Zabývá se především zahraniční politikou, zvláště Británií a USA. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl na studijních pobytech na University of Sussex a University of Cambridge. V Echu působí od roku 2017, z pozice eléva se vypracoval na komentátora.
Ve středověku, během skotských válek o nezávislost, se Angličanům dařilo zachovat si převahu, dokud Skotové byli rozdělení. Zdá se, že toto pravidlo stále platí. Pokud Spojené království přežije ve stávající podobě, tak proto, že SNP se rozpadne ještě dříve.
Vstup Američanky do britské královské rodiny Windsorů mívá většinou rozkladný účinek. Bylo tomu tak v roce 1936, kdy král Edward VIII. raději abdikoval, než aby žil bez rozvedené Američanky Wallis Simpsonové. Částečně se historie opakuje nyní. Pokud má poslední kolo sporu mezi Meghan a Harrym, vévodkyní a vévodou ze Sussexu, a zbytkem královské rodiny nějaký přesah, tak právě v tom, že ukazuje rozdíl mezi americky liberálním a britsky konzervativním vnímáním světa.
Evropská unie chce přesvědčit své občany, že jim naslouchá, že není řízena jen spolkem byrokratů uzavřených v bruselské bublině. Proto vymyslela projekt konference o budoucnosti Evropy. Z Bruselu měla vyjet „eminentní evropská osobnost“, která by jezdila po kontinentě, setkávala se s občany, pořádala jednání a nasávala poznatky, aby se zhruba po dvouletém putování vrátila a slavnostně předložila návrh na reformu EU. Jenže to dopadlo jako vždycky.
Bývalá editorka The New York Times Bari Weissová publikovala na platformě Substack svoji reportáž o politickém dění na nejelitnějších amerických středních školách
Dlouhodobým Zemanovým cílem je zavedení kvaziprezidentského systému, ve kterém bude předseda vlády odpovědný jemu. Za tímto účelem setrvale ohýbá tradice, zvyklosti, pravidla i ústavu. Zeman se tak snaží prosadit svou a momentálně je na Babiše naštvaný, neboť se mu to nedaří.
Jak zpopularizovat covidové vakcíny mezi odpírači, zlepšit distribuci a přitom zachránit upadající gastroprůmysl? Pokud by se v každé hospodě zřídilo očkovací centrum a ke každé dávce vakcíny by byla sklenička něčeho dobrého na účet státu, jistě by to přilákalo pochybovače, znásobil by se počet očkovacích míst a proplacená piva by představovala významnou finanční injekci pro těžce zkoušený sektor.
Co kdyby se potomci Josefa Čapka rozhodli, že jeho Povídání o pejskovi a kočičce nevyhovuje současným moresům, a ohlásili, že zastavují jeho publikaci? Něco podobného se totiž stalo ve Spojených státech.
Slovenský premiér Igor Matovič se dopustil neodpustitelného. Tajně nakoupil ruskou vakcínu Sputnik V. Slovensko má od Moskvy obdržet až dva miliony dávek. Letadlo s první dodávkou vítal Matovič osobně na přistávací ploše. Slovensko je na nohou. Vládní koalice ohrožena.
Světová pandemie koronaviru způsobila rozvrat snad ve všech oblastech života. Obchody, restaurace, kavárny, muzea a kina jsou zavřené. Děti – s občasnými přestávkami – nebyly téměř rok ve škole. Výlet do zahraničí je pro většinu lidí možný jen ve vzpomínkách. Všechny tyto případy jsou v médiích dobře zdokumentované a strasti rodičů, dětí, hospodských, kavárníků, kadeřnic, učitelů a dalších jsou téměř denně připomínány a staly se i součástí politického boje.
Stýská se už Spojeným státům po Donaldu Trumpovi? Minulý týden to mohlo tak vypadat. Proběhla totiž konference CPAC, každoroční největší setkání konzervativních politiků, aktivistů a vůbec všech možných lidí motajících se především kolem Republikánské strany. Hvězdným řečníkem byl samozřejmě Trump, šlo o jeho první významné veřejné vystoupení od doby, co odešel z úřadu.
Trvalo to něco málo přes měsíc, než se nový americký prezident Joe Biden rozhodl bombardovat jinou zemi. Ve čtvrtek americké letectvo zacílilo na pozice proíránských milic v Sýrii. Zaleží, komu věříte, ale při útoku zemřel jeden člověk (tvrzení milicionářů) až 22 lidí (podle syrských exilových organizací). Podle Američanů šlo o odvetu za raketový útok na americké jednotky v Iráku, při kterém zemřel jeden člověk.
Pandemie koronaviru zamíchala nejedním politickým osudem. Budoucí historici nejspíš povedou debaty o tom, jestli nebýt covidu, vyhrál by Donald Trump podruhé prezidentské volby. Pak je tu samozřejmě Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Před pandemií se zdál neporazitelný, nyní mu koalice vedené Piráty a ODS šlapou na paty, v některých průzkumech ho dokonce už přeskočily. Žádný světově známý politik však nejspíš nezažil takovou houpačku, co se týče oblíbenosti, jako Andrew Cuomo, guvernér státu New York. Z průměrného politika se stal miláčkem médií, nyní je však stále víc považován za lháře a masového vraha
Amnesty International v úterý ohlásila, že odebírá ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který je nepochybně nespravedlivě vězněn, status „vězně svědomí“.
Vzhledem k tomu, že evropská elektrická síť je propojená od „Lisabonu po Istanbul“, problém v jedné části se může rychle rozšířit do dalších. Je tedy dobře možné, že kromě pandemie koronaviru se v brzké době dočkáme i rozsáhlého výpadku elektřiny.
Jedním z témat, která hýbou celou Evropskou unií, je očkování proti covidu. Orgány EU čelí kritice, že vyjednávání o nákupu vakcín zbabraly a nakoupily dávky v malém množství a pozdě. O tom, jak moc je tato kritika oprávněná a jak takové schvalování vakcín vlastně probíhá, diskutovali členové výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví Alexandr Vondra (ODS), Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Facebook vyrazil do války s Austrálií. Australský antimonopolní úřad rok a půl vyšetřoval chování Googlu a Facebooku, podezříval je ze zneužití monopolního postavení na trhu s internetovou reklamou.
Nejnovějším fenoménem sociálních sítí se stala aplikace Clubhouse. Přestože byla spuštěna teprve v dubnu, její tržní hodnota již dosáhla jedné miliardy dolarů. Síť funguje na jednoduchém principu. Lidé se tam mohou přihlásit do „místností“, kde pak mohou poslouchat přednášku či diskuzi, popřípadě se i zapojit. Jakmile diskuze jednou skončí, zanikne, nahrávat ji je totiž vysloveně zakázáno. To propůjčuje Clubhousu jistou exkluzivitu a možnost mluvit otevřeněji, než si lidé na internetu navykli.
Před téměř šesti lety to vypadalo, že ve světě roste nezastavitelná vlna populismu. Nejdříve v červnu 2016 Británie senzačně hlasovala pro odchod z Evropské unie. V listopadu neméně senzačně zvítězil Donald Trump v amerických prezidentských volbách. Pak se zraky světa upřely na Francii, kde v průzkumech vedla Marine Le Penová. Nicméně liberálové a establishment si mohli oddychnout. Na jaře 2017 Le Penovou nejdříve v prvním kole předstihl a pak ve druhém kole rozdrtil politický nováček Emmanuel Macron, na první pohled tak dokonalý antipopulista, že ho snad museli vypěstovat v laboratoři.
Americké burzy zažily v posledním lednovém týdnu největší drama od začátku krize v roce 2008. Naštěstí nehrozilo zhroucení ekonomiky, cena akcií nepadala ke dnu, finanční systém jako celek se neotřásal v základech. Přesto americký Wall Street zažil menší revoluci. Parta malých investorů vyzvala na souboj velké hedgeové fondy – a částečně vyhrála. Jistě jsou takoví, kteří z celé akce odešli s velkým balíkem peněz. Nejbizarnější ale je, že řada účastníků se útoku na centrum amerického finančnictví účastnila nikoli kvůli vidině nějakých pohádkových zisků, ale spíš jen tak „pro legraci“.
Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.
Co když demokraté opravdu zmanipulovali volby v neprospěch Donalda Trumpa? Ne, že by ve velkém falšovali hlasy či přeprogramovali sčítací přístroje. V magazínu Time však vyšel dlouhý článek s názvem „Tajná historie stínové kampaně, která zachránila volby v roce 2020“. Nejde o nějakou hlubokou investigativní reportáž, naopak většina zdrojů tam mluví otevřeně na jméno, a dokonce se svými aktivitami chlubí. Jak vyplývá již z titulku, autorka článku Molly Ballová s tímto počinem sympatizuje. Některé závěry jsou však hluboce znepokojivé.
Nemusíme za každým trochu neortodoxním komentářem na internetu hned vidět Moskvou placeného trolla a domnívat se, že americké volby zvrátilo pár Rusy vyrobených karikatur Hillary Clintonové, abychom uznali, že Rusko představuje pro Českou republiku jednu z největších zahraničněpolitických hrozeb.
Když se ruský opoziční předák Alexej Navalnyj vrátil v lednu do Ruska, přestože se ho tamější režim pokusil zabít, jeho odvahu obdivoval celý Západ. Navalnyj byl ještě na letišti zatčen, což bylo bráno jako důkaz jeho nebezpečnosti pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle bezpečnostního experta Jana Paďourka však má Putin mnohem vážnější starosti, než je Navalnyj.
Velká Británie má novou hrdinku. Jmenuje se Kate Binghamová a vedla vládní tým zodpovědný za objednávky a nákup vakcín. Její nástup do čela byl silně kritizován. Sama přiznala, že ohledně očkování nemá zkušenosti, její jmenování nepodléhalo žádnému formálnímu procesu a během svého působení utratila 670 tisíc liber za PR služby. Britský tisk víc než naznačoval, že za post vděčí faktu, že její manžel je konzervativní poslanec a náměstek na ministerstvu financí Jesse Norman.
To, že lidé v době krize hledají útěchu na dně lahve, je klišé, avšak pandemie to potvrzuje. Spojené státy například hlásily, že za první tři měsíce od března, kdy se tam naplno rozzuřil koronavirus, prodeje alkoholu vyletěly o 27 %. On-line obchody s alkoholem hlásily rekordní nárůsty. V deseti klíčových trzích, tedy v Austrálii, Brazílii, Číně, Francii, Německu, Itálii, Japonsku, Španělsku, Británii a USA, očekávali nárůst o 42 %. V Česku sice celkově prodej alkoholu klesl, prodej lihovin meziročně spadl o 38 %, ale zkreslují to zavřené hospody a odliv turistů.
Máme tu první kroky Joea Bidena v úřadě – a nedá se říci, že by byly zrovna povzbudivé. Rozhodně v některých kruzích již z něho panuje určité rozčarování. Američtí prezidenti mohou vládnout pomocí exekutivních příkazů, v podstatě vyhlášek. Jejich velkou výhodou je, že nepotřebují ke schválení Kongres, což je ale také jejich hlavní minus. Jakýkoli následující prezident je tak může jedním podpisem zase zrušit. To přesně udělal Donald Trump, když ihned po nástupu do funkce zrušil mezi republikány nepopulární nařízení Baracka Obamy.
GameStop je umírající firma. Kdysi jeden z největších prodejců videoher v USA padl za oběť internetu. Rozvoj rychlého stabilního připojení znamená, že hráči si mohou produkty stahovat rovnou do počítačů. Jakž takž při životě firmu držel prodej her z druhé ruky a videoherních konzolí, ani jedno stáhnout přes internet úplně nejde.
Joe Biden nastoupil do úřadu amerického prezidenta s jednou velkou výhodou, není Donald Trump. Po hulvátském chaotikovi závislém na Twitteru prostý fakt, že Biden dokáže mluvit více než deset minut bez toho, aby někoho urazil, působí jako zjevení.
Kdy to všechno skončí? Tato otázka jistě proběhla hlavou nejednomu člověku po celém světě, který musí trpět v neustálých lockdownech.
Nejhorší jsou nezamýšlené důsledky. Těžko říct, jaký byl plán davu, který násilně vnikl do amerického Kapitolu. Rozhodně však nebylo v plánu, že jejich idol, prezident Spojených států Donald Trump, přijde o svůj nejefektivnější komunikační kanál a nadějná sociální síť, na které se čím dál více sdružovali, přijde o možnost, jak fungovat. Již se objevila srovnání s 11. zářím. Ta lehce pokulhávají, jelikož 11. září byl teroristický útok, který vedl k třem tisícům mrtvých a dvěma válkám.
