To nejhorší USA teprve čeká
Nejde ani tak o to, kdo vyhraje, ale o fakt, že celý proces má šanci přerůst v totální fiasko. Zaprvé obě strany již pokládají základy ke zpochybnění výsledků voleb.
Nejde ani tak o to, kdo vyhraje, ale o fakt, že celý proces má šanci přerůst v totální fiasko. Zaprvé obě strany již pokládají základy ke zpochybnění výsledků voleb.
Když 10. srpna 2019 byl v newyorské cele nalezen oběšený miliardář Jeffrey Epstein, celá Amerika se cítila zklamaná. Nejen proto, že Epstein, obviněný ze zneužívání minimálně desítek nezletilých dívek, unikl pozemské spravedlnosti. Hlavně však existuje důvodné podezření, že Epstein byl organizátorem rozsáhlé sítě, která umožňovala sex s nezletilými mocným z celého světa. Epstein byl již jednou za své zločiny zatčen, ale po kontroverzní dohodě dostal v roce 2008 pouze 13 měsíců, a to ještě s možností z vězení docházet do své kanceláře. Jeho druhé zatčení minulý rok mělo konečně dostat Epsteina za mříže na dlouhou dobu. Jeho předčasná smrt tomu však zabránila. Oficiálně šlo o sebevraždu, konspirační teorie, že někdo Epsteina raději navždy umlčel, na sebe nenechala dlouho čekat. Pozornost se v tu chvíli upřela na Epsteinovu přítelkyni a komplice Ghislaine Maxwellovou.
„Nebuď zlý“ je neoficiální motto Googlu. Když v roce 2004 firma vstupovala na burzu, její zakladatelé Sergey Brin a Larry Page tvrdili, že heslo je zavazuje k objektivitě a vyhýbání se střetu zájmů a zaujatosti. Vznešené a krásné ideály, nutné zejména pro firmu, jejíž vyhledávač je nejpoužívanější na světě, tedy má moc třídit a určovat, jaké informace se dostanou k většině lidí. Jenže zvlášť v posledních letech lze o této názorové neutralitě úspěšně pochybovat.
Opustil EU, vyhrál volby, zplodil dítě, málem zemřel. Je toho opravdu hodně, co Boris Johnson stihl od doby, kdy před rokem a dnem vstoupil do Downing Street číslo 10, poprvé jako premiér.
Současný stav světa může zvlášť sociální konzervativce uvrhnout do těžkých depresí. Postupuje „politická korektnost“, vzrůstá vliv LGBT ideologie, maže se rozdíl mezi muži a ženami, kácejí se sochy a přepisuje se historie. Kam se člověk podívá, tam jsou konzervativní hodnoty na ústupu.
Je načase si přiznat, že většinou za politickou porážku nemůže Putin, ale neúčinná kampaň, špatný program a neschopný kandidát.
Odpovědí na momentálně probíhající kulturní revoluci na Západě by podle mnohých měl být návrat ke starému klasickému liberalismu, založenému na svobodě slova, toleranci opačných názorů a volné diskusi. Na americké pravici se však objevila skupinka myslitelů, kteří tento pohled odmítají. Tvrdí, že nynější „liberálové“ nejsou popřením klasicky chápaného liberalismu, ale jeho logickým důsledkem (více na str. 25). Představují proto alternativní model a tvrdí, že znají cestu k porážce levice v kulturních válkách. Jeden z čelných představitelů tohoto hnutí je i Adrian Vermeule, profesor práva na Harvardově univerzitě.
Írán opravdu nemá dobrý rok. Nejdříve mu letos v lednu Američané zabili klíčového generála Kásima Solejmáního, pak v rámci své nervozity omylem sestřelili dopravní letadlo. Následovaly protirežimní protesty. Pak dorazila pandemie, kterou Írán nezvládl. A nyní mu již několik týdnů záhadně vybuchují vojenská a vědecká zařízení, která jsou napojená na jeho jaderný program.
Vynadat kolegům do pokryteckých idiotů, šéfům do zbabělých slabochů, oznámit všem, že se na to můžu taky vykašlat, prásknout dveřmi a odejít s hlavou vztyčenou, o tom jistě snil nejeden člověk, který je se svým zaměstnáním nespokojený.
Nevidí se často, aby pravicový premiér musel přesvědčovat své okolí, že není komunista. Přesto britský předseda vlády Boris Johnson ve svém projevu, který přednesl 30. června ve městě Dudley, cítil potřebu zdůraznit, že „není komunista“. Tím však narážky na levicovou ideologii ze strany britských konzervativních politiků nekončí. Michael Gove, ministr pro kancelář kabinetu a kancléř lancasterského vévodství, ve skutečnosti superministr bez portfeje, ve svém proslovu 28. června pro nadaci Ditchley zase citoval italského marxistu Antonia Gramsciho.
Amerika zvažuje zákaz čínského viru. Ne, není řeč o covidu, který se stále vesele šíří světem a v USA znovu nabral na síle. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že americká vláda zkoumá možnost zákazu aplikace a sociální sítě TikTok. Ta umožňuje uživatelům nahrávat krátká videa a následně je sdílet se světem. Je to také momentálně nejoblíbenější sociální síť mezi mladými.
Spojené státy oslavily narozeniny. Dne 4. července uběhlo 244 let od vyhlášení nezávislosti třinácti kolonií na Velké Británii. Jak se na amerického prezidenta sluší a patří, Donald Trump při této příležitosti pronesl projev, a to velmi dobrý.
Současné kácení soch a všeobecný ikonoklasmus za Atlantikem se dotýká i České republiky. Nejen že na pražském Žižkově byla posprejována socha Winstona Churchilla, ale v nemilost upadl i další světový státník s pomníkem v Praze. Řeč je o americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, jehož jméno nese pražské hlavní nádraží a jehož socha (opět) stojí v parku před ním. Je u nás vzpomínán především jako člověk, jenž zásadně přispěl ke vzniku Československa. Jenže ve Spojených státech byl označen za nenapravitelného rasistu.
Politicko-literární událost roku konečně nastala. Minulý týden vyšla dlouho očekávaná kniha bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona s názvem The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost kde se to stalo: Paměti z Bílého domu). Její výbušný obsah propírala celá americká politická třída. Před vytištěním knihy její text unikl a koloval po Washingtonu a ještě dál. Administrativa se její vydání pokusila zarazit na poslední chvíli soudní žalobou. Neuspěla.
Za Atlantikem začala válka mezi obřími konglomeráty.
V uplynulém týdnu Velká Británie zažila dva útoky nožem.
Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.
Ještě horší pro Trumpa jsou však momentální průzkumy. Jeho soupeř Joe Biden v nich vede v průměru o 9,5 procentního bodu. V posledním průzkumu televize Fox News, která je považována za nakloněnou prezidentovi, ale její průzkumy mají pověst velmi kvalitních, Biden vede dokonce o 12 bodů.
V úterý se začala šířit zpráva, že Google vyhodil ze své platformy pro poskytování reklamy dva relativně malé, ale poměrně známé konzervativní weby The Federalist a Zero Hedge.
Dílo si již získalo mytický status a americký establishment na něj čeká se zatajeným dechem. Kniha má být silně kritická k současnému prezidentovi a výňatky z ní publikované v denících Wall Street Journal a The New York Times se to zdají potvrzovat.
V české politice se objevila nová dělicí linie. Stal se jí mezinárodně neuznávaný stát, který je v podivném právním limbu. Zároveň je to jeden z původních „asijských tygrů“, jenž se dokázal během pár dekád vypracovat ze zaostalé země na technologickou mocnost. Řeč je samozřejmě o Tchaj-wanu, sám sebe nazývající Čínskou republikou.
Když dav v britském Bristolu pokácel sochu obchodníka s otroky a místního mecenáše Edwarda Colstona, bylo jasné, že protestní hnutí, které zachvátilo celý Západ a v menší míře dorazilo i do Česka, vstoupilo do nové fáze. Prvotní protesty v USA, které reagovaly na smrt černocha George Floyda pod kolenem bílého policisty Dereka Chauvina, byly pochopitelné.
Pražští Piráti přišli s návrhem legalizovat prostituc
Vsadím se, že velká většina obyvatel „autonomní zóny“ v reálném světě vyznává ideologii „open borders“ a neomezené migrace. Nyní bylo jejich prvním aktem vytvoření hranic.
Revoluce nejenže bude vysílána v televizi, naopak proběhne hlavně tam. Nebo přesněji v médiu, které svým vlivem televizi nahradilo, na internetu.
Ta fotografie obletěla britská média a sociální sítě. Zachycuje premiéra Borise Johnsona v momentě, kdy se vrátil od královny, která ho zrovna jmenovala do úřadu, a vstupuje do Downing Street číslo 10. Na snímku se zdraví s Markem Sedwillem, šéfem státní správy. Vlevo stojí nastoupený personál úřadu premiéra. Muži v oblecích. Ženy v kostýmcích. Na druhé straně sálu stojí naprosto osamoceně vyhublý plešatící chlapík v džínách a tričku.
Kdo sledoval v posledních letech šílenství na západních univerzitách a stále eskalující hádky na Twitteru, mohl se utěšovat tím, že nejde o „reálný život“.
Světem se šíří pandemie, na kontě má tisíce životů, postihuje i vyspělý svět. Asie je vůči nemoci překvapivě odolnější než Evropa a Amerika. Není řeč o koronaviru, i když s problematikou souvisí, ale o obezitě. Covid-19 naplno vyjevil nebezpečí nadměrné váhy. U obézních je dvakrát větší šance, že budou hospitalizováni, a u morbidně obézních třikrát větší šance, že zemřou. Poprvé za dlouhou dobu se ukazuje bezprostřední nebezpečí obezity. Že být tlustý není úplně nejdravější, se všeobecně ví, ale vzhledem k tomu, že člověka to zabíjí relativně pomalu, individuální vůle to řešit bývá malá.
Spojené státy mají za sebou několik dnů pouličního násilí. V době uzávěrky protesty zažilo na 140 amerických měst, osm lidí zemřelo, přes čtyři tisíce bylo zatčeno, v jedenadvaceti státech byla aktivována národní garda, aby pomohla policii situaci zvládnout. Škody ještě nikdo nepočítal, ale pohybují se minimálně v milionech dolarů.