Před třiceti lety zanikl Sovětský svaz. Vyrůstal jsem v jeho stínu a nedokázal bych si tehdy představit, že takovou větu jednou napíšu. SSSR působil tak věčně a neotřesitelně, obrovsky – taky to byla největší země na světě, ježící se jadernými hlavicemi. Neustále se připomínající obyvatelům svých satelitů jako hrozba i vzor, černá díra, do níž jsou vtahováni, pán, jemuž při různých příležitostech musejí rituálně stvrzovat svoje vazalství.
Životní příběh Václava Havla ukazuje, že ideály do politiky patří, napsala v sobotu u příležitosti desátého výročí Havlovy smrti na facebooku slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Poslední československý a první český prezident je podle ní „neoddělitelně spojený s hvězdnými chvílemi naší nedávné historie“. Bez ideálů v politice podle prezidentky zůstanou jen dílčí zájmy, které mají krátkodobou trvanlivost.
Uplynulo 10 let od úmrtí Václava Havla a jeho nedožitých pětasedmesátin. Politik a divadelní autor zemřel 18. prosince 2011 na své chatě na Hrádečku ve věku 75 let. Chalupa u Vlčic na Trutnovsku se jako každý rok stala místem, kam chodí lidé na dramatika a disidenta zavzpomínat. Organizace Milion chvilek pro demokracii uspořádala pochod z Trutnova od pivovaru, kde Havel pracoval, až k jeho chatě, kde účastníci zapálili svíčky a zavzpomínali na exprezidenta.
Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) si připomíná desáté výročí úmrtí Václava Havla promítáním jeho podobizny na svou budovu v Praze. Fotografii doprovází slova díků všem, kteří pomáhají budovat demokratičtější svět, uvedla stanice v prohlášení. Černobílý snímek zachycuje bývalého prezidenta v pozdějším vleku, Havel je na něm oblečený v obleku. Svobodná Evropa připomněla, že má na ČR i jejího exprezidenta silné vazby, protože samotné začátky vysílání jsou spjaté s Čechy.
A pak se také vědělo, že sedm a půl roku seděl opakovaně v nejhorších kriminálech a za ta léta šikan a perzekucí nikdy neustoupil od své představy svobody. Ivan Martin Jirous umřel den před svatým Martinem, kterého si vybral jako svého duchovního patrona, neboť Martinus, to je bojovník, voják, zatímco jméno Ivan mu, jak hezky napsal v jednom epigramu, připomínalo, že je pijan.
Politici, zástupci armády i váleční veteráni si dnes u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.
Poslední československý a první český prezident Václav Havel vstoupil do povědomí veřejnosti v 60. letech 20. století díky působení v divadle, za normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům domávího disentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Bojovník za lidská práva a také někdejší vězeň totalitního režimu, který se narodil 5. října 1936, vždy vyvolával silné emoce. Zatímco ve světě Havla většinou obdivují, názory na jeho působení v české politice se různí
Snad ještě není tak pozdě, když s třídenním zpožděním, zato v neděli si to tady autor přihasí s pozdravem k narozeninám Jiřímu Suchému. Jde o to, že když se klasik dožije devadesátky, je to ku prospěchu jeho i celku, neboť ten celek, tedy my, máme to štěstí, že již delší dobu s klasikem žijeme. A Jiří Suchý je klasik tak od svých třiceti let, takže vlastně je to šedesát let s klasikem, takže je nemálo těch, kteří ho jinak než jako klasika nezažili, a to jsou sami už dost staří, třeba ten autor.
Přesně před třiceti lety byla poprvé vydána jako single píseň Smells Like Teen Spirit. Píseň, která se na začátku devadesátých let stala symbolem generace. Překvapivě nebyla jako hit koncipována, zpočátku byla z alba více propagována píseň Come as you Are. Po vydání průlomového alba Nevermind, se však stala grálem nového směru grunge. „Píseň definovala ducha doby. Pobláznila lidi. Takové nahrávky jsou vzácnost,“ uvedl producent přelomového alba Nevermind Butch Vig.
Britští princové William a Harry ve čtvrtek v den nedožitých 60. narozenin své matky, princezny Diany, odhalili její novou sochu v zahradách Kensingtonského paláce. Bratři podle agentury Reuters kvůli této příležitosti nechali stranou své dlouhodobé názorové neshody, které se vystupňovaly po odchodu mladšího z nich do USA, a objevili se na pietní akci bok po boku. William a Harry se ve čtvrtek osobně sešli poprvé od dubnového pohřbu svého dědečka, prince Philipa.
Nejdříve jich bylo 3500, potom dvacítka nejlepších a nakonec zbyla „velkolepá šestka“. Výběr kandidátů do budoucí sovětské vesmírné mise, první v historii lidstva, probíhal utajeně od roku 1959, aby nakonec zbyli dva nejlepší – Jurij Gagarin a German Titov. O tom, proč byl vybrán právě Gagarin, se vedou dodnes jen spekulace, byl ale první a získal si tím vesmírnou slávu. Od historického letu vesmírné lodi Vostok 1 uplyne 12. dubna již 60 let.
Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to dnes řekl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční prezidentův projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání vyznamenání o rok odsunout.
Americká hospodářská metropole New York byla místem teroristických útoků už dávno před tragédií 11. září 2001. Dodnes neobjasněný je například bombový atentát, při kterém 16. září 1920 zemřelo 38 lidí a desítky dalších byly vážně zraněny.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením generála Ratka Mladiče vstoupili do Srebrenice 11. července 1995.
Poněkud zvláštní způsob, jak si připomenout 70 let od popravy Milady Horákové, zvolil operátor O2 ve své nové marketingové kampani. Na sociálních sítích a stránce „Svoboda není samozřejmost“ spustil odpočet do popravy, která proběhla 27. června 1950 v časných ranních hodinách. Právě kvůli tomu si ale vysloužil kritiku na sociálních sítích, mnozí považují odpočet za nedůstojný, nevkusný či nechutný.
Už deset let uběhlo od úmrtí českého politika, právníka a prvního ombudsmana Otakara Motejla.
Čelní politici si 75. výročí konce druhé světové války připomněli položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Jako první přišel prezident Miloš Zeman, po něm individuálně následovali předsedové horní a dolní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO).
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Na ČT běží každý týden Československý filmový týdeník, který se v kinech promítal před padesáti lety. Zrovna jsme na začátku normalizace. Stranické delegace odjíždějí každou chvíli do Moskvy, chystají se orgie oslav sto let velkého Lenina, už se zase mluví prkenným jazykem, tváře roku 1968 definitivně zmizely. Jde z toho pochmurná a zimomřivá atmosféra, zvlášť víme-li, že to bude trvat dvacet let.
Byla krásná až to k víře není. Známý verš Františka Halase je vlastně realistickým popisem „situace“ s Boženou Němcovou, jíž prameny nocí z vlasů tryskaly. Krásná, podivuhodná, výjimečná… až to k víře není. Tedy až se nedá uvěřit, že se tady, mezi námi, středoevropskými knedlíky a ochechulemi, pantatíky a panímámami, kdesi vzala ta exotická krasavice. Krasavice s nadáním takovým, že čeština, ten v její době přikrčený a vysušený jazyk, dostala díky ní vláhu a sladkost, s níž vyjadřovala plnost života, takže tu řeč najednou až do hvězd svými křídly vyhodila.
Před 20 lety, poslední den roku 1999, zcela nečekaně rezignoval tehdejší ruský prezident, osmašedesátiletý Boris Jelcin. Své pravomoci předal tehdy ještě nepříliš známému premiéru, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který dodnes zcela ovládá ruskou politiku.
Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceaušescu ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Ceaušescu se sice snažil o samostatné postupy, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě s nevídaným kultem osobnosti.
Ve vzduchu létá nafukovací prase, na pódiu se zjevuje obrovská figurína učitele, matky, soudce či diktátora a muzikanti jsou od diváků odděleni rostoucí zdí, která je na závěr stržena.
To, že se oslavují státní svátky, je běžné všude na světě. Nejde ovšem jen o to, že se oslavují, ale co a jak se oslavuje. Jedno i druhé (co a jak) spolu přitom souvisí. Čím víc je nějaké společenství (národní, státní) v rejži, tím víc se snaží ti, kteří za tu rejži zodpovídají, nějak zastřít a přehlušit „blbou náladu“, jež z toho plyne.
Den výročí okupace Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy by mohl být nově významný den.
Na chystaném koncertu pro Paměť národa pořádaném k oslavě výročí vzniku republiky a zároveň připomenutí třiceti let od sametové revoluce nevystoupí písničkář Jaromír Nohavica.
Rudolf Jelínek se proslavil v Česku i po celém světě recepturou přípravy pálenky. Svému úspěchu v začátcích vděčil americké židovské komunitě, která u jeho slivovice kromě chuti ocenila i dodržování košer pravidel výroby. Bohužel židovský původ znamenal pro rodinu v nacisty okupovaných českých zemí krutý osud. Poslední zmínka o Rudolfu Jelínkovi pochází z 29. září 1944, kdy byl odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, a tam následně zavražděn.
Prezident Miloš Zeman v sobotu v Lánech zapálil vatru na počest 82. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přihlížející, kterých bylo na 200, vyzval, aby za ním přišli s nápady, jak zvelebit lánský park. Vedle Zemana zažehli oheň i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a kardinál Dominik Duka.
