průběh nemoci covid-19.
