Zabývá se převážně tématy zdravotnictví, školství a sociálních věcí. Věnuje se také situaci na trhu práce. V deníku Echo24 působí od roku 2017.
Vláda schválila programové prohlášení a s ním i – alespoň náznak – některých ambiciózních změn ve zdravotnictví, na které systém dlouho marně čeká.
S novým rokem vstoupila v platnost jedna z nejkontroverznějších částí důchodové reformy bývalé vlády, která dokázala svorně rozčílit odbory i zaměstnavatele. Firmy musí nově zhruba stovce tisíc lidí z tzv. náročných profesí povinně přispívat do třetího pilíře penzijního spoření. Kompromis, který tyto zaměstnance z původního návrhu reformy vyřadil, se však zřejmě brzy dočká dalších změn.
Končí poslední rok, v němž se po celou dobu vyplácel kontroverzní příspěvek na bydlení. Ten v posledních letech značně zpopularizovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS) a počet příjemců i výdaje na tuto dávku rekordně narostly. Rekordem se nakonec loučí i v tomto posledním roce, už v listopadu podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce překonala dávka na bydlení výrazně hranici dvaceti miliard, kterou pokořila loni za celý rok.
V příštím roce čekají důchodový systém zásadní změny. Za některými z nich stojí důchodová reforma bývalé vlády, k jiným však dochází například i kvůli původnímu nastavení penzí. Ačkoliv nová vláda slibuje řadu opatření předchozí vlády zrušit, v tomto případě jde o změny, které chce zachovat. Od ledna tak například začnou úřady lidem snižovat výpočet nových penzí, v průběhu roku se pak poprvé srovná věk odchodu do důchodu mezi částí žen s dětmi a muži.
Pro pacientky zatím nenápadná změna, která začne platit od nového roku, vyvolala bouřlivou reakci části gynekologů i České lékařské komory. Od ledna má totiž podle úhradové vyhlášky dojít k zásadní změně plateb gynekologům za péči, mají začít dostávat měsíční platby podle počtu registrovaných pacientek, které splňují určité podmínky. Pojišťovny v tom vidí zejména zásadní motivační prvek pro zlepšení prevence i zvýšení počtu registrací.,
Provoz pohotovostí čeká už od ledna zásadní změna a dosud přitom není jasné, zda a kde dojde k jejich omezování či rušení. Financovat je totiž od ledna začnou místo krajů zdravotní pojišťovny. Změna, kterou prosadil bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), má podle očekávání vést k rušení přebytečných pohotovostí i jejich přesunu k síti urgentních příjmů. V některých krajích už je zřejmě jasno, zatímco někde se změny alespoň v prvních měsících roku nemají příliš projevit.
Pravděpodobný příští ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) zdědí po končící vládě kromě jiného i stále značně rozladěné lékaře. Blíží se dvouleté výročí protestů, které hrozily paralýzou zdravotní péče v nemocnicích, a které nakonec ukončila kontroverzní dohoda mezi vládou a zástupci lékařů i největší zdravotní pojišťovnou VZP. Výsledkem byla situace, s kterou nebyl spokojený příliš nikdo. Odboráři i lékařská komora se však nakonec rozhodli, že už je lepší počkat na příští vládu.
Zdravotní pojišťovny čeká další rok, v němž budou muset sáhnout hluboko do rychle ubývajících rezerv. Naposledy v minulém týdnu oznámila největší pojišťovna VZP, že na příští rok plánuje obří deficit 12,7 miliardy korun. V posledních letech enormně bující rozpočet zdravotnictví tak opět vyvolává debaty, jak do systému dostat více peněz či ho zefektivnit. Ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů se objevuje i poměrně ambiciózní návrh, který by zásadně změnil způsob, jakým lidé platí odvody za zdravotní péči.
Než definitivně spolkne příspěvek na bydlení nová superdávka, stát lidem nadále vyplácí rekordní objemy těchto dávek na podporu bydlení. V říjnu padl nový rekord, když příspěvek zamířil k téměř 316 tisícům domácností. Už nyní se tak prakticky výdaje na dávku srovnaly s tím, co spolkla loni za celý rok. Vyplývá to z nejnovějších dat ministerstva práce. Podle těchto dat pobíralo v říjnu příspěvek na bydlení téměř 316 tisíc domácností, to je meziročně o 30 tisíc více.
Unijní státy pootevřely opět o něco víc dveře značně kontroverznímu nařízení, pro nějž se vžilo označení Chat Control. Podle řady kritiků nejde o nic jiného, než snahu Evropské komise pod rouškou boje s dětskou pornografií prosadit nástroj k plošnému šmírování v soukromí uživatelů na internetu, tedy například i ve známých aplikacích jako Messenger či WhatsApp. Zástupci členských států EU se shodli po dlouhých snahách o různé verze kompromisních návrhů.
Kdo dnes nenakupuje v supermarketech s věrnostní aplikací či kartou, nezbývá mu často než utrácet výrazně vyšší částky za většinu zboží. Praxe řady obchodních řetězců vyvolává dlouhodobě kritiku a to nejen kvůli rozdílným cenám, ale i kvůli otázce rozsáhlého sběru osobních dat. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak začal v listopadu s kontrolní akcí ve vybraných obchodních řetězcích, jak potvrdil deníku Echo24 mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Milan Řepka.
Pro stávající uživatele zaniklých dávek se blíží termín, kdy by měli požádat o výpočet nové tzv. superdávky. Do konce roku musí podat žádost, pokud chtějí, aby jim stát vyplácel současnou výši dávek až do doby, kdy výplata přejde plynule na nový dávkový systém. Pro část ze žadatelů to nemusí být příjemná zkušenost, někteří mohou zjistit, že už na pobírání dávek nově nemají nárok, dalším se může stát, že jim měsíční částka poklesne i o tisíce. Nejistotu uživatelům těchto dávek pak přináší i střídání vlády.
Živnostníkům se po letech rekordního nárůstu minimálních odvodů rýsuje úleva. V pravděpodobné budoucí vládě panuje shoda na zastavení konsolidačního balíčku končící vlády, který měl od ledna znovu citelně zvýšit měsíční zálohy na sociální pojištění. Výrazně se tak uleví nejen nejmenším podnikatelům platícím minimální odvody, ale i plátcům paušální daně v prvním pásmu. Změna nemůže vzhledem k legislativnímu procesu začít platit od ledna.
V příštím roce čekají na žadatele o penze některé poměrně výrazné změny. Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Čeká na ně ale také poprvé o něco snížený výpočet nových penzí, poprvé pak během příštího roku začnou vstupovat do důchodu matky ve stejném věku, jako muži. Konkrétně půjde o ženy s jedním dítětem.
Čas podávání přihlášek na střední školy se opět blíží a ve stále čerstvě digitalizovaném procesu přijímacího řízení na rodiče opět čeká změna. Od ledna se totiž ruší jeden ze způsobů, kterým bylo možné přihlášku podat. V platnosti tedy zůstanou pouze dva způsoby podání. Do budoucna se však vzhledem k rýsující se pravděpodobné vládě dají očekávat i další výrazné změny. Přijímací zkoušky na střední školy prochází v posledních dvou letech změnami.
Nová „superdávka“ spolkla od října i populární příspěvek na bydlení. Na závěr příspěvek stihl trhnout poslední historický rekord. Dávku, z které se stal společensky přijatelný a často vysoký příspěvek i pro lidi netrpící nutně finanční nouzí, v září pobíralo přes 312 tisíc domácností, ke kterým za tento měsíc zamířilo přes 2 miliardy korun. Minimálně do konce roku se pak má v rámci přechodného období k reformě dávek žadatelům vyplácet dál, tedy lze očekávat, že do té doby výrazně překoná i dvacetimiliardový rekord za loňský rok.
V posledních letech roste počet případů, kdy sociální správa odmítne přiznat lidem nárok na starobní penzi. Nejčastějším důvodem je to, že lidé nesplní potřebnou dobu pojištění, tedy lidově řečeno, nemají dost „odpracovaných“ let. Právě roky, za které mají lidé započítané důchodové pojištění, jsou přitom se změnami v posledních letech ještě důležitější. Kamenem úrazu přitom může být často i to, že lidem zkrátka v evidenci nějaká doba pojištění chybí. Zapomenout na ně mohla škola i zaměstnavatel.
Hnutí ANO slibovalo i v programu zrušit prakticky jen ty části penzijní reformy, které nebudou mít v tomto volebním období dopad (psali jsme o tom například zde). To nyní v rozhovoru s deníkem Echo24 nepřímo potvrdil i místopředseda hnutí Karel Havlíček. Naopak zůstává výrazné opatření, které začne platit už od ledna příštího roku. Jako první tak pocítí dopady hlavního balíku penzijní reformy lidé, kteří si budou zanedlouho žádat o důchod. V následující dekádě se totiž má každý rok mírně snižovat růst nově přiznaných penzí. Jde o jedno z trojice opatření, které mají do budoucna výrazně šetřit nebezpečně bující výdaje penzijního systému.
Rekordní růst odvodů může skončit předčasně. Pokud vznikne vláda na půdorysu jednajících hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, živnostníky pravděpodobně čeká ponechání stávající výše výpočtu odvodů na sociální pojištění místo dalšího výrazného růstu v příštím roce. Zároveň to ale znamená, že odvody nadále zůstanou na výrazně vyšší úrovni, než by v příštím roce byly bez jakéhokoliv zásahu vládního konsolidačního balíčku.
Zásadní reforma systému sociálních dávek už ve středu vstoupí v platnost a postupně se dotkne vyšších statisíců lidí. Ministerstvo práce očekává až 600 tisíc žádostí, ty se však v řadě případů týkají celých domácností a tedy i daleko většího počtu lidí. Právě i členů domácnosti se pak dotknou dosud nevídané majetkové sondy, přitvrdit se mají podmínky pro podporu bydlení, kterou nyní pobírá přes 300 tisíc domácností. Ale například i pro část samoživitelek či lidí s nízkými příjmy.
Po několika neúspěšných pokusech se nyní snaží silně kontroverzní návrh protlačit dánské předsednictví v Radě EU, které si to určilo jako jednu z priorit. K zásadnímu hlasování má dojít už 14. října, zástupci unijních států budou rozhodovat o přijetí či odmítnutí kompromisu, který má však naprosto stejný problém jako všechny návrhy před tím: konec soukromí v konverzacích lidí na internetu i riziko vzniku desítek tisíc falešně podezřelých lidí ze sdílení dětské pornografie.
Start dávkové reformy s sebou přináší přechodné období, v němž stát bude vyplácet miliardy korun měsíčně naslepo. Může za to především populární příspěvek na bydlení, který vláda nedokázala zkrotit ani v letošním roce a letos tak zřejmě opět výrazně překoná zcela rekordní nárůst výdajů posledních let. Jen na tuto dávku na bydlení tak půjde kolem dvou miliard měsíčně, aniž by stát věděl, zda na ni žadatelé stále mají nárok.
Hnutí Stačilo! se překvapivě zařadilo mezi hrstku kandidátů, kteří se ve volebních programech nezalekli řešit otázku připlácení si za lepší péči ve zdravotnictví. Hnutí chce definovat standardní hrazenou péči. Řešení nadstandardu z volebních programů letos prakticky vypadlo. Seskupení stran, mezi které patří KSČM, se tak v tomto paradoxně staví vedle Motoristů sobě. Ti se totiž dosud jako jediní jasně pro nadstandard v programu postavili. Naopak vládní koalice Spolu, která o tom dlouhodobě mluví, pro nadstandard v programu místo nenašla. Jiné strany ho pak v programech také nezmiňují či přímo odmítají.
Živnostníky čeká do třetice značně nepříjemný růst zdanění. Stejně jako v minulých letech jim totiž skokově zdraží povinné odvody na minimální pojistné. Může za to vládní konsolidační balíček, který od ledna v tomto vstoupí do „finále“ a prakticky potřetí v řadě zvýší minimální odvody, ale i paušální daň ve spodním pásmu o více než tisícovku měsíčně navíc. Od roku 2024 tak odvody většině menších podnikatelů vzrostly už o desítky tisíc ročně.
V platnost vstoupí už za několik dní reforma sociálních dávek, která si klade za cíl přitvrdit a více zacílit státní sociální podporu. Přiškrtit tak má například i značně populární příspěvek na bydlení a sjednotit žádost o čtyři dávky do jedné. Lepší zacílení dávek znamená také tvrdší podmínky, s novou „superdávkou“ vstoupí v platnost kontrola majetku žadatelů, banky budou také přímo úřadům sdělovat údaje o účtech žadatelů či jejich blízkých osob.
Zásadní dokument, který lidé potřebují pro výpočet své budoucí penze, se dočká výrazné změny. Jde o evidenční listy, které dosud zaměstnavatelé každoročně předávají zaměstnancům, a jejichž výpadek může při vstupu do penze způsobit lidem nepříjemné potíže. Nezřídka se totiž stává, že po desítkách let už evidenční listy lidé nemají a zjistí, že je z rozličných důvodů nemá ani sociální správa. I v takových případech však lze situaci ještě řešit.
Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.
Jestli se na něčem ve volebních programech shodnou prakticky všechny strany, je to obligátní podpora lidí v tom, ať se raději do systému zdravotní péče vůbec nedostanou. Souvisí to možná i s tím, že na nějaké zásadnější, konkrétní kroky až na výjimky v programech nezbylo příliš místa. Zatímco systém zdravotního pojištění a s ním financování zdravotní péče podle expertů už prakticky míří do zdi, ve volebních programech se objevují spíše hesla jako „zlepšíme stravování v nemocnicích“ či „zajistíme dostupnost zdravotních služeb a léků“.
Hnutí ANO dlouhodobě slibuje z většiny zrušit vládní důchodovou reformu, tedy úpravy některých parametrů současného systému, které mají v budoucnu výrazně snížit jeho výdaje. Ve volebním programu tak slibují zastropovat opět růst penzijního věku na 65 letech i návrat započítávání poloviny růstu reálných mezd do pravidelných valorizací penzí. Tato opatření mají společné dvě věci: jde o dvě ze tří nejúspornějších opatření reformy a také se začnou projevovat až prakticky po skončení příštího volebního období.
V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.
