Zabývá se především zahraniční politikou, zvláště Británií a USA. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl na studijních pobytech na University of Sussex a University of Cambridge. V Echu působí od roku 2017, z pozice eléva se vypracoval na komentátora.
Poslední velkou zprávou z událostí v Gaze a Izraeli je informace, že izraelské letectvo srovnalo se zemí budovu, kde sídlily místní pobočky světových médií, hlavně televize Al-Džazíra a americké tiskové agentury Associated Press (AP). Izraelci tvrdí, že v budově kromě novinářů byly také kanceláře teroristického hnutí Hamás, které v Gaze vládne a momentálně střílí stovky raket denně na izraelské civilisty.
Minulý čtvrtek proběhly v Británii nejsledovanější volby, které nejsou zároveň volbami parlamentními. Loni byla všechna britská hlasování kvůli koronaviru o rok pozdržena, konala se až teď s těmi naplánovanými na letošek. Sešly se tak volby do skotského parlamentu, do waleského shromáždění, řada komunálních voleb včetně voleb londýnského starosty a doplňovací volby do britského parlamentu v okrsku Hartlepool.
Je znát, že v Izraeli pandemie koronaviru již skončila. Život se tam vrátil do normálních kolejí, což však znamená i pouliční boje mezi Palestinci a izraelskou policií, rakety přilétající z Pásma Gazy a na oplátku Gazu bombardující izraelské letectvo. Poslední vlnu nepokojů již odsoudili obvyklí podezřelí.
Byl „koronavirus nového typu“ způsobující nemoc covid-19 vyšlechtěn v laboratoři? Vůbec položit tuto otázku je považováno za znak šíleného konspirativního myšlení, za pomýlenost a nebezpečnou dezinformaci. Světové medicínské špičky tuto možnost zatvrzele odmítají. Jenže to možná není tak jednoduché
Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.
Zrovna když už to vypadalo, že kauza Vrbětice pomalu mizí z médií, přišla opravdu výbušná zpráva. Server Seznam Zprávy tvrdí, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval letět do Moskvy, aby tam ututlání vrbětického skandálu vyměnil za milion dávek vakcíny Sputnik a za pořádání summitu Biden–Putin v Praze. Tento plán měl předložit 15. dubna na schůzce, které se účastnili velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, šéf rozvědky Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar a později se přidal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Vakcíny měly být stříbrnou kulkou proti koronaviru, zbraní, která zkrotí pandemii a umožní světu vrátit se do normálu. A z čistě medicínského hlediska tomu tak doopravdy je. Izrael, země s nejúspěšnější očkovací kampaní, žije již v podstatě stejně, jako než dorazil novodobý mor. Británie, jež je na tom z hlediska očkování téměř nejlépe v Evropě, tak má zdaleka nejméně případů, pouze 33 na milion obyvatel.
Ta polská událost získala zahraniční přesah. Jde o zpřísnění potratového zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu 22. října. V otázce potratů je ve světě považován za správný pouze jeden směr, ten k čím dál větší liberalizaci. Nejlépe je to vidět v USA, kde nejradikálnější propotratoví aktivisté požadují právo na interrupci až do momentu narození. V Evropě zdaleka nejde o takové téma.
Sto dní je trochu náhodný, ale tradiční časový interval, kdy se politikům vystavuje první hodnocení. V pátek to bude právě sto dní od doby, co Joe Biden nastoupil do úřadu amerického prezidenta. Máme tak už celkem dostatek dat, abychom mohli usoudit, jak bude jeho administrativa pokračovat. Možná překvapivě v mnoha ohledech se jedná o kontinuaci Trumpovy politiky, jen s progresivním nádechem.
Přestože český premiér Andrej Babiš v podstatě nemá žádnou zahraniční politiku, ocitl se v posledních dnech v jejím zajetí. Musí balancovat mezi skutečností, že tu ruská rozvědka nejspíš provedla sabotážní akci, při které přišli o život dva lidé, snahou udržet si přízeň proruského prezidenta Miloše Zemana, tlakem západních spojenců a snahou nenaštvat své voliče. Andrej Babiš je sice bývalý člen KSČ a soudem uznaný agent StB, ale nikdy nebyl přirozeným ruským nebo čínským spojencem.
Zhruba ve stejnou chvíli, kdy porota uznala expolicistu Dereka Chauvina vinného z vraždy George Floyda, se začaly objevovat informace, že americké policejní násilí si vyžádalo další oběť. Ve městě Columbus ve státě Ohio policista zastřelil šestnáctiletou černošku Ma’Khiu Bryantovou. Jenže jestli v případě Chauvina to bylo video, které vedlo k jeho odsouzení, a záběr, jak Chauvin téměř devět a půl minuty klečí na Floydově krku, šokoval svět, pak v případě Bryantové naopak video nejspíše povede k očištění zasahujícího policisty.
Česko se ocitlo uprostřed boje tajných služeb. Echo24 pokračuje v sérii rozhovorů, kdy událost kolem Vrbětic komentují bývalí členové zpravodajských služeb. „Nebyla to nijak zpackaná operace,“ domnívá se bývalý šéf české rozvědky ÚZSI v letech 2004-2006 Karel Randák. Pozastavuje se nad načasováním informování veřejnosti o kauze a dodává, že být to na něm, Rusy by z ambasády v Bubenči vyházel všechny.
V sobotu proběhlo poslední rozloučení s manželem britské královny Alžběty II. princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Jednalo se o zvláštní událost, částečně bombastickou, ceremonie se účastnily nejrůznější vojenské regimenty a další hodnostáři, střílelo se z děla, hrálo na dudy, troubilo na trumpety, zároveň to byla velmi komorní sešlost, z důvodů koronavirových opatření se obřadu účastnilo pouze 30 nejbližších. I tak ale celá ceremonie byla protkána historickou symbolikou.
Sobotní oznámení premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem vnitra a tehdy ještě zahraničí Jana Hamáčka, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka GRU, rozpoutalo politickou bouři. Vztahy s Ruskem ocitly na bodě mrazu a Česko s Ruskem si navzájem vyhostili diplomaty. Zároveň se však objevují hlasy, které o oficiální verzi události pochybují. Mezi skeptiky patří i Rudolf Růžička, zástupce ředitele rozvědky ÚZSI v letech 1993–1998.
Pokud vládní představitelé o podezření na účast Ruska na výbuchu ve Vrběticích věděli předem, vzniká tu dvojí skandál. Za prvé, že vládní představitelé kryli zločin až teroristický čin, spáchaný nepřátelskou mocností, který za sebou zanechal dva mrtvé. K tomu všemu podnikali vstřícné kroky směrem k této mocnosti.
Afghánistán si vysloužil pověst „pohřebiště impérií“. Může za to katastrofa britské armády, která byla v roce 1842 téměř naprosto vyhlazena při snaze stáhnout se zpět do Indie. Ze 16 tisíc lidí se podařilo vrátit jedinému Britovi a pár indickým vojákům. O téměř 150 let později podobný osud potkal Sovětský svaz, který nedokázal zpacifikovat Afghánce a po více než devíti letech války raději Afghánistán vyklidil. Zpackaná válka je považována za jednu z příčin rozpadu SSSR.
Princ Philip, vévoda z Edinburghu, se za svého života stal představitelem esenciální podoby britství. Stoický Angličan, kterého nic nerozhodí a má vždy připravenou břitkou a pohotovou odpověď. Paradoxem je, že Philip Britem nebyl. Etnicky to byl Němec. Původní státní příslušností Řek. Sám se považoval za Dána. Pocházel z německého rodu Glücksburků, jehož hlava, vévoda Friedrich, se v roce 1863 stal dánským králem Kristiánem IX. Jeho druhý syn byl v témže roce zvolen řeckým králem Jiřím I. Právě Jiří byl dědečkem prince Philipa.
Na první pohled se to může zdát jako bizarní pozůstatek z éry Donalda Trumpa. V roce 2017 skupina uživatelů Twitteru zažalovala Trumpa za to, že je na svém účtu zablokoval. Tvrdili, že vzhledem k tomu, že se jedná o prezidenta, tak byla porušena jejich práva na svobodu projevu. Soud nižší instance jim dal za pravdu a Trump se odvolal k Nejvyššímu soudu. Minulý týden se nejvyšší soudci odmítli sporem zabývat. Trump již není prezidentem, takže žaloba je bezpředmětná. Pozornost však na sebe upoutalo stanovisko soudce Clarence Thomase.
Hořící autobus, zápalné bomby, nepokoje v ulicích Severního Irska. To jsou záběry, na které si Británie za posledních zhruba dvacet let již odvykla. Nyní se však vrací. Při nepokojích v posledních dnech bylo zraněno přes padesát policistů. Británie se začíná pomalu obávat, jestli se nevrací období sektářského násilí. To naposledy trvalo od šedesátých let do roku 1998, zemřelo při něm přes tři a půl tisíce lidí a desítky tisíc byly zraněny.
Po deseti letech znovu začalo sčítání lidí, domů a bytů. S ním dorazily staré i nové problémy. Mezi ty nové patří zejména fakt, že Český statistický úřad se rozhodl umožnit lidem sečíst se on-line, což systém nevydržel a okamžitě zkolaboval. To vedlo k vlně vtipů a pobouření nad neschopností státu. Pak bylo možné zaznamenat jakýsi principiální odpor proti sčítání. K bojkotu například vyzvala strana Svobodných.
Logika velí, že byznys nebude zasahovat do politiky. Jde mu hlavně o peníze a nechce si proti sobě poštvat část svých zákazníků. Nejlépe to vyjádřil basketbalista Michael Jordan, který v roce 1990, když byl tlačen do toho, aby v senátních volbách podpořil demokratického kandidáta, prohlásil: „I republikáni kupují tenisky.“ Narážel na svou řadu bot, které vyráběla (a stále vyrábí) firma Nike.
Začínají nejdůležitější křesťanské svátky, totiž Velikonoce. V tak bezbožné zemi, jako je Česká republika, se vždy jednalo o trochu podivný svátek. Vrcholem tu je velikonoční pondělí, které je ze všech velikonočních dnů ten nejméně významný.
Kde končí Západ? To je jedna z otázek, které člověku možná vytanou na mysli po nedávném zápase Slavia Praha – Glasgow Rangers. Ten přerostl fotbalové hřiště a stal se společenskou kauzou, která se minimálně na týden stala hlavním tématem českých médií a vůbec veřejné debaty. Nešlo o oslavu úspěchu pražského klubu, kterému se podařilo zvítězit 2:0 a postoupit do čtvrtfinále Evropské ligy. Výsledek se totiž ocitl ve stínu chování hráčů na hřišti i po zápase.
Joe Biden se znovu a znovu přesvědčuje o tom, že ne veškerá politika Donalda Trumpa byla veskrze mylná. Nejnovějším příkladem je imigrační politika. Stavba zdi na jižní hranici USA dlouho byla trnem v oku demokratů. K tomu se přidaly obrázky z táborů pro uprchlíky, které působily značně drasticky. Děti v železných klecích, spící pod tenkými dekami.
Je to něco, co dnes již nikoho nepřekvapí. Stalo se to minulé pondělí v Západním Yorkshiru ve škole Batley Grammar. Mladý učitel, dvacátník, se v rámci hodiny náboženské výchovy pokusil rozpoutat diskusi o vztahu víry a svobody vyjadřování. Ukázal proto dětem karikatury proroka Mohameda. Když se to dozvěděli rodiče muslimských dětí, začalo peklo.
Nejvtipnější událostí minulého týdne je zablokování Suezského průplavu obří kontejnerovou lodí Ever Given. Ta v úterý najela na mělčinu a následně se vzpříčila v kanálu a tím ho dokonale přehradila, takže žádné další plavidlo jím nemůže projet. Následoval proud vtipů. Nejdříve internet bavil fakt, že kapitán lodi si čekání, než bude vpuštěn do průplavu, krátil tím, že nakreslil v Rudém moři obří penis.
Opatření proti šíření koronaviru v posledních týdnech znamenají také snad největší nasazení policie v historii České republiky. Strážci pořádku dohlížejí na nošení roušek na veřejnosti, hlídají hranice okresů i státu. Takovýto masivní policejní dohled již vedl ke střetům s občany, kteří se odmítají podřídit vládním nařízením. Na veřejnost unikla videa tří zákroků, která na první pohled působí surově. Odmítači leží na zemi a na nich policista. To na veřejnosti vyvolalo bouři a obvinění z policejního násilí.
Sociální síť Reddit, skládající se z diskusních fór, zažila rozsáhlou čistku. V diskusním fórum zaměřeném na britskou politiku došlo k masivnímu mazání příspěvků, zakazování členů, odebírání práv moderátorům a nakonec k deaktivaci celého fóra. Vše kvůli ochraně identity jediné osoby.
Není žádným velkým tajemstvím, že Čína a USA jsou na pokraji nové studené války. Je jasné, že americká představa, že imperialistické a autoritářské choutky Pekingu dokáže svázat jeho zapojením do mezinárodního obchodu, byla zcela mylná. S ekonomickým uvolněním nepřišlo uvolnění politické, naopak Čína posílila a má ambice stát se světovým hegemonem. Joe Biden je již třetí americký prezident, který se musí s tímto faktem vypořádávat.
Ve středověku, během skotských válek o nezávislost, se Angličanům dařilo zachovat si převahu, dokud Skotové byli rozdělení. Zdá se, že toto pravidlo stále platí. Pokud Spojené království přežije ve stávající podobě, tak proto, že SNP se rozpadne ještě dříve.
