Evropská unie letos v lednu spustila další klíčový projekt Green Dealu. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, známý pod zkratkou CBAM a přezdívaný „uhlíkové clo“, má zatížit dovoz zboží ze zemí s volnější klimatickou politikou stejnou cenou uhlíku, jaké čelí firmy vyrábějící v EU. Opatření se zatím týká energeticky náročných odvětví, jako je výroba oceli, železa, hliníku, cementu, hnojiv a výrobků z nich a vodíku a elektřiny.
Poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek vnímá svoji pozici zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal zejména jako funkci politickou, nikoli exekutivní. Bude vydávat doporučení a stanoviska, v první řadě se chce zaměřit na emisní povolenky, které jsou podle něj pro Česko nevýhodné, a zjednodušení emisních tarifů. Politik to dnes řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.
Automobilka Toyota vypnula v Německu u části svých vozů se spalovacím motorem funkci dálkového vytápění ovládanou přes mobilní aplikaci. Opatření se týká také značky Lexus, která je součástí koncernu. Podle německého zákona jde totiž zakázanou „vyhnutelnou emisní zátěž“. Firma tak chce podle svých slov prý řidičům pomoci vyhnout se pokutám. Mluvčí českého zastoupení Toyoty Jitka Jechová pro Echo24 řekla, že Česka se tato situace netýká.
V Praze budou zřejmě od roku 2030 moci jezdit jako vozidla taxi jen elektromobily. Od srpna příštího roku pak budou muset vozy taxi splňovat emisní normu Euro 6d, která je přísnější verzí standardů EU ke snižování množství škodlivin vypouštěných z výfuků. Dnes to schválili radní města, o vyhlášce budou ještě hlasovat zastupitelé. Důvodem úpravy jsou výrazný nárůst vozidel taxislužeb z posledních let, jejich vysoké průměrné stáří dosahující deseti let či plánované přísnější normy pro ochranu ovzduší.
Tentokrát na to jde jinak. Zatímco v roce 2017 Andrej Babiš reprezentoval pokračování nevynalézavého Sobotkova vládnutí, do něhož vnášel nanejvýš tak dílčí nápady z agendy ministerstva financí (typicky zákaz karuselů neboli podvodů při platbě DPH či elektronická evidence tržeb), s druhým Babišem přichází mnohem větší diskontinuita. Možná stojíme na prahu jisté emancipace vůči EU a vůbec zahraničí. Prvním viditelným aktem byl dopis Evropské komisi, že Česká republika nezavede povolenky pro domácnosti známé jako ETS 2 a necítí se vázána ani migračním paktem.
Evropská komise posiluje ve svém návrhu systému emisních povolenek pro domácnosti a silniční dopravu ETS2 mechanismy, které byly dosud příliš slabé. Pro Echo24 to uvedla zpravodajka Evropského parlamentu k úpravě ETS Danuše Nerudová (STAN). Svou zprávu by chtěla podle svých slov nechat schválit v březnu nebo v dubnu. Popsala také, jaká bude podle ní v projednávání návrhu role nové české vlády Andreje Babiše (ANO), která v úterý systém ETS2 odmítla.
Vláda Andreje Babiše na svém první oficiálním jednání odmítla migrační pakt i nové emisní povolenky, které se vztahují na emise za spalování paliv v budovách a silniční dopravě. Informoval o tom premiér Andrej Babiš. Vláda požádá europoslance, aby získávali spojence k odmítnutí ETS 2. „Jednoznačně jsme to odmítli transponovat do našeho právního řádu,“ uvedl. Kabinet v usnesení uložil ministrům životního prostředí a průmyslu a obchodu hledat v EU podporu pro zrušení systému ETS 2.
Zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti ETS 2 by pro Česko bylo násobně dražší než pokuty hrozící v opačném případě, řekl před úterním koaličním jednáním a zasedáním vlády předseda SPD Tomio Okamura. Kabinet dnes přijme usnesení, kterým odmítne zavedení ETS 2 v Česku, ale také podobné stanovisko k migračnímu paktu. Lídři koaličních stran před schůzí vlády nechtěli konkretizovat, jak přesně budou usnesení znít.
Evropská komise má v úterý představit balíček opatření na podporu evropského automobilového průmyslu. Klíčovým bodem má být i zmírnění zákazu spalovacích motorů. Dalšími body má být změkčení pravidel o reportování emisí, daňové úlevy pro přechod firemních flotil na bezemisní vozidla, či podpora na vybudování ekosystému výroby baterií v Evropě. Komise o změnách jednala několik posledních měsíců s průmyslem i členskými vládami, minulý týden pak představení změn odložila.
Evropský parlament v pondělí pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2. Cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie, uvedla Nerudová v tiskovém prohlášení.
Nejnovější data globální studie EY Mobility Consumer Index (MCI) 2025 ukazují výrazný obrat v zákaznickém chování: Češi – podobně jako spotřebitelé v Evropě i ve světě – ztrácejí zájem o elektromobily a vracejí se ke spalovacím motorům. Podle průzkumu chce během příštích dvou let pořídit vůz se spalovacím motorem 50 procent zákazníků, což je o 13 procentních bodů více než loni. Preference bateriových elektromobilů naopak celosvětově klesla na 14 procent, tedy o deset bodů.
Vedoucí představitelé evropského odvětví elektromobilů naléhají na Evropskou komisi (EK), aby se držela svého cíle nulových emisí CO2 pro nové automobily do roku 2035. Tvrdí, že zmírnění plánu by podkopalo investice a zvýšilo náskok čínské konkurence. Informuje o tom ve středu agentura Reuters. Komise by měla 16. prosince představit balík podpory pro automobilky, jehož součástí bude podle zdrojů i mírnější verze zákazu spalovacích motorů.
Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom v noci na středu Rada EU i europarlament. Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028.
EU se v úterý dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.
Německo má problém s dodržováním svých přísných emisních cílů v rámci Green Dealu. Podle analýz německého úřadu pro životní prostředí hrozí Německu, že v roce 2030 nebude splňovat cíle ESR (nařízení o sdílení úsilí) a bude muset vykupovat až za desítky miliard eur od ostatních států jejich emisní povolenky, aby svou produkci emisí pokrylo. Informuje Welt. Podle německého Úřadu pro životní prostředí hrozí, že země do konce dekády nesplní svůj emisní cíl o zhruba 224 milionů tun CO₂.
Česko a Slovensko se shodly na odmítnutí systému povolenek ETS 2 i unijního migračního paktu, diskuse s Rakouskem v těchto záležitostech bude pokračovat. Novinářům to po dnešní schůzce šéfů parlamentů Slavkovského formátu (Česko, Slovensko, Rakousko) v Bratislavě řekl předseda české Sněmovny Tomio Okamura. Systém ETS 2 obchodování s povolenkami rozšíří například na silniční dopravu nebo vytápění budov.
Evropská komise schválila návrh úpravy rozhodnutí o rezervě tržní stability, který má podpořit plynulejší spuštění nového systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy známého jako ETS2. Podle komise jde o krok, jímž naplňuje závazky oznámené na říjnové Radě pro životní prostředí. Cílem je zajistit pozvolné zavedení systému, posílit stabilitu, udržet ceny pod kontrolou a umožnit rychlejší investice.
Česká republika bude muset kvůli splnění nových klimatických cílů EU investovat do transformace průmyslu a dekarbonizace více než tři biliony korun. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je ale mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu. Vážně tak hrozí ztráta jeho konkurenceschopnosti, především pak energeticky náročných firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR.
Oznámení skupiny Sev.en ohledně ukončení provozu mimo jiné v Teplárně Kladno přišlo poté, co minulý týden dostalo město od teplárny specifikovanou nabídku na další dodávku tepla. Pro Echo24 to řekl primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) s tím, že pochybuje o důvěryhodnosti firmy. Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.
Konec doby uhelné u nás je na dohled. Tak lze chápat včerejší zprávu Hospodářských novin, podle níž Pavel Tykač k lednu 2027, tedy za rok a něco málo, plánuje zavřít tři své uhelné elektrárny: Počerady, Chvaletice a Kladno. Zmizela by tak kapacita 2,3 gigawattů pro výrobu elektřiny. Takzvané stabilní kapacity, jak na svém blogu upozorňuje Milan Smutný, tedy nezelených elektráren, má Česká republika 8,4 GW. Přijdeme tedy jedním rozhodnutím jednoho podnikatele o třetinu stabilních zdrojů.
Evropskému automobilovému průmyslu hrozí nevratný pokles, pokud Evropská unie nezmírní svůj postoj ke snižování emisí a neposkytne automobilkám větší volnost. Uvedl to podle agentury Reuters předseda představenstva evropsko-americké automobilové skupiny Stellantis John Elkann. Evropská komise by příští měsíc měla představit revizi emisních předpisů, které nyní počítají mimo jiné s ukončením prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035.
Slušný člověk by se při vědomí dopadů, které budou mít nové klimatické cíle na Českou republiku, při hlasování v Evropském parlamentu alespoň zdržel. Uvedl to bývalý premiér Mirek Topolánek v reakci na to, že šestice českých europoslanců podpořila klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Budoucí vládní hnutí ANO opakovaně nové cíle kritizuje. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července.
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů ČTK velmi rychlá.
A kolik vlastně máme platit? Švédský král Karel XVI. Gustav vzbudil pozdvižení na klimatické konferenci v Belému. A to když upozornil, že Evropa, která produkuje jen šest procent světových emisí, platí v boji proti znečištění výrazně více než největší původci emisí – Čína či Indie. Král to uvedl v rozhovoru se švédským rozhlasem, informuje například European Conservative. „Každý z nás musí převzít odpovědnost a dělat to nejlepší, co může,“ uvedl král.
Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výbor odmítl. Knotek navrhoval plán Evropské komise zamítnout, podpořilo ho ale jen 33 europoslanců. Alternativní kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců.
Odklad spuštění systému emisních povolenek ETS2 nic neřeší, Evropská unie se nadále řítí proti zdi, přidává rychlost a omlouvá to tím, že jede elektromobilem. Pro Echo24 to řekl pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO). Podle jeho stranické kolegyně, europoslankyně Kláry Dostálové (ANO), dává odklad další rok času na to s povolenkami něco reálně udělat. Hnutí ANO, které je klíčovým subjektem v budoucí vládě, nicméně odklad platnosti ETS2 a další ústupky nepovažuje za zásadní.
Mírné ústupky ve schválených klimatických cílech Evropské unie pro rok 2040 jsou začátkem ústupu radikální zelené ideologie Green Dealu, nicméně ještě bude potřeba spousta práce. Pro Echo24 to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podobná slova zaznívají od českých politiků napříč evropským politickým spektrem. Co tedy reálně mimo jiné roční odklad platnosti systému emisních povolenek ETS2 v bruselské politické realitě znamená?
Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají. Shodují se na tom politici i experti, podle nichž sice odklad platnosti systému povolenek EU ETS2 přinese úlevu, nicméně samotná podstata cílů se nezměnila. Budoucí vláda pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO) chce sice na prvním jednání vlády systém ETS2 odmítnout
České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Oznámil to dnes ráno na síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Uvedl, že Česko přesto - v souladu s dlouhodobou pozicí - hlasovalo proti dohodě. Ta podle něj bude formálně potvrzena dnes ráno. Agentura Reuters píše, že ministři dosáhli v ranních hodinách předběžné shody. Jednání trvalo 18 hodin.
Evropský tlak na snižování emisí by mohl polevit. V Bruselu dnes zástupci zemí EU mají debatovat o klimatických cílech pro rok 2040, a to za situace, kdy už v září se jednotlivé státy nedokázaly na hranici snížení emisí do tohoto roku domluvit. Ve hře je tak i zmírnění původních cílů. Mluví se například o možnosti si cíle snížit nákupem zahraničních emisních kreditů či o odsunutí data konce spalovacích motorů, což vehementně prosazují některé evropské automobilky.
