Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Sto dvacet miliard Kč jede do Němec

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.

Byla to diskriminace, zapomeňte

Nikdo za nic nenese odpovědnost – tedy pokud se v inkriminovaném okamžiku pohyboval dostatečně vysoko a přijímal strategická rozhodnutí. Tento předsudek si můžeme potvrdit při čtení téměř nepovšimnuté zprávy, že Nejvyšší správní soud (NSS) dal minulý týden za pravdu stížnosti proti diskriminaci neočkovaných, jak ji loni na podzim zavedla Babišova vláda. Na NSS se také ještě loni obrátil podnikatel v hazardu a bývalý senátor Ivo Valenta, zastupoval ho za dvě léta bojů s lockdownismem dosti úspěšný advokát Zdeněk Koudelka.

A co když už je na mírovou iniciativu pozdě?

Zvláštní, že první hlasitější iniciativa, která volá po deeskalaci v rusko-ukrajinsko-západní válce, přišla až 58. den bojů. Primárně je příjemcem otevřeného dopisu německý kancléř Olaf Scholz, skupina signatářů – německých intelektuálů: vědců umělců a špetkou i bývalých politiků – po něm primárně žádá, aby zastavil dodávky zbraní Ukrajině. Ale politický impulz má být evidentně širší, chce ovlivnit nejprve diskusi o Ukrajině v Německu a přes něj v Evropě. Požadavek na stopku zbraní pro Ukrajinu je přirozeně sporný, zvláště v této chvíli.

Německý rok 1968 a všechny jeho oběti

Když český autor napíše původní práci o zahraniční problematice, aniž jen přežvykuje, co se tak píše a vysílá, můžeme to považovat za událost. Mezi přežvýkavci na Německo se vymyká Aleš Valenta, historik, dlouhá léta učitel na univerzitě v Hradci Králové i publicista. Spouštěčem Valentova zájmu o Německo byla tzv. uprchlická krize před sedmi lety. Nejprve se z toho zrodila kniha Německo: Mýtus a realita, poměrně přesvědčivé nabourání mýtu o této zemi coby kolébce moderní tolerance a baště otevřené výměny myšlenek a politické kultury. Druhá kniha prohlubuje tu první. Jmenuje se Německý rok 1968.

České vyvlékání z ruské energetické smyčky

Evropská komise bezprostředně po ruském vpádu na Ukrajinu vytyčila cíl zmenšit závislost na ruském plynu už do konce tohoto roku o 80 procent. Fiala je střízlivější, „vyvléci se z ruské energetické smyčky“ chce do pěti let. Ale i to je mamutí úloha. S klidem ji můžeme označit za energetickou pětiletku, poněvadž i tady má politika – ruská armáda, evropská reakce – převahu nad neviditelnou rukou trhu. Sousloví energetická bezpečnost má dva významy. Bezpečnost dodávek neboli aby energie vůbec byla k dispozici, zadruhé aby nebyla drahá tak, že její cena bude ohrožovat prosperitu země.

Buďme Poláky (v přístupu k vakcínám)

Za tři týdny se koná cosi, co média překřtila na světový summit o ukončení pandemie covidu-19. Zúčastněných států má být jen omezený počet, hlavním svolavatelem jsou USA, což je dobře, protože už tímto prostým faktem má summit zajištěnou relevanci. Dobrý je i ten důraz na slovo ukončení. Žili jsme totiž poslední dva roky ve stavu, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli covidu pandemii nikoli proto, že by byla naplněna nějaká předem daná, objektivní a změřitelná kritéria.

Němci nemohou za všechno, například za válku na Ukrajině

V Evropě a speciálně v její středovýchodní části včetně českého koutu se po 24. únoru zrodil nový konsenzus. Za ruský vpád na Ukrajinu mohou – pochopitelně po Rusku – nejvíc Němci. O minulém víkendu to zcela natvrdo řekla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která Angelu Merkelovou žádá, aby se celému světu omluvila za to, co se na Ukrajině děje. Vladimir Putin podle Vereščukové německou kancléřku „zmanipuloval natolik, že učinila Německo a Rusko na sobě závislými“. Při stavbě plynovodu Nord Streamu II Kyjev společně s Varšavou varovaly, že jde o geopolitický, nikoli ekonomický projekt.

Český stát se neumí ani omluvit

Soud, u něhož ve středu zdravotní sestra z Rumburka Věra Marešová vysoudila 2,27 milionu korun odškodného, se zapíše do historie jedním naprosto neslýchaným výrokem zástupce státu. Tedy zapsal by se, pokud by jednou někdo psal historii arogance českého státu vůči svým občanům. Marešová, která před osmi lety došla slávy, o jakou jistě nestála.

Evropa Orbána tolerovala příliš dlouho

Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.

Orbán je konzervativní revolucionář

Maďarsko šlo první dubnový víkend k volbám. S převahou v nich zvítězil Fidesz, tedy Svaz mladých demokratů. Jeho zakladatelem byl v roce 1988 Viktor Orbán, který teď vládne už dvanáctý rok a čekají ho další čtyři. Spojená opozice šesti stran zleva až úplně doprava získala jen 35 procent hlasů. Fidesz má tedy opět ústavní většinu, 135 poslanců ve 199členném parlamentu.

Čas na diskusi o vakcínách je teď

Že jste zapomněli na covid, vakcíny, roušky (které od čtvrtka konečně padají v hromadné dopravě)? Ale nebylo by dobře vypnout pozornost ve chvíli, kdy se na veřejnost dostávají zcela oficiální cestou zajímavá a nečekaná čísla. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) minulý týden oznámil, kolik je v republice zatím registrováno případů s nežádoucími účinky po vakcíně: 12 161. To vzhledem k 6,8 milionu očkovaných nevypadá jako dechberoucí hlášení. Jenže tu jsou dvě ale. Jednak se už vakcíně proti covidu přisuzuje 174 mrtvých, což rozhodně zanedbatelné není.

Být normální sklárna, už bojujeme o život

Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..

Čím Orbán tak irituje

Volby v Maďarsku dopadly překvapivě jasným vítězstvím pro Viktora Orbána a jeho Fidesz. O vnitřnostech maďarské politiky a volební kampaně včera na tomto místě zasvěceně psala Lucie Sulovská. Ještě úplně jiná otázka, než jak mohla jedna strana počtvrté v řadě vyhrát, je ta, proč Orbán vyvolává tolik nepřátelství v západní Evropě, a dokonce ve Spojených státech. Nejde mi teď tolik o některé známé intelektuály, Výtky vůči Orbánovi jsou zčásti pravdivé.

Na Ukrajině víme, že nevíme

Ruská armáda se koncem minulého týdne stahovala z okolí Kyjeva a v obci Buča, vzdálené od něj necelých 40 kilometrů, prý po sobě zanechala stovky mrtvých civilistů, podle starosty Buče více než 300. Ukrajinské ministerstvo obrany zavádí pojem ukrajinská Srebrenica (ve Srebrenici jdou nejvyšší odhady počtu Bosňáků zmasakrovaných srbskými vojáky k osmi tisícům). Čeští politici od Petra Fialy přes Miloše Zemana po Andreje Babiše mluví o ruských válečných zločinech.

Všichni jsme omylní. A nejvíc stát

Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.

Svoboda slova měla svůj den

Dobrých zpráv není dost nikdy, v posledních týdnech zvlášť. Jedna dobrá přišla ve středu z Finska. Poslankyně Päivi Räsänenová a luteránský biskup Juhana Pohjola byli u soudu zproštěni obžaloby z podněcování nenávisti. Räsänenová, bývalá předsedkyně Křesťanských demokratů (dnes malá opoziční strana), na svém twitterovém účtu před necelými třemi lety citovala z Nového zákona pasáž proti homosexualitě.

Už jsem ochoten věřit skoro všemu

Jedním z nejzkušenějších českých diplomatů je Rudolf Jindrák, toho času ředitel odboru zahraniční politiky v Kanceláři prezidenta republiky. I vzhledem ke svému původu (po matce karpatský Němec) je Jindrák expert na Německo. Mluvíme s ním o ukrajinské krizi, o míře autenticity ve změněném názoru Miloše Zemana na Rusko i o tom, jak moc přehodnocují svou energetickou politiku Němci.

Ukrajina – laboratoř i krmelec

Zpráva listu Daily Mail z minulého pátku o účasti Bidena mladšího na amerických investicích do biologických laboratoří na Ukrajině víceméně zapadla. Dá se z toho vyvozovat, že zpráva není podstatná. Anebo že je pravdivá a nikdo z těch, kdo by si za jiných okolností užili vyvracení dezinformace, neměl chuť to přiznat. Za těch pět dní nikdo nezpochybnil autenticitu e-mailů z proslulého Hunterova laptopu, jak je zveřejnil Daily Mail.

Zdrženlivost, která byla namístě

Ze summitu NATO konaného předevčírem se obsáhle reportovalo o vůli Aliance pokračovat vůči Rusku v politice odstrašování. Znovu bylo potvrzeno, že na porušení svého území NATO zareaguje kolektivní obranou. Nereportovalo se o tom nejdůležitějším, poněvadž to bylo v závěrech summitu nepřítomné: Severoatlantická aliance nechce válku na Ukrajině eskalovat. Přitom takové náznaky byly. Hlavně naši polští spojenci dopředu vyhlašovali, že prezident Andrzej Duda na summitu formálně vznese žádost o vyslání „mírového konvoje NATO“ na Ukrajinu.

Plyn bude až dvakrát dražší

Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.

Kolem Ukrajiny houstne informační mlha

Je to už pět dní, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zákaz jedenácti opozičních stran a také vznik jakési národní informační platformy, jejíž zpravodajství budou přebírat a vysílat všechny televizní stanice (spojíme „všechny celonárodní TV kanály… v jednu informační platformu pro strategickou komunikaci“, abychom ho citovali přesně).

Myslí to Vít Rakušan s konvojem NATO vážně?

Ať to Vít Rakušan, který včera o myšlence konvoje souhlasně mluvil v Partii Primy, řekne jasně. Může to upřesnit, řekněme ve smyslu: O něco vyšší riziko války Západu s Ruskem za pomoc slabší Ukrajině stojí. Mírová mise Severoatlantické aliance na Ukrajinu – o tomto na první poslech zjevném protimluvu by podle významných členů české vlády měla Aliance jednat na svém summitu v Bruselu už tento čtvrtek. Severoatlantická aliance je vojenské uskupení.

My a tragédie Ukrajinců

I dva dny po návratu je cesta premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva přetřásané, horké téma, velká věc. Proč? Z dostupných zpráv vyplývá, že ta návštěva byla symbolická. Nic směrodatného se během ní nedohodlo, zdivočelý nápad čtvrtého cestujícího, polského vicepremiéra Jarosława Kaczyńského, poslat na Ukrajinu „mírový konvoj“ NATO, což je návod na přímé zatažení Aliance do války, si premiéři neosvojili.

Teď je možné přesvědčit Brusel

Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.

Ubrzdit to před evropským Afghánistánem

Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání.

Proč vláda jen přihlíží růstu cen benzinu a nafty

S napětím očekávané zasedání vlády, na němž se měla hledat odpověď na prudké zdražování benzinu, nafty a v druhém sledu i dalších energií, porodilo myš. Prozatím se ani nebude odpouštět spotřební daň a DPH z pohonných hmot, ani se vláda neuchýlí k zastropování cen na benzinových stanicích. Místo toho ohlašuje dvě menší, byť vítané změny: zruší povinnost přimíchávat biosložky a načas vysazuje silniční daň pro vozidla do 12 tun.

Ve jménu boje s Kremlem...
Evropský parlament je tvůj Velký bratr

Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.

Slon v ukrajinské místnosti

Před zítřejším třetím kolem jednání Kyjev–Moskva se svět dozvěděl, s čím do nich ruská strana půjde. V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov formuloval tři body: 1) uznání příslušnosti Krymu k Rusku, 2) uznání odtržených „lidových republik“ v Luhansku a Doněcku, konečně 3) neutralita vepsaná do ukrajinské ústavy. V České republice, zdá se alespoň autorovi komentáře, většina hlasů tento ruský katalog pro jednání hodnotí jako vynucené přiznání slabosti.

Jak souvisí válka na Ukrajině s vakcínou na covid?

Když před týdnem čeští provozovatelé domén na pokyn bezpečnostních složek vypínali různé okrajové servery, dalo se na obranu vlády ještě tvrdit, že tak činí z přetlaku potřeby něco dělat, že to je hlavně projev akcionismu. Evropský parlament tento týden přijme Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací (čtenář ji najde na stránkách europarlamentu, má pořadové číslo A9-0022/2022).

Novější články Starší články