Tereza Šimůnková - PUBLICISTKA

/

Články autora

Ruce jste si myli? A můžu to vidět?

Na Borneu jsem byla před dvaceti lety a mně už zbylo jen pár dojmů. Třeba že v zemi tak zelené a šťavnaté působí islámské šátky jak pěst na oko. Že islámská přísnost a betonové regule třeba dávají nějaký smysl v poušti arabského poloostrova, kde člověka může představa kruté vertikály asi nějak dohnat, a k lecčemu, ale že tady, uprostřed džungle, na pozadí té úžasně kýčovité flóry, co tou svojí mlsnou přebujelostí demonstruje nekomplikovanou radost ze života, zůstává islám prvkem uměle vneseným a cizím.

Tolyamory: make hřích a stud great again

Na tomto místě jsme již podstoupili mnohá nebezpečenství postmoderní existence. Za pěkného počasí jsme smrděli doma, protože sunshine guilt. Na body pozitivních festivalech jsme normalizovali extrémní obezitu a snažili se stihnout umřít do čtyřicítky. V rámci bedrottingu jsme vlezli do postele zaživa hnijící mládeže. Nechali jsme si od DINKAŘŮ vysvětlit, že jenom bez dětí stojí za to žít. Aktuálně se z chorých záhybů kolektivní mysli vynořila tolyamorie. Krátký exkurz se může hodit nejen s ohledem na nadcházející čtvrteční Mezinárodní den antikoncepce.

O šťastlivci, který byl sedm let v mrazáku

Umělé oplodnění není jen křížovou cestou k rodičovství, jak píše Alžběta Bublanová v tištěném Echu z minulého týdne (Rodičem za každou cenu). Jednou z iks z něj pramenících bioetických otázek je: Jak dlouho je moc dlouho? Protože se „nadbytečná“ embrya (která nebyla přenesena do dělohy, záložníci, embrya do foroty) dají při dvou stech stupních pod nulou skladovat bůhvíjak dlouho, rodí se dnes děti i desítky let od svého početí. Jako třeba Američan Jonah Vest, kterému je sice dvaadvacet, ale narodil se jaksi se sedmiletým zpožděním.

Po oddělených záchodcích zrušme i pravopis

Nevyhlížím stáří s toužebnou dychtivostí Květy Fialové, ale zrovna začátek září bývá doba, kdy související nepopulární biologické procesy beru na milost. Dobře: starý člověk chátrá, chřadne, schází a odchází. Ale mladý člověk musí do školy. Co se týče škol, líp už bylo. Je poměrně zvláštní a dost strašidelné si připustit, že výsledkem tří dekád křižáckých tažení za kvalitnější vzdělávání je jeho demontáž řízená ministerstvem školství; že porevoluční depolitizace a demokratizace vyústily v politickou výchovu zas jiného druhu. Možná to nějak tkví v podstatě věcí.

Salam, Solingen! Šéfuje Německu kyborg?

Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).

Víkend bez mobilu jako strach a chvění

„Jedu a nevím kam“ není jen poctivou odpovědí na bytostné otázky existence; je to i vynalézavý koncept víkendových „spontánních výletů“, jak je vymyslela Tereza Schindlerová, autorka turistického blogu Cestuj za babku. Jedu a nevím kam se v praxi provozuje tak, že se zájemce o dobrodružství dostaví na vlakové nádraží, zařadí se do fronty k pokladnám, a až se dostane na řadu, zakoupí si jízdenku tam, kam cestující před ním. S sebou na celý víkend, což je klíčové, může mít pouze tři věci. Například kartáček na zuby, pastu a jedny čisté ponožky. Nebo čisté ponožky dvoje – na každý den jeden pár – ale pak už jen kartáček bez pasty.

Další porážka pro Českou televizi

„Vítězi dne jsou pro mě neočkovaní z časů corony, kteří jsou dnes rehabilitováni,“ prohlásil v online studiu významného německého deníku Welt také významný (obdržel například cenu pro nejlepšího politického novináře) komentátor Hans-Ulrich Jörges. Za poměrně strnulých úsměvů svých dvou hostitelů, kterým až příliš pozdě došlo, že si nasadili blechu do kožichu, ale zastavit ho už bylo pozdě, Jörges pokračoval: „A že jsou rehabilitováni, je po zveřejnění nezačerněných dokumentů krizového štábu Institutu Roberta Kocha naprosto zřejmé.“

Chaos v Německu nabývá dalšího stupně

Býti Němcem nikdy nebylo snazší. Na konci června vstoupil v platnost zákon o modernizaci státní příslušnosti, podle něhož stačí k získání německého občanství nově jen pět let pobytu, ne osm jako dosud. Ve specifických případech postačí dokonce jen tři. Zájem by byl. O německý pas v červenci žádalo o 27 procent (Hesensko), 41 procent (Brémy), ale i o 76 procent (Hamburk) víc cizinců než pouhý měsíc předtím.

Olympiáda jako předzvěst přídělů na maso?

Nevíme, jakou roli hrála při výběru pořadatelského města pověstná francouzská gastronomie. Nejspíš žádnou. O roli se kromě Paříže ucházelo už jenom Los Angeles a tomu ji mezinárodní olympijský výbor velice nestandardním způsobem přiklepl hned na následující termín 2028, možná aby se příští hry konaly vůbec někde. Zájem o pořádání olympiád se totiž kvůli kolosálním ekonomických prodělkům limitně blíží nule.

Až diverzita sestřelí první letadlo

Velikým rétorem Kamala Harrisová není. Její veřejná vystoupení jsou dokonce tak úžasně špatná, že se na sítích stala samostatnou lingvisticko-humoristickou kategorií. Občas ale i Harrisová promluví zcela jasně. Například o jejím názoru na rovnost výsledku („equity of outcome“) nelze mít pochyb. Před pár dny někdo na sociální síti X oprášil viceprezidentčin výrok z podzimu 2020, a sice že „spravedlivé zacházení znamená, že všichni skončíme na stejném místě“. Rovnost výsledku totiž neznamená rovnost podmínek, tedy uspořádání startovní čáry pro různé lidi tak, aby dopředu vykročili se srovnatelnou zátěží.

Němečtí důchodci na úprku do Orbánova Maďarska

ÚHEL POHLEDU: Z „nejlepšího Německa všech dob“, jak zemi ovládané semaforovou koalicí (rudou SPD, žlutou FDP a Zelenými) ironicky říkají kritici, se už pár let intenzivně vystěhovávají důchodci. Trend je reflektován s podezřením, stěhují se totiž do „špatné země“. Současné Maďarsko sice zcela jistě není „nejhorším Maďarskem všech dob“, ale země má kvůli Orbánovi nasazenou psí hlavu. Penzistovi z Essenu nebo z Hale migrujícího typu ale může být vysoká politika vcelku vzato ukradená. Chce dožít v dostatku a v bezpečí.

Odvody pro ženy jako další bojový cíl feminismu

ÚHEL POHLEDU: „Je to staré,“ setřela šéfredaktorka Harper’s Bazaaru Nora Grundová v Salonu Týdeníku Echo z 27. června tezi filozofa a dominikána Josefa Bocheńského, že protože ženy nejsou muži, je nesmyslné po nich chtít, aby plnily ve společnosti tytéž funkce. Mnich je sice třicet let po smrti, přesto prokázal pozoruhodné prognostické schopnosti. I když křišťálovou kouli k tomu asi nepotřeboval. Spíš si prostě už tenkrát dokázal dát dvě a dvě dohromady.

A satirici nebudou mít co žrát! Bizarní spor o právo neholit

ÚHEL POHLEDU: Ve Spojených státech včera skončil Duhový měsíc. Skutečně měsíc, v Americe je totiž všechno větší, a tak i ritualizované vzývání všech forem lásky s výjimkou té, která vede k prokreaci, zabere poctivých třicet dní, a ne jeden umolousaný týden jako v Česku. To Kanada je ovšem díky Trudeauově extrémně progresivistické politice ještě o jeden pokrokový krok dál, tam se již slaví dokonce celá Duhová sezona, jež trvá od června do září. Kanaďané tak snad chtějí udržet krok s ad infinitum bobtnajícím duhovým akronymem, jehož aktuální podoba LGBTQQIP2SAA je rozhodně složitější než průměrné heslo k elektronickému bankovnictví.

Může za ženskou averzi k Turkovi hormonální antikoncepce?

Slyšeli jsme dost nenápaditých důvodů, proč Filipu Turkovi fungovala #hranatost, respektive proč tak dobře zabírala u mužů (dvě třetiny mužů vnímají Turka pozitivně nebo neutrálně) a tak málo u žen (nadpoloviční většina žen ho vnímá negativně). Rozpor se vysvětluje buď příklonem k primitivnímu machismu, nebo naopak jeho uvědomělým odmítnutím, z čehož je zjevné, které pohlaví z toho vychází jako lepší lidi, což obloukem podporuje feministický mýtus o ovládání a utlačování a společenskou prospěšnost dosazování žen na vedoucí pozice bez ohledu na kompetence.

Generace Z má mindrák už i z pěkného počasí

Nejprotivnější na nastupující generaci Z je zetkařská schopnost vymýšlet speciální, rádoby učené termíny pro věci, které žádné speciální ani učené termíny nepotřebují. Zetkaři jsou schopni onálepkovat naprosto běžnou a banální lidskou zkušenost jako zbrusu nový a překvapivý psychologický fenomén, který z bambilionu generací před nimi nikdy nikdo neprožil, a když už se tak nějakým nedopatřením stalo, žádný z těch necitlivých zabedněnců věci nepřikládal takovou váhu, jakou si podle empatických mládežníků zaslouží.

Grilování „doktora Stracha“. Jak vlády vysvětlí tři miliony nadúmrtí?

Bývalý hlavní lékařský poradce prezidenta Bidena a iniciátor drakonických postupů proti covidu a demokracii Anthony Fauci vypovídal před republikánským panelem Sněmovny reprezentantů, který už patnáctý měsíc vyšetřuje původ nákazy a vládní opatření. Vyšetřování se sice táhne jako Lovosice, ale načasování líp vyjít nemohlo. Téměř souběžně totiž světlo boží spatřila další studie zpochybňující efektivitu a bezpečnost bezpečných a efektivních covidových injekcí, které Fauci tolik protlačoval.

Mluvení o periodě, mlčení o znásilnění

Masová imigrace obohacuje jak slovník, tak policejní statistiky. Jen v Berlíně bylo loni ohlášeno 111 případů znásilnění víc než jedním mužem, polovina pachatelů nebyli rodilí Němci. Pro ty se ujal (sebe)ironický „Biodeutsch“. Neněmci znásilňovali 41krát v bytovkách a panelácích, 16krát v parcích, ale i dvakrát v MHD, čtyřikrát v restauračních zařízeních a jednou ve škole.

Zakáže Německo vtipy o politicích?

V Německu semaforové koalice se roztrhl pytel s trestními oznámeními samozvané šlechty, které se nelíbí, že si z ní drzý plebs utahuje. Německé vtipy nejsou od toho, abyste se jim smáli, prý řekl Mark Twain. To nebyl jenom aforismus, to byla předpověď. V Německu semaforové koalice se totiž roztrhl pytel s trestními oznámeními samozvané šlechty, které se nelíbí, že si z ní drzý plebs utahuje. Zákon „na ochranu cti politicky aktivních jedinců“ je bohužel dostatečně gumový na to, aby to dovolil. Svobodu slova zatím drží soudy, ale guma praská.

Starší články