Otevřené výpovědi emeritního předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, jak se je snažil ovlivňovat prezident Miloš Zeman a jeho pobočníci, spustily tvrdý střet prezident versus justice. Je to hodně nešťastný konflikt, který může dlouhodobě vážně ohrozit naši civilizační úroveň a prosperitu.
Bývalý předseda a dnes soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru veřejně popsal, jak si u něj prezident Miloš Zeman fakticky říkal o rozsudky v případech, které ho zajímaly. A vyjadřoval podivení nad tím, když soudci rozhodli proti jeho přání. Při osobních setkáních Zeman Baxovi coby předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda NSS je nemůže a nesmí ovlivnit.
Milan Sedláček, který na začátku 90. let přešel z brněnských divadel do diplomacie, byl v březnu 2011 obviněn, že připravil český stát o víc než milion korun. Vrátil se z Thajska, kde byl pár měsíců velvyslancem, a začal mu nový život. Kariérní degradace, několik desítek soudních stání, během nichž byl šestkrát prohlášen za nevinného, načež následovalo pět odvolání státního zástupce. Jedenáct let nekonečné kauzy, která byla nejspíš úplně o ničem.
Veřejný prostor zamořují drby bez důkazů ve stylu, kdo co ukradl a kdo koho podplatil. Znějí z úst lidí, kteří reprezentují klíčové instituce v zemi. I od premiéra, a dokonce i od soudců, kteří by se měli přísně řídit důkazy a nepodléhat polopravdám a žvástům. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka roznášel nepotvrzené drby novinářům, když tvrdil, že někdo konkrétní (miliardář Pavel Tykač) za amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 zaplatil 300 milionů korun. Důkazy nepředložil. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra to považoval za nepřípustné chování soudce a podal na kolegu Kydalku kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud mu dal minulý týden za pravdu a potrestal ho důtkou. Libor Vávra v rozhovoru vysvětluje, proč je potřeba trestat nepodložené drby a křivé obvinění a zároveň ustoupit od trestání jiných verbálních činů, jako jsou projevy nenávisti na internetu. Policie právě minulý týden na sociálních sítích oznámila, že se právě na verbální kriminalitu chystá zaměřit.
Zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti může zavést mezi advokáty zmatek. Návrh, který za dva týdny dostanou senátoři do lavic, počítá s tím, že se možné maření spravedlnosti bude týkat věcných a listinných důkazů. „Kdybysme se v praxi řídili formálně textem, tak odpovědným za předložené a nepravdivé důkazy je advokát. Klientům tak budeme muset říci, vážený pane, nejsou to náhodou padělané důkazy?,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.
Schvalovací proces nového soudce amerického Nejvyššího soudu ukázal, že politické hlubiny polarizované Ameriky jsou ještě temnější a hlubší, než jak se jevily bezprostředně po zvolení Donalda J. Trumpa prezidentem. V sázce bylo tentokrát více: prezidentské období trvá jen čtyři roky a mnoho demokratů doufá, že Trump příští volby v roce 2020 prohraje. Soudci Nejvyššího soudu jsou však jmenováni doživotně, což znamená, že Kavanaugh může ovlivňovat podobu Ameriky po dalších třicet či více let – a to velmi podstatně.
Vedoucí státních zastupitelství čekají personální změny. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) totiž chce příští rok předložit novelu, podle níž by všichni museli ve funkci skončit a projít konkurzem, pokud by chtěli pokračovat. Funkční období vedoucích státních zástupců, kterých je nyní zhruba sto, by mohlo být dále pouze desetileté. Unie státních zástupců zavedení funkčních období pro šéfy státních zastupitelství podporuje. Upozorňuje ale, že vyměnit vedoucí státní zástupce nelze naráz.
Evropský parlament se rozhodl pro dosud bezprecedentní krok. Spuštění článku 7 proti Maďarsku může vést v krajním případě až k odebrání hlasovacích práv. K přijetí byla třeba více než dvoutřetinová většina, pro zvedlo ruku 448 poslanců, 197 se zdrželo a 48 absentovalo. Pro hlasovali všichni poslanci hnutí ANO (Dlabajová, Charzanová, Ježek), dále z českých zástupců Telička, Štětina, Polčák, Pospíšil a Poche.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby by si ještě rozmyslela kritizovanou chystanou reformu justice. V rozhovoru s německým deníkem Die Welt upozornila na riziko ohrožení nezávislosti soudců. "Legislativní návrhy rumunské vlády ve svém celku ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců. Kromě toho podrývají důvěru veřejnosti v justici," řekla Jourová v rozhovoru, který německý list přináší ve svém dnešním vydání. "Bylo by prospěšné, kdyby byly plány vlády ještě jednou přepracovány," dodala Jourová.
V minulých týdnech rozsudek Nejvyššího soudu znovu upozornil na případ klientů zkrachovalého H-Systemu, který se v různých soudních sporech vleče už přes dvacet let. Lidé, které tehdy podvedl majitel firmy Petr Smetka, žijí po celou tu dobu v nejistotě kolem svého majetku. Smetka už je na svobodě, za podvod si odseděl dvanáct let. Jak dlouho by se měly táhnout soudní spory, aby je ještě lidé byli schopni vnímat jako spravedlivý proces, který je jejich právem daným ústavou? Proč u nás soudy trvají tak dlouho? V rozhovoru pro Týdeník Echo to vysvětluje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Londýnská City dlouhodobě vede žebříčky nejatraktivnějších finančních center světa. Když Britové rozhodli o brexitu, v prvních dnech se rozjela panika a silné výroky, kolik bank opustí Londýn po odchodu z Evropské unie. Jednání o nových podmínkách, jak budou vztahy mezi Evropou a Británií v budoucnu vypadat, se nevyvíjí moc optimisticky. I proto, že britská premiérka Theresa Mayová není schopná jasně formulovat, jak přesně by si Londýn ty nové poměry představoval. V její Bílé knize ze Chequers prosazuje setrvání na jednotném trhu pro zboží, ale už ne pro služby. Tedy ani pro finanční.
Vláda i opoziční Piráti chtějí, aby měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možnost kontrolovat hospodaření samospráv. Zástupci obcí a měst jsou proti. Upozorňují, že už nyní jsou kontrolovány a další dohled by znamenal administrativní zátěž. Poukazují také na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání.
Parlament projednává nový zákon o zpracování osobních údajů, reflektující evropskou směrnici GDPR. Vyvolává i změny několika dalších zákonů, mezi nim zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Vláda toho využila k navržení rozsáhlejších změn. Největší mediální pozornost vzbudil návrh doplnit zákon o odstavec „Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé“.
Předseda vlády Andrej Babiš podle svých slov dočasně pověří vedením ministerstva spravedlnosti Jana Kněžínka. Podle ústavního právníka Marka Antoše však žádný takový výklad není v ústavě možný. „Stane se členem vlády a bude pověřen řízením ministerstva,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš. Nový ministr tak bude jako všichni ostatní jmenován a odstoupit může rezignací, či ho odvolá předseda vlády.
Kandidátem prezidenta Donalda Trumpa na soudce Nejvyššího soudu Spojených států se stal Brett Kavanaugh. Prezident svůj výběr oznámil v noci na úterý SELČ v přímém přenosu z Bílého domu. Pokud třiapadesátiletého soudce federálního odvolacího soudu americký senát schválí, vychýlí se poměr hlasů v nejdůležitější americké soudní instituci, která má devět členů, ještě více ve prospěch konzervativců.
Pokud dnes Andrej Babiš zlomí hůl nad designovanou ministryní spravedlnosti Taťánou Malou a přinutí ji odstoupit, pak si k jejímu odvolání vybere ten nejnevinnější možný důvod.
Polský prezident Andrzej Duda potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová podle mluvčího nejvyššího soudu hodlá ve středu přijít do práce.
Nápadně podobné rozvržení kapitol, názvy oddílů a jedenáct stran literární rešerše shodných s jinou diplomovou prací. O tom, že nová ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO), opisovala i ve své druhé diplomové práci na brněnské Mendelově univerzitě, informoval první server Echo24. Deník Právo text Malé získal a provedl analýzu.
Americký prezident Donald Trump se sešel se čtyřmi kandidáty na volné místo u nejvyššího soudu. Osobně chce jednat ještě se dvěma, uvedla v pondělí jeho mluvčí Sarah Sandersová, aniž by zveřejnila jejich jména. Právě z této šestice by měl vzejít nástupce odcházejícího soudce Anthonyho Kennedyho, jehož jmenováním může Trump vychýlit poměr hlasů v devítičlenné nejdůležitější soudní instituci v USA ještě více ve prospěch konzervativců.
Veškeré politické události v Americe zastínil oznámený odchod soudce Nejvyššího soudu Anthonyho Kennedyho.
Ve vzdělání nové ministryně spravedlnosti Taťány Malé (ANO) se objevují stále nové trhliny. Malá totiž neopisovala jen ve své diplomové práci na Panevropské vysoké škole v Bratislavě, ale i v diplomové práci na Mendelově univerzitě. Univerzita nyní zjistila, že v její diplomce se 11 stran literární rešerše shoduje s jinou diplomovou prací na podobné téma.
O víkendu zemřela první ministryně spravedlnosti po listopadu 1989 a někdejší předsedkyně České národní rady z počátku 90. let Dagmar Burešová. Na svém twitterovém účtu to oznámila Česká advokátní komora. Obhájkyni disidentů z doby totality, jež se po svém politickém angažmá vrátila k advokacii, bylo 88 let.
Andrej Babiš se vždycky kasal, jak bude řídit stát jako firmu. A najme si na to špičkové odborníky. Ve světle těchto velkohubých prohlášení působí výběr nové ministryně spravedlnosti jako těžká ironie. Poprvé v historii České republiky budeme mít v této funkci člověka, který nemá vzdělání na to, aby mohl být alespoň advokátním koncipientem.
Evropská komise (EK) zažaluje Polsko u unijního soudu, a to kvůli kontroverznímu zákonu, na jehož základě bude začátkem července nuceno odejít do důchodu asi 40 procent soudců polského nejvyššího soudu. S odvoláním na nejmenované unijní činitele to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters.
Ve Švédsku bude muset každá dvojice mít před sexem podepsaný souhlas, jinak hrozí obvinění ze znásilnění. Tahle zpráva se v posledních týdnech rychle šířila mezi českými uživateli sociálních sítí. Nový švédský zákon nic takového nepřikazuje, zavádí ale nutnost tzv. afirmativního konsentu, souhlasu vyjádřeného slovně nebo tělem.
Prezident USA Donald Trump nijak netají, jaké jsou skutečné cíle jeho obchodních válek. Chce přes ně narovnat hospodářské vztahy se zeměmi, s nimiž má Amerika obrovské deficity. Jsou dvě: Čína a Německo. S Berlínem se ale přirozeně sveze celá EU.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán končí v politice a s ním nejspíš padá i jeho návrh insolvenčního zákona, který měl pomoci předluženým lidem, zavaleným exekucemi vyhrabat se z dluhů.
Kvůli návrhu na nový trestný čin maření spravedlnosti se v pátek ve sněmovně sešli poslanci, státní zástupci, soudci i advokáti. Kriminalizoval by předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Obhájci tvrdí, že nejsou domyšlené praktické důsledky, podle státních zástupců by to pomohlo v hledání spravedlnosti. Podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola je problémem českého právního řádu zaplevelenost a návrh na nový trestný čin je nadbytečný, říká v rozhovoru pro Echo24. Návrh je součástí novely trestního zákona, rozhodnou o něm poslanci.
Čtyři měsíce od prvního pokusu o získání důvěry ve sněmovně nemá premiér v demisi Andrej Babiš pořád ještě ani druhé jmenování, prezident Miloš Zeman ho pouze pověřil jednáním o vládě. Právník Jan Kysela už se nechal slyšet, že máme nakročeno k latentnímu ústavnímu puči. Kde se dnes ústavně vzato nalézáme? Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský upozorňuje, že jeho soud tu nemá k dispozici žádný precedentní nález. A že aby konstatoval právo, musel by ho o to nejprve někdo požádat.
Advokátní kancelář Havel & Partners v loňském roce zvýšila tržby za čisté právní služby o osm procent na 550,8 milionu korun. Nejvíce se dařilo jejím kancelářím v Praze a Brně. Firma o tom informovala v pondělí v tiskové zprávě. Havel & Partners je největší česko-slovenskou nezávislou právnickou firmou. Do konce loňského roku fungovala pod názvem Havel, Holásek & Partners.
